Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III.volební období.

11. zasedání.

Tisk 1391.

1. sen. Kříže a soudr. na p. ministra vnitra a na p. ministra národní obrany ve věci existence "Řádu Karla IV." a jeho připínání zástupcem vojenského útvaru občanské osobě s fašistickou minulostí

2. sen. Nedvěda a soudr. vládě Československé republiky o mimořádné persekuci dělnického hnutí na Podkarpatské Rusi

V neděli dne 28. října 1934 konala se na českobudějovickém náměstí slavnostní přísaha nováčků >Národní Gardy<, při které zástupce vojenského místního velitelství, major Romanov dekoroval velitele >Národní Gardy<, setníka Viktora Mrvku řádem Karla IV.

Zákonem č. 61 z roku 1918 a zákonem č. 243 z roku 1920 byly všechny řády a vyznamenání u nás zrušeny a udíleti je možno jen ony čestné odznaky, zavedené na paměť šťastně skončených bojů za svobodu československého národa nebo jako uznání za zásluhy o vznik a vývoj zřízení samostatného státu Československého. Tyto odznaky jsou v zákoně přesně vyjmenovány a řád Karla IV. mezi nimi není.

Jde tu tedy o udělení řádu veřejností neznámého, zákonem neodůvodněného. Řád udělen byl výše jmenované osobnosti, která ve svém okolí je známa tím, že ještě nedávno v černé fašistické košili tvořila osobní průvod fašistického vůdce bývalého generála Gajdy a otevřeně se hlásila k fašistickému hnutí, které je v rozporu s dnešní formou státu.

Řád na prsa pana Mrvky připjal, jak výše uvedeno, zástupce vojenského velitelství. Na intervenci u posádkového velitelství v Č. Budějovicích dne 30. t. m. provedenou prohlásil kompetentní činitel tohoto útvaru, že akt jménem velitelství byl sice proveden, ale že místnímu velitelství o existencí řádů Karla. IV. není nic známo. Také okresní úřad českobudějovický, který byl ve věci dotazován, nemá o existenci řádu Karla 1V. tušení a prohlásil, že případ učiní předmětem šetření.

Poněvadž dekorací řádem Karla IV. prováděl aktivní činitel vojenského útvaru a dekorovaným tímto neznámým řádem byl občan, jehož politická ideologie je v rozporu s demokratickou formou státu je tento případ ve veřejnosti příčinou značného zneklidnění. Podepsaní táží se pánů ministrů:

1. Je povolaným úřadům známa existence řádu Karla IV. a pakliže ano, odpovídá, existence tohoto řádu výše citovaným zákonům?

2. Je přípustné, aby dekorování podobným řádem asistovali a je prováděli zástupcové vojenských útvarů?

3. Je přípustné, aby polovojenské útvary Národní Gardy, kterým státní správa dokonce svěřuje zbraně, vedeny byli lidmi, jichž politické vystupování směřuje proti dnešní demokratické formě státu?

V Praze, dne 30. října 1934.

Časný, Filipínský, Johanis, Zimák, Ant. Novák,
Petřík, Koukal, Karpíšková, F. V. Krejčí, Havlena, ing. Winter,

Na Podkarpatské Rusi i v době před hospodářskou krisí se vedlo vesnické chudině a dělnictvu špatně. Vesnická chudina nemá dostatečné výměry vlastních nebo najatých pozemků pro provozování zemědělství a pasení dobytka a dělnictvo bylo vždy bídně placeno, mnohem hůře než na západě republiky. I v dobách normálních byly každoročně celé kraje zachváceny, hladem. Dnes je notoricky známo, že Podkarpatská Rus je země, kde statisíce obyvatel trpí podvýživou a hladem a nemají prostředků ani na nejnutnější životní potřeby.

Na jedné straně obrovské lesní bohatství, patřící státu, společnosti Latorica a několika velkostatkářům a na druhé straně nezměrná bída. Průmyslové podniky dřevoobrábějící stojí. Hladovějící vesnická chudina a dělnictvo se brání proti vyhladovování a úplnému zbídačení. Ale vláda jim nedává ani chleba, ani práci. Místo podpor, místo přídělů pozemků, na každý pokus obrany hladovějících odpovídá četníky a vězněním. A do tohoto území se ještě posílají exekutoři, aby sebrali dlužníkům daní poslední skrovný majetek.

Zpráva o počtu odsouzených v r. 1933 a v r. 1934 do 14. června dokazuje, že vláda československá soustavně láme oprávněný odpor obyvatelstva, exekutory, kriminály a četníky.

Seznam odsouzených v Podkarpatsku v r. 1933 a 1934 do 14. června:

Zpráva za rok 1934 týká se pouze obvodu krajského soudu v Užhorodě, z obvodů ostatních krajských soudů posud zprávu nemáme.

Vedle toho bylo v r. 1933 vedle osob soudy odsouzených zatčeno 128 dělníků a pracujících rolníků, jeden byl zastřelen četníkem a 30 bylo raněno při srážkách.

V době, kdy tuto zprávu sestavujeme, nachází se ve vazbě krajského soudu v Užhorodě 45 dělníků a pracujících rolníků.

Zpráva týká se jedině těch odsouzených, kteří byli odsouzeni pro účast na hospodářských a sociálních bojích, nebo při různých politických projevech a akcích. Zpráva dokazuje, že na Podkarpatsku vládnou naprosto mimořádné poměry a že vláda v zájmu kapitalistů ostře potírá spravedlivý odpor pracujících tříd - odpor proti persekuci, odpor proti vykořisťování a zbídačení.

Podepsaní táží se vlády československé republiky:

1. Jsou vládě poměry, které zde uvádíme, známy?

2. Jest si vláda vědoma toho, že tento způsob vládnutí vyvolává obrovské pobouření mezi veškerou dělnickou třídou v celé Československé republice?

3. Jest vláda ochotna okamžitě zastaviti tuto bezpříkladnou persekuci hladového lidu?

4. Jest vláda ochotna učiniti okamžitě opatření, aby hladovějícímu obyvatelstvu Podkarpatské Rusi byla poskytnuta trvalá pomoc přidělením půdy, vyplácením řádných podpor v nezaměstnání, poskytnutím práce a přídělem potravin?

5. Jest vláda ochotna amnestovati všechny odsouzené z Podkarpatské Rusi odsouzené jen proto, že bojovali za chleba pro sebe a své rodiny?

V Praze, dne 2. listopadu 1934.

Mikulíček, Douda, Langer, Kindl, Stejskalová, Mezö

Kello, Hajníková, Vydrová, Hlávka.