Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1338.

Schon durch das Fehlen der notwendigen Niederschläge im Vorjahre hatte die Landwirtschaft des Saazer Landes, insbesondere der Bezirke Saaz, Podersam, Kaaden, Komotau und Brüx, eine starke Verminderung des Ernteertrages zu verzeichnen, der sich namentlich dadurch besonders stark auswirkte, dass die notwendigen Futtermittel für die Erhaltung des Viehes bis zur neuen Futterernte nicht vorhanden waren, und Zukäufe von Futtermitteln und Stroh getätigt werden mussten, um die vorhandenen Viehbestände erhalten zu können. Dadurch war jedoch eine weitere Verschuldung der Landwirtschaft gegeben, da die Getreideernte nicht jene Erträge brachte, um die notwendige Geldmittel für. den Zukauf von Futtermitteln und Stroh als auch von Saatgetreide aufzubringen.

Die Landwirte setzten daher ihre ganzen Hoffnungen auf die Ernte 1934 und glaubten durch diese die allerärgsten Schäden des Jahres 1933 ausgleichen zu können.

Es musste aber schon im zeitigen Frühjahre festgestellt werden, dass die Wintersaaten infolge der Trockenheit des Jahres 1933 als auch durch das verheerende Auftreten der Feldmäuse schlecht aufgegangen waren und wegen Schädlingsbefall ausgeackert werden mussten, so dass nur ein Bruchteil der Winterringen stehen blieb. Die Kleebestände waren teilweise durch die Trockenheit, teilweise durch die Mäuse derart dezimiert, dass an eine aussichtsreiche Futterernte nicht mehr zu denken war. Die Aussichten auf ein gutes Wirtschaftsjahr sanken aber, als Hagelschlag, ungewöhnliche Spätfröste das Wachstum der Pflanzen sehr ungünstig beeinflussten, als infolge des milden und trockenen Winters ein ungewöhnlich starkes Uiberhandnehmen von Schädlingen als auch von Unkraut festgestellt werden konnte.

Die wenigen Hoffnungen auf eine halbwegs noch annahmbare Ernte schwanden jedoch, als eine ungewöhnlich katastrophale Dürre Platz griff und die herrschende Sonnenglut die darbenden Feldfrüchte langsam, aber vollkommen zerstörte. Diese reifen nicht einer Ernte entgegen, sondern bieten bereits den erschütternden Anblick dürren Oedlandes.

Selbst ein ausgiebiger Regen könnte nicht mehr abhelfen und die Tatsache einer vollkommenen Missernte ändern. Diese bereits eingetretene Katastrophe bedeutet jedoch den gänzlichen Ruin der hiesigen Landwirtschaft.

Es ist daher notwendig, dass hier alle massgenb enden Faktoren einspringen und der um ihre Existenz ringenden Landwirtschaft die grösstmöglichste Hilfe angedeihen lassen, um nur das Auerärgste abzuwenden. Aus diesem Grunde heraus haben die landwirtschaftlichen Organisationen des Saazer Landes sofort ein Exekutivkomitee eingesetzt, das alle notwendigen Schritte unternommen hat, um die unbedingt notwendige Hilfe herbeizuführen. Es wurde von den lokalen Behörden vorgesprochen und eine amtliche Besichtigung der Fluren verlangt, welche auch zur Durchführung kommt. Weiters wurde in einem Memorandum, das an alle massgebenden Stellen gesendet wurde, die Notlage der hiesigen Landwirtschaft geschildert.

Die Gefertigten beantragen als sofortige Hilfsmassnahmen:

1. Erklärung dieses Gebietes als Notstandsgebiet;

2. Einführung eines allgemeinen Moratoriums für die Landwirte dieses Gebietes;

3. zinsenfreie Stundung der Steuern bis einschliesslich 1. Oktober 1935 und Einstellung aller bisherigen Steuerexekutionen;

4. Frachtfreiheit auf den inländischen Bahnen für alle Futtermittel, einschliesslich Kraftfutermittel, Stroh und Saatgetreide, und zwar ohne Rücksicht darauf, ob diese Waren aus dem In oder Auslande stammen,

5. Ankauf und Beistellung von billigen Futtermitteln und Streustroh bezw, Torf;

6. Festsetzung von Mindestpreisen für Vieh zwecks Vermeidung eines durch den abnormal grossen Notverkauf bedingten Preisverfalls und Konzessionierung des Viehhandels;

7. Bereitstellung von flüssigen Barmitteln an die ländlichen Geldanstalten zwecks Gewährung von billigen Betriebskrediten an die Landwirtschaft unter Heranziehung der Gewinne des Getreidesyndikates aus dem vorjährigen Ankaufspreise und dem diesjährigen Verkaufspreise für Getreide;

8. Aufkauf eines Teiles des unbedingt zum Verkaufe gelangenden Viehbestandes zur Verarbeitung auf Konserven durch die Militärverwaltung;

Weiters wird beantragt:

9. Abschreibung resp, Ersatz aller Grundsteuern und Zuschläge für das Jahr 1934, Diese Steuern werden aus der Erwägung heraus zur Vorschreibung gebracht, dass der Grund und Boden einen Katastralreinertrag abwirft, Die katastrophale Dürre, verbunden mit den übrigen vorerwähnten Elementarschäden hat aber nicht nur keinen Reinertrag, sondern sogar bedeutende Verluste nach sich gezogen, welche durch die Bearbeitung und Bebauung des Bodens ohne Entschädigung hiefür verursacht wurden. Die Rückvergütung von Grundsteuern aus dem im Sinne der Regierungsverordnung vom 24. Mai 1928, Slg. Nr. 76, gebildeten Fonds kann mit Rücksicht auf die bedeutende und allgemeine Inanspruchnahme desselben nicht mehr ausreichend sein;

10. Herabsetzung des Umsatzsteuerpauschals auf ein Drittel, Die Festsetzung der Pauschalsätze erfolgt auf Grund von ordentlichen wirtschaftlichen Verhältnissen, Das Wirtschaftsjahr 1934 ist abnormal, so dass auch das Umsatzsteuerpauschale gerechterweise zu ermässigen ist;

11. Abschreibung der Sozialversicherungsbeiträge seit 1. Jänner 1934 bis 30. Juni 1936, Stundung der bereits fälligen Sozialversicherungsbeiträge bis 1. Oktober 1935;

12. Unentgeltliche Beistellung des Saatgutes aus dem Interventionsgetreide;

13. Kostenlose Ablieferung der gesamten Melasse an die Rübenproduzenten, und zwar ohne jeden Abzug und Verbot des Verkaufes der Melasse an Spiritusbrennereien;

14. Erledigung des bereits in Beratung gezogenen Entschuldungsgesetzes für die Landwirte.

Prag, am 18. Juni 1934.

Stöhr, Spies,
Scholz, Lippert, Rejmon, Sechtr, Strzil, Chlebounová, Ikert, Lichtneckert, Sehnal, Foit, F. Novák.

Již pro nedostatek potřebných srážek loňského roku zaznamenalo zemědělství žateckého kraje, obzvláště okresů žateckého, podbořanského, kadaňského, chomutovského a mosteckého silný pokles výtěžku žní, který se zejména obzvláště silně projevil tím, že zde nebylo potřebné píce pro zachování dobytka do nové sklizně pícnin a že bylo nutno přikupovati pícniny a slámu, aby bylo možno zachovací přítomný stav dobytka. Tím však dáno bylo nové zadlužení zemědělství, ježto sklizeň obilí nepřinesla takového výnosu, aby sehnány byly potřebné peněžní prostředky pro přikoupení píce a slámy jakož i osiva.

Zemědělci skládali tudíž veškerou svou nadějí na sklizeň roku 1934 a domnívali se, že mohou touto sklizní vyrovnati nejhorší škody roku 1933.

Bylo však jíž za časného jara konstatovati, že ozimy pro sucho roku 1933, jakož i pro zhoubné objevení se polních myší špatně vzešly a pro napadení škůdci musely býti vyorány, takže jen zlomek ozimů zůstal státi. Jeteliny byly částečně suchem, částečně pro myší, tak zdecimovány, že na slibnou žeň pícnin nebylo možno více pomýšleti. Naděje na dobrý hospodářský rok však poklesly, když krupobití, neobyčejné pozdní mrazy velmi nepříznivě působily na vzrůst rostlin, když následkem mírné a suché zimy bylo možno zjistiti neobyčejně silný rozmach škůdců jakož i plevele.

Malé naděje na poněkud jen přijatelnou sklizeň však vyprchaly, když nastala neobyčejně katastrofální sucho a panující sluneční žár zmírající polní plodiny pomalu, avšak úplně zničil. Tyto nedozrávají ke sklizní, nýbrž poskytují již zdrcující pohled na suchou pustinu.

Ani vydatný déšť nemohl by více pomocí a změniti skutečnost úplné neúrody. Tato již nastalá katastrofa znamená však úplnou zkázu zdejšího zemědělství.

Je tudíž zapotřebí, aby zde zasáhli všichni směrodatní činitelé a aby co možno největší pomoc poskytli zemědělství, o svou existenci zápasícímu, aby jen odvráceno bylo nejhorší. Z tohoto důvodu zřídily zemědělské organisace žateckého kraje ihned výkonný výbor, jenž podnikl všechny nutné kroky, aby přivodil bezpodmínečně nutnou pomoc. Místní úřady intervenovaly a žádána za úřední ohledání pozemků, které se také provádí. Dále byla v pamětním spise, který zaslán byl všem směrodatným místům, vylíčena tíseň zdejšího zemědělství.

Podepsaní navrhují jako okamžitá pomocná opatření:

1. prohlášení tohoto území za území nouzové;

2. zavedení všeobecného moratoria. pro zemědělce tohoto území;

3. bezúročné posečkání daní až včetně 1. října 1935 a zastavení všech dosavadních berních exekucí;

4. osvobození od dopravného na tuzemských drahách pro všechny pícniny čítajíc v to jadrné krmivo, slámu a osivo, a to bez rozdílu, zdali toto zboží pochází z domova nebo z ciziny;

5. nákup a poskytnutí levného krmiva a stelné slámy po případě rašeliny;

6. stanovení minimálních cen dobytka, aby zabráněno bylo poklesu cen, podmíněnému abnormálně velkým prodejem z nouze; a koncesionování obchodu s dobytkem;

7. poskytnutí uvolněných hotových prostředku venkovským peněžním ústavům za účelem poskytování levných provozních úvěrů pro zemědělství s přibráním zisků obilního syndikátu z loňských nákupních cen a letošních prodejních cen obílí;

8. nákup části stavu dobytka, který bezpodmínečně se prodává, za účelem zpracování na konservy vojenskou správou.

Dále se navrhuje:

9. odpis resp. náhrada všech pozemkových daní a přirážek za rok 1934. Tyto daně předpisují se v úvaze, že pozemek dává čistý katastrální výnos. Katastrofální sucho, spojené s ostatními dříve zmíněnými živelními pohromami mělo však za následek nejen žádný čistý výnos, nýbrž dokonce značné ztráty, které způsobeny byly zpracováním a obděláním půdy bez náhrady za to. Vrácení pozemkových daní z fondu, utvořeného ve smyslu vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 76 Sb. Z. a n., nemůže více vystačiti vzhledem na značné a všeobecné nároky na tento fond;

10. snížení paušálu daně z obratu na třetinu. Stanoveny paušálních sazeb děje se na základě řádných hospodářských poměrů. Hospodářský rok 1934 jest abnormální, takže také paušál daně z obratu nutno spravedlivě snížiti;

11. odpis příspěvků na sociální pojištění od 1. ledna 1934 do 30. června 1936. Posečkání splatných již příspěvků na sociální pojištění do 1. října 1935;

12. bezplatné poskytnutí osiva z intervenčního obilí;

13. bezplatné dodání veškeré melasy pěstitelům řepy, a to bez jakékoli srážky a zákaz prodeje melasy lihovarům;

14. vyřízení projednávaného již zákona na vyvození zemědělců z dluhů.

V Praze, dne 18. června 1934.

Stöhr, Spies,
A. A. Scholz, Lippert, Rejmon, Sechtr, Stržil, Chlebounová, Ikert, Lichtneckert, Sehnal Foit, F. Novák.