Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 129.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne..............................1934,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Úplné přestavby domů, t. j. zbourají-li se dosavadní stavení v celém rozsahu až pod povrch zemský a postaví znovu podle úředního povolení na území města Moravské Ostravy z důvodů asanačních a jiných veřejných, osvobozují se od domovní daně činžovní a od jakýchkoliv přirážek fondovních a samosprávných svazků, včetně přirážek školních na dobu stanovenou v §u 2.

Budovy úplně přestavěné podle tohoto zákona osvobozují se:

Po úplném dohotovení a kolaudování:

a) do 31. prosince 1936 na dobu 25 roků,

b) do 31. prosince 1937 na dobu 23 roků,

c) do 31. prosince 1938 na dobu 21 roků,

d) do 31. prosince 1939 na dobu 19 roků,

e) do 31. prosince 1940 na dobu 17 roků.

Budovy, které po úplné přestavbě budou od daní osvobozeny, určeny jsou zvláštní komisí a seznam těchto budov tvoří integrující část tohoto zákona.

Platnost tohoto zákona vztahuje se na majitele budov, nabytých před 1. dubnem 1934 a na jejich dědice.

Převody nemovitostí podle tohoto zákona postavených jsou osvobozeny 2 roky po kolaudaci od všech převodních poplatků.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři vnitra a financí v dohodě s ministry spravedlnosti, veřejných prací a sociální péče.

Nezaměstnanost posledních let krutě postihla zvlášť Ostravsko, hlavně město Moravskou Ostravu.

Úpadkem průmyslu báňského, počínajícím od roku 1922 postižen byl kraj nebývalou nezaměstnaností, neboť jámy již tehdy pracovaly obmezeně, což se vystupňovalo tak daleko, že většina jam pracuje po leta již pouze 2 dny v týdnu při střídavých dovolených osazenstva a značném propouštění dělnictva. Proto i nyní Moravská Ostrava vykazuje vzrůst počtu nezaměstnaných, ačkoli všude jinde v republice Československé se poměry v poslední době zlepšila.

Nutno poukázati na značnou nezaměstnanost mezi dělnictvem stavebním a zvláště mezi zedníky, výslovně zednického kraje hlučínského a na následky nezaměstnanosti po stránce morální a politické.

Vzhledem k tomu, že nedostává se Moravské Ostravě a přilehlému kraji z řádných veřejných investic a zvláště z Půjčky práce takových přídělů, že by bylo možno alespoň částečně zmírniti krutě postižený kraj, jest nutno ohlížeti se včas po jiných možnostech, aby alespoň trochu zmírněny byly tíživé podmínky dělného lidu, aniž by se činili nároky na veřejné fondy.

Takovou možností jeví se vzkříšení celkového výrobního procesu v povzbuzení stavebního ruchu, který nyní v Moravské Ostravě poklesl na míru nebývale nízkou přes to, že ještě do konce roku letošního jest v platnosti zákon o daňových úlevách osvobozením od daně činžovní a veškerých přirážek.

Příčiny této stavební stagnace jsou různé a lze je nyní také hledati v nechuti stavebníků omezením výměry obývací plochy při 25 letém osvobození od daní, neboť malých bytů do 80 m² jest již značný přebytek, ovšem pro zájemce, kteří je mohou zaplatiti. Další důvod stagnace jest nesnadnost získání hypotekární zápůjčky a získá-li se tato vůbec, jsou procenta úroková a amortisační vysoká. Pozemky, ač zlevnily značně, jsou ještě stále ceněny příliš vysoko, takže celkový náklad na novostavbu jest zúrokován, vzhledem k nynější klesající tendenci bytových nájmů, jen v nejlepším případě předválečnou mírou.

Ačkoliv nájem bytů se zlevnil, bydlí stále ještě mnoho tisíc rodin, jichž živitelé celodenně zaměstnáni jsou v Moravské Ostravě, mimo město a dojíždějí zhusta i ze značných vzdáleností denně do zaměstnání vlaky, elektrickými drahami, autobusy atd. Ztráta času denními jízdami na úkor času pro zasloužilý odpočinek a náklad na tyto jízdy vyváženy jsou lácí bytů na venkově neb v okolních malých městech a obcích.

Nutno tedy pomýšleti na získání levných bytů v Moravské Ostravě a současně s tím na získání práce pro dělníky podporou stavebního ruchu všeobecného na podkladě zvláštního zákona asanačního.

Zvláštní zákon asanační pro město Moravskou Ostravu jest možno získati novelisací zákona asanačního z roku 1903, přizpůsobeného novým poměrům; při tom jest nutno dbáti zkušeností, získaných při provádění asanačního zákona z roku 1903, aby (jak jsme viděli) nový zákon se neminul opět očekávaných důsledků.

Citovaný zákon říšský čís. 94 ze dne 21. dubna 1903 a zemský zákon čís. 67 ze dne 24. listopadu 1903 osvobozoval přestavby domů, jež z ohledů zdravotních a veřejných přestavěny býti měly, zahájené v době od 21. dubna 1903 do 30. dubna 1913, tedy v desetiletém období od státní daně činžovní, zemských a obecních přirážek na dobu 18 let od dokončení.

Očekávaný účinek tohoto zákona se nedostavil, ba naopak stavební vývoj se brzdil, neboť majitelé těch domů, které pojaty byly do asanace, sami nestavěli, nýbrž domy prodávali se značnou peněžitou výhodou representovanou osvobozením přestavby po dobu 18 let od daní, takže domy přecházely z ruky do ruky, až konečnému majiteli přišel dům tak draho, že by ani značné daňové úlevy novostavbu neučinily rentabilní; a tak se stavba neuskutečnila. Proto z 397 domů k asanaci určených, bylo přestavěno pouhých 79, což není ani 20 % z počtu domů pojatých do asanačního zákona z roku 1903. Proto nový zákon asanační (§ 4.) vztahuje se pouze na majitele budov nabytých před 1. dubnem 1934 a jejich dědice, aby zamezeno bylo podobným zjevům a spekulaci.

Podle zákona asanačního z roku 1903, skutečně provedených domů velká většina se nestavěla tak, aby práce byly rozděleny na celé desetileté období, stanovené zákonem, nýbrž stavby stále byly odkládány a stavělo se až v nejposlednějších letech, takže nastal v letech 1910-1913 abnormálně zvýšený stavební ruch, který přivodil nepoměrné zdražení veškerého materiálu a úkonů. Táž zkušenost získána byla s poválečným zákonem o stavebním ruchu, podle kterého stavebníci až v posledních letech 1930 a 1931 překotně se pouštěli do staveb, aby ještě v poslední chvíli zachytili výhody tohoto zákona, ač by bývali byli v letech předchozích stavěli lépe a levněji a měli také značnější vyhlídky na pronájem budov dříve postavených.

Proto nový zákon asanační předvídá dobu kratší, než zákon z roku 1903 a spojuje (§ 2.) dvě důležité okolnosti, totiž snahu po rozvržení stavební činnosti na celé období těchto zákonných úlev a odstupňování doby osvobození od daní a dávek, kterážto okolnost může přivoditi okamžitý pokles počtu nezaměstnaných osob a rychlé oživení všech živností a tím značné zlepšení celkových hospodářských poměrů kraje.

Ježto nový zákon asanační neobmezuje plošnou výměru bytů ani jakýchkoliv provozoven, jest možno očekávati mimo stavby bytů malých a nejmenších, také stavby velké, hlavně ve středu města.

Ježto starý asanační zákon nesplnil své poslání a dodnes z počtů domů, tehdy pod tento zákon spadajících, stojí jich asi 300, ke kterým ještě přibudou další zatím zestárlé a nevyhovující z novodobého hlediska zdravotního a veřejného, jest novelisace tohoto zákona zvlášť nutná.

V Praze, dne 5. června 1934.

Dr. Witt, Koukal,
Pocisk, dr. Farkas, Ant. Novák, Filipínský, Havlena, ing. Winter, Modráček, Karpíšková, F. V. Krejčí.