Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1353.

Durch das Gesetz vom 7. April 1870, Nr. 43 R. G. Bl. ist das Koalitionsrecht der Arbeitnehmer festgelegt worden. Dieses Koalitionsrecht umfasst nicht nur das Recht der Arbeitnehmer, sich zum Zwecke der Erreichung won wirtschaftliehen Vorteilen zusammenzuschliessen und zur Durchsetzung solcher Vorteile, die Arbeit gemeinschaftlich einzustellen, sondern umfasst auch das Recht, andere Arbeitnehmer zur Teilnahme an solchen Einstellungen aufzufordern.

Eine Einschrnkung dieses Rechtes enthält nur § 3 des citierten Gesetzes, der bestimmt, dass die Aufforderung zur Teilnahme an Arbeitseinstellungen nicht durch Mittel der Gewalt oder Einschüchterung erfolgen darf.

Diese Grundsätze bestehen jetzt schon seit mehr als 60 Jahren und das Gesetz vom 7. April 1870, Nr. 43 wurde niemals aufgehoben. Es bildet eine der wichtigsten Grundlagen für die Betätigung der Arbeiterschaft, eines ihrer Grundrechte.

Nun machen die Bezirksbehörde in Dux und die Landesbehörde in Prag den Versuch, das Koalitionsrecht der Arbeiter sozusagen auf kaltem Wege zu beseitigen.

Die Bezirksbehörde in Dux hat mit ihrem Erkenntnisse vom 18. März 1933, Zahl 6324/Po den Arbeiter Franz Klimt aus Schwindschitz zu einer Geldstrafe von 300 Kč, eventuell Arreststrafe von 4 Tagen venxrteilt, weil er in Gesellschaft von 14 streikenden Maurern und Zimmerleuten in Kottowitz herumfuhr und die auf den Bauten beschäftigten Maurer und Arbeiter aufforderte, die Arbeit einzustellen.

Durch dieses Verhalten soll er öffentliches Aergernis erregt und die öffentliche Ruhe und Ordnung gestört haben, da die beschäftigten Arbeiter die Arbeit verliessen, die sie sonst nicht verlassen hätten.

Die Bezirksbehtirde stützt ihr Erkenntnis auf Art. 3, Abs. 2 des Gesetzes vom 14. Juli 1927, Nr. 125 Slg. d. G. u. Vdg.

Gegen dieses Straferkenntnis hat Franz Klimt die Berufung an die Landesbehörde in Prag überreicht, welche die Berufung abwies und gleichfalls aussprach, dass der Tatbestand der Übertretung nach Art. 3, Abs. 2 des Gesetzes Nr. 125/1927 darin zu erblicken ist, dass Franz Klimt in der Ortschaft Kottowitz herumfuhr und die auf den Bauten beschäftigten Arbeiter aufforderte, die Arbeit niederzulegen. Von der gegen ihn nach dem Terrorgesetze erhobenen Anklage wurde Klimt rechtskräftlig freigesprochen.

Es wurde zwar von Franz Klimt gegen diese Entscheidung die Beschwerde an das Oberste Verwaltungsgericht überreicht, allein, der Fall ist ein so ungeheuerlicher, dass wir ein sofortiges Einschreiten des Ministeriums des Innern und des Justizministeriums für unbedingt erforderlich erachten und dies aus nachstehenden Gründen:

Wie wir bereits ausgeführt haben, ist durch das Gesetz vom 7. April.1870, Nr. 43 R. G. Bl. das freie Koalitionsrecht der Arbeiter gewährleistet. Zu diesem Koalitionsrecht gehört auch die Aufforderung streikender Arbeiter an nicht streikende Arbeiter, die Arbeit niederzulegen, insofern diese Aufforderung nicht durch Mittel der Gewalt oder der Einschüchterung erfolgt.

In keinem der beiden Erlässe wird auch nur behauptet, dass Franz Klimt die Arbeitendeni gewaltsam oder durch Einschüchterung zur Niederlegung der Arbeit gezwungen hätte oder zu zwingen versuchte.

Dieses seit mehr als 60 Jahren bestehende Koalitionsrecht der Arbeiter wird nun durch das Vorgehen der Bezirksbehörde in Dux und der Landesbehörde in Prag auf das Schwerste bedroht.

Unter missbrauchlicher Anwendung des Gesetzes Nr. 125/1927 versuchen diese Behörden das Koalitionsrecht der Arbeiter sozusagen auf kaltem Wege zu beseitigen.

Was dem Ansturme der Unternehmer in 60 Jahren nicht gelungen ist, was auch zur Zeit des halbabsolutistischen Oesterreichs nieht gelungen ist, das versuchen jetzt Behörden der demokratischen Republik.

Für die gesamte Arbeiterschaft handelt es sich hier um einen überaus wichtigen Fall, weil eben das Koalitionsrecht zu den wichtigsten Rechten der Arbeiterschaft gehört, die sie sich unter keinen Umständen werden rauben lassen.

Wir erblicken in dem Vorgehen der Bezirksbehörde in Dux und der Landesbehörde in Prag einen schweren Eingriff in die wchlerworbenen Rechte der Arbeíterschaft und eine ungeheuerliche Verletzung der bestehenden Gesetze.

Es ist uns nicht bekannt, dass irgend eine andere Bezirksbehörde bisher auf diesem Wege das Koalitionsrecht der Arbeiter zu beseitigen versucht hätte. Es muss aber auch solchen Versuchen von Vornherein ein Riegel vorgeschoben werden.

Wir ersuchen daher das Ministerium des Innern und das Justizministerium, der Bezirksbehörde in Dux klar zu machen, dass ihr Vorgehen ungesetzlich ist und den Intentionen der Regierung nicht entspricht.

Wir fragen die beíden Herrn Minister, was gedenken sie vorzukehren, um dem ungesetzlichen Treiben der Bezirksbehörde in Dux ein Ende zu setzen.

Prag, am 27. Juni 1934.

Dr. Heller, Palme,

Senát národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1353.

Zákonem ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z. bylo stanoveno koaliční právo zaměstnanců. Toto koaliční právo obsahuje nejen právo zaměstnanců spolčovati se za účelem dosažení hospodářských výhod a k vymáhání takovýchto výhod společně zastaviti práci, nýbrž obsahuje také právo vybízeti jiné zaměstnance k účastenství na takovémto zastavení práce.

Omezení tohoto práva obsahuje jen § 3 citovaného zákona, který stanoví, že výzva k účastenství na zastavení práce nesmí se díti prostředky násilí anebo zastrašování.

Tyto zásady trvají nyní jíž od více než 60 let, a zákon ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z. nebyl nikdy zrušen. Tvoří jeden z nejdůležitějších podkladů pro projevy dělnictva, jedno z jeho základních práv.

Nyní podnikají okresní úřady v Duchcově a zemský úřad v Praze pokus odstraniti koaliční právo dělníků takřka studenou cestou.

Okresní úřad v Duchcově odsoudil výměrem ze dne 18. března 1934, č. 6324/Po dělníka Františka Klimta ze Svinčic k peněžitému trestu 300 Kč po případě k trestu vězení 4 dnů, poněvadž ve společnosti čtrnácti stávkujících zedníků a tesařů jezdil po Chotějovících a vyzýval zedníky a dělníky pracující na stavbách, aby zastavili práci.

Tímto jednáním prý vzbudil veřejné pohoršení a porušil veřejný klid a pořádek, poněvadž zaměstnaní dělníci opustili práci, kterou by jinak nebyli opustili.

Okresní úřad opírá svůj výměr o článek 3. odst. 2. zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n.

Proti tomuto trestnímu výměru podal František Klimt odvolání k zemskému úřadu v Praze, jenž odvolání zamítl a rovněž vyslovil, že skutkovou povahu přestupku podle článku 3. odst. 2. zákona č. 125/1927 spatřovati je v tom, že František Klimt jezdil po obci Chotějovících a vyzýval dělníky na stavbách zaměstnané, aby složili práci, Žaloby proti němu podle zákona o útisku vznesené byl Klimt pravoplatně zproštěn.

František Klimt podal sice proti tomuto rozhodnutí stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, ale případ je tak nehorázný, že bezodkladné zakročení ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti považujeme za bezpodmínečně nutné a to z těchto důvodů.

Jak jsme již dovodili, je zákonem ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z. zaručeno svobodné koaliční právo dělníků. K tomuto koaličnímu právu patří také výzva stávkujících dělníků k dělníkům, kteří nestávkují, aby složili práci, pokud se tato výzva neděje prostředky násilí anebo zastrašování. V žádném z obou výnosů se ani netvrdí, že František Klimt by byl nutil anebo se pokoušel nutiti pracující násilně anebo zastrašováním, aby složili práci.

Toto koaliční právo dělníků, trvající od více než 60 let, ohroženo je nyní velmi těžce postupem okresního úřadu v Duchcově a zemského úřadu v Praze.

Zneužívajíce zákona č. 125/1927 pokoušejí se tyto úřady koaliční právo dělníků odstraniti takřka studenou cestou.

Co se nepodařilo náporu podnikatelů za 60 roků, co se nepodařilo ani v době napolo absolutistického Rakouska, o to pokoušejí se nyní úřady demokratické republiky.

Pro veškeré dělnictvo běží zde o nadmíru důležitý případ, poněvadž právě koaliční právo patří k nejdůležitějším právům dělnictva, o která se za žádných okolností nedají oloupiti.

Spatřujeme v postupu okresního úřadu v Duchcově a zemského úřadu v Praze těžký zásah do nabytých práv dělnictva a nesmírné porušení platných zákonů.

Není nám známo, že by se dosud některý jiný okresní úřad byl pokusil tímto způsobem odstraniti koaliční právo dělníků. Nutno však také takovýmto pokusům jíž předem zabrániti.

Žádáme tudíž ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti, aby okresnímu úřadu v Duchcově vysvětlila, že postup jeho je nezákonný a že neodpovídá intencím vlády.

Tážeme se obou pánů ministrů, co zamýšlejí podniknouti, aby nezákonitému počínání okresního úřadu v Duchcově učiněn byl konec.

V Praze, dne 27. června 1934.

Dr Heller, Palme,

dr Holitscher, Niessner, Schack, Just, Reyzl, Goth, Jokl, Stark, Polach.