Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.
III. volební období.
10. zasedání.
Tisk 1318.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru
II. rozpočtového výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1301) o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
I.
Při velikém významu starobního a invalidního pojištění zaměstnanců, který začíná dnes býti chápán i v Americe, myšlence této dříve nepříznivé, znamená každé zlepšení a přizpůsobení pensijního zákona potřebám doby veliký čin.
Novelisace zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění přijatém usnesením poslanecké sněmovny, má podkladem snahu, prospěti co nejvíce pojištěncům při současném zřeteli na postavení nositele pojištění, aby na veliké úkoly, jež se mu nově ukládají, také postačil. Sleduje správný cíl, aby zaměstnanecké pojištění sloužilo opravdu jen zaměstnancům, jejíchž kolektiv je skutečným pilířem pojištění.
Přihlížejíc k nejožehavější otázce nezaměstnanosti starších pojištěnců a jejich truchlivému osudu vytvoří novela tak zvaný sociální důchod, jejž budou pobírati muži Již od 56 let, ženy pak od 54 let věku, jestliže prokáží, že se po 12 měsíců marně ucházeli o práci. Význam tohoto, opatření je mravně i hmotně veliký. Po stránce mravní dává nezaměstnanému starému pojištěnci práv ní nárok na slušný a zasloužený důchod, zbavujíc ho ponižujících o přijímání podpory v nezaměstnanosti.
Hmotně zlepšuje situaci právě těch, kdož jsou nynější krisí nejvíce postiženi a to tím, že až o celé čtyři roky urychluje příjem starobního důchodu. Tento typ důchodu, vytvořený spíše solidaritou a citem kolektiva, a náležitě podloženy tematicko-pojistnými výpočty, staví nás na průkopnické místo mezi ostatními státy, které podobného důchodu neznají. Výplata tohoto důchodu je vázána podmínkou, že příjemce nevykonává zaměstnání, které podléhá platným zákonům sociálně pojišťovacím.
Starobní důchod bude napříště vyplácen pojištěncům v 60., pojištěnkám v 55. roce věku, a to jen za obdobného předpokladu, že nevykonávají povolání podléhající všem platným zákonům sociálně-pojišťovacím.
Touto úpravou se tedy ruší bezpodmínečný starobní důchod a tak se účelně řeší otázka zaměstnávání důchodců, z něhož až dosud v četných případech těžili zaměstnavatelé, snižujíce přestárlému zaměstnanci plat téměř o celý starobní důchod. Doklady o tom jsou v těchto statistických cifrách:
Všeobecný pensijní ústav zjistil statistickou akcí, provedenou v dubnu r. 1931, že byla celkem 7616 důchodců starších 65 let z nichž zůstalo v zaměstnání 1408 osob, t. j. 19 % s úhrnými služebními požitky Kč 27,260.000. Pražská úřadovna Všeob. pens. ústavu zjistila, že z 860 starobních důchodců úřadovny zůstalo v zaměstnání 365 důchodců, t. j. 42 %. Z tohoto počtu snížil zaměstnavatel 174 důchodcům po přiznání důchodu plat a to bezmála o částku, rovnající se vyplacenému důchodu tím nastala nezdravá konkurence mladším silám, již je nutno odstraniti.
Novela činí také opatření, aby zpětnou přihláškou nemohlo být pojištění zneužíváno. Připouští sice zpětnou přihlášku do pojištění za šestileté období, do čekací doby se však bude započítávat pouze 12 měsíců.
Významné zlepšení spočívá v prodloužení výplaty vychovacího, příplatku, který bude nyní právě tak jako sirotčí důchod vyplácen dětem i přes 18. rok, nejvýše však do 24. roku, pokud je dítě neschopné k výdělku, v důsledku duševní nebo tělesné vady, nebo proto, že se odborně, vědecky připravuje pro své povolání.
Nesouhlas odborových organisací s nynějším krácením důchodu,jestliže poměr, požitků za předchozích 60 měsíců je nižší, byl poněkud respektován tím, že nové stylisaci § 24 se stanoví, že průměr nejvyšších služebních požitků se zjišťuje podle 30ti příspěvkových měsíců z posledních 90. Tím bude do značné míry vyloučeno neoprávněné zmenšení důchodů. Zlepšení je také v tom, že při posuzování důchodové hranice se nepřihlíží k příspěvku bezmocnostnímu.
Totéž zlepšení platí pro výplatu vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu.
Ochranná lhůta, jež činila až dosud 30 měsíců, se prodlužuje na celou čtvrtinu pojištěné doby nemá však klesnouti pod 24 měsíce.
Uznávací poplatek se ruší, jelikož v rámci zákona je příznivě upravena ochranná lhůta, a umožněno výhodné dobrovolné pojištění. Nezaměstnaným, jimž vlastně platilo zřízení uznávacího poplatku, se umožňuje novým zněním zákona udržení nároku v zásadě do 60ti měsíců. Značně se zlepšují podmínky dobrovolného potištění tím, že ono může počíti až po vyčerpání ochranné lhůty že může být pro ně zvolena za podmínek novely jedna ze 4tříd nejblíže nižších a že může být vůbec měněna třída v průběhu dobrovolného pojištění.
Změny, týkající se novinářského pojištění, se stály po dohodě s odborovými organisacemi novinářskými.
Ku změně § 176 jednajícího o státním příspěvku pojištěncům, kteří konali za války vojenské služby, dochází v tom smyslu, že se honoruje válečná služba jen vojínům a těm, kteří konali válečné úkony podle § 4 zák. o válečných úkonech nikoli tedy těm, kteří konali válečné úkony podle §§ 6 a 18 dot. zákona. Legionářská služba je totožná s dobou vojenské služby za válku. Zlepšení jeví se v tom, že se stanoví minimum pro roční státní příspěvek 240 Kč a nárok pozůstalých se stanoví tak, jako by zemřelý v vykonával vojenskou povinnost až do provedení demobilisace, t. j. do 28. února r. 1921. Zvýšení důchodu z titulu státního příspěvku nemá vlivu na výpočet maximálních důchodů podle § 24 a ostatních a nesmí být zejména zaúčtováno zaměstnavatelem na zaopatřovací požitky a na zákonná plnění bývalých zaměstnanců velkostatkářských. Odst. 4 vyjasňuje nárok válečných poškozenců, a to tak, že se bere za podklad 50% snížení výdělečné schopnosti. Dalším zlepšením pro pojištěnce je prodloužení lhůty pro předložení žádosti o 6 měsíců ode dne účinnosti nového zákona.
V článku II. se upravuje v dohodě se Svazem penzijních ústavů otázka výše sociálních důchodů, jež budou náhradními ústavy vyplaceny v zákonné výši.
§ 2 se zmocňuje vláda, aby nařízením upravila započítání legionářské služby pro nápad starobního důchodu.
Článek III. obsahu je přechodná ustanovení, týkající se bezpodmínečných starobních důchodů. Důchodci se musí do 6 měsíců rozhodnouti bud' pro pobírání důchodu, nebo pro setrvání v zaměstnání. Stanoví také lhůtu žádostí o ev. revisi pro osoby, jimž byl snížen důchod podle § 24. na 12 měsíců po vstupu tohoto zákona v účinnost a právo pro další placení uznávacího poplatku pro ty pojištěnce, kteří již před účinností, nového zákona tento poplatek platili, a právo osob, jimž neuplynula dosud lhůta hro zachování nároku,pokračovati dobrovolně v otištění.
Sociálně-politický výbor senátu se připojil zvláštním usnesením k usnesení poslanecké sněmovny, aby starobní a invalidní pojištění pilotů bylo upraveno s ohledem na mimořádně těžkou a nebezpečnou službu.
Sociálně-politický výbor doporučuje podle svého dnešního usnesení, aby slavný senát přijal osnovu zákona ve změní, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. Dále doporučuje výbor ke schválení resoluci dne uvedenou.
V Praze, dne 19. června 1934.
V. Johanis v. r.,
předseda.
Karpíšková v. r.
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor ve schůzi konané 19. června 1934 projednal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2580) zákona, jímž se mění a doplňují, některá usnesení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
Rozpočtový výbor projevil na tato předloze dvojí zájem, a to do jaké míry ubude zatížena státní pokladna a do jaké míry předloha se vyrovnává s finančními obtížemi, jež přinesla doba jednak poklesem příjmů, který vyplývá z poklesu zaměstnanosti pojištěnců. Jednak zvýšenými nároky na nositele pojištění, které vyplývají zejména z trvalé, nezaměstnanosti starších ročníků pojištěnce, kteří se pak domáhají invalidního důchodu. Rozpočtový výbor je si vědom odpovědnosti za řádné zabezpečení chodu pojišťovacích ústavů zřízených ze zákona.
1. Státní pokladna reformou docílí úlevy změnou § 176, jímž se omezuje obrub osob oprávněných k nároku na státní příspěvek za dobu vojenské. služby za války. Tento okruh zabírati má jen osoby, které byly na svém pojištění poškozeny, a to tím, že z něho během své vojenské služby za války byly vyřazeny. Jsou to osoby, které byly povolány k osobním válečným úkonům podle § 4 zákonů o válečných úkonech. Vyjímají se, tudy z nároku na státní příspěvek osoby spadající pod § 6 a 18 téhož zákona.
Z úspor takto docílených má býti upravena výše státního příspěvku osobám, jež podle nové úpravy budou míti naň právo. Zavádí se minimum částkou 240. - Kč, dále pozůstalým po pojištěnci zemřelém za války vyplatí se státní příspěvek za dobu od jeho nastoupení vojenské služby až do provedené demobilisace, tedy příspěvek maximální, nikoliv jen za dobu od nástupu služby do úmrtí. Dosavadní prakse dávala vdově na při jen 12 Kč ročního příspěvku.
Tato úprava přichází, bohužel, poněkud opožděně, protože počet vdov a dětí oprávněných k pobírání státního příspěvku za zemřelého vojína je již zcela nepatrný (u Všeobecného pensijního ústavu toliko 20).
Nárok na přiznání státního příspěvku za dobu vojenské služby možno uplatniti u příslušné pojišťovny do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. To je velmi důležito pro ty, kdo zmeškali lhůtu po vydání zákona č. 26 z r. 1929.
Rozpočtový výbor uznal též správným, že se ulehčuJe. a zlevňuje nositelům pensijního potištění vymáhání pohledávek. Proto do § 162 vkládá se ustanovení, které dává nositelům pensijního potištění právo prodejem uspokojiti se z cenných papírů, daných do zástavy bez soudního řízení, dále prohlašuje za exekuční tituly, ministerstvem sociální péče potvrzené, výkazy o splatných pohledávkách nositelů pojištění ze zápůjček, z anuit, z úroků a z ostatního smluveného příslušenství.
2. Novým úkolem sociálním, jejž předloha chce umožniti, jest předem t. zv. sociální důchod, t. j. přiznání starobního důchodu i bez průkazu nezpůsobilosti již po 56. roce věku u mužů, po 54. roce věku u žen, kteří, jak statisticky je dokázáno, ztrativše jednou zaměstnání, se do pracovního procesu již nemohou dostati. Mimo to návrh zákona má řadu menších sociálních zlepšení.
Přirozeno, že tato zlepšení si vyžádala nových nákladů. Osnova je získává zejména dvěma změnami. První je úspora z odstranění bezpodmínečného starobního důchodu u všech, kdo dospěvše let dávajících nárok na starobní důchod (u mužů 65., u žen 60. rok věku) zůstávají dále v zaměstnání, pobírajíce starobní důchod sedle svého výdělku. Je ovšem sporné, zda nyní, kdy starobní důchod by jim byl odnať, nerozhodnou se raději ze zaměstnání vystoupiti. Tím by nenastala pro nositele pojištění úspora žádná, ale na tahu práce uvolnilo by se něco míst. Těžce budou postiženi důchodci, kteří mají do pojištění započtena toliko léta od účinnosti prvního zákona o pensijním pojištění zaměstnanců ve vyšších službách r. 1909 a tedy nedosloužili plných důchodů.
Druhá úspora jest ve zrušení uznávacího poplatku, čili vyloučením z nároku na invalidní a starobní důchod zaměstnanců, kteří trvale opustili zaměstnání, zakládající povinnost pojišťovací podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
Tento uznávací poplatek byl zaveden již r. 1914 a převrat do zákonů republiky z r. 1920 i úpravy z r. 1929. V důvodové zprávě k novele projevuje se pojednou názor, že bývalí zaměstnanci, kteří platili po řadu let do pojišťoven, kteří v ní malí tedy značnou část svých pojištěných kapitálů, mají býti považováni za cizí pro pojišťovnu, a pro kolektiv zaměstnanců tak, že bez náhrady může zbýti pohlcen tento jejich pojištěný kapitál ve prospěch ostatních zaměstnanců. Soudím, že tento názor je tvrdý a že zejména není oprávněn vůči ženám, které při provdání odcházejí z výdělečné činnosti trvale, aniž mají zabezpečenu existenci lepší, a zejména, stáří.
Proto též zrušení uznávacího poplatku vyvolalo zejména v řadách potištěných žen protesty. Budiž dovoleno konstatovati, že podle zpráv Všeobecného pensijního ústavu ke dni 31. prosince 1929 bylo u tohoto ústavu pojištěno téměř 214 tisíc muži a 74 tisíc žen, čili silná čtvrtina žen ale v odborné komisi, která připravovala novelisaci, mezi 35 muži nebylo jediné ženy. Proto asi se tak zcela zapomnělo na odlišnost života žen, jak se dosud vytvořil; doufejme, že při nejbližší příležitosti bude hledána cesta k nápravě, neboť prodloužení ochranné lhůty na 1/4 příspěvkové doby, nejméně na 24 měsíce, nebude, k dobru mladým ženám, které vstupují ve sňatek, protože teprve po 10 letech se dosahuje délky ochranné lhůty platné podle dosavadního zákona.
Také možnost a do značné míry ulehčení dobrovolného pojištění, ovšem s příslušným snížením nároků, sotva přijde k dobru provdané ženě, protože nemajíc vlastních prostředků, bude záviseti na manželu, bude-li chtíti nésti jeho náklady, a zejména v rodině veřejného zaměstnance, kde z práce manželovy plyne nárok na pensijní opatření vdovy, se nebude vlastní dobrovolné pojištění manželky udržovati. Avšak právě u veřejných zaměstnanců rozlukou nebo opuštěním manželovým ztrácí manželka zcela nárok na zaopatřovací plat, tedy zajištěni ve stáří.
V § 59 bylo, by dobře bývalo pamatovati na možnost návratu a započtení příspěvkové doby u žen při rozpadu manželství, které může nastati bez viny manželčiny dávno po prolití 10 let od výstupu ze zaměstnání. Pro tento případ měla býti učiněna v par. 59 opatření výjimečná.
Výbavné, které ženy dostávají při sňatku, není nadvýhoda jejich nároků může býti posuzováno jako dostatečná kompensace jejich nároky na starobní důchod a je to kompensace za větší práva mužů, kteří po založení rodiny při stejných prémiových příspěvcích zaopatřují bezpodmínečně své manželky, zatím co vdovecký důchod po pojištěnce je vyjímkou, je silně podmíněný. Právě tak ztrácí se celý nárok na sirotčí plat z titulu práce matčiny, jestliže žena vedle svého muže - otce dítěte - pracovala a platila stejné příspěvky. Jest tedy výbavné splátkou na menší nároky vdané žehy na pojišťovnu.
V celku vzato blok žen - svobodných i provdaných - daleko více dává kolektivu pensijního pojištění než muži, protože je málo: provdaných pojištěnek a tedy poměrně málo osob, kde jde o nárok dál za jejich osobu (vdovecký, sirotčí důchod) a zůstává po většině jen nárok rodičů, který je u porovnání s vdovským a sirotčím důchodem značně menší.
Ženská invalidita, která je o 100 % větší mužské a z níž plynou vyšší náklady pojišťovny, je věcí společnou, protože plyne z mateřské funkce ženiny a dále z nízkých platů žen. To je zlo, které pak zatěžuje i pojišťovny, protože jsou ženy většinou potištěny v nižších 5ti třídách a tím jsou pro pensijní pojišťovny pasivní.
Zrušení uznávacího poplatku i pro ženy opouštějící zaměstnání z titulu manželství může míti nežádoucí důsledky, že se budou vyhýbati sňatku a budou vznikati illegální poměry, že pojištěnky po provdání setrvají v zaměstnání, které by jinak při zabezpečení své renty opustily, že budou udržovati, si nárok občasným zaměstnáním tak, aby jim ochranná lhůta nepropadla.
Referentka zdůraznila, že odchod ze zaměstnání, podléhajícího pens. pojištění u muže má důvodem vstup do zaměstnání podle jeho soudu výhodnějšího, jinak aby neodcházel. Je to také odhod jen na jeho vůli závislý. Odchod ženy po sňatku je odchod závislý na jejím sociálním úkolu manželky a matky, záměna po stránce, hmotné pro její osobu zcela nevypočitatelná, protože na ní jen z části závislá.
Z těchto všech důvodů posuzovati uznávacího poplatku u žen při sňatku mělo býti řešeno odlišně, jestliže nebylo z důvodů rovnováhy v pensijním pojištění možno zachovat uznávací poplatek u všech pojištěnců.
Rozpočtový výbor přijal výklad referentky o této věci a jí projevené přání, aby při vhodné: příležitosti bylo uvažováno o úpravě zachování nároků z pojištění pro ženy odcházející z důvodu sňatku ze zaměstnání.
Na sta osob čeká na sociální důchod a novelou zaváděna. Čím dříve bude uzákoněn, tím více pomůže.
Proto rozpočtový výbor po debatě usnesl doporučiti plenu senátu přijetí vládního návrhu zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona, o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ve zněni usneseném poslaneckou sněmovnou (tisk 1301) i s resolucí níže uvedenou.
V Praze, dne 19. června 1934.
E. Šimek v. r.,
místopředseda.
F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.
Resoluce.
Vláda se žádá, aby uvažovala o případných krocích za účelem úpravy pensijního pojištění báňských strojníků a topičů, pokud jejích pensijní pojistná povinnost není upravena dosavadními právními předpisy tohoto potištění.