Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1321.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsanou v Praze dne 9. dubna 1934, a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. května 1934, č. 86 Sb. z. a n.

Poměrně dobré obchodní styky naše s královstvím Albánským, upravené prozatímní obchodní smlouvou ze dne 19. ledna 1926, přerušeny byly v roce 1933 se strany Albanie výpovědí smlouvy, následkem čehož prozatímní smlouva pozbyla platností dnem 29. prosince 1933, od kteréhož dne jsme se státem Albánským v bezesmluvním stavu.

Naše obchodní bilance vůči království Albánskému po celou dobu trvání prozatímní smlouvy byla každého roku aktivní. Vykazovala jíž v prvním roce smlouvy roku 1926 aktivum přes 2,000.000 Kč, které v letech konjunktury mezinárodního obchodu dostoupila výše přes 5,635.000 Kč (roku 1931), odtud pak sice klesá, ale ještě rok 1933 vykazuje naše aktivum v částce 3,618.000. Při tom sluší uvážiti, že statistická data o vývozu našeho zboží do Albanie nejsou úplná a že podle výkazů albánských jeví se vývoz našeho zboží do Albanie oproti datům naším ještě o něco vyšší.

Přes poměrně neznačný rozsah vzájemného obchodu sluší pří trvalé aktivností naší obchodní bilance s Albanií považovati stát tento za odbytiště pro nás dobré a proto nutno s povděkem konstatovat, že jednání o novou definitivní úpravu obchodních styků s Albanií provedeno bylo urychleně a že bezesmluvní stav mezí oběma státy trval poměrně jen krátkou dobu.

Nová obchodní smlouva, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934, spočívá na integrální zásadě nejvyšších výhod a to jak pro nakládání se zbožím (čl. 1.-2.), tak i s příslušníky, osobami fysickými i právnickými (čl. 4.).

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje úmluva (v čl. 3.), že obě vlády se musí dohodnouti o jeho úpravu, kdykoli by mělo dojíti k nějaké jeho změně. Zároveň úmluva má ustanovení (v čl. 6.), že obě vlády se dohodnou administrativní cestou o úpravě vzájemného dovozu pro přítomnou dobu, To se také stalo.

Ze zásady nejvyšších výhod byly v úmluvě stipulovány (v čl. 5.) výjimky, které má republika Československá i v jiných obchodních smlouvách.

Úmluva platí na dva roky, Nebude-li tří měsíc předem vypovězena, prodlužuje se automaticky s možností vypověděti jí kdykoli předem na tří měsíce.

Úmluva nemá zvláštních závazků celně-tarifních. Tuto otázku nepřímo upravuje ustanovení závěrečného protokolu, které dává oběma smluvním stranám určité možností. Kdyby jedna z nich jakýmkoli opatřením zatížila dovoz nebo vývoz, má druhá strana právo žádati jednání o takové otázce. Kdyby toto jednání nevedlo k uspokojivé dohodě, má strana, která o jednání žádala, právo vypověděti úmluvu kdykoli se lhůtou 30 dnů.

Zahraniční výbor projednal vládní návrh ve schůzí konané dne 18. června 1934, a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby schválil předloženou obchodní úmluvu.

V Praze, dne 18. června 1934.

F. V. Krejčí v. r.,
místopředseda.

Dr Ant. Klouda v. r.,
zpravodaj.

Vláda předložila oběma sněmovnám Národního shromáždění ke schválení obchodní úmluvu. mezí republikou Československou a královstvím Albánským, podepsanou v Praze dne 9. dubna 1934.

Republika Československá snaží se dosáhnouti co nejvíce výhodných dohod se státy, se kterými obchodujeme, neboť jednou ze základních existenčních otázek republiky je soustava dobrých obchodních smluv, Aktivní platební bilance zaručuje stabilitu měnovou. Jako u řady dosavadních naších obchodních smluv byla důvodem pro úpravu obchodních styků s královstvím Albánským obchodní úmluva směřující k zajištění československého vývozu, kterému mají býti získávána vhodná odbytiště.

Albanie má jen nepatrný vlastní průmysl, jenž nestačí ke krytí nejnutnějších potřeb obyvatelstva, jsou tu jen mlýny, koželužny, sýrárny, výrobny makaronů, domácké tkaní vlny, hedvábí a lnu, výroba obuví a oděvů nejprimitivnějšího rázu, kdežto všechny ostatní průmyslové výrobky musí býti dováženy.

Z republiky Československé vyváží se do Albánie hlavně toto zboží; vlněné, hedvábné, kožené, konfekční, skleněné, hliněné, bavlněné, z papíru, železné, z jiných obecných kovů, stroje a přístroje. Vedle vyjmenovaných průmyslových výrobků vyváží se do Albanie velká část československého zboží, které není československou statistikou zachyceno.

Vzhledem k důležitosti přesné evidence našeho vývozu jest si přáti, aby statistická sdělení byla uváděna co nejvíce možno přesnými číslicemi. Podle údajů albánské statistiky činí celkový československý vývoz do Albanie okrouhle l0 milionů Kč ročně.

Albánská vláda rozhodla se minulého roku vzhledem k pasivitě albánského zahraničního obchodu se státy, s nimiž má Albánie čilejší obchodní styky, změniti dosavadní obchodní politiku a nahraditi dřívější smlouvy, upravující hospodářské vztahy ke zmíněným státům, smlouvami novými, jež by lépe odpovídaly změněným hospodářským poměrům přítomné doby.

Touto obchodní úmluvou mezí republikou Československou a královstvím Albánským upravují se naše obchodní styky definitivně na dva roky.

Národohospodářský výbor projednav vládní návrh ve schůzí konané dne 6, června 1934 usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil obchodní úmluvu a přijal schvalovací usnesení ve znění svrchu navrženém.

V Praze, dne 6. června 1934.

Dr Rozkošný v. r.
předseda.

Václav Černý v. r.,
zpravodaj.