Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1241.

o žádosti krajského soudu v Berehově ze dne 26. října 1933, č, j. Nt VI 75/33 za souhlas ke stíhání senátora dra Andreje Korlátha pro podezření z přečinu podle §u 14, č. 1, 3, 5 zákona na ochranu republiky (č. j. 10.456/34 předs.).

Skutková povaha.

Senátor dr Andrej Korláth zúčastnil se 11. června 1933 v Berehově na Kalvínově dvoře okresní výborové schůze maďarské národní strany, kde ve své řeči před počtem asi 200 osob použil mezi jinými těchto výroků:

1. že jeho funkce jest strašně znesnadněna zlým úmyslem vládních stran, které v každém Maďaru míní viděti jen nepřítele, třebas jde i o loyální občany. Každý zřejmě může viděti snahu československé vlády, která směřuje k tomu, aby maďarské daňové subjekty byly vyhubeny a jejich místo bylo obsazeno spolehlivějšími elementy a že vláda toho chce docíliti veškerým násilím;

2. s politováním konstatuje, že značná část maďarské mládeže, obzvláště z řad vysokoškoláků, měla program kráčeti jinými cestami, prý loyálními, vedoucími k vládě, což jest ovšem smutná okolnost a bude míti ještě smutnější následky. Oni se strašně mýlí, myslí-li, že se kdy umístí v českém společenství a se s ním assimilují, poněvadž Češi přijmou podané maďarské ruce jen potud, pokud je potřebují a pak je zahodí jako vytlačený citron. Takové příklady vidíme již i v minulosti.

3. Řečník přešel na vylíčení světové hospodářské krise, na které má velikou účast československá vláda, jmenovitě pan ministr Beneš. Celý svět dospěl již nyní k oné konklusi, že největší příčina hospodářské krise spočívá v nesvědomitosti při uzavírání míru po světové válce. Celý svět cítí již nyní, že v tom ohledu jest náprava na místě, neboť nespravedlivé rozptýlení zemí a hranic porodilo nenávist, která pak měla za následek separativní politiku, šovinismus, ultranacionalismus a pak ony neproniknutelné celní zdi, které vyloučily možnost internacionálního obchodního styku, a tím během let vzrostla hospodářská krise, která dosáhla nyní neuvěřitelných mezí. A kdy velmoci považují samy za neodkladně nutné tyto mírové smlouvy prozkoumati, činí Beneš neustálé překážky, aby se tato idea uskutečniti nemohla, poněvadž se zdá, že pro něj není spravedlivost důležitá, nýbrž jest důležitou otázkou pouze, aby nynější hranice zůstaly nedotknuty.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání senátora dra Andreje Korlátha ve smyslu §u 24 ústavní listiny.

Senátor dr Andrej Korláth podle podané úřední zprávy zřejmě překročil právo volné kritiky, snažil-li se vzbuditi u posluchačů své strany mínění,

1. že vládní strany vidí v každém Maďaru jen nepřítele, třebas jde i o loyální občany. Stejně nepříznivě musilo na posluchače působiti tvrzení, že jest snahou československé vlády, aby maďarské daňové subjekty byly vyhubeny a jejich místo bylo obsazeno spolehlivějšími elementy veškerým násilím.

2. Také jest neodůvodněná jeho výtka, že značná část maďarské mládeže, zvláště z řad vysokoškoláků, která zaujímá loyální stanovisko k vládě republiky, bude zklamána, myslí-li že se kdy umístí v českém společenství a s ním se assimiluje, poněvadž Češi přijmou podané maďarské ruce jen potud, pokud jich potřebují. Takovými výroky popuzuje se zřejmě proti snahám po loyálním soužití příslušníků různých národností a ohrožuje se tím klid.

3. Ve spojitosti s vylíčením hospodářské krise budil u posluchačů dojem, že nespravedlivé upravení hranic jest příčinou nenávisti, která zamezuje obchodní styk mezi zeměmi. Poněvadž ministr dr Beneš jako představitel zahraniční politiky trvá na nedotknutelnosti našich hranic, vytýká mu nespravedlnost.

Z uvedených výroků vzniká podezření, že se senátor dr Andrej Korláth dopustil přečinu podle §u 14, č. 1, 3, 5 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a proto imunitní výbor doporučuje slavnému senátu, aby souhlas k trestnímu stíhání senátora dr Andreje Korlátha dán byl.

V Praze, dne 13. března 1934.

A. Šelmec v. r.,
předseda.

E. Šimek v. r.,
zpravodaj.