Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.
III. volební období.
10. zasedání.
Tisk 1313.
Zpráva
imunitního výboru
o žádostí krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 9. března 1933 č. j. Nt IX. 33/33 za souhlas k trestnímu stíhání senátora Eduarda Kavana pro přečin urážky na cti tiskem podle § 491 tr. z. (č. 8363/1933 předs.).
Skutková podstata.
Časopis >Noviny z pod Radhoště< ze dne 24. května 1930 otiskly článek pod nadpisem >Lesní reforma na Vsácku<; Tímto článkem cítila se dotčena redakce časopisu >Lubina<, vycházejícího ve Val. Meziříčí a podala svým právním zástupcem žalobu na Aloise Svobodu, odpovědného redaktora jmenovaného časopisu. Redaktor Alois Svoboda byl I. stolicí odsouzen. Nejvyšší soud v Brně zrušil odsuzující rozsudek I. stolice 16./10. 1931 a uložil krajskému soudu v N. Jičíně, aby v novém hlavním přelíčená prozkoumal, zda se inkriminovaný článek vztahoval na žalující časopis, ježto ten v něm jmenován ani naznačen nebyl.
Krajský soud v N. Jičíně po provedeném hlavním přelíčení dne 31./12. 1932 osvobodil redaktora Aloise Svobodu od obžaloby a v rozsudku výslovně konstatoval, že závadný obsah článku se na žalující časopis vůbec nevztahoval.
Dne 9. /12. 1932 přihlásil se senátor Kavan když byl jako svědek vyslechnut, že je pisatelem onoho inkriminovaného článku >Lesní reforma na Vsácku<. Zástupce časopisu >Lubina< po onom hlavním přelíčení 31. /12. 1932 s redaktorem Al. Svobodou, podal návrh na trestní stíhání senátora Eduarda Kavana, jako pisatele.
Návrh:
Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nedal souhlas k trestnímu stíhání senátora Eduarda Kavana pro přečin urážky na cti tiskem podle § 491 tr. z.
Důvody:
Nehledě na to, že trestní stíhání pro uvedený čin je zřejmě promlčeno, neboť inkriminovaný článek vyšel 24. /5. 1930 a žaloba proti jmenovanému senátoru byla podána teprve 31./12. 1932, tedy po 2 letech 7 měsících, bylo shora uvedeným praejudiciálním rozsudkem nejvyššího soudu i citovaným rozsudkem krajského soudu v N. Jičíně uznáno, že časopisu >Lubina< právo na žalobu pro uvedený článek nevzešlo. Bylo by proto trestní řízení proti sen. Eduardu Kavanovi zahájeno bez návrhu oprávněného žalobou a tudíž bezvýsledné a znamenalo by po názoru imunitního výboru ničím neodůvodněné vyrušení z konání jeho povinností jako člena Národního shromáždění. Proto navrhuje výbor, aby žádostí krajského soudu nebylo vyhověno.
V Praze, dne 12. června 1934.
Šelmec v. r.,
předseda.
F. Šabata v. r.,
zpravodaj.