Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1364.

 

Zpráva

I. sociálně-politického výboru

II. technicko-dopravního výboru

III. rozpočtového výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2358) k vládnímu návrhu zákona o báňské inspekci.

 

I.

V dnešní hospodářské krisi spatřují průmyslové závody záchranu svého podnikání v racionalisaci, zejména strojní mechanisaci svých výrobních prostředků. Zavádění strojů znamená však zpravidla vždy nové ohrožení ži­vota a zdraví průmyslových dělníků. Platí-li to o všech odvětvích průmyslu. Jest tomu zvláště v hornictví, jak ukazují zkušenosti posledních let. Stačí po­ukázati jen na tragickou událost na dole Nelsonu v Oseku dne 3. ledna 1934, kde vývin a rozviřování výbušného a proto nebezpečného uhelného prachu byly podporovány dopravou rubaného uhlí na posuvných nebo-li třasavých žlabech a strojním vrtáním. Horník mu­sí býti proto chráněn proti nebezpečím, které mechanizace na dolech přináší. K tomu cíli jest však třeba, aby nebez­pečí, která technický rozvoj do dolů vnáší, byla systematickými prohlídkami dolů seznávána a sledována. Úkol ten obstarávaly dosud revírní báňské úřa­dy, báňská hejtmanství a inspekční od­dělení ministerstva veřejných prací. Nedostatečný počet úředníků u těchto úřa­dů, vzrůstající jejich agenda a šetrné vyměřování cestovního úvěru na pro­hlídky dolů způsobily, že inspekční čin­nost dosavadních úřadů báňských byla podvázána.

Důsledky těchto poměrů v báňské službě projevují se ve statistice úrazů v hornictví. Podle úřední statistiky událo se v době od 1. ledna 1919 do 31. prosince 1933 na dolech v Českosloven­sku 1.894 úrazů smrtelných a 14.592 úrazů těžkých svou povahou, kromě 69.048 úrazů, které úřední statistika kla­sifikuje jako úrazy těžké pouze násled­kem delší doby léčení. Celkem se tedy přihodila v našem hornictví v době 15 let 85.534 úrazů.

 

Za těchto poměrů musí každý, komu záleží na bezpečnosti horníků, uvítati organisační změnu v báňské inspekci, kterou přináší tato osnova.

Osnova svěřuje provádění soustav­ných dozorčích prohlídek na dolech zvláštním báňským inspektorátům, zří­zeným při báňských revírních úřadech. Jinou agendou nebudou báňské inspek­toráty zatěžovány. Předmětem prohlí­dek budou bezpečnostní a pracovní po­měry na dolech. Vrchní dozor nad báňskými inspektoráty vykonává ústřední báňský inspektorát, zřízený při minis­terstvu veřejných prací, kterému příslu­ší také péče o to, aby báňská inspekce mohla náležitě plniti své úkoly. Báň­ským inspektorátům jsou vedle inspek­čních úředníků s vysokoškolským vzdě­láním přiděleni dělničtí báňští inspek­ční asistenti z řad zkušených horníků, které jmenuje ministr veřejných prací. Přibrání praktických horníků k dozorčí službě báňské má své odůvodnění v tom, že zkušený horník může vydatně svými poznatky, získanými při práci v dole, přispěti k odhalení různých zdrojů ne­bezpečí, které zůstávají skryty organům opírajícím se pouze o teoretické znalosti. Protože však na druhé straně účinný dozor vyžaduje i teoretických vědomostí, zřídí se podle osnovy kurs báňské inspekce pro dělnické asistenty, aby nabyli potřebného teoretického vzdělání. Dělničtí báňští inspekční asis­tenti jsou veřejnými orgány, státem pla­cení a jejich služební a platové poměry budou upraveny zvláštním služebním řádem, který se vydá vládním naříze­ním. Jako prostředek k dozoru dává se báňským inspektorátům kromě z vrchu zmíněných soustavných prohlídek právo naříditi potřebná opatření, budou-li shledány závady. Proti naříze­ní může báňský podnikatel nebo závod­ní podati námitky u báňského revírního úřadu. Rozhodnutí tohoto úřadu může odporovati strana i báňský inspektorát u ministerstva veřejných prací.

I kdyby tato osnova sebe méně při­spěla ke zmenšení počtu úrazů v našem hornictví, splní svůj úkol a význam, kte­rý jí z hlediska veřejného zájmu nelze upírati.

Sociálně-politický výbor doporučuje proto slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (sen. tisk č. 15b).

 

V Praze, dne 2. července 1934.

 

František Novák v. r.,

místopředseda.

V. Johanis v. r.,

zpravodaj.

 

II.

 

Po desetiletí domáhá se veřejnost a zaměstnanci báňských podniků, aby by­la zřízena inspekční instituce, která by pečovala o bezpečnost života a zdraví osob, o ochranu cizího vlastnictví, hlav­ně staveb, studní a vodotečí v poddolo­vaném území, a o ochranu pracovního poměru horníků. Jak důležitou jest ta­ková instituce, ukázala katastrofa na dole Nelson, která si vyžádala 142 lid­ské životy. Jest litovati, že bylo třeba takové hekatomby, aby oprávněné přání nejširších kruhů bylo konečně splně­no.

 

Podle vládního návrhu zákona má býti zřízena báňská inspekce o 2 instan­cích: u ministerstva veřejných prací ústřední báňský inspektorát, a při revír­ních báňských úřadech báňské inspektoráty, které jsou ústřednímu inspekto­rátu podřízeny. Úkolem báňských in­spektorátů jest vykonávati bezprostřed­ní dozor soustavnou prohlídkou závodů. Úkol ústředního inspektorátu jest více správní a odborně-teoretický.

 

Odborný personál musí míti kvalifi­kaci předepsanou pro báňsko-právní ne­bo technickou službu. Báňskému in­spektorátu se však přidělují také děl­ničtí báňští inspekční asistenti, vždy je­den na 5000 horníků, nejméně však je­den. Nelze říci, že by jeden inspektor na 5000 horníků byl příliš vysokým do­továním. Dělnický báňský inspekční asistent musí býti povoláním horník se službou alespoň 5 let v hornictví, 30 ro­ků starý, který absolvoval zvláštní kurs báňské inspekce. Funkční období jeho trvá 5 roků, může býti opět zvolen. V této funkci nesmí nastati žádné vakuum.

 

Tyto dělnické asistenty ustanoví mi­nistr veřejných prací. Ve své funkci jsou veřejnými orgány se všemi právy veřejných orgánů.

 

§ 10 zákona pamatuje na zabezpečení existence dělnických asistentů, jejichž funkce nebude obnovena.

 

Bánská inspekce má právo kdykoli navštíviti závod a prohlédnouti jeho za­řízení a vyslýchati zaměstnance závodu všech kategorií. Ministerstvo veřejných prací se žádá, aby sbíralo zkušenosti o účinnosti § 12.

 

Zákon stanoví postup, jaký jest zacho­vati při zjištění závad. Když inspekční úředník shledá, že závada ohrožuje ži­vot anebo zdraví, učiní opatření na mís­tě samém. Podnikatel má právo proti opatření inspekce podati námitky, ale tyto nemají odkladného účinku, jde-li o opatření na ochranu osob anebo vlast­nictví.

 

Výroční zpráva Ústředního báňského inspektorátu se předloží Národnímu shromáždění, takže toto bude míti mož­nost činnost báňské inspekce sledovati.

 

Činnost této inspekce ovšem nesmí ohrožovati hospodářské zájmy podniku. Proto zákon nařizuje, že finanční sprá­va nesmí od báňské inspekce žádati pro svoje účely žádných služeb. Zaměst­nancům báňské inspekce pak se zakazu­je účast na horním podnikání.

 

Za neuposlechnutí rozkazů báňské in­spekce předpisuje zákon pořádkové po­kuty do 20.000 Kč, při opakování do 100.000 Kč, a pořádkové tresty vězením do 3 měsíců. Tyto pořádkové pokuty a tresty však nevylučují soudního stíhání podle obecného trestního zákona.

 

Poněvadž tímto zákonem se uskuteč­ňuje dávný požadavek veřejnosti, dopo­ručuje technicko-dopravní výbor slav­nému senátu, aby osnovu zákona schvá­lil ve znění, na kterém se usnesla po­slanecká sněmovna.

 

V Praze, dne 3. července 1934.

 

J. Havlena v. r.,

předseda.

Ing. Winter v. r.,

zpravodaj.

 

III.

 

Predložený vládny návrh zákona zna­mená splneňie dávneho želania Banského robotníctva, aby za účasti spolupracovní­kov boly zriadené Banské inšpekcie. Ka­tastrofa v bani Nelson III v Oseku dňa 3. Januára 1934 vyvolála rychle vypraco­vanie tohoto návrhu, podľa ktorého vedľa doterajšich Banských úradoch sa zriadujú ústredný bánský išpektorát pri minister­stve ver. prác a Banské inšpektoráty pri Bánských revírnych úradoch. Ku Banskému inšpektorátu pridelia sa robotníckí ban­skí inspekční asistenti a to po jednom na každých 5.000 baníkov, zamestnaných na Banských závodoch v obvode Banského inšpektorátu.

 

Osobné i vecné náklady, spojené s čin­nosťou týchto nových inštitucí banskej inšpekcie budú sa hradiť z příslušných účelových položiek ministerstva verejných prác resp. z položiek preliminovaných pre revírne Banské úrady. Tieto položky budú vyžadovat zvyšenia, ale sociálna povinnost státu v záujme ochrany zdravia a bezpeč­nosti života prikazuje na týchto položkách nešetriť.

 

Rozpočtový výbor senátu pojednal pred­loženú osnovu zákona v svojej schódzi dňa 9. júla a usnesol sa doporučiť sláv­nemu senátu túto schváliť v znení, usne­senom poslaneckou snemovňou.

 

V Prahe, dňa 9. júla 1934.

 

Dr. J. Karas v. r.,
předseda.

Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.