Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1269.

Mlékařství je jedno z nejdůležitějších odvětví naší zemědělské výroby a také významnou složkou našeho národního hospodářství, neboť roční produkce mléka odhaduje se v našem státě na 4 až 5 miliard Kč. Mlékaření je z převážné většiny v rukou malých a středních zemědělců a poskytovalo jim v nynějších těžkých a neblahých poměrech hospodářských alespoň částečný příjem pro nutné výdaje v domácnostech. V poslední době však zachvátila krise i toto odvětví, a to tou měrou, že se nejen ceny mléka zhroutily, ale i odbyt jeho a mléčných výrobků je nepatrný.

Bylo proto zapotřebí chopiti se nějaké pomocné akce pro záchranu tohoto odvětví a pro uspořádání a usměrnění celé mléčné výroby. Je to nutno nejen v zájmu našeho zemědělství, ale i v zájmu našich konsumentů.

Vláda připravila proto několik návrhů, jimiž chce řešiti celou tak zv. mléčnou otázku a jejichž účelem jest povznésti a zabezpečiti naše mlékařství. Některé návrhy byly již oznámeny vládním nařízením a jsou to:

1. vládní nařízení o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami;

2. vládní nařízení o stanovení pevných cen mléka a smetany.

Ale i vládní nařízení o margarinech a umělých tucích je součástkou této pomocné akce. Všecka tato nařízení vládou podle zmocňovacího zákona vydaná napomáhají řešiti celou řadu otázek mléčné výroby, upravují jeho obchod a zpevňují a stabilisují ceny mléka v hlavních konsumních místech.

Nyní předkládá se zákonodárným sborům vládní návrh o vyrovnávacích fondech mléčných, kterým chce vláda vyrovnati veliký nepoměr cenový a odlišný mezi mlékem přímo do konsumu uváděným a mezi mlékem k výrobě másla a sýrů sloužícím.

Výhodnější totiž zpeněžení mléka konsumního oproti mléku na mléčné produkty uváděnému mělo za následek velký přívoz mléka do větších spotřebních středisk, kde pak při volné soutěži prodávajících srážela se v přítomné době nejen jeho cena, ale i jakost mléka v důsledku nedostatečné kontroly se zhoršovala tak, že ani konsument z těchto nízkých cen ničeho nezískal, ba spíše ztrácel.

Aby tento cenový rozdíl byl nějak upraven, zavádí nově předložená osnova povinnost odváděti z čerstvého mléka určitý příspěvek do zvláštního fondu, z kterého se pak budou poskytovati příplatky na mléko, které se zpracovává na máslo a sýry. Podle vládního návrhu budou do tohoto vyrovnávacího fondu mléčného přispívati všichni obchodníci mlékem, kteří odebírají od výrobce mléko a smetanu a uvádějí je za úplatu do přímého konsumu jako mléko, smetanu, mléko kyselé, jogurt, kefír, v syrovém nebo pasteurovaném nebo svářeném stavu, nebo jich užívají po živnostensku k výrobě jiných potravin a pokrmů, a to v těch městech, v nichž je podle §u 10 vládního nař. ze dne 20. dubna 1934 zakázán prodej nepasteurovaného mléka.

Ale i výrobci mléka, kteří za úplatu dodávají mléko a uvedené výrobky do těchto míst k přímému konsumu musí stejně přispívati do vyrovnávacího fondu mléčného.

Ministr zemědělství může po dohodě s příslušnými ministry k návrhu kuratoria stanoviti, že mlékárny musí v místech s povinnou pasteurisací odváděti příspěvky fondu, i když neprodávají mléko přímo spotřebitelům.

Příspěvek pro fond stanoven je na 3 hal. z 1 litru mléka a 2 hal. z každého litrového procenta tuku ve smetaně obsaženého. Na návrh příslušného kuratoria může však vláda výši příspěvku pro jednotlivé země změniti a vyhlásí to ve Sbírce zákonů a nařízení.

Příspěvek do fondu platí však jen zemědělci, kteří dodávají mléko do míst vyznačených s příspěvkovou povinností a zaplatil-li někdo jiný tento příspěvek než výrobce mléka, může si jej sraziti z ceny placené producentovi. Nevybírá-li se příspěvek fondový na potravní čáře, jsou povinny mlékárny neb obchodníci mlékem měsíčně jej platiti, a to nejpozději do 15. dne příštího měsíce. Při opozděném placení čítá se 6% ní úrok z prodlení.

Vyrovnávací fondy mléčné jsou právnickými osobami a zřizují se v každé zemi, a to v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodu, a jsou spravovány zvláštním kuratoriem, které se skládá ze zástupců příslušných ministerstev, kruhů zemědělských, konsumních, družstevních, obchodních a průmyslových. Podrobnější předpisy o organisaci a činnosti kuratoria, jakož i o zásadách účetnictví a bilancování, budou stanoveny vládním nařízením.

Fondových prostředků může býti použito podle §u 10 této osnovy

1. na příplatky k cenovému vyrovnání mléka dodávaného do spotřebních míst, kde placení příspěvků je zavedeno a tam zpracovaného na máslo a sýry, s mlékem konsumním;

2. na příplatky k cenovému vyrovnání mléka, které do těchto míst bylo dodáváno, avšak bylo přechodně z dodávky vyloučeno a musí se tudíž zpracovati na mléčné výrobky;

3. na příspěvek k odškodnění těch, jimž byla úpravou mléčného hospodářství trvale znemožněna hospodářská existence;

4. na režijní příspěvek sběračům mléka, kteří budou po živnostensku prováděti sběr mléka od drobných zemědělců a dodávati je do mlékáren v místech, kde je placení příspěvků zavedeno. Příspěvek tento stanoven je na 6 hal. za každý litr mléka do mlékárny dodaného.

Podle §u 11 této osnovy bude kuratorium podle roční doby a spotřeby upravovati

dodávkové obvody a kontingenty mléka i smetany jednotlivých dodavatelů (výrobců mléka, či mlékáren), a to po dobrozdání místních znalců mléčného trhu. Těmito znalci budou právě uvedené zájmové organisace.

Přestupky tohoto zákona budou trestány peněžitými pokutami, v případě nedobytnosti vězením. Prováděcím nařízením bude osnova tohoto zákona uvedena v platnost.

Národohospodářský výbor jednal ve své dnešní schůzi o tomto novém vládním návrhu a usnesl se doporučiti osnovu zákona slavnému senátu ke schválení tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak je uvedena v senátním tisku č. 1262.

V Praze, dne 14. května 1934.

Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.

Po dlouhém váhání a úpravě byl konečně předložen mléčný zákon oběma sněmovnám.

Mléčná ochrana byla předmětem jednání tak mnohých států a byla všude ve prospěch zemědělství vyřešena.

Hospodářská mizerie v každém zemědělském podnikání nezastavila se ani před nejdůležitější výrobou mlékařskou, která tvoří 20% veškeré zemědělské tržby. Podle statistiky z roku 1932 vykazovalo veškeré naše zemědělství 2,476.000 dojnic a počítáme-li s průměrnou dojivostí denně jen 4 litry, činila denní produkce 10 milionů litrů. Kdybychom počítali cenu střední 1 Kč, znamená to 3.650 milionů Kč. Zdražení 1 hal. znamená ročně ztrátu 35 mil. Kč. Jelikož veškerá tržba u zemědělce činila podle téže statistiky u žita 2.200, pšenice 3.371, ječmene 1.388, ovsa 1.447, zemáků 3.127, a řepy 0,396, pak produkce mléka rovná se 20 % veškeré tržby. Vedle tržby mléka byla dříve i tržba dobytka v roce 1929 5.569 Kč, v roce 1933 pouze 2.700, takže klesla o více jak 32%. Však i tak výroba mléčná společně s výrobou zvířecí činila 38 % celé tržby zemědělské.

Obě výroby, mléčná a zvířecí, dotýkají se stejně zemědělce malého i velkého a na zpeněžení této výroby závisí prosperita zemědělství.

Kraje od dráhy a středisk vzdálené nemají ani sběren ani mlékáren a jsou nejhůře finančně postaveny ve výrobě mléčné.

Nebylo horší doby v mlékařství jako v letošní zimě, kdy po 14 dnů nebylo na máslo odbytu a cena másla klesla na 8 Kč. To znamená, že cena 1 litru mléka se zpeněžila na 27 hal.

Nápravu v mlékařství mají přinésti tři vládní zemědělské návrhy. Osnova zákona o vyrovnávacích fondech mléčných ve znění usnesení poslanecké sněmovny tisk 1262 byla předložena rozpočtovému výboru, který ji jednomyslně schválil tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna.

V Praze, dne 14. května 1934

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. Foit v.r.,
zpravodaj.