Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1244.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pro stroje a přístroje sazební třídy XL [vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a poznámky k sazebnímu číslu 538], pro stroje a přístroje sazebního čísla 539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539), pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení sazebního čísla 543 a pro traktory a motorové pluhy sazební položky 553 d), dovezené za účinnosti tohoto zákona, může býti povolena sleva dovozního cla, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud jejich dovoz je nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské.

(2) Rovněž může býti povolena sleva dovozního cla pro nejdůležitější a význačné náhradní součástky k takovýmto z ciziny dovezeným strojům, jež se v tuzemsku vůbec nevyrábějí, dovezou-li se za účinnosti tohoto zákona a bude-li prokázána jejich skutečná příslušnost k oněm strojům.

§ 2.

(1) Povolí-li se tato sleva, vybírá se snížené clo ve výši rovnající se těmto procentům všeobecné celní sazby:

u saz. čís. (pol.) 528, 529, 530 a), 530 c) poznámka, 538, 539 a 543 . . . . . 15%,

u saz. čís. (pol.) 527, 530 b), 530 c), 534 b), 535, 536 a 537 . . . . . . . . 20%,

u saz. čís. 526 . . . . . . . . . . . 25%.

Pro traktory a motorové pluhy saz. pol. 553 d) přiznává se sleva všeobecné celní sazby o 30%.

§ 3.

Ministerstvo financí může před rozhodnutím o žádostech za slevu cla podle tohoto zákona vyžádati si dobré zdání poradního sboru k tomu účelu u ministerstva financí zřízeného.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1934 a pozbude jí dnem 3. března 1937; provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.

Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., byla dána ministerstvu financí možnost povolovati slevu cla pro dovážené stroje a přístroje sazební třídy XL [vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a podle poznámky k sazebnímu číslu 538], pro stroje sazebního čísla 539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539) a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení patřící do sazebního čísla 543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud dovoz jejich je nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla stanovena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě.

Tento zákon platil do konce roku 1926. Zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., byla prodloužena jeho účinnost do 30. června 1928 a současně byl rozšířen jeho rozsah na traktory a motorové pluhy sazební položky 553 d) a jejich součástky, na něž se přiznala 30% sleva z autonomní celní sazby.

Další prodloužení účinnosti obou uvedených zákonů bylo provedeno zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., na dobu do 31. prosince 1929, dále opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 158 Sb. z. a n., na dobu do 31. března 1931 a konečně zákonem ze dne 21. května 1931, č. 83 Sb. z. a n., na dobu do 31. března 1934.

Účelem citovaných zákonů bylo umožniti našim podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským, aby mohly z celní ciziny dovážeti se sníženým clem stroje a přístroje, které se v tuzemsku nevyrábějí a které mohou posloužiti ku zvelebení nebo zdokonalení domácí výroby. Tímto způsobem mělo býti domácím výrobcům usnadněno používati moderních technických vymožeností a využíti pokroků učiněných cizozemskou strojní technikou pro posílení jejich konkurenční schopnosti s cizinou. Výroba, provozovaná po živnostensku, nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, nebylo však pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým vyloučiti živnosti z celní výhody; z té příčiny byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené pro živnosti.

Finanční účinek zákona lze posouditi z přehledu celních, slev, jež byly v jednotlivých letech na jeho základě poskytnuty:

Předpoklady, jež byly důvodem k usnesení zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. a k jeho prodloužení, trvají nadále, zejména pak jest nutno interesované průmyslové, živnostenské a zemědělské výrobě dáti možnost vzhledem k očekávanému oživení hospodářské situace znovu zahájiti, po případě dále prováděti zmodernisování a doplnění strojního zařízení jednotlivých podniků.

Z toho důvodu navrhuje vláda, aby účinnost výše uvedených zákonů byla prodloužena do 31. března 1937.

Ježto pak odstavcem 1, čl. II vládního nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb. z. a n., o úpravě celního sazebníku, byly celní sazby stanoveny jediným číslem (součin dosavadních základních sazeb a součinitelů), dlužno tomuto ustanovení přizpůsobiti i dosavadní § 2 zákona 58/25, jenž stanovil, že povolí-li se sleva, vybírá se clo podle všeobecné základní sazby platné dne 1. ledna 1922 se součinitelem 4.

Proto se stanoví celní sleva percentuelně, a to stupnicí 15%, 20%, 25% všeobecné celní sazby, jež odpovídá v celku dosud poskytované slevě. U saz. pol. 553 d) (traktory a motorové pluhy) zůstává v platnosti dosavadní 30% sleva.

V Praze dne 23. března 1934.

Předseda vlády:
J. Malypetr v. r.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.