Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1248.

Zpráva

I. národohospodářského výboru

II. rozpočtového výboru

k vládnímu návrhu zákona (tisk 1244) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

I.

Podľa zákona zo dňa 17. aprila 1925, č. 58 Sb. z. a n., bola daná ministerstvu financií možnosť povoľovať slevu cla pre dovážané stroje a prístroje dľa sadzebnej triedy XL pre stroje sadzebného čísla 543, pokiaľ sa v tuzemsku nevyrábajú a ich dovoz je nutný preto, aby sa u nás zaviedol, alebo zdokonalil niektorý obor výroby priemyslovej alebo zemedelskej. Tento zákon platil do roku 1926 a jeho platnost bola predlžená zákonom zo dňa 13. júla 1927 do 30. júna 1928. Týmto zákonom bol súčasne rozšírený jeho rozsah na vozidlá sadzebnej položky 553/d a ích súčiastky, na ktoré sa priznala 30% sleva z autonomnej colnej sadzby.

Postupom času javila sa ďalšia potreba predlženia účinnosti tohoto zákona a to stalo sa zákonom zo dňa 20. novembra 1928 a opatrením Stáleho vyboru zo dňa 11. oktobra 1929 a sice do 31. marca 1931. Účelom týchto zákonov bolo umožniť dovážanie strojov a prístrojov so sníženýum clom, aby bolo tak domácim výrobcom usnadnené používanie najnovších technických vymožeností.

Ďalšie predlženie tohoto stavu nasledovalo zákonom zo dňa 21. mája 1931 na dobu do 31. marca 1934.

Kedže doba zákonného predlženia koncom marca bežneho roku skončila, predpokladá vláda návrh, aby účinnosť výš uvedeného zákona bola predlžená do 31. marca 1937.

Týmto zákonom má byť umožnené naším podnikom priemyselným, živnostenským a zemedelským dovážať z colnej cudziny so sníženým clom také stroje a pristroje, ktoré sa v našej republike nevyrábajú a ktorými by mohli výkonnost svoju výrobnú po stránke technickej zdokonalit tak, aby mohli konkurovať s cudzinou.

Nárohospodársky výbor senátu prejednal vládny návrh tento vo schôdzi dňa 10. apríla t. r. a doporučuje slávnemu senátu, aby prijal osnovu zákona vo znení dole vytlačenom.

V Prahe, dňa 10. apríla 1934.

Dr Rozkošný v. r.,
predseda.

Dr G. Rehák v. r.,
zpravodaj.

II.

Aby byl umožněn dovoz takových strojů a přístrojů, které se v tuzemsku nevyrábějí, byly uzákoněny celní slevy zákony ze 17. března 1925, 13. července 1927 a 21. května 1931. Účinnost posledního zákona končila 31. březnem 1934.

Z toho důvodu předkládá vláda nový návrh (tisk 1244), aby účinnost zákona byla prodloužena. Celní výhody týkají se jak výroby průmyslové, tak živnostenské a zemědělské.

Finanční obraz účinku tohoto zákona jeví se v následujících cifrách:

 

V r. 1926 činila povolená sleva cirka

26,000.000

v r. 1927

20,000.000

v r. 1928

36,000.000

v r. 1929

69,500.000

v r. 1930

75,200.000

v r. 1931

56,950.000

v r. 1932

27,900.000

v r. 1933

16,000.000

V těchto cifrách jeví se zřetelně křivka hospodářského vzestupu a sestupu. Nejvyšší ciferní efekt celních slev jeví se v roce 1930, což znamená a ohledem na zpětné vyrovnávání platebních povinností, že v r. 1929 byl dovoz nejvyšší. Celní slevy udělují se na žádost. V roce 1933 bylo povolení uděleno asi ve 3600 případech.

Újma, kterou stát utrpí slevou, jest vyvážena jednak zvýšeným dovozem a technickou vyzbrojeností podnikatelů, jednak zvýšeným exportem. Také daňové předpoklady se tím zvyšují.

Dřívější celní sazby byly ustanovením odst. 1., čl. II, vládního nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb. z. a n., o úpravě celního sazebníku stanoveny jediným číslem (součin dosavadních základních sazeb a součinitelů). Dosavadní § 2 zákona č. 58/25 stanovil, že povolí-li se sleva, vybírá se clo podle všeobecné základní sazby, platné dne 1. ledna 1922 se součinitelem 4. Nová základna pro celní slevy vyjádřena jest nyní v procentech a to stupnicí 15%, 20%, 25% všeobecné celní sazby, jež odpovídá v celku dosud poskytované slevě. U sazby pol. 553 d) (traktory a motorové pluhy) zůstává v platnosti dosavadní 30% sleva.

Lhůta tohoto zákona jest navržena na 3 roky, aby bylo možno v případě změněných poměrů novým zákonem se přizpůsobiti nové době.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby slavný senát přijal vládní návrh zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 1244) ve znění níže otištěném.

V Praze, dne 10. dubna 1934.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Eduard Šimek v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne.......................................................................1934

o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pro stroje a přístroje sazební třídy XL [vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a poznámky k sazebnímu číslu 538], pro stroje a přístroje sazebního čísla 539 (vyjma, motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539), pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení sazebního čísla 543 a pro traktory a motorové pluhy sazební položky 553 d), dovezené za účinnosti tohoto zákona, může býti povolena sleva dovozního cla, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud jejich dovoz je nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské.

(2) Rovněž může býti povolena sleva dovozního cla pro nejdůležitější a význačné náhradní součástky k takovýmto z ciziny dovezeným strojům, jež se v tuzemsku vůbec nevyrábějí, dovezou-li se za účinnosti tohoto zákona a bude-li prokázána jejich skutečná příslušnost k oněm strojům.

§ 2.

(1) Povolí-li se tato sleva, vybírá se snížené clo ve výši rovnající se těmto procentům všeobecné celní sazby

u saz. čís. (pol.) 528, 529, 530 a), 530 c) poznámka, 538, 539 a 543..... 15%, u saz. čís. (pol.) 527, 530 b), 530 c),

534 b), 535, 536 a 537...... 20%, u saz. čís. 526......... 25%.

(2) Pro traktory a motorové pluhy saz. pol. 553 d) přiznává se sleva všeobecné celní sazby o 30%.

§ 3.

Ministerstvo financí může před rozhodnutím o žádostech za slevu cla podle tohoto zákona vyžádati si dobré zdání poradního sboru k tomu účelu u ministerstva financí zřízeného.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1934 a pozbude jí dnem 31. března 1937; provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP