Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1308.

Jahre hindurch wurden Landwirte in den verschiedenen Bezirken durch ausserordentlich grosse Trocken- und sonstigen Unwetterschäden ausserordentlich geschädigt.

Das Jahr 1933 bildete eine Ausnahme, doch wurde die reiche Ernte dadurch zunichte gemacht, dass infolge der leider erst zu spät vorgenommenen Stützungsaktion ein derartiger Preisverfall eintrat, dass selbst die reiche Ernte einen Verlustabschluss für das Wirtschaftsjahr 1932-33 nicht zu verhindern vermochte.

Im Herbst 1933 traten derartige Massen von Mäusen auf, dass nicht nur die Herbstsaaten, sondern auch die Futterflächen schwer beschädigt, ja sogar vernichtet wurden. Nicht genug daran! Der zumeist schneefreie Winter setzte das Vernichtungswerk fort und wurde das, was die Mäuse noch übrig gelassen hatten, durch Frostschäden vernichtet.

Die im Frühjahr notwendigen Einackerungen erreichten in manchen Gemeinden 50 bis 90% der Herbstsaaten und der Futterflächen, Es gibt Landwirte, die auch selbst nicht über ein kleinstes Ausmass an Winterweizen, Korn oder Feldfutter verfügen.

Unter neuen Geld- Saatgut- und Arbeitsaufwand wurden die Felder heuer im Frühjahr neu bestellt.

Auch diese neue Investition war vergeblich, da die einsetzende Trockenheit auch die Frühjahrs- und die Ersatzsaaten schwerstens beschädigte.

In der zweiten Hälfte Mai traten Spätfröste ein, die am Korn und insbesonders an den nachgesäten Futterpflanzen und Kartoffeln auch noch schwere Frostschäden verursachten, und in den letzten Junitagen einsetzende Gewitter trugen durch wolkenbruchartigen Regen und Hagel auch noch das übrige zur Vernichtung der Feldfrüchte bei.

Vielfach sind die Gemeinden nur von der einen oder der anderen Schadensart heimgesucht worden, doch gibt es Gemeinden und Bezirke, die mit der Mäuseplage im Herbst beginnend alle angeführten Arten von Schäden über sich ergehen lassen mussten.

Vielfach sind Landwirte infolge der ganzen Reihe von schlechten Ertragsjahren und den heuer noch dazutretenden katastrophalen Schäden in ihrer Existenz direkt bedroht, Die schon eingetretenen grossen Zahlungsschwierigkeiten sind vielfach zu einer vollständigen Zahlungsunfähigkeit ausgeartet. Die Zahlung auch nur der Steuern ist unmöglich geworden.

Zu all dem treten noch die vernichtenden Vieh- und Schweinepreise hinzu, sodass jede Einnahmsquelle versiegt ist.

Und nun soll dieser so heimgesuchte Landwirt auch noch Weizen, oft auch Korn. Heu und Kraftfutter zukaufen, um mit seiner Familie und seinem Gesinde bis zur Ernte 1935 durchzuhalten und für seinen Viehstand Futtervorräte und das Saatgut für 1934-35 sicherzustellen.

Kein Wunder, wenn in den betroffenen Gebieten Kleinmütigkeit erwächst, die zur Verzweiflung treibt, wenn nicht möglichst-Hilfsmassnahmen getroffen werden.

Zu lange hat sich bereits die Allgemeinheit um den Landwirt nicht gekümmert, hat ihn verschulden und verarmen lassen in der Hoffnung, den Uibrigen dadurch zu helfen.

Zu lange verstanden es gewisse Kreise, auf Kosten des Landwirts die Staatswirtschaft zu missbrauchen, bis der Landwirt zum Unterschied von den russischen Methoden auf diese Art auf seinem Besitz entwurzelt, den Rückhalt verliert und..... die Beute seiner Verzweiflung wird

Diese trostlosen Verhältnisse erfordern ein energisches Zugreifen, trotzdem jeder Landwirt überzeugt ist, dass keine Wunder geschaffen werden können.

Die Gefertigten beantragen daher;

Der Senat wolle beschliessen;

Die in den Notstandsfonden vorhandenen Mittel sind unzureichend und wird die Regierung deshalb aufgefordert, im Interesse der in ihrer Existenz bedrohten Landwirte ausserordentliche Massnahmen zu ergreifen und

1. die Schäden bis zur Ernte, also mit tunlichster Beschleunigung, zu erheben,

2. Gemeinden mit Schäden ab 50% als Notstandsgemeinden zu erklären und für diese Frachtermässigungen bei der Futtermittelzufuhr zu bestellen,

3. die auf ganz anderen Preisunterlagen aufgebauten Steuern im allgemeinen herabzusetzen,

4. den beschädigten Landwirten entsprechende Steuerabschreibungen und den in ihrer Existenz gefährdeten Landwirten mit grösseren Schulden vollständigen Steuernachlass au gewähren.

5. die bis Ende 1933 erwachsenen Steuerschulden zu stunden und deren Tilgung ab Ernte 1935 in kleinsten Raten zu bewilligen,

6. die Prämien der Sozialversicherung ausgiebig herabzusetzen,

7. die Preisangleichung der noch weit überhöhten Preise für Industrieartikel an das Preisniveau unserer. Produkte endlich mit grösster Energie durchzuführen.

Soweit die Mittel nicht in den einzelnen Kapiteln des Staatsvoranschlages vorgesehen sind, sind sie im Kreditwege zu beschaffen.

In formaler Hinsicht wird die Zuweisung dieses Antrages an den Initiativausschuss, den Landwirtschafts- und den Budgetausschuss beantragt.

Prag, am 12. Juni 1934.

Luksch, Lippert, Stöhr,
A. Scholz, Lichtneckert, Ikert, Spies, Stržil, Sechtr, Rejmon, Dr. Bačinský.

Tisk 1308.

Již po celá leta byli zemědělci v různých okresech velíce poškozování mimořádným suchem a jinakými nepohodami.

Rok 1933 tvořil výjimku, ale bohatá sklizeň zmařena tím, že pro podpůrnou akci, která bohužel teprve příliš pozdě byla prováděna, nastal takový pokles cen, že i bohatá sklizeň nemohla zabrániti tomu, aby hospodářský rok 1932-33 neskončil ztrátou.

Na podzim roku 1933 objevilo se takové množství myší, že nejen ozimy, nýbrž také pícniny těžce byly poškozeny, ba dokonce zničeny. Nedosti na tom! Zima většinou beze sněhu pokračovala v ničivém díle a to, co po myších ještě zbylo, zničeno bylo mrazem.

Zaorávání na jaře nutné dosáhlo v některých obcích 50-90 % ploch osetých ozimy a pícninami. Jsou zemědělci, kteří nemají ani nejmenšího množství zimní pšenice, žita nebo polní píce.

Za nových obětí na penězích, osivu a práci byla pole letos na jaře znovu obdělána.

Také tato nová investice byla marnou, ježto nastalé sucho velmi těžce poškodilo také jarní a náhradní osev.

Ve druhé polovině května nastaly pozdní mrazy, které na žitu a obzvláště na později zasetých pícninách a bramborách způsobily také ještě těžké škody mrazem.

A v posledních červnových dnech nastalé bouřky přispěly průtržemi mračen a krupobitím také ještě svým podílem ke zničení polních plodin.

Namnoze postiženy byly obce jen tím neb oním způsobem škod, jsou však obce a okresy, které myši pohromou na podzim počínaje zakusiti musely všechny uvedené druhy škod.

Namnoze jsou zemědělci pro celou řadu let špatného výtěžku a pro katastrofální škody, letos ještě k tomu přistupující, ve své existencí přímo ohroženi. Nastalé jíž velké platební potíže zvrhly se namnoze v naprostou neschopnost platiti. Platiti třeba jen daně stalo se věcí nemožnou.

Ke všemu tomu přistupuji ještě ničivé ceny dobytka a vepřů, takže vyschl jakýkoli pramen příjmů.

A nyní má tento tak postižený rolník přikupovati také ještě pšenici, často také žito, seno a píci, aby se svou rodinou a se svou čeledi vydržel do žni 1935 a zabezpečil si pro svůj stav dobytka, zásoby píce a osivo pro rok 1934/35.

Není divu, když v postižených krajích vzniká malomyslnost, která dohání k zoufalství, nebudou-li provedena všemožná opatření pomocná.

Příliš dlouho již nestará se veřejnost o zemědělce, připouštěla, aby se zadlužil a zchudl, nadějíc se, že tím pomůže ostatním.

Příliš dlouho dovedly určité kruhy zneužívati státního hospodářství na úkor zemědělce, až zemědělec na rozdíl od ruských method tímto způsobem na svém majetku vyvrácen z kořene ztrácí oporu a..... stává se kořisti svého zoufalství.

Tyto zoufalé poměry vyžadují energického zásahu, ačkoli každý zemědělec je přesvědčen, že nelze činiti divy.

Podepsáni navrhují tudíž:

Senáte račiž se usnésti:

Prostředky nouzových fondů nedostačuji a vláda se tudíž vybízí, aby v zájmu zemědělců v jejích existenci ohrožených učinila mimořádná opatření a

1. až do žní, tedy s všemožným urychlením, vyšetřila škody,

2. obce se škodami od 50 % počínaje prohlásila za nouzové obce a stanovila pro ně slevy dovozného při dovozu pícnin,

3. daně zakládající se na zcela jiných cenových základech všeobecně snížila,

4. aby poškozeným zemědělcům poskytla přiměřené odpisy daní a zemědělcům s většími dluhy v jejich existenci ohroženým, úplnou slevu dani,

5. aby dluhy na daních, do konce roku 1933 vzniklé, poshověla a povolila jejích splácení ode žní 1935 v malých splátkách,

6. aby prémie sociálního pojištěni vydatně snížila,

7. aby konečně s největší energií provedla přizpůsobení ještě daleko převyšujících cen průmyslových výrobků cenové úrovni našich výrobků,

Pokud zde není prostředků v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu, buďtež opatřeny cestou úvěru,

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl výboru iniciativnímu, zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 12. června 1934.

Lukech, Lippert, Stöhr,
A. Scholz, Lichtneckert, Ikert, Spies, Stržil, Sechtr, Rejmon, dr. Bačinský.