Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1270.

1. ministra sociální péče, ministra zemědělství a ministra financí na interpelaci sen. Lokoty a soudr. o rychle pomoci hladovějícím na Zakarpatí a o zneužití pomocné akce (tisk 887/2).

2. ministra sociální péče na interpelaci sen. Kotrby, Thoře a druhů ohledně nezákonného postupu živnostenského inspektorátu a okresního úřadu v Mladé Boleslavi vůči mistrům pekařským (tisk 1204/1).

3. vlády na interpelaci sen. Pilze a soudr. stran zničení 200 vagonů chlebového obilí ve Starém Městě u Děčína (tisk 1185/2).

ministra sociální péče, ministra zemědělství a ministra financí na interpelaci senátora Ivana Lokoty a soudr.
o rychlé pomoci hladovějícím na Zakarpatí a o zneužití pomocné akce (tisk 887/2).

1) K interpelaci, pokud jedná o zásobovací akci pro chudé obyvatelstvo Podkarpatské Rusi, prováděné býv. ministerstvem pro zásobování lidu, sděluje podepsaný ministr sociální péče:

V letních měsících roku 1932, kdy se na Podkarpatské Rusi jevila veliká potřeba dovozu kukuřice k výživě chudého obyvatelstva, bylo při povolování dovozu kukuřice postupováno co nejliberálněji. Mimo to byla v nejchudších oblastech Podkarpatské Rusi rozdělena kukuřice zdarma a to v okrese tiačevském 150 q a v okrese svalavském 100 q. Po zahájení činnosti obilního syndikátu bylo ihned učiněno opatření, aby pro zásobování obyvatelstva na Podkarpatské Rusi bylo dováženo potřebné množství kukuřice bez syndikátního poplatku a za snížené clo. Pro celou zemi Podkarpatoruskou byla stanovena jednotná cena kukuřice.

V prvních měsících roku 1933 byla prováděna podpůrná akce chlebová pro chudé obyvatelstvo na Podkarpatské Rusi. Celkem bylo rozděleno na vrchovinských okresích Podkarpatské Rusi a na Slovensku v okrese Snina 275.000 bochníků chleba v celkové váze 3.850 q. Určitá část chleba z podpůrné akce byla rozdělena dětem ve školách při provádění mléčné akce. Mimo to mléčná akce, jejíž provedení bylo svěřeno zemské péči o mládež na Podkarpatské Rusi, byla podpořena státem zvláštním příspěvkem. Celkem bylo v této akci stravováno přes 10.000 dětí.

2) Ministerstvo zemědělství sděluje, že tvrzení interpelace, jako by agrární družstva prodávala osivo za velké peníze mlýnům, není pravdivé. Dovozem osiva na podzim roku 1931 (pšenice a žito) a na jaře 1932 (pšenice) byla pověřena Obchodní Jednota hospodářských družstev v Užhorodě. Obchodní Jednota dodávala na podzim r. 1931 osivo přímo jednotlivcům-zemědělcům do jejich obcí podle disposic předem sestavených zemským úřadem, jakož i okresními a notářskými úřady. Na tuto akci nemůže se tudíž vztahovati řečené obvinění. Na jaře roku 1932 táž Obchodní Jednota dovezla 80 vagonů osivové pšenice a rozdělila je podle disposic zemského úřadu okresním hospodářským spolkům v množství asi 46 vagonů a mezi úvěrní a spotřební družstva, obce a jednotlivé zemědělce v množství asi 34 vagonů. Při této jarní akci se stalo, že někteří percipienti (spolky a jednotlivci) se dopustili zneužití osivového obilí tím, že odvezli pšenici do mlýnů. Šetřením orgánů důchodkové kontroly bylo zjištěno, že jde o zneužití asi 34 vagonů osivové pšenice. Agrární družstva (ať již skladištní, úvěrní, spotřební nebo sama Obchodní Jednota hospodářských družstev) jako taková se tedy zneužití nedopustila. Proti vinníkům bylo zavedeno podle příslušných důchodkových předpisů řízení, průběhem něhož bylo schváleno provedení upouštěcího řízení pod podmínkou, že budou zaplaceny zkrácené celní poplatky a pokuta částkou 10.000 Kč. Tyto částky uvolila se zaplatiti Obchodní Jednota v určitých splátkách přes to, že se, jak shora uvedeno, nedopustila zneužití dovezeného osiva.

V Praze, dne 19. března 1934.

Ministr zemědělství:

v z. Dr Spina v. r.

Ministr sociální péče:

Dr Meisner v. r.

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.

Živnostenský inspektorát v Mladé Boleslavi vykonal v posledním čtvrtletí r. 1933 prohlídku více pekařských závodů v Mladé Boleslavi a učinil trestní oznámení okresnímu úřadu v Mladé Boleslavi pro přestupky zákazu noční práce podle § 8 zákona č. 91/1918 Sb. z. a n., ježto zjistil, že pekaři ve většině případů začínali práci u válu v době od 1 hod. do 2 1/2 hod. v noci; v jednom případě byl zjištěn začátek práce již okolo 23 1/2 hod. Okresní úřad v Mladé Boleslavi pak po provedení šetření vydal trestní nálezy proti provinivším se pekařským mistrům. Ani jediný pekařský mistr nebyl však udán aneb potrestán proto, že začínal práci o 4. hod. ranní.

Postup zúčastněných úřadů jest tedy v souhlasu s výnosem ministerstva sociální péče ze dne 7. května 1927, č. 2580/III-D-1927, kterým je povoleno začínati v pekárnách s prací u válu výjimečně o 4. hod. ranní.

V Praze dne 30. dubna 1934.

Ministr sociální péče:

Dr Meissner v. r.

Počátkem sklizně 1933 bylo podle přibližných odhadů u zemědělců a družstev ještě 10.000 až 15.000 vagonů žita z předcházející sklizně 1932. Sklizeň tohoto ročníku byla prováděna za méně příznivých klimatických poměrů, v důsledku čehož v některých oblastech byla sklizeň podřadnější kvality a žito prodělávalo na skladech změny, které podstatně zmenšily jeho upotřebitelnost pro lidský konsum. Mimo to bylo toto žito ve zvýšené míře napadeno a poškozeno pilousi.

Žito ze sklizně 1933 bylo mnohem lepší jakosti než žito ze sklizně předchozí. Proto také mouka ze starého žita nemohla svou jakostí konkurovati jakosti mouky ze žita nového, které bylo po žních obchodováno za stejné ceny jako žito staré. Z toho důvodu nebylo možno uvésti staré žito do konsumu a byl proto hledán způsob, jakým by se daly přebytky tohoto starého, intervenčně vykoupeného žita zužitkovati co nejvýhodněji. Po bedlivé úvaze byl tento způsob shledán ve zkrmování žita.

Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí výnosem ze dne 27. září 1933, č. 113.165-VI A/33, zmocnilo Centrokooperativ, svaz jednot hospodářských družstev republiky Československé v Praze, aby žito sklizně 1932, které bylo do konce srpna 1933 intervenčně vykoupeno a převzato, bylo v množství nejvýše 2.500 vagonů denaturováno a v zrně nebo šrotu prodáno za nejvýhodnější ceny, ať na burse či mimo bursu. Tato akce je již ukončena, a bylo v ní prodáno ke krmným účelům 2.258 vagonů žita. Šlo ovšem o žito ze sklizně 1932, které oproti žitu ze sklizně 1933 bylo podřadné jakosti.

Pro výživu nezaměstnaných bylo vládou schváleno použití 1.500 vagonů. Pro tuto akci dodává se žito z poslední sklizně podle bursovních zvyklostí a chléb z tohoto žita vydává se nezaměstnaným zdarma. Přebytků žita ze sklizně roku 1933 bude i nadále použito pokud možno v největším množství pro nezaměstnané.

V Praze, dne 4. května 1934.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Am Beginne der Ermte 1933 befanden sich nach annähernder Schätzung bei den Landwirten und Genossenschaften noch 10.000 bis 15.000 Waggons Roggen aus der vorigen Ernte 1932. Die Ernte dieses Jahrganges fand unter weniger günstigen klimatischen Verhältnissen statt, infolge dessen die Ernte in einzelnen Gebieten von untergeordneter Qualität war und der Roggen in den Magazinen Veränderungen unterlag, welche seine Verwendbarkeit für den menschlichen Konsum wesentlich vermindert hatten. Außerdem war dieser Roggen in erhöhtem Maße vom Roggenwurm befallen und beschädigt.

Der Roggen der Ernte 1933 war von viel besserer Qualität als der Roggen der vorigen Ernte. Aus diesem Grunde konnte das Mehl aus altem Roggen hinsichtlich seiner Qualität nicht mit der Qualität des Mehls aus neuem Roggen konkurrieren, welcher nach der Ernte zu gleichen Preisen wie der alte Roggen gehandelt wurde. Aus diesem Grunde konnte der alte Roggen nicht dem Konsum zugeführt werden und es wurde daher eine andere Art und Weise gesucht, auf welche die Überschüsse des alten, durch Interventionskäufe erworbenen Roggens am vorteilhaftesten zu verwerten wären. Nach reiflicher Erwägung fand man diese Art in der Verfütterung des Roggens.

Das Ministerium für Landwirtschaft ermächtigte im Einvernehmen mit dem Finanzministerium mit Erlaß vom 27. September 1933, Z. 113.165-VI A/33 den Bund der landwirtschaftlichen Genossenschaftsverbände in der Čechoslovakischen Republik in Prag Centrokooperativ, den bis Ende August 1933 durch Interventionskäufe erworbenen und übernommenen Roggen der Ernte 1932 in der Menge von höchstens 2.500 Waggons zu denaturieren und in Korn oder Schrot zu tunlichst, vorteilhaften Preisen ob an der Börse oder außeralb derselben zu verkaufen. Diese Aktion ist bereits beendet und wurden in derselben 2.258 Waggons Korn zu Verfütterungszwecken verkauft. Es handelte sich allerdings um Roggen der Ernte 1932, welches gegenüber dem Roggen der Ernte 1933 von untergeordneter Qualität war.

Für die Ernährung der Arbeitslosen wurde von der Regierung die Verwendung von 1.500 Waggons genehmigt. Für diese Aktion wird Roggen der letzte Ernte nach den Börsenusanzen geliefert und wird das Brot aus diesem Roggen den Arbeitslosen unentgeltlich ausgefolgt. Die Überschüsse von Roggen der Ernte 1933 werden auch weiterhin in tunlichst größter Menge für die Arbeitslosen verwendet werden.

Prag, am 4. Mai 1934.

Der Vorsitzende der Regierung:

J. Malypetr m. p.