Senát Národního shromáždění R. Čs. r.1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1356.

 

Zpráva

I. národohospodářského výboru

II. rozpočtového výboru

o iniciativních návrzích na poskytnutí státní pomoci a podpory poškozeným ži­velními pohromami (tisky čís. 1110, 1130, 1139, 1144, 1256, 1264, 1265, 1266, 1277, 1278, 1279, 1280, 1281, 1300, 1307, 1308, 1317, 1332, 1334, 1338, 1339, 1340, 1341).

I.

Během podzimního a letošního zasedá­ní bylo v senátě N. S. podáno několik návrhů na poskytnutí státní pomoci živelní pohromou postiženým. Jsou to ve­směs pohromy, které způsobily citelné škody na polích, plodinách, ovocném stromoví, na majetku domovním a ji­ných stavbách a zařízeních veřejných a soukromých. Podané návrhy uvádějí, jakou živelní pohromou postiženy byly jednotlivé kraje, místa a jaké veliké škody byly způsobeny. Tak uvádí se, že:

 

1. krupobitím a průtrží mračen a po­vodní postiženy byly v Čechách v okre­sích: Stříbro, obce Vunčice a Všeruby, v Kostelci n. Orl. obce Chleny, Chlínky, Svidnice, Vrbice, Krchleby a okolní obce, na Mnichovohradišťsku a Turnov­sku obce Sychrov, Hněvosice, Podol, Hradec, Mohelnice, Koryt. Sovenice, Loukov a celá řada okolních ještě obcí.

 

Na Slovensku utrpěly tímto živlem ci­telné škody v okrese ružomberském obce Sluč, Ivachnova, Líkavka, Lúčky, Liptovská Teplá, Vrbie, Bešenova, Po­tok a Kalameny a dále celá řada obcí v okresech Medzilaborce, Snina, Hu­menné a Michalovce.

 

2. Velkými požáry postižena byla ce­lá řada obcí v našem státě, jak uvádějí předložené návrhy. Tak na Moravě v obci Pavlíně, v okrese Velké Meziříčí, zničil zhoubný požár 32 hospodářských usedlostí s hospodářskými budovami a zásobami, na Slovensku pak v obci Ba­bině shořelo skoro 300 budov, v obci Chlebnice 40 budov, v obci Lučatín, okr. Báňská Bystrica, 10 usedlostí s veškerý­mi hospodářskými budovami a zaříze­ním, v osadě Nižná Rebúca na okrese ru­žomberském shořelo do základu 56 usedlostí a na okrese spišskonovovesském v osadě Vondrišel 20 usedlostí.

 

V obci Beša v okrese velkokapušian­ském shořelo 29 obytných stavení, 49 stodol a 22 jiných hospodářských. budov se zásobami a nářadím, v malé obci Krivá na okrese bardiovském bylo zničeno 17 usedlostí i se všemi hospodářskými budovami a v obci Rároš-Muľáď v okre­se Modrý Kámeň lehlo 9 rolnických usedlostí popelem.

 

Krupobitím, průtrží mračen a povod­ní způsobené škody těžce doléhají v těchto neutěšených poměrech země­dělských na zemědělce, neboť je připra­vují o výsledek celoroční namáhavé práce, uvrhují je do bídy a nouze a namnoze i ohrožují je na jejich existenci. Velké požáry připravily celou řadu oby­vatel, většinou to méně zámožných lidí, nejen o přístřeší, ale i o zásoby, zaříze­ní, o živý i mrtvý inventář, o hospodář­ské nářadí a mnohé jednotlivce skoro o celý majetek. Jest i zmínka, že tento dravý živel, podporovaný silným vět­rem pohltil i několik osob, které ne­mohly utéci před šlehajícími plameny a staly se obětí zhoubného požáru. Vzpo­mínáme a litujeme těchto našich pří­slušníků.

O všech těchto pohromách byla snad vláda naše v čas uvědomena a učinila ta­ké vše co bylo v její možnosti a přispě­la tak ve prospěch poškozených. Přes to však národohospodářský výbor na­vrhuje, aby návrhy tyto jakož i ty, kte­ré budou ještě podány, postoupeny byly vládě a uloženo jí, aby ve smyslu jed­notlivých návrhů dala škody bezodklad­ně vyšetřiti a poskytla podle předlože­ných návrhů poškozeným vydatnou po­moc a úlevu.

Mimo tyto návrhy byly v poslední do­bě podány návrhy na pomoc zeměděl­cům postiženým skoro v celé republice katastrofálním suchem a jinými nepří­znivými vlivy povětrnosti. Jsou to spo­lečné návrhy jednak senátorů Donáta, Vraného, Foita, dr ing. Botto a společní­ků, tisk 1300, návrh senátorů Luksche, Lipperta, Stöhra a soudruhů, tisk 1308, a návrh senátorů dr Rozkošného, Foita, F. Nováka, J. Měchury a společníků, tisk 1334.

Od léta 1933 neměli jsme v našem stá­tě skoro žádné vydatné srážky vodní, takže půdy naše jsou úplně bez vláhy. Zaseté ozimy loňského roku dlouho ne­vzcházely a suché počasí napomáhalo rozmnožování všelijakých škůdců na osetých pozemcích, hlavně záplavě my­ší a bezsněžná zima vystavila ozimy na­še a jeteliny silným mrazům do té míry, že zničila toto osení tak, že ozimy, hlav­ně pšenice, jsou řídké, silně zaplevele­né, trpí rzí, padlím a jinými škůdci a musilo se jich i mnoho zaorati. Týž osud postihl jetele, vojtěšky a jiné pícniny, takže hospodáři jsou bez potřebné a nutné píce. Nedostatek zimní vláhy a bezdeštivé počasí z jara, katastrofální sucho až do této doby, silné výkyvy den­ní a noční teploty ohrozily i naše jařiny a okopaniny a z velké části je také zni­čily. Senoseč byla nedostatečná a je obava, nepřijde-li vbrzku nějaký vy­datnější déšť, že vůbec otav nebude. Možno proto zcela určitě již dnes kon­statovati, že veškerá úroda je ohrožena a namnoze již zničena a v mnohých krajích našeho státu neurodí se ani to­lik co bude potřebovati zemědělec pro sebe a svoji rodinu. Vždyť v celé řadě okresů je již dnes rozhodnuto o úrodě a většinou to v krajích úrodných, kde vy­prahlá pole skýtají pohled jako někde na poušti. A tato katastrofa bude míti dále vliv na zmenšení stavu hospodář­ského zvířectva, neboť nebude krmiva. Zemědělci musí se zbaviti z velké části svého užitkového a chovného dobytka a tento nucený odprodej a jeho velká nabídka na trzích má v zápětí stále kle­sající jeho cenu, která již před tím byla zhroucena hluboko pod výrobní nákla­dy a způsobila krizi naší živočišné pro­dukce. Co si počnou hlavně naši drobní zemědělci, u nichž jmenovitě tržba z ži­vočišné produkce drží je na jejich cha­lupách? Postavení všech zemědělců je zoufalé a většina jich je existenčně ohrožena. Kde vezme ten ubohý země­dělec na režii, dna mzdy, na daně a různé dávky, na úroky, na nájem z pozemku a jiné platby? Jak bude šatiti svoji ro­dinu, zač bude kupovati, až bude musit doplňovat příští rok mezery ve svých chlévech užitkovým a chovným dobyt­kem? Je proto zapotřebí podati pomoc­nou ruku všem těmto zemědělcům v ohrožených krajích našeho státu, a to rychle a účinně.

 

Národohospodářský výbor navrhuje proto, aby bylo uloženo vládě, aby na zmírnění škod způsobených živelními pohromami a hlavně katastrofálním su­chem a na záchranu ohrožených existen­cí poškozených zemědělců dala:

 

1. veškeré tyto škody co nejrychleji vyšetřiti a zjistiti;

2. aby prominula postiženým daně za nok 1933 a 1934, a to nejen daň pozemkovou, ale i obratovou a po případě i důchodovou;

 

3. aby bezúročně posečkala a těm, je­jichž existence je ohrožena, odepsala i starší daně;

 

4. aby zahájila akci k opatření osiva, steliva, krmiva, umělých hnojiv a sta­vebních potřeb pro postižené a povolila tarifní slevy na dopravu tohoto zboží;

 

5. dala pokyn Státnímu pozemkové­mu úřadu, aby bezúročně posečkal po­stiženým nabyvatelům půdy nezaplace­né dosud splátky na přídělovou cenu;

 

6. aby poskytla potřebné prostředky na opravu poškozených komunikací, okresních silnic a obecních cest;

 

7. aby alespoň v oblastech nejvíce po­škozených provedla nouzové práce, jme­novitě stavby cest, silnic, podniků me­lioračních a regulačních;

 

8. aby opatřila pro postižené levný úvěr v dostatečné výši;

 

9. aby prohlásila ty okresy, event. obce, v nichž zjištěná škoda katastrofálním suchem přesahuje přes polovinu normální sklizně, za nouzové a zastavila v těchto obcích vymáhání daní a exe­kuční řízení pro nedoplatky daňové u zemědělců;

 

10. aby do těchto katastrofálních krajů opatřila co nejrychleji i potřebné krmivo, píci a osivo pro podzimní setbu a postarala se neprodleně o potřebné osivo pro účely strniskové setby, aby ze­mědělci v těchto nouzových oblastech měli nějaké zelené a silážní krmivo pro dobytek a mohli jej přes zimu udržeti.

Vzhledem k tomu že nebudou míti ze­mědělci ani osivo, ani peněz na potřeb­né osivo, vyzývá se vláda, aby zapůjčila zemědělcům v těchto nouzových krajích potřebné obilí k setbě, které by po příští sklizni zase postižení zemědělci vrátili in natura;

11. aby vláda postarala se o krátko­dobé (snad 1 až 2leté) bezúročné půjč­ky pro všecky ty zemědělce, kteří v dů­sledku této katastrofy budou bez pro­středků a nebudou moci dostáti svým povinnostem. V případě že by nebylo možné toto řešení, nezbude než vyhlásiti moratorium na veškeré závazky posti­ženým zemědělcům;

 

12. aby vláda poskytla rychlou peněž­ní výpomoc alespoň těm poškozeným, jejichž existence je vážně ohrožena.

 

Konečně doporučuje národohospodář­ský výbor slavnému senátu ke schválení připojené resoluce.

 

V Praze, dne 26. června 1934.

Dr Rozkošný v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.
zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor jednal o iniciativ­ních návrzích členů senátu majících za účel, aby byly vyšetřeny škody na pol­ních plodinách živelními pohromami, suchem způsobené, jakož i škody požár­ní na budovách, svršcích a ostatním ma­jetku, a z důvodů ve zprávě národohos­podářského výboru uvedených usnesl se doporučiti, aby vláda byla vyzvána, aby pro vyšetření škod těch, a to nejen škod označených v podaných návrzích senátorů, nýbrž všech škod, které bu­dou úředně zjištěny, poskytla potřeb­nou pomoc všude tam, kde potřeba po­moci bude zjištěna, a to ve všech smě­rech národohospodářským výborem označených a doporučených.

 

Na návrh senátora dr Karase byla ta­ké usneseno, aby případné podpory po­škozeným nebyly poskytovány v natu­ráliích, nýbrž v hotových penězích.

 

V Praze, dne 19. června 1934.

 

E. Šimek v. r.,
místopředseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.

 

 

Resoluce navržené národohospodářským výborem:

I. Vláda se vybízí, aby jak v zájmu čelení lichvy se zemědělskými pro­dukty, tak v zájmu levné obživy malých a středních vrstev našeho obyvatelstva učinila bezodkladně následující opatření:

 

1. Použila zásob intervenčního obilí pro zásobování lidu. Nedovolila po­užívati obilí k pálení lihu a k denaturování.

 

2. Umožnila volný vstup do lesů ať veřejnoprávní či soukromé povahy za účelem sbírání lesních plodin a vyžínání trávy.

 

3. Postarala se drobným pachtýřům, postiženým katastrofálním suchem, o klidné zlikvidování placení pachtovného.

 

II. Vláda se vyzývá, aby změnila vládní nařízení č. 74 a č. 75 z 24. května 1928 tak, aby ve složení místních okresních a zemských komisí pro živelní po­hromy dostalo se poměrného zastoupení zájmovým organizacím zemědělským.