Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.
III. volební období.
10. zasedání.
Tisk 1309.
Usnesení poslanecké sněmovny
k vládnímu návrhu (tisk 2624) zákona,
kterým se mění zákony o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n. (tisk 2637).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 332. schůzi dne 14. června 1934 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne...................................................................1934,
kterým se mění zákony o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§ 1 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n. zní:
(1) Vláda se zmocňuje, aby po dobu mimořádných hospodářských poměrů domácích i zahraničních upravovala celní sazebník a činila opatření k odvrácení nebo ke zmírnění škod a poruch hospodářského života zejména přiměřenou úpravou poměrů cenových a výrobních, oběhu, spotřeby a úvěru, dále opatření pro účelnou nebo úspornou úpravu veřejné správy ve smyslu zásad § 2, odst. 1 a 2, č. 1 a 2 zákona ze dne 22, prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., jakož i pro rovnováhu nebo úspornost v hospodářství státu a jiných veřejnoprávních korporací, pak ústavů, podniků, fondů a zařízení, které j sou v majetku nebo ve správě státu a jiných veřejnoprávních korporací, rovněž ústavů, fondů nebo zařízení, jímž podle platných předpisů přísluší právo ukládati nebo vybírati příspěvky, poplatky nebo dávky.
(2) Opatření podle odstavce 1 lze učiniti i tehdy, když by jinak bylo třeba zákona, nelze však jimi měniti zákonnou úpravu měny a ukládati nebo zvyšovati daně.
(3) Zmocnění podle odstavců 1 a 2 lze použíti nejdéle do 30. června 135.
Čl. II.
§ 4 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n. zní:
(1) Kdo přestoupí ustanovení nařízení vydaných podle tohoto zákona nebo prováděcích předpisů k nim, bude potrestán, - nejde-li o čin trestný soudně,- okresním úřadem pro přestupek pokutou do 50.000 Kč nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců, jakož i, jde-li o přestupek spáchaný při provozování živností, ztrátou živnostenského oprávnění. Pro případ nedobytnosti pokuty bud' uložen náhradní trest vězení (uzamčení) do šesti měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně, v tom případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než šest měsíců.
(2) Věci, jimiž byl trestný čin podniknut, které jím byly získány nebo které j sou ke spáchání trestného činu zřejmě určeny, lze prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, a to i když pachatel nemůže býti stíhán nebo odsouzen.
(3) Jsou-li trestní sankce obsažené v předpisech; které se mění nařízeními vydanými podle tohoto zákona, přísnější, nežli trestní sankce uvedené v odstavci 1, mohou býti zachovány v platnosti.
(4) V nařízeních podle tohoto zákona a prováděcích nařízeních k nim (čl. III, č. 1) lze nejvyšší výměru trestů určenou v odstavci snížiti a stanoviti jen některé z trestních sankcí v témže odstavci uvedených a trestání přestupků podle odstavce 1 přikázati ke stíhání podle příslušných ustanovení jiným úřadům, vykonávajícím trestní pravomoc v oboru, jenž se upravuje.
Čl. III.
Na místě čl. II zák. č. 206/1933 Sb. z. a n. nastupují tato ustanovení:
1. Úpravu bližších podrobností nařízení vydaných podle čl. I nebo podle § 1 zák. č. 95/
1933 Sb. z. a n. lze v mezích těchto nařízení provésti vládními nařízeními.
2. Vyžadují-li toho zvláštní důvody účelnosti nebo zjednodušení, lze v nařízeních pod č. 1 zmíněných vyhraditi příslušným úřadům, aby v mezích těchto nařízení provedly úpravu jednotlivostí.
Čl. IV.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1934 ; provedou jej všichni členové vlády.
F. Staněk v. r.,
předseda.
Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.
J. Dubický v. r.,
zapisovatel.