Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1276.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsanou v Praze dne 9. dubna 1934, a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. května 1934, č. 86 Sb. z. a n.

Hospodářské vztahy mezi republikou Československou a Albanií byly upraveny - až do 29. prosince 1933 - prozatímní úpravou ze dne 19. ledna 1926. Tuto úpravu albánská vláda ke zmíněnému datu vypověděla. Ježto se nepodařilo diplomatickou cestou sjednati novou dohodu, je od té doby až dosud mezi oběma státy bezesmluvní stav.

Příčinou výpovědi byla změna celkového kursu obchodní politiky Albanie vůči všem jejím smluvním státům.

Republika Československá má relativně značný zájem na obnově řádných hospodářských vztahů k Albanii. Podle československé statistiky jeví se data vzájemného zahraničního obchodu takto:

Dlužno ovšem upozorniti, že velká část československého zboží vyváženého do Albanie není československou statistikou zachycena. Albánská statistika vykazuje pro československý vývoz data o 8-10 mil. Kč vyšší. Do Albanie vyváží se hlavně toto československé zboží: zboží skleněné, hliněné, bavlněné, vlněné, hedvábné, konfekční, z papíru, kožené, železné, z jiných obecných kovů, stroje a přístroje. Kromě toho byla vyvezena, přes Terst určitá množství cukru, která v československé statistice nefigurují při vývozu do Albanie a to podle albánské statistiky v letech 1928 až 1932 (v q): 46.912, 45.225, 52.172, 51.653 a 45.438.

Z Albanie dováží se zejména toto zboží: měchýře a střeva, zemina asfaltová, citrony, cedráty, t. zv. albánské dříví a kůže.

Předkládaná obchodní úmluva spočívá na integrální zásadě nejvyšších výhod a to jak pro nakládání se zbožím (čl. 1.- 2.), tak i s příslušníky, osobami fysickými i právnickými (čl. 4.).

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje úmluva (v čl. 3.), že obě vlády se musí dohodnouti o jeho úpravu, kdykoli by mělo dojíti k nějaké jeho změně. Zároveň úmluva má ustanovení (v čl. 6.), že obě vlády se dohodnou administrativní cestou o úpravě vzájemného dovozu pro přítomnou dobu. To se také stalo.

Ze zásady nejvyšších výhod byly v úmluvě stipulovámy (v čl. 5.) výjimky, které má republika Československá i v jiných obchodních smlouvách.

Úmluva platí na dva roky. Nebude-li tři měsíce předem vypovězena, prodlužuje se automaticky s možností vypověděti ji kdykoli předem na tři měsíce.

Úmluva nemá zvláštních závazků celně-tarifních. Tuto otázku nepřímo upravuje ustanovení závěrečného protokolu, které dává oběma smluvním stranám určité možnosti. Kdyby jedna

z nich jakýmkoli opatřením zatížila dovoz nebo vývoz, má druhá strana právo žádati jednání o takové otázce. Kdyby toto jednání nevedlo k uspokojivé dohodě, má strana, která o jednání žádala, právo vypověděti úmluvu kdykoli se lhůtou 30 dnů.

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Tekst úmluvy se závěrečným protokolem se přikládá v původním francouzském znění s českým překladem.

V Praze, dne 12. května 1934.

Předseda vlády:
J. Malypetr v. r.

Convention de Commerce

Le Président de la République Tchécoslovaque et Sa Majesté le Roi des Albanais, également animés du désir de resserrer les liens ďamitié qui unissent les deux pays et de placer dans des conditions également satisfaisantes les relations commerciales entre les deux pays, ont décidé de conclure une Convention de commerce et ont, à cet effet, nommé pour leurs plénipotentiaires respectifs:

Monsieur le Docteur Kamil Krofta,

Envoyé Extraordinaire et Ministre Plénipotentiaire;

Monsieur Demetre Beratti,

Ministre Plénipotentiaire, Secrétaire Général du Ministère Royal des Affaires Etrangères,

lesquels, après s'être communiqué leurs pleins-pouvoirs, trouvés en bonne et due forme, sant convenus des dispositions suivantes:

Article 1.

Les produits du sol et de ľindustrie originaires de ľun des Etats, importés sur le territoire de l'autre, jouiront du traitement de la nation la plus favorisée sous tous les rapports et notamment en ce qui concerne les droits, coefficients, taxes ou autres redevances quelconques.

Article 2.

Les produits du sol et de 1'industrie originaires de l'un des Etats, destinés á ètre exportés dans 1'autre, ne seront pas grevés de droits, coefficients, taxes ou autres redevances quelconques, autres ni plus élevés que ceux pergus à ľexportation des mêmes objets dans le pays le plus favorisé à cet égard.

Article 3.

Si l'un des deux Gouvernements considérait comme nécessaire de maintenir ou d'introduire pour certaines marchandises des prohibitions ou restrictions d'importation ou d'exportation, il s'entendra à ce sujet avec 1'autre, à moins qu'un accord préalable ne soit déjà intervenu:

Article 4.

Les ressortissants, les personnes physiques et juridiques, de chacun des deux Etats jouiront, sur le territoire de 1'autre, du traitement de la nation la plus favorisée sous tous les rapports et notamment en ce qui concerne leur situation juridique, le voyage, le séjour, 1'établissement et 1'exercice du commerce, de 1'industrie ou de toute autre profession et tous droits et intérêts en découlant, sans préjudice des lois, règlements et ordonnances du pays.

Article 5.

Le traitement de la nation la plus favorisée, prévu aux articles précédents, ne comprendra pas:

1. Les privileges qui sont ou pourraient être accordés par 1'une des Parties Contractantes, pour faciliter le trafic de frontière avee les pays limitrophes.

2. Les droits et privilèges résultant d'une union douanière.

3. Les droits et privilèges qui seraient accordés, à 1'ávenir, par 1'une des Parties Contractantes à des Etats tiers, dans des conventions plurilatérales auxquelles 1'autre Partie ne participerait pas, et si ces droits et privilèges sont stipulés dans des conventions plurilatérales conclues sous les auspices de la Société des Nations ou enregistrées par elle et ouvertes à 1'adhésion de tous les Etats. Toutefois, le bénéfice des droits ou privilèges envisagés pourra être revendiqué par la Partie Contractante intéressée, si lesdits droits ou privilèges sont stipulés également dans des conventions autres que les conventions collectives répondant aux conditions cidessus ou encore si la Partie qui en réclame la jouissance est disposée à accorder la réciprocité de traitement.

Article 6.

Il est entedu que les conditions réglant 1'échange des marchandises entre les deux Pays, tel qu'il est prévu par les articles 1 et 2 de la présente Convention, seront arrêtés, d'un commun accord entre les deux Gouvernements, par un arrangement additionnel à cette Convention.

Article 7.

1. La présente Convention sera ratifiée et les instruments de ratification en seront échangés aussitôt que faire se pourra.

2. Il entrera en vigueur quinze jours après 1'échange des ratifications.

3. Toutefois, les deux Gouvernements pourront s'entendre pour sa mise en vigueur anticipée si leurs législations respectives les y autorisent.

4. La présente Convention aura une durée de deux années à partir du jour de son entrée en vigueur.

5. Si la dénonciation par 1'une des Parties Contractantes n'a pas eu lieu trois mois avant 1'expiration dudit délai, la présente Convention sera prorogée par tacite reconduction et restera en vigueur tant qu'il n'aura pas été dénoncée, la dénonciation devant produire ses effets trois mois après la date de sa notification.

En foi de quoi, les Plénipotentiaires respectifs ont signé la présente Convention et y ont apposé leurs cachets.

Fait en double exemplaire à Praha le neuf avril mille neuf cent trente quatre.

L. S.

Dr. K. KROFTA m. p

L. S.

D. BERATTI m. p.

Protocole Final

Au moment de la signature de la Convention de Commerce entre la République Tchécoslovaque et le Royaume d'Albanie, conclu à la date de ce jour, les Plénipotentiaires soussignés ont fait les déclarations suivantes qui formeront partie intégrante de la Convention même :

1. Dans le cas où 1'une des Parties Contractantes aurait ľintention de changer ou changerait les charges grevant ľimportation ou 1'exportation des produits, 1'autre Partie Contractante aura le droit de demander 1'ouverture des négociations à ce sujet dans un délai de 15 jours.

2. En cas où ces négociations ne seraient pas terminées par un accord des deux Parties dans les 15 jours suivants et 1'une des Parties Contractantes aurait néanmoins appliqué les nouvelles charges, l'autre Partie aura le droit de dénoncer la présente Gonvention avec un délai de 30 jours à compter depuis 1'expiration du second délai de 15 jours.

Praha, le 9 avril 1934.

Dr. K. KROFTA m. p.

D. BERATTI m. p.

Obchodní úmluva

President republiky Československé a Jeho Veličenstvo král Albánců stejně prodchnuti přáním utvrditi přátelské vztahy, jež spojují oba státy a upraviti uspokojujícím způsobem obchodní styky mezi oběma státy, rozhodli se sjednati obchodní úmluvu a jmenovali proto svými plnomocníky:

pana Dra. Kamila Kroftu,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

pana Demetra Berattiho,

zplnomocněného ministra, generálního tajemníka královského ministerstva zahraničních věcí,

kteří předloživše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek 1.

Plodiny a výrobky průmyslové pocházející z jednoho z obou států budou požívati při dovozu do druhého státu nejvyšších výhod v každém ohledu, zejména pokud jde o cla, koeficienty, dávky nebo jakékoli jiné poplatky.

Článek 2.

Plodiny a výrobky průmyslové pocházející z jednoho z obou států, určené k vývozu do druhého z nich nebudou zatíženy cly, koeficienty nebo jakýmikoli poplatky jinými nebo vyššími, než jsou vybírány při vývozu stejných předmětů do země požívající v tomto ohledu nejvyšších výhod.

Článek 3.

Jestliže by za mimořádných okolností jedna ze smluvních stran pokládala za nutné zachovati nebo zavésti pro některé druhy zboží zákazy nebo omezení dovozu nebo vývozu, dohodne se o tom s druhou stranou, pokud by nebylo dřívější dohody.

Článek 4.

Příslušníci, osoby fysické i právnické, obou států budou požívati na území státu druhého nejvyšších výhod v každém ohledu, zejména pokud jde o jejich právní postavení, cestování, pobyt, nastupování a provozováni obchodů, živností a jakéhokoli jiného zaměstnání, veškerá práva a zájmy z toho plynoucí, bez újmy zákonů, předpisů a nařízení platných v zemi.

Článek 5.

Nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách, stanovených v předchozích článcích, nebude zahrnovati:

1. Výsady, jež jsou nebo budou přiznány jednou ze smluvních stran, aby byl usnadněn pohraniční styk se sousedními státy.

2. Práva a výsady plynoucí z celní unie.

3. Práva a výsady, jež by byly v budoucnosti přiznány některou ze smluvních stran třetím státům ve vícestranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva a výsady byly sjednány ve vícestranných úmluvách, sjednaných pod záštitou Společnosti Národů nebo touto zaznamenaných a ke kterým jest každému státu volno přistoupiti. Nicméně může dotčená smluvní strana požadovati účast na těchto právech

a výsadách, jestliže tato práva a výsady byly sjednány též v jiných úmluvách než vícestranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám, nebo také jestliže strana, která požaduje, aby jich byla též účastna, jest ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání.

Článek 6.

Je shoda v tom, že podmínky upravující obchodní styk mezi oběma státy, jak je upraven

v čl. 1 a 2 této úmluvy budou sjednány ve vzájemné dohodě mezi oběma vládami dodatkovou úpravou k této úmluvě.

Článek 7.

1. Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve.

2. Vstoupí v platnost 15. dne po výměně ratifikací.

3. Obě vlády mohou se však dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v platnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují.

4. Tato úmluva bude platiti dva roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

5. Jestliže tato úmluva nebude vypovězena jednou smluvní stranou tři měsíce před uplynutím této lhůty, bude mlčky prodloužena a zůstane v platnosti tak dlouho, dokud nebude vypovězena, při čemž výpověď bude účinkovati po třech měsících od doby učiněného oznámení.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přitiskli své pečetě.

Dáno dvojmo v Praze dne devátého dubna tisícíhodevítistéhotřicátéhočtvrtého.

L. S.

Dr. K. KROFTA v. r.

L. S.

D. BERATTI v. r.

Závěrečný protokol

Při podepsání obchodní úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Albánským, sjednané dnešního dne, podepsaní plnomocníci učinili toto prohlášení, které tvoří nedílnou část úmluvy :

1. Jestliže jedna ze smluvních stran bude míti v úmyslu změniti nebo změní-li dávky zatěžující dovoz nebo vývoz, druhá strana bude míti právo požadovati, aby o tom bylo v době 15 dnů zahájeno vyjednávání.

2. Neskončí-li se tato vyjednávání do následujících 15 dnů dohodou obou stran a jedna smluvní strana bude přesto používati nové dávky, druhá strana může vypověděti tuto úmluvu se 30 denní lhůtou výpovědní, počítajíc ode dne uplynutí druhé lhůty 15 dnů.

Praha, 9. dubna 1934.

Dr. K. KROFTA v. r.

D. BERATTI v. r.