Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1346.

Usnesení poslanecké sněmovny

o usnesení senátu (tisk snem. 2247)

k vládnemu návrhu zákona (tisk sen. 881 a 1022)

o poistnej smluve (tisk sn. 2291).

 

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 335. schůzi dne 21. června 1934 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne.......................................................................

o pojistné smlouvě.

 

Národní shromáždění republiky Českoslovenshé usneslo se na tomto zákoně:

DÍL PRVNÍ.

Předpisy pro veškerá pojistná odvětví.

Hlava 1.

Všeobecné předpisy.

Pojistný návrh.

§ 1.

(1) Návrh na ujednání pojistné smlouvy učiněný pojistiteli je závazný jen, jsou-li všeobecné pojistné podmínky obsaženy v návrhovém listu, jehož bylo užito k návrhu, nebo byly-li navrhovateli odevzdány dříve, než byl návrh učiněn.

(2) Kdo navrhne pojistiteli, aby byla ujednána, prodloužena nebo změněna pojistná smlouva, jest návrhem vázán, jakmile byl návrh prohlášen nebo došel pojistitele, a to, není-li stanovena kratší lhůta, do čtrnácti dnů, má-li však rozhodnutí o návrhu předcházeti lékařská prohlídka, do jednoho měsíce, počítajíc ode dne, kdy návrh byl prohlášen nebo odeslán. Vázanost však nenastává, jestliže odvolání návrhu dojde pojistitele zároveň s návrhem nebo již dříve.

(3) Delší lhůtu lze stanoviti toliko písemným ujednáním, ve kterém budiž poslední den lhůty určen podle kalendáře.

Odchylky pojistky od návrhu.

§ 2.

(1) Odchyluje-li se obsah pojistky od závazného návrhu (§ 1, odst. 1.), a neodporuje-li pojistník do měsíce po přijetí pojistky (§ 8), platí, že pojistník odchylku schválil.

(2) Toto schválení buď však předpokládáno pouze tehdy, upozornil-li pojistitel pojistníka zvláštním písemným sdělením, které mu zaslal zároveň s pojistkou, na jednotlivé odchylky, na to, že může pro odchylky od svého návrhu do měsíce podati odpor, jakož i na to, že jinak by odchylky platily za schválené. Toto sdělení smí obsahovati pouze upozornění na jednotlivé odchylky a poučení podle věty prvé.

(3) Nevyhoví-li pojistitel ustanovením odst. 2., buďte odchylky pojistky od návrhu pokládány za bezúčinné a obsah návrhu pojistníkova za sjednaný.

(4) Ujednání, jímž se pojistník vzdává práva odporovati smlouvě pro omyl, je neplatné.

Údaj okolností nebezpečí.

§ 3.

(1) Odpověděl-li pojistník při sjednávání smlouvy nesprávně nebo neúplně na otázky o závažných okolnostech nebezpečí, které mu byly pojistitelem určitě a přesně dány v dotazníku nebo jiné písemné formě, může pojistitel odstoupiti od smlouvy, jako by nebyla ujednána (odstup).

(2) Nebyla-li otázka dána tímto způsobem anebo nebyla-li dána vůbec, může pojistitel odstoupiti jen, jestliže pojistník uzavíraje smlouvu zamlčel závažnou okolnost nebezpečí v úmyslu způsobiti škodu (obmyslně) nebo jestliže ji udal nesprávně z hrubé nedbalosti.

(3) Závažné jsou okolnosti nebezpečí, které jsou způsobilé, aby měly vliv na rozhodnutí pojistitele ujednati smlouvu vůbec nebo za smluvených podmínek. Každá okolnost nebezpečí, na kterou jest dána písemná otázka pojistitelova v přesném znění, platí v pochybnosti za závažnou.

Kdy nelze odstoupiti.

§ 4.

Odstup je vyloučen:

a) jestliže pojistitel přijímaje návrh věděl anebo musil věděti, že pojistník odpověděl na danou otázku neúplně nebo nesprávně nebo že závažnou okolnost nebezpečí zamlčel neb udal nesprávně;

b) jestliže pojistník na otázku o některé okolnosti nebezpečí vůbec neodpověděl, ledaže v tom bylo nutno spatřovati přisvědčení nebo popření podle toho, jak byla otázka dána a jak souvisí s jinými otázkami;

c) jestliže pojistník nezavinil nesprávnost nebo neúplnost odpovědi (§ 3, odst. 1.);

d) jestliže pominula zamlčená nebo nesprávně neb neúplně udaná okolnost nebezpečí dříve, než nastala pojistná příhoda, nebo jestliže neměla vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na rozsah plnění, k němuž jest pojistitel zavázán, ledaže pojistník jednal obmyslně.

Ujednání smlouvy zástupcem pojistníkovým.

§ 5.

(1) Ujednal-li pojistník smlouvu zástupcem, dlužno při právu pojistitelově k odstupu přihlížeti také k vědomosti, obmyslnosti a k zavinění tohoto zástupce.

(2) To neplatí, jednala-li osoba, kterou pojistitel pověřil zprostředkováním neb ujednáním pojistných smluv, zároveň za pojistníka.

Prohlášení odstupu. Účinek co do prémií.

§ 6.

(1) Pojistitel může odstoupiti jen do měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů; k platnosti odstupu se vyžaduje písemného prohlášení.

(2) Odstoupí-li pojistitel, náleží mu prémie až do konce pojistného období, ve kterém zvěděl o vadnosti údajů.

Pojištění proti nebezpečí, jehož tu již není.

§ 7.

(1) Smlouva jest neplatná, pokud v době, kdy byla ujednána, buď již nastala příhoda, která, kdyby nastala za trvání pojištění, by byla pojistnou příhodou, nebo již pominula možnost, že pojistná příhoda nastane.

(2) Je-li však ujednáno, že se má pojištění vztahovati na dobu před ujednáním smlouvy, jest smlouva jen potud neplatná, pokud při jejím ujednání buď pojistitel věděl, že pojistná příhoda nemůže nastati, nebo pojistník věděl, že příhoda již nastala.

(3) Věděl-li pojistník, nikoli však pojistitel při ujednání smlouvy, že příhoda již nastala, náleží pojistiteli prémie až do konce pojistného období, ve kterém se to dověděl.

(4) Byla-li smlouva ujednána zástupcem pojistníkovým, budiž přiměřeně užito ustanovení § 5.

Smluvní listiny.

§ 8.

(1) Pojistitel jest povinen vydati pojistníkovi listinu o pojistné smlouvě pojistitelem řádně podepsanou (pojistku).

(2) Pojistka obsahuje všeobecné pojistné podmínky a všechna ujednaná zvláštní ustanovení smlouvy.

(3) Návrhový list a pojistky buďte snadno a zřetelně čitelné.

(4) Odchyluje-li se obsah pojistky od závazného návrhu (§ 1, odst. 1.), budiž na prvé straně pojistky výrazným způsobem vyznačeno, že sdělení podle § 2, odst. 2., bylo pojistníkovi zasláno a že odchylky od návrhu byly také v pojistce přesně a význačně uvedeny.

Umoření a náhradní listina.

§ 9.

(1) Pojistník může žádati, aby mu byla pojistka zničená nebo ztracená na jeho útraty nově vyhotovena.

(2) Splnění této žádosti může pojistitel učiniti závislým na předchozím umoření pojistky, je-li povinen podle smlouvy plniti majiteli nebo doručiteli nebo jen na předložení nebo vrácení pojistky.

(3) Umořovati pojistky jest příslušný okresní soud, jenž je obecným soudem pojistníkovým. Ohlašovací lhůta jest pro všecky druhy pojistek šestiměsíční.

Nárok na opisy.

§ 10.

(1) Pojistník může kdykoli na své útraty žádati opisy veškerých prohlášení, která učinil proti pojistiteli hledíc na smlouvu sám nebo za něho někdo jiný. Pojistitel upozorniž jej na toto právo v pojistce. Na útraty opisů dejž, žádá-li se o to, pojistník zálohu.

(2) Potřebuje-li pojistník těchto opisů k jednáním, která, jsou vázána určitou lhůtou, a nebyly-li mu již dříve pojistitelem vydány, nezapočítává se do lhůty doba od vyžádání až do dojití opisů.

Rozhodčí soud.

§ 11.

(1) Ujednání, že spory z pojistné smlouvy mají býti rozhodnuty rozhodčím soudem, jest neplatné.

(2) Lze však ujednati, že výši plnění, k němuž jest pojistitel zavázán, má stanoviti rozhodčí soud. O smlouvě o rozhodčích, o složení rozhodčího soudu a o řízení platí předpisy civilního soudního řádu o rozhodčím řízení. Tohoto ujednání se pojistitel nemůže dovolávati, odpírá-li plniti.

Soud místně příslušný.

§ 12.

(1) Má-li pojistník svůj obecný soud v tuzemsku, buďte žaloby z pojistného poměru proti němu podávány u soudu, u něhož má svůj obecný soud.

(2) Pojistník může býti žalován z pojistného poměru, který se týká provozu jeho závodu (živnostenského, zemědělského a pod.), také u soudu, v jehož obvodě je tento závod.

(3) Připouští se ujednání, že žaloby proti pojistníkovi lze podati u soudu v sídle krajského soudu, v jehož obvodu jest pojistníkovo bydliště nebo jeho závod.

(4) Příslušnost veškerých jiných soudů ve sporech proti pojistníkovi jest vyloučena.

(5) Pojistitel může býti z pojistného poměru žalován také u soudu, v jehož obvodu jest jeho pobočný závod (filiálka), který smlouvu uzavřel, nebo u obecného soudu pojistníkova.

Oznámení a prohlášení.

§ 13.

(1) Pro oznámení a prohlášení, která má pojistník nebo osoba třetí podle tohoto zákona učiniti proti pojistiteli, lze smluviti písemnou formu.

(2) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, působí prohlášení, které se má učiniti proti jiné osobě, teprve od doby, kdy jí dojde.

(3) Lhůta pro oznámení nebo prohlášení jest zachována, odešle-li se oznámení nebo prohlášení v této lhůtě.

Vědomost pojistitelova o okolnosti, kterou jest oznámiti.

§ 14.

Právní újmy, které podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy jsou spojeny s opominutím nebo opožděním oznámení, nemůže pojistitel uplatňovati, měl-li v době, kdy by ho oznámení musilo dojíti, náležitou vědomost o okolnosti, kterou sluší oznámiti.

Změna bytu.

§ 15.

(1) Změnil-li pojistník svůj byt, aniž oznámil změnu pojistiteli, dostačí k prohlášení, jež je potřeba dáti pojistníkovi, odešle-li se dopis do jeho posledního bytu, který je pojistiteli znám. Prohlášení působí od doby, ve které by došlo pojistníka při pravidelné dopravě, kdyby změna bytu nenastala.

(2) Týká-li se pojistný poměr závodu a přeloží-li se závod, užije se přiměřeně ustanovení odstavce 1.

Smluvená pokuta.

§ 16.

Smluvené pokuty podléhají soudcovskému zmírňovacímu právu. úmluvy, které se tomu příčí, jsou neplatné.

Doba pojištění. Počítání lhůt.

§ 17.

(1) Je-li doba pojištění stanovena podle dnů, týdnů, měsíců nebo podle doby zahrnující několik měsíců, počíná se pojistitelova zavázanost, není-li nic jiného smluveno, v poledne dne, kterého se smlouva ujedná, a končí se v poledne posledního dne doby pojištění.

(2) Ostatně se přiměřeně užije na všechny lhůty ustanovené v tomto zákoně a ve smlouvě příslušných ustanovení obchodního zákona o lhůtách při plnění obchodů.

Prodloužení pojistného poměru mlčky; trvalé pojištění.

§ 18.

(1) Prodlouží-li, se pojistný poměr mlčky, trvá nadále po dobu jednoho pojistného období. Bylo-li ujednáno, že takový pojistný poměr se má pokládati za prodloužený, nebude-li vypovězen před uplynutím smluvní doby, platí prodloužení vždy nejvýše na jedno pojistné období.

(2) Byl-li pojistný poměr sjednán na neurčitou dobu (trvalé pojištění), může býti kteroukoli stranou vypovězen jen pro konec běžného pojistného období. Výpovědní lhůta musí býti pro obě strany stejná a nesmí činiti méně než jeden měsíc a více než tři měsíce. Tohoto práva výpovědi lze se souhlasně vzdáti pro určitou dobu s účinností pro obě strany.

Promlčení nároků.

§ 19.

(1) Nároky z pojistné smlouvy se promlčují ve třech letech. Promlčení se počíná ukončením kalendářního roku, ve kterém bylo lze žádati plnění. Právo na důchod se promlčuje v deseti letech; promlčení se počíná ukončením kalendářního roku, ve kterém bylo lze žádati plnění důchodu.

(2) Byl-li nárok pojistiteli ohlášen, staví se promlčení až do doby, kdy dojde písemné rozhodnutí pojistitelovo.

Obmezení pojistného nároku lhůtou.

§ 20.

(1) Ujednání, že pojistitel bude prost závazku plniti, nebude-li nárok na plnění ohlášen pojistiteli do určité lhůty, jest neplatné.

(2) Lze však ujednati, že pojistitel bude prost závazku plniti, nebude-li nárok na plnění uplatněn u soudu do určité lhůty. Lhůta nesmí činiti méně než šest měsíců a počíná se koncem dne, kterého došel nebo při pravidelné dopravě by došel pojistníka nebo oprávněného doporučený dopis pojistitelův, jímž zamítl nárok proti němu vznesený udávaje lhůtu a právní následek jejího uplynutí.

Účinek konkursu a vyrovnacího řízení.

§ 21.

(1) Prohlášením konkursu na jmění pojistitelovo se zrušuje pojistná smlouva, při pojištění proti škodě však teprve, když uplyne měsíc po prohlášení konkursu.

(2) Pojistitel si může pro případ prohlášení konkursu nebo zahájení vyrovnacího řízení o jmění pojistníkově vyhraditi právo vypověděti smlouvu s výpovědní lhůtou jednoho měsíce.

(3) Zanikne-li pojistná, smlouva podle odst. 1. nebo 2., je pojistitel povinen vrátiti zaplacené prémie připadající na dobu po zániku smlouvy.

Donucovací předpisy.

§ 22.

Pojistitel se nemůže dovolávati ujednání, jež se v neprospěch pojistníka odchylují od ustanovení § 1, § 2, odst. 1. až 3., § 3 až 6, § 7, odst. 3., § 10, § 11, odst. 2., § 12, § 13, odst. 2. a 3., § 14, 15, 18, 19, § 20, odst. 2., § 21.

Hlava 2.

Práva a povinnosti ze smlouvy.

Prémie, splatnost, doplacení.

§ 23.

(1) Pojistník jest povinen zapravovati ujednanou prémii.

(2) Není-li ve smlouvě ustanoveno jinak, budiž první nebo jediná prémie zaplacena ihned po ujednání smlouvy, každá následná prémie prvního dne pojistného období.

(3) Platiti první nebo jedinou prémii jest pojistník zavázán toliko tehdy, když mu byla doručena pojistka, ledaže vyhotovení pojistky bylo vyloučeno.

(4) Za pojistné období podle tohoto zákona pokládá se doba jednoho roku, není-li prémie vyměřena podle kratších období.

(5) Snížil-li pojistitel prémii vzhledem k ujednané smluvní době a zruší-li se předčasně smlouva, může žádati, aby byla doplacena částka, o kterou by prémie byla bývala výše vyměřena, kdyby smlouva byla ujednána toliko na dobu, po kterou skutečně trvala. Vypoví-li se pojistná smlouva podle § 61, nelze se domáhati tohoto doplatku.

(6) Prémiemi podle tohoto zákona jsou též příspěvky, jež se platí při ústavech vzájemně pojišťujících (přirážky, doplatky atd.). Mají-li se takové příspěvky platiti teprve po uplynutí pojistného období, pro něž jsou určeny, nebuď užito předpisů § 29.

Způsob placení prémie.

§ 24.

Pojistník jest povinen zaslati prémii pojistiteli na své nebezpečí a na své útraty. Dal-li však pojistitel vybrati prémii u pojistníka aspoň třikráte po sobě, jest pojistník teprve tehdy opět povinen další prémie zasílati, žádal-li to pojistitel písemně.

Doba placení prémie poštou.

Potvrzení o zaplacení.

§ 25.

(1) Za dobu placení pokládá se, platí-li se prémie poštou, doba, kdy byla prémie odeslána poštou nebo byla na poště poukázána nebo zaplacena.

(2) Pokud již způsob placení neposkytuje plátci dostatečného listinného osvědčení, má pojistitel potvrzovati platby prémií, aniž musí plátce o to žádati.

Placení prémie zástavním věřitelem neb obmyšleným.

Rozsah zástavního práva na pojistné pohledávce.

§ 26.

(1) Pojistitel je povinen přijmouti splatné prémie nebo jinaké platy, náležející mu z pojistné smlouvy, i když pojistník k placení nesvolí, též od zástavního věřitele neb od obmyšleného, jenž nabyl práva na plnění pojistitelovo (§ 127, odst. 1.).

(2) Zástavní právo na pojistné pohledávce lze uplatniti též pro takové částky a jich úroky, jež vynaložil zástavní věřitel k zapravení prémií nebo jinakých platů náležejících pojistiteli ze smlouvy.

Pojistitelovo právo k srážce.

§ 27.

Pojistitel může si sraziti splatné prémie nebo jinaké pohledávky, jež mu náležejí ze smlouvy, s plnění, k němuž jest zavázán z téže smlouvy, i když je nedluhuje pojistníkovi, nýbrž osobě třetí.

Následky neplacení první nebo jediné prémie.

§ 28.

(1) Není-li zaplacena včas první nebo jediná prémie, může pojistitel odstoupiti od smlouvy, pokud není placeno. Neuplatní-li u soudu nárok na prémii do tří měsíců ode dne splatnosti, platí, že odstoupil od smlouvy.

(2) Není-li prémie ještě zaplacena v době, kdy pojistná příhoda nastala, je pojistitel prost závazku plniti.

(3) Uplatnil-li však pojistitel nárok u soudu ve lhůtě tří měsíců, jest zavázán plniti, nastane-li pojistná příhoda v době, za kterou prémií vymáhá, jakkoli prémie není zaplacena v době, kdy příhoda nastala. Je však prost závazku plniti, vzdal-li se nároku ještě před vznikem pojistné příhody.

Následky neplacení následné prémie.

§ 29.

(1) Není-li následná prémie zaplacena v den splatnosti, budiž pojistník na své útraty písemně vybídnut, aby platil, a uvědomen zároveň o právních následcích dalšího prodlení v placení, při čemž mu budiž dána dodatečná lhůta aspoň jednoho měsíce. Tohoto vybídnutí není třeba, byl-li pojistník nejdříve osm dní přede dnem splatnosti písemně upomenut o placení a zároveň uvědomen o právních následcích prodlení v placení a byla-li mu udělena dodatečná lhůta aspoň jednoho měsíce ode dne splatnosti.

(2) Prodlévá-li pojistník při uplynutí dodatečné lhůty s placením prémie, může pojistitel, pokud nebylo zaplaceno, zrušiti pojistnou smlouvu s okamžitým účinkem (vypověděti bez výpovědní lhůty). Neuplatní-li se u soudu nárok na prémii do tří měsíců po uplynutí dodatečné lhůty, platí to za výpověď.

(3) Nastane-li pojistná příhoda po uplynutí dodatečné lhůty a prodlévá-li pojistník s placením prémie v době, kdy příhoda nastala, jest pojistitel prost závazku plniti.

(4) Uplatnil-li pojistitel nárok na zaplacení dlužné prémie u soudu, platí tu předpisy § 28, odst. 3.

Právo na vyšší prémie a právo výpovědi pro vadné údaje.

§ 30.

(1) Učinil-li pojistník při ujednání smlouvy vadné údaje o některé závažné okolnosti nebezpečí (§ 3, odst. 1.), je-li však odstup pojistitelův vyloučen, ježto nelze pojistníkovi přičítati viny, může pojistitel, pokud mu podle zásad pro jeho obchodování rozhodných přísluší pro vyšší nebezpečí vyšší prémie, žádati do jednoho měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů, písemně, aby pojistník platil od počátku běžného pojistného období vyšší prémie a příslušný rozdíl za toto období doplatil ve lhůtě jednoho měsíce. Neprojeví-li pojistník v této lhůtě souhlas s vyšší prémií, může pojistitel do jednoho měsíce smlouvu vypověděti bez výpovědní lhůty; na tento právní následek budiž pojistník upozorněn v písemné žádosti pojistitelově.

(2) Nepřevezme-li však pojistitel podle zásad pro jeho obchodování rozhodných vyšší nebezpečí ani za vyšší prémii, může do jednoho měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů, smlouvu vypověděti písemným prohlášením s výpovědní lhůtou aspoň jednoho měsíce.

(3) Zruší-li se smlouva podle odst. 1. nebo odst. 2., náleží pojistiteli ujednaná prémie až do konce pojistného období, ve kterém zvěděl o vadnosti údajů, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období, až do ukončení pojistného poměru.

Právo na snížení prémie.

§ 31.

(1) Byla-li ujednána vyšší prémie pro určité okolnosti nebezpečí zvyšující a pominuly-li nebo pozbyly-li významu tyto okolnosti v době od podání návrhu do jeho přijetí anebo po ujednání smlouvy, může pojistník žádati, aby pro budoucí pojistná období byla prémie přiměřeně snížena.

(2) Totéž platí, bylo-li vyměření vyšší prémie způsobeno mylnými údaji pojistníkovými o takové okolnosti.

Úmluvy průpadní.

§ 32.

(1) Bylo-li smluveno, že porušení závaznosti, která se má proti pojistiteli splniti před pojistnou příhodou, má míti za následek ztrátu práva na plnění pojistitelovo, a byla-li závaznost porušena, může pojistitel, pokud nenastala pojistná příhoda, smlouvu bez výpovědní lhůty vypověděti do měsíce potom, kdy zvěděl o porušení závaznosti, ledaže pojistník toto porušení nezavinil.

(2) Nastala-li pojistná příhoda, aniž byla před tím dána výpověď, nemůže se pojistitel dovolávati úmluvy průpadní, nemá-li pojistník viny nebo nemělo-li porušení závaznosti, která byla převzata ke zmenšení nebezpečí nebo k zamezení vyššího nebezpečí, vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na objem plnění pojistitelova. Totéž platí, jestliže uplynula lhůta pro výkon výpovědního práva pojistitelova (odst. 1.) a výpověď dána nebyla.

(3) Průpadní úmluvy učiněné pro případ porušení závaznosti, která se má splniti po pojistné příhodě, nemůže se pojistitel dovolávati, nelze-li přičísti pojistníkovi úmysl nebo hrubou nedbalost nebo nemělo-li porušení vlivu ani na zjištění pojistné příhody ani na zjištění nebo objem plnění pojistitelova.

(4) I když byla pojistná smlouva zrušena, náleží pojistiteli prémie až do konce pojistného období, v němž se dověděl o porušení závaznosti, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období, až do ukončení pojistného poměru.