Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1357.

Zpráva

I. ústavně-právního výboru

II. rozpočtového výboru

k vládnímu návrhu zákona (tisk 1344)

o hasičském příspěvku při požárním pojištění.

 

I.

Předloha tato zavádí jednotnost té materie pro celé území republiky, která až dosud byla různě upravena v zemích bývalého Rakouska a na Slovensku; na Podkarpatské Rusi dosud vůbec nebyla zavedena.Všeobecným požadavkem jest, aby požárům bylo bráněno. Toť zájmem nejen občanstva, chránícího svůj majetek, ale i pojišťoven, které v případu požáru pojištěného majetku musí platiti dotyčnou škodu. Proto jest spravedlivo, aby ten, kdo z požáru by utrpěl škodu - neboť málo kdo jest pojištěn na plnou částku - přispíval též na ty instituce, které brání vzniku a rozšíření požáru. Instituce ty jsou jednak hasicí nářadí obcí a jednak spolky hasičské.

Zásada ta provedena byla v Čechách i v zemi Moravskoslezské a částečně i na Slovensku a zavádí se i na Podkarpatskou Rus.

Ministerstvo vnitra, jemuž náleží ústřední dozor na pojišťování a na společnosti pojišťovací, bude sbírati roční příspěvky od pojištěnců ve výši 3% prémií prostřednictvím pojišťoven a rozdělí je mezi jednotlivé zemské výbory, v jejichž území pojištěný objekt leží. Tyto výbory pak rozdělí roční tyto částky mezi obce, jak již dosud se dálo v Čechách a v zemi Moravskoslezské.

Aby se bránilo tajnému působení těch cizích pojišťoven, které nejsou zde připuštěny; stanoví se prohibitivní větší příspěvky 1%ní z celé pojištěné sumy, a po případě ještě pokuta až do částky 20.000 Kč (§ 2, odst. 1 a § 5, odst. 4).

Zákonem tímto nezavádí se vlastně žádný nový fond v technickém slova smyslu, má se názvem tím pouze naznačiti, že peněz takto opatřených má se použíti jen k určitému účelu, totiž k podpoře obrany proti požárům (§ 5 osnovy).

V uvážení, že osnova ta je cenným krokem na další unifikaci práva a vyhovuje daným poměrům, navrhuje ústavně-právní výbor přijetí osnovy zákona ve znění dole otištěném.

 

V Praze, dne 27. června 1934.

Dr. Witt v. r.,

předseda.

Dr. J. Karas v. r.,

zpravodaj.

 

II.

Každý dbalý majitel domu a hlavně zemědělec, jehož celoroční výtěžek práce ukládán ve stodolách, kůlnách a ve stohách na místech přístupných, chrání se před následky požáru pojištěním. Těžká doba kritická, trvající skoro pět roků, ochudila zemědělce, neboť jeho podnikání stalo se pasivní, takže mnohdy s velkým sebezapřením pojišťovali se na menší hodnotu svého majetku nebo, zejména ten finančně nejslabší, nepojistil se vůbec, když neměl možnosti z výtěžku své celoroční práce nebo výpůjčkou nalézti prostředek, z něhož by pojišťovací prémii zapravil.

Letošní abnormální sucho vysušilo veškeré hmoty stavební i zásoby píce a obilí tak, že staly se snadno zápalnými a k požárům náchylnými, jak konečně z tak četných případů letos zřejmo. Vyhořely celé části vesnic ve všech zemích republiky a zvláště na Slovensku.

Požáry dovršily bídu a připravily rolníky o poslední zbytek jejich majetku a veřejnosti a státu v tak mnohých případech nastává povinnost zapodpořiti poškozené z fondu pro živelní pohromy při jednotlivých-zemědělských radách zřízených a při větších pohromách požárních podporou zemí a státu. Bohužel fondy při zemědělských radách zřízené až na fond Zemědělské rady v Čechách jsou plně vyčerpány a prostředky zemí a státu jsou stále více a více omezovány.

Dobročinnost v takovýchto případech ve svépomoci na venkově vyvinutá také v poslední době je zeslabena, neboť obce těžko zápasí s finančními nedostatky a jednotlivci nemají.

Proto je nanejvýše správné hledati cesty, které by zmenšily nebezpečí požáru tím, že by se zřídily za podpory fondu tímto zákonem opatřeného v každé obci hasičské sbory a nejen tyto, ale i sbory hasičské stávající vybavily náležitě všemi technickými moderními prostředky.

Ke zlepšení výkonnosti hasičského mužstva, které pro věc svého bližního zdraví a mnohdy i život rádo obětuje, přispívá i ta okolnost, že zabezpečí každého do jisté míry hmotně, když při výkonu utrpí škodu na zdraví nebo na životě. Náhrada přísluší nejen výkonnému členu hasičského sboru, ale i pozůstalým členům rodiny, kteří jsou na dotyčných závislí.

Při tomto zákoně postrádáme opatření, které by umožnilo pozvolné odpoutání se od tak četných pojišťovacích společností cizozemských, které tolik těžce nastřádaných peněz odvádějí do států cizích.

Nebude pořádku a hlavně snížení požárních a krupobitních pojistných prémií, dokud nebude vybudována veřejnoprávní pojišťovna, po které již tolik roků bohužel marně se volá.

Rozpočtový výbor ve své schůzi dne 2. července 1934 konané usnesl se doporučit slavnému senátu ke schválení osnovu zákona, jak dole je otištěna.

Dále doporučuje výbor schválení připojené resoluce.

 

V Praze dne 2. července 1934.

Dr. J. Karas v. r.,
předseda.

F. Foit v. r.,
zpravodaj.

 

Zákon

ze dne..................................................................

o hasičském příspěvku při požárním pojištění.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Všechny pojišťovací ústavy a spolky (pojišťovny) tuzemské i cizozemské, které se zabývají - ať výlučně či vedle jiných odvětví pojišťovacích - pojišťováním požárním na území republiky Československé, jsou povinny, bez ohledu na to, zda a jakou mají na území tom obchodní organisaci a v jakém rozsahu a jakým způsobem tu činnost svou vyvíjejí, odváděti podle předpisů tohoto zákona příspěvek k účelům hasičským (hasičský příspěvek).

 

§ 2.

(1) U pojišťoven oprávněných provozovati činnost pojišťovací v Československé republice činí hasičský příspěvek tři procenta z veškerého hrubého příjmu z pojistného, jehož pojišťovna dosáhla v běžném kalendářním roce ze smluv o požárním pojištění jakýchkoliv věcí na území republiky Československé, bez ohledu na to, kde, kdy a na jakou dobu byla smlouva pojistná uzavřena a zda byla pojistka vystavena. Hrubým příjmem z pojistného rozumí se veškerý příjem z pojistného i s vedlejšími poplatky bez odpočítání jakýchkoli výdajů pojišťovny. Tento příspěvek neplatí se však z veřejných dávek z pojistného, vybraných pojišťovnou od pojistníků, ani z přijatého zajistného v zajištění požárním.

 

(2) U pojišťoven, jež nejsou oprávněny provozovati činnost pojišťovací v Československé republice, činí hasičský příspěvek jedno procento z pojistné sumy, na niž zní pojistná smlouva uvedená v předchozím odstavci. Příspěvek tento platí se jednou pro vždy za celou ujednanou pojistnou dobu. Každá podstatná změna nebo prodloužení takovéto smlouvy považuje se, pokud jde o povinnost platiti hasičský příspěvek, za uzavření nové smlouvy.

 

§ 3.

(1) Pojišťovna předepíše hasičský příspěvek pojistníkovi, a to odděleně od pojistného, a vybere jej současně s pojistným.

(2) Není-li pojišťovna oprávněna provozovati činnost pojišťovací v Československé republice, ručí pojistník rukou společnou a nerozdílnou za závazky pojišťovny vyplývající z tohoto zákona.

 

§ 4.

(1) Pojišťovny uvedené v § 2, odst. 1 jsou povinny odváděti hasičské příspěvky z vybraného pojistného ministerstvu vnitra, a to pozadu nejpozději do 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu každého roku, a zároveň podati zprávu, jaká kvóta vybraných příspěvků připadá na jednotlivé obvody uvedené v § 5, odst. 1.

 

(2) Pojišťovny uvedené v § 2, odst. 2 jsou povinny odvésti hasičský příspěvek ministerstvu vnitra nejpozději do 15 dnů po obdržení první pojistné prémie ze smlouvy, z níž se hasičský příspěvek platí (§ 2, odst. 2). Této povinnosti jest pojišťovna zproštěna, odvede-li v uvedené lhůtě hasičský příspěvek pojistník sám; v tom případě pozbývá pojišťovna práva uvedeného v § 3, odst. 1.

 

§ 5.

(1) Pojišťovny uvedené v § 2, odst. 1 jsou povinny předložiti ministerstvu vnitra nejdéle do konce března každého roku úhrnný výkaz o hrubém pojistném, z něhož se platí hasičský příspěvek (§ 2, odst. 1), vybraném za uplynulý kalendářní rok. Tento výkaz jest sestaviti odděleně pro obvod každého zemského úřadu podle toho, kde věc pojištěná leží. Pražská městská pojišťovna v Praze je kromě toho povinna vykázati odděleně svůj příjem z tohoto pojistného pro obvod hlavního města Prahy podle stejného hlediska. Ministerstvo vnitra může se přesvědčiti svými orgány o správnosti údajů v tomto výkaze obsažených prohlídkou veškerých obchodních a účetních záznamu a dokladů pojišťovny. Prohlížející orgány jsou oprávněny vstupovati do všech provozních místností pojišťovny, jsou však povinny zachovati tajemství o obchodních záležitostech pojišťovny, o nichž se při této prohlídce dověděly. Při prohlídce jest třeba šetřiti ustanovení § 8, druhé věty ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n. o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

(2) Pojišťovny uvedené v § 2, odst. 2 jsou povinny oznámiti uzavření každé pojistné smlouvy, z níž se platí hasičský příspěvek (§ 2, odst. 2), nejpozději do 30 dnů od jejího uzavření ministerstvu vnitra s udáním všech podstatných náležitostí smlouvy. Za splnění této povinnosti jest odpověden rukou společnou a nerozdílnou i ten, kdo uzavření smlouvy zprostředkoval. V téže lhůtě jest povinen učiniti stejné oznámení pojistník. Tento jest kromě toho povinen předložiti na vyzvání ministerstvu vnitra k nahlédnutí pojistku nebo její ověřený opis a všechny jiné doklady vztahující se k této pojistné smlouvě. U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona počítá se tato lhůta pro oznámení od počátku účinnosti zákona.

(3) Pojišťovny, jež by nepředložily výkazu předepsaného v odstavci 1 nebo zprávy předepsané v § 4, odst. 1 včas nebo předložily výkaz nebo zprávu neúplné nebo nesprávné, mohou býti donuceny ministerstvem vnitra k řádnému splnění této své povinnosti pořádkovými pokutami do 50.000 Kč, po případě opatří si ministerstvo vnitra potřebné údaje samo na útraty pojišťovny na podkladě prohlídky zmíněné v odstavci 1. Stejně lze donucovati pojišťovny ke splnění povinnosti uložené jim v odstavci 2. Vybrané pořádkové pokuty připadají státu.

 

(4) Pojistník, který nesplnil povinnosti uvedené v odstavci 2, bude potrestán okresním úřadem pokutou do 20.000 Kč, v případě nedobytnosti vězením (uzamčením) do dvou měsíců. Stejně trestá se zprostředkovatel pojištění pro nesplnění povinnosti uložené v odstavci 2.

 

§ 6.

 

(1) Zjistí-li ministerstvo v nitra podle § 5, že hasičské příspěvky nebyly řádně odvedeny, vyměří dlužnou částku a nařídí její zaplacení do přiměřené lhůty; pokud jde o pojišťovny uvedené v § 2, odst. 2, nařídí se zaplacení bud' pojišťovně nebo pojistníkovi (§ 3, odst. 2). Z dlužné částky jest zaplatiti úroky z prodlení, jež vyměří ministerstvo vnitra, a to ve stejné výši a podle obdobných zásad, jež platí pro úroky z prodlení u přímých daní státních.

 

(2) Nezaplacené hasičské příspěvky vymáhají se na pojišťovnách, pokud se týče pojistníkovi (§ 3, odst. 2) politickou nebo soudní exekucí.

 

§ 7.

(1) Příjem hasičských příspěvků (§§ 4 a 6), jakož i příjem z případných úroků z prodlení, vyměřených podle § 6, odst. 1, tvoří účelové jmění (fond) spravované zvláště ministerstvem vnitra. Z těchto peněz poukáže ministerstvo vnitra do konce dubna každého roku městské radě hlavního města Prahy částku, připadající na hasičský příspěvek z pojistného, přijatého v uplynulém kalendářním roce Pražskou městskou pojišťovnou v Praze z pojištění věcí ležících v obvodu hlavního města Prahy, zemskému úřadu v Praze částku, připadající na hasičské příspěvky, splatné v uplynulém kalendářním roce z pojištění věcí ležících v obvodu tohoto úřadu, po odečtení částky poukázané městské radě hlavního města Prahy, ostatním zemským úřadům částky, připadající na hasičské příspěvky, splatné v uplynulém kalendářním roce z pojištění věcí ležících v obvodu dotčeného úřadu.

 

(2) Nebyl-li hasičský příspěvek za uplynulý kalendářní rok některou pojišťovnou, pokud se týče (§ 3, odst. 2) pojistníkem, včas odveden buď vůbec nebo v plné výši, snižují se poměrně částky poukazované podle odstavce 1, pokud prodlení to má vliv na jejich výši. Obdobně zvyšují se tyto částky o případné doplatky na hasičských příspěvcích a úrocích z prodlení.

 

(3) Ministerstvo vnitra může poukazovati na částky uvedené v odstavci 1 již předem přiměřené zálohy z pohotových prostředků na zmíněném zvláštním účtě.

 

§ 8.

(1) Částka poukázaná podle § 7 městské radě hlavního města Prahy jest příspěvkem na nákup nebo opravu hasičských potřeb pro obecní a dobrovolné sbory hasičské, působící v obvodu hlavního města Prahy, jakož i na podporování těch členů hasičských sborů, působících v tomto obvodu, kteří utrpěli úraz v hasičské službě nebo onemocněli následkem, hasičské služby, a na podporování jejich pozůstalých, jestliže zemřelý přispíval podstatně k jich výživě a smrt nastala následkem úrazu neb onemocnění, utrpěného v hasičské službě. O způsobu použití této částky rozhodují v rámci uvedených směrnic příslušné orgány hlavního města Prahy, při čemž jest zachovávati zásadu, že na nákup nebo opravu hasičských potřeb musí býti určeno nejméně 90% částky vydané v běžném kalendářním roce z přijatého hasičského příspěvku.

 

(2) Částky poukázané podle § 7 zemským úřadům tvoří zvláštní účelové jmění. Těchto peněz jest použíti jednak k udílení příspěvků obcím v obvodu dotčeného zemského úřadu (s výjimkou hlavního města Prahy) na nákup nebo opravu hasičských potřeb pro místní obecní nebo dobrovolné sbory hasičské, jednak k udílení podpor členům hasičských sborů, kteří utrpěli úraz v hasičské službě nebo onemocněli následkem hasičské služby, jakož i jejich pozůstalým, jestliže zemřelý přispíval podstatně k jich výživě a smrt nastala následkem úrazu nebo onemocnění, utrpěného v hasičské službě. Jen zcela výjimečně lze se svolením ministerstva vnitra použíti těchto peněz i k podpoře jiných účelů hasičských nebo protipožárních. Udílení podpor náleží zemskému výboru; tento jest vázán uvedenými směrnicemi, jakož i zásadou, že pro příspěvky na nákup nebo opravu hasičských potřeb musí býti - nejde-li o případ uvedený v předchozí větě - určeno nejméně 90% součtu všech podpor udělených v běžném kalendářním roce.

 

(3) Na podporu nemá nikdo právního nároku.

 

§ 9.

Rozpočet fondu jest součástí státního rozpočtu. O hospodaření fondovními prostředky v uplynulém roce sdělá ministerstvo vnitra závěrečný účet, doložený dílčími účetními závěrkami zemských úřadů. Tento závěrečný účet bude součástí státního závěrečného účtu.

 

§ 10.

(1) Vládním nařízením budou vydány bližší předpisy ku provedení tohoto zákona, zejména o podávání žádostí za podporu podle předchozího paragrafu a o způsobu jich vyřizování, jakož i o dohledu nad použitím podpor, udělených k nákupu nebo opravě hasičských potřeb. Vládním nařízením se určí, v jaké formě budou přibrány ku spolupůsobení při rozdílení podpor též organisace hasičských sborů a organisace pojišťoven.

 

(2) Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona a předpisů na jeho základě vydaných.

 

§ 11.

Zvláštní fondy, zřízené dosud k účelům sledovaným tímto zákonem, jež jsou ve správě příslušného zemského výboru, pokud se týče zemského úřadu, se zrušují. Jmění zrušeného fondu vyúčtuje se jako příjem způsobem v § 8, odst. 2 uvedeným a použije se ho k účelu tam stanovenému.

 

§ 12.

(1) Právní předpisy, týkající se věcí upravených tímto zákonem se zrušují, pokud není v odstavci 2 jinak ustanoveno. Zejména se zrušují:

zákon ze dne 24. prosince 1884, č. 62 čes. z. z., kterým se stanoví povinnost pojišťoven ku plnění příspěvků pro výdaje k účelům hasičství a ku podpoře hasičů k úrazu přišlých v království Českém,

zákon ze dne 12. března 1886, č. 19 čes. z. z., kterýmž se mění § 2 zákona ze dne 24. prosince 1884, č. 62 z. z., ohledně povinnosti pojišťoven ku plnění příspěvků,

 

zákon ze dne 16. prosince 1882, č. 1 mor. z. z. z r. 1883, o přispívání společností proti ohni pojišťujících na útraty hasičských sborů a na podporování hasičů nehodou stižených,

zákon ze dne 24. ledna 188, č. 19 mor. z. z., jímž se mění § 1 zákona ze dne 16. prosince 1882, č. 1 z. z. z r. 1883,

zákon ze dne 20. června 1895, č. 61 mor, z. z., kterým se mění §§ 3 a 9 zákona ze dne 16. prosince 1882, č. 1 z. z. z r. 1883, jenž se týče přispívání společností proti ohni pojišťujících na útraty hasičských sborů a na podporování hasičů nehodou stižených,

zákon ze dne 4. července 1889, č. 66 mor. z. z., kterým se mění § 1 zákona ze dne 24. ledna 1887, č. 19 z. z., a § 6 zákona ze dne 16. prosince 1882, č. 1 z. z. z r. 1883, pak § 9 zákona ze dne 20. června 1895, č. 61 z. z., jež se týkají přispívání společností proti ohni pojišťujících k nákladům hasičských sborů a k podpoře hasičů v neštěstí upadlých,

 

zákon ze dne 6. prosince 1882, č. 40 slez. z. z., stran příspěvků společností proti ohni pojišťujících na výlohy hasičstva a na podporu hasičů k úrazu přišlých,

zákon ze dne 1. září 1902, č. 44 slez, z. z., kterým se pozměňují §§ 3, 6, 10 a 11 zákona ze dne 6. prosince 1882, zák. a nař. slez. č. 40, týkajícího se příspěvků společností proti ohni pojišťujících na výlohy hasičstva a na podporu hasičů k úrazu přišlých,

 

nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 11. února 1922, č. 2251 pres. (č. 9 Úr. Nov.), o povinnosti pojišťoven ku placení hasičských příspěvků,

 

jakož i všechny předpisy, jimiž uvedené zákony a nařízení byly provedeny.

 

(2) Dosavadní právní předpisy zmíněné v předchozím odstavci zůstávají však ještě v platnosti, pokud jde o příspěvek pojišťoven na účely hasičské z příjmu z pojistného splatného v roce 1934. V zemi Podkarpatoruské nevztahují se ustanovení tohoto zákona na příjem z pojistného, splatného v roce 1934 a v letech předchozích.

 

§ 13.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1935; provede jej ministr vnitra.

 

Resoluce navržená rozpočtovým výborem.

Vládě se ukládá aby v prováděcích předpisech k tomuto zákonu, vydaných podle § 10 t. z., upozornila, že příspěvky na nákup hasičských potřeb podle § 8, odst. 1 a 2 t. z. udíleny budou jen tehdy, prokáže-li se, že zakoupené hasičské potřeby jsou výhradně domácím, československým výrobkem.