Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1387.

1. ministra vnitra na interpelaci sen. dr Heltera, Palme a soudruhů stran porušení koaličního práva dělníků okresním úřadem v Duchcově (tisk 1353) 

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Šimka, Votruby, dr Kaprasa a druhů v záležitosti neuznání státního občanství Ph. Dru Josefu Hutterovi, docentu Karlovy university (tisk 1375)

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Dundra a soudr. ve věci postupu okresního úřadu v Mnich. Hradišti (tisk 1363/1)  

stran porušení koaličního práva dělníků okresním úřadem v Duchcově (tisk 1353).

František Klient ze Svinčic byl potrestán nálezem okresního úřadu v Duchcově ze dne 18. března 1933, č. 6324, pokutou 300 Kč po případě vězením 4 dnů pro přestupek čl. 3, odst. 2, zákona o organisaci politické správy.

Zemský úřad v Praze nevyhověl jeho odvolání, shledávaje skutkovou podstatu přestupku v tom, že odsouzený svým jednáním ohrozil, hledě k možným následkům tohoto jednání, veřejný klid a pořádek.

Je samozřejmé, že oprávnění vyplývajících z koaličního zákona může býti užito jen v mezích jinak platných norem, tedy i zákona č. 125/27 Sb. z. a n.

Vzal-li tedy okresní úřad za prokázáno, že Klient vybízel k zastavení práce nepřípustným způsobem, vzbuzujícím veřejné pohoršení a rušícím veřejný klid a pořádek, nelze potrestání ničeho vytýkati. Pokud arci z rozhodnutí zemského úřadu by vyplývalo, že tento úřad shledával právě ve vybízení ke stávce samém osobě jednání nepřístojné, ohrožující, hledíc k možným následkům, veřejný klid a pořádek, nebylo by lze s tímto odůvodněním souhlasiti. Na to byl zemský úřad upozorněn.

Klient podal proti rozhodnutí zemského úřadu stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Jeho žádosti o přiznání odkladného účinku této stížností zemský úřad vyhověl.

Poněvadž se interpelace týká postupu okresního úřadu, převzal jsem v dohodě s panem ministrem spravedlnosti její zodpovědění sám.

V Praze, dne 19. září 1934.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.

Franz Klient aus Sehwindschitz wurde mit dem Erkenntnisse des Bezirksamtes in Dux vom 18. Marz 1933, Z. 6.324 mit einer Geldstrafe von 300 Kč eventuell Arreststrafe von 4 Tagen wegen Uebertretung des Art. 3, Abs. 2 des Gesetzes über die Organisation der politischen Verwaltung bestraft.

Das Laudesamt in Prag hat seiner Berufung keine Folge gegeben, indem es den Tatbestaad der Uebertretung darin erblickte, dass der Verurteilte durch seine Handlung mit Rücksicht auf die möglichen Folgen derselben die öffentliche Ruhe und Ordnung gefährdet hatte.

Es ist selbstverständlich, dass die aus dem Koalitionsgesetze sich ergebenden Berechtigungen nur in den Grenzen der sonst geltenden Normen, somit auch des Gesetzes Nr. 125/1927 S. d. G. u. V. angewendet werden können.

Wenn daher das Bezirksamt als erwiesen annahm, dass Klient zur Einstellung der Arbeit in unzulässiger, öffentliches Aergernis erregender und die öffentliche Ruhe und Ordnung störender Weise aufgefordet hat, so kann seine Bestrafung in keiner Weise bemängelt werden. Insoferne allerdings aus der Entscheidung des Landesamtes hervorgehen würde; dass diese Behörde gerade in der Aufforderung zum Streike an und für sich eine ungebührliche, mit Rücksicht auf die möglichen Folgen die öffentliche Ruhe und Ordnung gefährdende Handlungsweise erblikt hat, wäre es nicht möglich dieser Begrüdung zuzustimmen. Darauf wurde das Landesamt aufmerksam gemacht.

Klinit hat gegen die Entscheidung des Landesamtes die Beschwerde an das Oberste Verwaltungsgericht eingebracht. Seinem Gesuche um Zuerkennung der aufschiebenden Wirkung dieser Beschwerde hat das Landesamt Folge gegeben.

Nachdem die Interpellation das Vorgehen eines Bezirksamtes betrifft, habe ich im Einvernehmen, mit dem Herrn Justizminister die Beantwortung derselben selbst übernommen.

Prag, am 19. September 1934.

Der Minister des Innern:
Dr Černý m. p.

Přezkoumáním jednacích spisů o státním občanství docenta dra Huttera zjistil jsem, že postupu československých úřadů v této věci nelze vytýkati nezákonnost.

Dr Hutter narodil se sice v Praze a bydlí zde od narození, avšak jeho otec Josef Hutter, narozený roku 1877 v Leobensdorfu v Rakousku, příslušel původem do obce Pilsna v Haliči a teprve v roce 1913 nabyl spolu se svým tehdy nezletilým synem Josefem Hutterem domovského práva v Praze. Ježto však toto nabytí domovského práva stalo se až po 1. lednu 1910, nestal se ani otec dra Huttera ani on sám podle §§ 1; 1 úst. zák. 236/1920 Sb. z. a n. československým státním občanem; byl by se jím mohl státi podle § 9 téhož zákona, kdyby byl ve stanovené lhůtě žádal o přiznání československého státního občanství, což však neučinil. Proto podle článku 77 mírové smlouvy St. Germainské stal se dr Hutter stejně jako jeho otec příslušníkem státu, vykonávajícího práva svrchovanosti nad územím, kde měli dříve právo domovské, t. j. příslušníky státu polského. Z uvedených důvodů zemský úřad v Praze právem neuznal dra Huttera výměrem ze dne 12. července 1933, čís. 1953, za československého státního občana podle § 1, odst. 1, a § 1, odst. 4 úst. zák. čís. 236/1920 Sb. z. a n. Okolnost, že se považuje za československého státního občana podle § 1; 3 cit. úst. zák., uvedl dr Hutter teprve v odvolání proti tomuto výměru podanému. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 14. prosince 1933, č. 71.225, nevyhovělo odvolání dra Huttera, pokud opíral svůj nárok o ustanovení § 1:1 a § 1:4 a uložilo zemskému úřadu, aby pořadem stolic rozhodl ještě o nároku podle § 1:3, avšak i tento nárok musil býti podle toho, co předesláno, v obou instancích zamítnut.

Výtka, týkající se postupu zemského úřadu pří opatření spisů magistrátu pražského, svědčí naopak tomu, že zemský úřad právě ve snaze, aby věc urychlil, opatřil si krátkou cestou magistrátní spisy a svolil k tomu, aby je dr Hutter sám osobně zemskému úřadu přinesl. Nešlo tu o zabavení papírů strany, nýbrž o opatření úředních spisů magistrátních, aby byly připojeny k úředním spisům zemského úřadu jako jejich součást.

Pokud jde o právní posouzení věcí, jak zemský úřad tak ministerstvo vnitra při výkladu § 1:3 cit. zákona postupovalo podle ustálené praxe, potvrzené dosavadní judikaturou nejvyššího správního soudu, zvláště nálezy Boh. A. č. 2915 a č. 1915, a j. Nejvyšší správní soud sice zaujal v nálezu ze dne 29. dubna 1932, č. 6838 Boh. 9865, stanovisko odchylné, avšak tento ojedinělý nález vydaný v konkrétním případě jiném, může se týkati opět jen tohoto jiného případu.

Pokud se v interpelaci činí zmínka o neocenění vojenské přísahy při posouzení státního občanství dra Huttera, není taková přísaha podle československých právních norem titulem pro nabytí československého státního občanství.

Jak z vylíčeného stavu věci jest patrno, postupovaly příslušné československé úřady v daném případě bez jakékoliv animosity a nemám důvodu k nějakému dalšímu opatření. Pro úplnost podotýkám ještě, že zemský úřad přihlížeje k eventuelnímu petitu dra Huttera dobrovolně zajistil dru Hutterovi československé státní občanství dekretem ze dne 11. dubna 1934, č. 1970 pro případ, že předloží průkaz o propuštění ze státního svazku polského.

V Praze, dne 11. října 1934.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Žádost městského úřadu v Bělé pod Bezdězem za poskytnutí státního příspěvku na nouzové práce (stavbu koupaliště), byla zaslána ministerstvem sociální péče okresnímu úřadu v Mnichově Hradišti výnosem ze dne 4. června 1934, č. E 3311/ vš. 4/6; okresní úřad zavedl o ní šetření již dne 13. června 1934, načež mu městský úřad sdělil zprávou ze dne 18. června 1934, č. 3053, že na poskytnutí příspěvku nečiní nároku. K nové žádosti městského úřadu ze dne 28. července 1934, předložené okresním úřadem v Mnichově Hradišti ministerstvu sociální péče dne 4. srpna 1934, byl obci povolen příspěvek na stavbu koupaliště výnosem ze dne 6. srpna 1934. Nedává tedy postup okresního úřadu příčiny k nějakému opatření.

Pokud se interpelace týká přídělu potravinových poukázek ze státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující, v kterémžto ohledu má interpelace na myslí patrně období od 1. ledna do 4. února 1934, sděluje se, že městská obec Bělá pod Bezdězem obdržela z celkového počtu 4500 poukázek, okresu přidělených, 2260 poukázek a to o 230 poukázek více, než měla dostati; poněvadž pak přídělem 1740 poukázek ostatním obcím byla potřeba v okresu uhrazena, bylo zbývajících 500 poukázek v hodnotě 5000 Kč vráceno ministerstvu sociální péče.

V Praze, dne 9. října 1934.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.