Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1260.

Interpelace:

1. sen Tichiho, Eichhorna, F. Scholze a soudr. na p. ministra financí o paušalování daně z obratu u obuvi a správek obuvi.

2. sen. Nedvěda a soudr. p. ministru sociální péče v záležitosti skandálního hospodářství bytového družstva všeobecně prospěšného »Bytová kultura« v Praze-Žižkově.

Překlad ad 1260/1.

Interpelace

senátorů Tichiho, Eichhorna, F. Scholze a soudr.

na pana ministra financí o paušalování daně z obratu u obuvi a správek obuvi.

Zákonem ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n. bylo vyhraženo přednostní postavení takovým průmyslovým podnikatelům, kteří sami vyrábějí suroviny a polotovary, pro své výrobky potřebné, a hotové výrobky ve vlastních detailních prodejnách přímo dodávají spotřebitelům. Ani zákon ze dne 28. dubna 1932, č. 56 Sb. z. a n., nepřinesl vyrovnání, poněvadž přirážka 50% k normální dani z obratu u výrobních podniků s třemi anebo více prodejnami ani přibližně neodpovídá zdanění živnosti a obchodu.

Pro obuvnický průmysl (bez vlastní výroby koží) a pro řemeslo činí zatížení daní z obratu u kůže již 4 3/4%, takže výrobky řemesla zatíženy jsou 7 3/4% a výrobky obuvnického průmyslu, které přicházejí do obchodu v detailním prodeji, dokonce 10 3/4%. Naproti tomu mají výrobní podniky s vlastní výrobou surovin a vlastními detailními prodejnami nésti daň z obratu jen 4 1/2%, což znamená, že detailní obchod v poměru k prodejnám továren platiti musí daň větší o 6 1/4%.

Je všeobecně známou skutečností, že za nynějších poměrů nelze daň z obratu započítati zákazníkovi, nýbrž že ji zplna nésti musí výrobce obuvi, po případě obchodník s obuví. Tato okolnost ztěžuje konkurenční schopnost malého průmyslu, řemesla a obchodu a ukládá jim větší břemena než velkému průmyslu s vlastními prodejnami, takže požadavek paušalování daně z obratu u obuvi a správek obuvi označit nutno za požadavek výrobce obuvi - maloprůmyslníka, obuvnického řemeslníka a obchodníka s obuví, vyhovující daňové spravedlnosti a zplna oprávněný.

Jako náhradu za daň z obratu, kterou dosud platily obuvnický průmysl, řemeslo a obchod, bylo by vybírati zvýšený paušál u výroby koží, čímž by jednak velkému průmyslu s vlastními detailními prodejnami uloženo bylo stejné zatížení daní z obratu jako malému průmyslu, řemeslu a obchodu. Jednak ulevilo by se tím berním úřadům, poněvadž by se vyúčtování daně z obratu dálo pak jen s několika továrnami na kůže, což povede k úplnému zaplacení této daně, kdežto při nynější nezaměstnanosti tisíců malých živnostníků tak tomu býti nemůže.

Další výhodu přináší paušalování daně z obratu u výrobce koží pro berní správu tím, že by tím zachyceny byly také nikoli nepatrné obraty neoprávněných živnostníků (fušerů), kteří se dosud na škodu oprávněných živnostníků, platících daně, a na škodu berního fisku mohli vyhýbati jakémukoli zdanění z obratu.

Při poradě o státním rozpočtu na rok 1934 konstatoval generální zpravodaj posl. Remeš, že by paušalování daně z obratu u maloživnostníků znamenalo akt spravedlnosti.

Poukazujíce na shora uvedené odůvodnění, vznášejí tudíž podepsaní k váženému panu ministru financí naléhavou žádost, aby za účelem paušalování daně z obratu u obuvi a správek obuvi zařídil potřebné předběžné práce a aby přibera zástupce odborových svazů, jež přicházejí v úvahu, svolal anketu pro poradu o jednotlivých otázkách.

V Praze, dne 24. dubna 1934.

Tichi, Eichhorn, Fr. Scholz,

dr Hilgenreiner, Kreibich, Stolberg, dr Feierfeil, Kostka, Füssy, Böhr, Reil, Keresztury.

1260/1

(původní znění).

Interpellation

der Senatoren Tichi, Eichhorn, Fr. Scholz und Genossen

an den Herrn Finanzminister betreffend die Pauschalierung der Umsatzsteuer für Schuhe und Schuhreparaturen.

Mit dem Gesetze vom 21. Dezember 1923, Nr. 268 Slg. d. G. u. V., wurde jenen Industrieunternehmungen eine Vorzugsstellung eingeräumt, welche die für ihre Erzeugnisse notwendigen Rohmaterialien und Halbfabrikate selbst erzeugen und die Fertigerzeugnisse in eigenen Detailverkaufsstellen direkt an die Verbraucher liefern. Selbst das Gesetz vom 28. April 1932, Nr. 56 Slg. d. G. u. V., hat keinen Ausgleich geschaffen, da der Zuschlag von 50% zur normalen Umsatzsteuer der Produktionsunternehmungen mit drei oder mehr Verkaufsstellen auch nicht annähernd der Besteuerung des Gewerbes und des Handels entspricht.

Für die Schuhindustrie (ohne eigene Ledererzeugung) und für das Handwerk beträgt die Umsatzsteuerbelastung bei Leder bereits 4 3/4%, sodaß die Erzeugnisse des Handwerks mit 7 3/4% und jene der Schuhindustrie, die durch den Detailhandel zum Verkaufe gelangen, sogar mit 10 3/4% besteuert sind. Demgegenüber haben die Produktionsunternehmungen mit eigener Rohstofferzeugung und eigenen Detailverkaufsstellen eine Umsatzsteuer von lediglich 4 1/2% zu tragen, was bedeutet, daß der Detailhandel im Verhältnis zu den Fabriksverkaufsstellen eine Mehrbesteuerung um 6 1/4% leisten muß.

Es ist eine allgemein feststehende Tatsache, daß bei den gegenwärtig herrschenden Verhältnissen die Umsatzsteuer nicht dem Kunden in Anrechnung gebracht wenden kann, sondern zur Gänze vom Schuherzeuger bezw. Schuhhändler getragen werden muß. Dieser Umstand beeinträchtigt die Wettbewerbsfähigkeit der Kleinindustrie, des Handwerks und des Handels und bürdet diesen höhere Lasten auf als der Großindustrie mit eigenen Verkaufsstellen, sodaß die Forderung einer Pauschalie

rung der Umsatzsteuer für Schuhe und Schuhreparaturen als eine der Steuergerichtigkeit Rechnung tragende und vollkommen gerechtfertigte Forderung des kleinindustriellen Schuheerzeugers, des Schuhmacherhandwerkers und des Schuhwarenhändlers bezeichnet werden muß.

Als Ersatz für die bisher von der Schuhigdustrie, dem Handwerk und dem Handel bezahlten Umsatzsteuer wäre ein erhöhtes Pauschale bei der Ledererzeugung einzuheben, wodurch einerseits der Großindustrie mit eigenen Detailverkaufsstellen dieselbe Umsatzsteuerbelastung auferlegt würde, wie der Kleinindustrie, dem. Handwerk und dem Handel. Andererseits würden die Steurämter dadurch entlastet, da die Verrechnung der Umsatz- steuer dann lediglich mit einigen Lederfabriken zu erfolgen hätte, was zur restlosen Einbringung dieser Steuer führen wird, während dies bei der gegenwärtigen Beschäftigungslosigkeit tausender kleiner Gewerbetreibender nicht der Fall sein kann.

Einen weiteren Vorteil bringt die Pauschalierung der Umsatzsteuer beim Ledererzeuger für die Steuerverwaltung dadurch, daß hiemit auch die nicht unbedeutenden Umsätze unbefugter Gewerbetreibender (Pfuscher) erfaßt würden, welche bisher zum Schaden des steuerzahlenden befugten Gewerbetreibenden und zum Schaden des Steuerfiskus sich bisher jeder Umsatzbesteuerung entziehen konnten.

Anläßlich der Beratung des Staatsvoranschlages für das Jahr 1934 stellte der Generalberichterstatter Abg. Remeš fest, daß eine Pauschalierung der Umsatzsteuer bei den Kleingewerbetreibenden einen Akt der Gerechtigkeit darstellen würde.

Die Gefertigten richten deshalb unter Hinweis auf die oben angeführte Begründung an den verehrten Herrn Finanzminister das dringende Ersuchen, zwecks einer Pauschalierung der Umsatzsreuer für Schuhe und Schuhreparaturen die notwendigen Vorarbeiten zu veranlassen und unter Hinzuziehung von Vertretern der in Betracht kommenden, Fachverbände eine Enquete bezgl. der Beratung der einzelnen Fragen einzusberufen.

Prag, am 24. April 1934.

Tichi, Eichhorn, Fr. Scholz,

Dr. Hilgenreiner, Kreibich, Stolberg, Dr. Feierfeil, Kostka, Füssy, Böhr, Reil, Keresztury.

 

1260/2.

Interpelace

senátora Nedvěda a soudruhů panu ministru sociální péče

v záležitosti skandálního hospodářství bytového družstva všeobecně prospěšného »Bytová kultura« v Praze-Žižkově.

Roku 1929 bylo v Žižkově založeno družstvo »Bytová kultura«. Proponenti družstva byli vesměs zaměstnanci stavební podnikatelské firmy »Rela a synové« v Žižkově. Dnes je jisto, že zaměstnanci firmy Rela založili družstvo z návodu firmy, aby firma dostala práci, stavbu domů družstevních. Ačkoliv družstvo bylo založeno v roce 1929, konala se první valná hromada teprve roku 1932. Již tehdy byl průběh valné hromady bouřlivý, ježto představenstvo a dozorčí rada nemohly ospravedlnit své hospodářství. Ačkoliv družstvo trvá již šest roků, neměli členové družstva doposud možnost, zvoliti si řádné představenstvo a dozorčí radu. Družstvo postavilo celkem 20 domů a všechny domy stavěla firma Rela, která byla zaměstnavatelem členů představenstva a členů dozorčí rady. Je pochopitelné, že členové představenstva a dozorčí rady nemohli hájiti zájmy družstva a jeho členů, jelikož byli odvislí od firmy Rela, u níž měli existenci a jejich zájem na prosperitě firmy Rela byl mnohem větší, než zájem jako funkcionářů družstva.

Od roku 1932 nebyla svolána ani řádná, ani mimořádná valná hromada přes to, že se jí členstvo stále domáhalo. V roce 1933 byl z dozorčí rady suspendován jeden člen, takže zůstali pouze dva členové a předseda dozorčí rady dle vlastního vyjádření suspendoval celé představenstvo a nestará se nyní o to, aby bylo zvoleno nové představenstvo. V družstvu, které má asi 800 členů, rozhoduje úplně diktátorsky předseda dozorčí rady.

Dle našich spolehlivých zpráv je hospodářství družstva ve velkém nepořádku. Jedná se prý o částku asi 3 miliony Kč, které neprávem byly družstvu účtovány firmou Rela.

Domy družstva stojí již několik roků, ale stavba byla provedena tak lajdácky, že dnes je asi 40 bytů prázdných k obývání nezpůsobilých a musí ve všech těchto bytech býti provedeny rekonstrukce, aby mohly býti pronajaty. Tím samozřejmě družstvo utrpí velkou škodu a útraty ponesou členové. Z tohoto fakta je vidět, jak se odbývají kolaudace. Členové kolaudační komise se omezí na povrchní prohlédnutí budovy, schválí provedenou stavbu a pak se ukáže, že stavba byla provedena šlendriánsky.

Podepsaní táží se pana ministra sociální péče:

1. Jest panu ministru tento případ znám?

2. Jest pan ministr ochoten tento případ dát přísně vyšetřit?

3. Jest pan ministr ochoten učinit opatření, aby zaměstnanci stavitelských firem nemohli zakládat stavební družstva a zneužívat tím zákona o podpoře stavebního ruchu?

4. Jest pan ministr ochoten vyšetřit, kdo prováděl kolaudaci a účastníky kolaudační komise hnát k zodpovědnosti?

5. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby takovéto případy byly zamezeny?

V Praze, dne 27. dubna 1934

Nedvěd,

Mikulíček, Langer, Fídlík, Stejskalová, Hlávka, Douda, Kindl, Kello, Mezö, Hajníková, Vydrová, Pilz.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP