Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1322.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsanou v Ankaře dne 30. dubna 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. května 1934, č. 90/1934 Sb. z. a n.

I.

Národnímu shromáždění ke schválení nově předkládaná obchodní dohoda mezi státem naším a republikou tureckou je významným dokladem toho, jak rychlým poměrně změnám v době krise podrobena je úprava mezinárodních hospodářských vztahů.

Obchodní smlouvá mezi oběma státy uzavřená v Ankaře dne 31. května 1927, vypovězena byla Tureckem po sotva dvouletém trvání dne 25. března 1929 a pozbyla platnosti dnem 24. září 1929.

Těsně před vypršením této smlouvy sjednána byla další toliko prozatimní dohoda ze dne 19. září 1929, původně toliko na 6 měsíců, ovšem s možností dalšího jejího prodloužení mlčky, pokud nebude výslovně na 30 dnů vypověděna.

Tato prozatímní dohoda bude nyní zaměněná definitivní obchodní dohodou, uzavřenou v Ankaře dne 30. dubna 1934.

Podstatné změny obsažené v této nové smlouvě oproti dohodě z roku 1929, jsou tyto: kdežto dohoda z roku 1929 stanovila doložku nejvyšších výhod jen pro nakládání se zbožím, rozšiřuje nová dohoda tuto výhodu na veškeré obchodní styky (odst. 1.)

Naproti tomu však omezuje se doložka nejvyšších výhod v nové dohodě pro obor povolovacích řízení a to se zřetelem na úsilí Turecka, aby vyrovnalo svou bilancí platební a zejména pak svou bilancí obchodní.

V nové dohodě se stanoví doložka výslovně pro poplatky a ostatní podmínky dovozního režimu (odst. 4.).

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje dohoda (odst. 3.), že obě vlády se dohodnou o jeho úpravě.

Dosavadní dohoda byla kdykoli vypověditelná se lhůtou 30 dnů; nová dohoda má platiti pro šestiměsíční období s možností vypověděti jí vždy 30 dnů před uplynutím každého období.

Turecko náleží mezi státy pro náš zahraniční obchod velmi důležité.

Obchodní bilance naše s ním vykazovala trvale slušné aktivum, které teprve v roce 1933 změnilo se v pasívum pro nás, i lze proto očekávat, že při předpokládaném zlepšení mezinárodních hospodářských poměrů také obchodování státu našeho s republikou Tureckou vykáže výsledky pro nás příznivější.

Zahraniční výbor senátu projednav předložený vládní návrh ve schůzi konané dne 18. června 1934 usnesl se doporučiti slavnému senátu; aby schválil tuto obchodní dohodu.

V Praze, dne 18. června 1934.

F.V. Krejčí v. r.,
místopředseda,

Dr Klouda v. r.,
zpravodaj.

Republika Československá uzavřela s republikou Tureckou, obchodní smlouvu podepsanou. v Ankaře dne 31. května 1927, která byla v platnosti, do 24. září 1929. Tuto smlouvu vypovědělo Turecko naší republice na jaře roku 1929 za tím účelem, aby si uvolnilo cestu k nové úpravě svých obchodních styků, které upravilo svým novým celním sazebníkem, jenž nabyl účinnosti od 1. října 1929.

Vláda československá zahájila hned jednání s Tureckem o novou smlouvu, se podařilo však dosáhnouti dohody toliko prozatímně podepsané v Ankaře dne 19. záři 1929, s platností toliko na šest měsíců, s výhradou jejího prodloužení mlčky, nebude-li na 30 dní napřed, vypovězena a s dodatkem, že nebude-li vypovězena, přestane její platnost, jakmile nabude platnosti budoucí smlouva definitivní.

Mezitím sjednalo Turecko na základě svého nového celního sazebníku řádné obchodní smlouvy s Francií a s Německem a obnovilo i jednání s naší vládou o uzavření definitivní obchodní smlouvy, jehož výsledkem jest obchodní dohoda nyní ke schválení předložená, jejíž uzavření vláda československá odůvodňuje takto:

Kdežto dohoda ze dne 19. IX. 1929 stanovila doložku o nejvyšších výhodách jen pro nakládání se zbožím, rozšiřuje jí nová dohoda na veškeré obchodní vztahy.

Naproti tomu omezuje se doložka nejvyšších výhod v nově dohodě pro obor povolovacího řízení. To bylo důsledkem tohoto stavu věcí:

Turecko snaží se docíliti vyrovnané platební, zejména pak obchodní bilance. K tomu cílí sjednalo s několika státy (Německem, Francií, Švýcarskem, Nizozemskem a j.) clearingové dohody. Těmto státům zaručuje určité výhody v oboru dovozním smlouvě a kromě toho autonomními předpisy vyhrazuje těmto státům určité výhody. Ježto Československa novou úpravou dovozního režimu získalo pro své zboží jednak volnost dovozu, jednak dovozní kontingenty a jelikož kromě toho je účastno výhod, poskytnutých autonomně tak zvaným clearingovým státům, není ve svých zájmech ohroženo, K tomu se podotýká, že v nových obchodně-politických dohodách, sjednaných Tureckem s třetími Máty, doložka nejvyšších výhod pro obor dovozní úpravy byla vynechána, Nebude tedy Československá republika hůře postavena než jiné, pro Turecko významné státy,

V nové dohodě se stanoví doložka výslovně pro poplatky a ostatní podmínky dovozního režimu.

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje dohoda, že obě vlády se dohodnou o jeho úpravě.

Dosavadní dohoda byla kdykoli vypověditelná se lhůtou 30 dnů; nová dohoda má platiti pro šestiměsíční období s možností vypověděti ji vždy 30 dnů před uplynutím každého období,

Rozsah vzájemného obchodu je zřejmý z následujících dat:

Nejdůležitějšími předměty československého vývozu do Turecka jest; zboží konfekční, bavlněné zboží, vlněné zboží, sklo a skleněné zboží, železo a železné zboží, stroje a j,

Naproti tomu dodává Turecko do Československa nejvíce tabák, lískové oříšky, některé druhy surových koží, hrozinky a sušené hrozny, některé suroviny, zejména pro chemický a koželužský průmysl, a některé druhy dříví.

Národohospodářský výbor projednal obchodní dohodu ve schůzi dne 6. června 1934 a doporučuje slavnému senátu, aby ji schválil usnesením zpředu navrženým.

V Praze, dne 6. června 1934.

Jan J. Krejčí v. r.,
místopředseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.