2. Odstavec 2 § 2. byl doplněn ustanovením o promlčení následku zpětnosti, jak bývá stanoveno v moderním trestním zákonodárství (viz § 40. československé přípravné osnovy).

3. V odstavci 4 § 2. bylo stanoveno, že ručení podnikatele za peněžitý trest uložený vinníkovi nenastává jedině, když oznámení zadateli bylo učiněno bez průtahu, neboť znění vládní osnovy připouští možnost, aby podnikatel neb ostatní rozhodující osoby s tímto oznámením otáleli až do doby, kdy nebylo jiného východiska. Tentýž dodatek byl v důsledku pojat i do § 6. odst. 2.

K tomuto ustanovení odstavce 4 § 2. ústavně-právní výbor podotýká ještě, že podle něho pouhé ručení za peněžitý trest se uloží podnikateli jen tehdy, když není sám nebo jiná zde jemu na roveň postavená osoba trestný podle všeobecných ustanovení trestního zákona (pro spoluvinu resp. účastenství), v kterémžto případě stíhá podnikatele ručení podle trestního zákona.

4. V § 5. odst. 3 se doporučuje stylistickou úpravou sjednati soulad s druhou větou odstavce 4 § 2. která s tímto ustanovením souvisí, aby ona věta mohla zůstati na tomto svém místě, kde je v souvislosti s ostatním obsahem odstavce 4 § 2. a aby se obsahově neopakovala ve všeobecném ustanovení odstavce 3 § 5.

Pokud jde o ostatní obsah osnovy, uvědomil si sice ústavně-právní výbor určitou těžkopádnost postupu stanoveného v § 4. podle kterého se přenechává samotné vládě, aby vyloučila vinníka nebo podnik na určitou dobu ze zadání veřejných dodávek a prací; přece však ponechal ústavně-právní výbor toto ustanovení beze změny, ježto se v něm uplatnil kompromis různých stanovisek zde hájených, a bylo by obtížno najíti vhodnější řešení, které by každému oprávněnému hledisku vyhovovalo.

Ústavně-právní výbor navrhuje proto slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 5. června 1934.

Dr. Witt v. r.,
předseda.

Dr. Milota v. r.,
zpravodaj.

ze dne..............................................................1934

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Veřejnými dodávkami a pracemi ve smyslu tohoto zákona rozumějí se takové, které zadávají stát, země, okres, obec nebo jiné veřejno-právní korporace, veřejné podniky, ústavy a fondy a fondy jimi spravované.

(1) Kdo v řízení o zadání veřejné dodávky nebo práce jinému přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne majetkový prospěch za to, že se zdrží nebo zdržel účasti při soutěži, nebo přímo či nepřímo za takové chování požaduje nebo přijme majetkový prospěch neb slib takového prospěchu, jinému přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne majetkový prospěch za to, že se soutěže zúčastní nebo zúčastnil určitým způsobem, nebo kdo přímo, či nepřímo za takové chování požaduje nebo přijme majetkový prospěch nebo slib takového prospěchu, vůbec dopustí se jakýchkoli jiných pletich, které jsou způsobilé přivoditi škodu veřejnému zadateli, bude potrestán soudem, není-li čin přísněji trestný, pro přečin vězením od 8 dnů do jednoho roku, při zvlášť přitěžujících okolnostech tuhým vězením od 8 dnů do jednoho roku. Pokus přečinu je trestný i v zemi Slovenské a Podkarpatoruské.

(2) Byla-li činem uvedeným v odstavci 1 způsobena nebo hrozila-li z něho veřejnému zadateli škoda vyšší než 20.000 Kč, nebo byl-li vinník pro takový čin již odsouzen a od odpykání trestu neuplynulo ještě 5 roků, bude potrestán pro zločin žalářem od jednoho roku do pěti let.

(3) Vedle trestu na svobodě může býti uložen peněžitý trest od 5.000 Kč do 500.000 Kč.

(4) Věděl-li podnikatel, člen správního neb dozorčího orgánu, vedoucí úředník nebo likvidátor podniku, že zaměstnanec nebo zmocněnec se dopustil ve prospěch podniku trestného činu uvedeného v odstavci 1, a opominul to zadateli bez průtahu oznámiti, uloží soud podnikateli ručení za nedobytný peněžitý trest uložený vinníkovi. Rozhodnutí, jímž se ručení ukládá, jakož i tomu, že soud ručení neuložil, lze odporovati týmiž opravnými prostředky jako výroku o trestu.

(5) Byl-li poskytnut majetkový prospěch, vysloví soud v rozsudku, že propadá ve prospěch státu.

Pro čin uvedený v § 2. není trestný, kdo dobrovolně a ne proto, že jeho jednání bylo odhaleno, čin zadateli oznámí a, vznikla-li z něho zadateli škoda, ji napraví.

(1) Vláda vysloví a veřejně vyhlásí, že vinník a, je-li vinníkem člen správního nebo dozorčího orgánu, vedoucí úředník nebo likvidátor podniku, také podnik je vyloučen na určitou dobu ze zadání veřejných dodávek a prací; takový výrok lze zatímně učiniti již za trestního řízení.

(2) Za podmínek uvedených v § 2. odst. 4 budiž užito ustanovení odstavce 1 také proti podnikateli.

(3) Nabídky vyloučených uchazečů buďtež po dobu, na kterou byli z veřejných dodávek a prací vyloučeni, ze soutěží předem vylučovány. Pouze v případech zcela výjimečných, bylo-li by tím zadání nebo provedení zakázky v tuzemsku vůbec ohroženo nebo značně ztíženo, může vláda povoliti výjimku pro zadání určitých dodávek nebo prací. Podrobnosti mohou býti upraveny vládním nařízením.

(1) Byl-li trestný čin uvedený v § 2. spáchán členem správního nebo dozorčího orgánu, zaměstnancem, zmocněncem nebo likvidátorem podniku, budiž podnikatel zpraven o hlavním přelíčení. Má právo se ho sám zúčastniti nebo dáti se při něm zastupovati. Okolnost, že podnikatel se k hlavnímu přelíčení z jakéhokoliv důvodu nedostavil, není na překážku ani konání hlavního přelíčení ani vynesení rozsudku.

(2) Podnikatel má právo přednésti skutečnosti, které mají význam pro posouzení věci, a činiti návrhy. Stejné právo přísluší mu také v hlavním přelíčení, a to i když o něm nebyl zpraven. V závěrečných řečech má právo ujmouti se slova před obviněným a jeho obhájcem.

(3) Kromě práva podati opravný prostředek podle § 2. odst. 4 náleží podnikateli právo odporovati i jiným částem rozsudku, a to týmiž opravnými prostředky jako obviněný a i proti jeho vůli, avšak toliko ve lhůtě platné pro obviněného.

(4) Rozhodnutí, proti němuž má podnikatel právo užíti opravných prostředků, budiž mu doručeno; byl-li však při jeho prohlášení přítomen, staniž se tak jen tehdy, když za to žádá.

(1) Jestliže podnikateli, jehož jednání při určitém řízení o zadání veřejné dodávky nebo práce tvoří skutkovou podstatu trestného činu uvedeného v § 2. byla v tomto řízení dodávka nebo práce zadána, jest zadatel oprávněn smlouvu s účinností od počátku nebo pro budoucnost zrušiti. Všichni, kdož se pletich zúčastnili, odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za veškerou škodu, která zadateli vznikla.

(2) Ustanovení odstavce 1 o zrušení smlouvy a o odpovědnosti podnikatele za veškerou škodu platí také, jestliže jednání kteréhokoliv člena správního neb dozorčího orgánu, vedoucího úředníka nebo likvidátora podniku tvoří skutkovou podstatu trestného činu uvedeného v § 2. nebo jestliže podnikatel nebo kterákoliv z jmenovaných osob věděla, že zaměstnanec neb zmocněnec podniku se dopustil ve prospěch podniku trestného činu uvedeného v § 2. a opominul to zadateli bez průtahu oznámiti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři veřejných prací, spravedlnosti, průmyslu, obchodu a živností a národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.