Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

11. zasedání.

Tisk 1413.

Poslanecká sněmovna usnesla se přijati tuto osnovu ve všech v ní naznačených paragrafech 1 až 10 beze změny, a předložila tuto osnovu senátu k projednání.

Tento branný příspěvek jest v této době nutný. Bude vybírán berními úřady k dani důchodkové 10%, takže nebude žádného vydání spojeného s vybíráním této daně. Dřívější voj. taxa, zrušená zákonem ze dne 29. září 1924, č. 231 Sb. z. a n., vyžadovala veliké režie s vybíráním a pohltila úplně celý její výnos. Tento branný příspěvek zůstane celkově k uhrazení státních vydání.

Branný výbor podle svého usnesení ze 17. prosince 1934 doporučuje senátu, aby uvedenou vládní osnovu přijal beze změny tak, jak ji přijala posl. sněmovna a jak je obsažena v sen. tisku č. 1407.

V Praze, dne 17. prosince 1934.

J. Filipínský v. r.,
místopředseda.

Ant. Šachl v. r.,
zpravodaj.

Branný zákon č. 193 Sb. z. a n. z r. 1920, který stabilisoval pro republiku zásadu všeobecné branné povinnosti stanovil v § 4, že osoby vojenské službě nepodléhající budou platiti vojenskou daň, která bude upravena zvláštním zákonem.

Nebylo to novum, nýbrž obměna vojenské daně zvané »vojenská taxa«, která byla zavedena v r. 1880 říš. zákonem č. 70 a která byla zastavena zák. č. 231 Sb. z. a n. r. 1921 proto, že bylo její vybírání komplikované a passivní jak pro nízkou výměru její, tak proto, že po válce počet osob, které nekonaly vojenské povinnosti a tedy dani podléhaly, byl malý.

Nyní současně s vládními návrhy zákonu na prodloužení presenční služby vojenské na dva roky (tisk posl. sněm. 2768) a o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk posl. sněm. 2770), předložila vláda návrh zákona o branném příspěvku (tisk posl. sněm. 2769), o němž se usnesla posl. sněmovna ve znění předloženém senátu v tisku 1407. Branným příspěvkem jsou povinny v zásadě všecky osoby, které vůbec nemají branné povinnosti nebo které nekonaly presenční službu vojenskou od svého 25. roku do 50. Výnosem branného příspěvku mají se krýti aspoň z části výlohy, které vzniknou započítáním vojenské služby a jejím prodloužením.

Rozpočtový výbor senátu pojednal o návrhu zákona ve schůzi 17. prosince 1934.

Zákon vyniká jednoduchostí výběru této daně tak, že administrativy zvláště nezatíží. Je to prostá 10%ní přirážka k dani důchodové. Z této konstrukce vyplývá, že z platby branného příspěvku jsou vyjmuti poplatníci hospodářsky slabí, kteří neplatí daně důchodové, to jest se zdanitelným ročním důchodem pod 7.000 Kč u daně vyměřované přímo, u daně placené srážkou pod 11.388,- Kč event. 12.012,- Kč. Výnos branného příspěvku je odhadnut v rozpočtu na r. 1935 částkou 10 milionů Kč a bude stoupati ubýváním poplatníků, kteří sloužili za světové války a přibýváním poplatníků doby mírové.

K zjednodušení administrativy hledí odst. b) §u 2 o nesrážení příspěvku z částek pod 1 Kč při výplatě týdenní, pod 4 Kč při výplatě měsíční. Také § 4 hledí k zjednodušení administrativy.

Branným příspěvkem jsou povinny osoby narozené r. 1899 nebo v letech pozdějších, protože je velmi obtížno zjistiti, kdo z ročníků předcházejících nějakým způsobem nebyl činným ve vojenské službě.

Vzhledem k tomuto omezení osob branným příspěvkem povinných, bude také velmi málo těch, kdo by byli postižení branným příspěvkem, ač snad byli dobrovolci, kteří se přihlásili do dobrovolných jednotek vyslaných na Slovensko po převratu nebo byli příslušníky některého ze 4 pluků Stráže Svobody a při regulérním odvodu pak odvedeni nebyli a tedy nekonali presenční službu vojenskou. Tím odpadá nutnost zvláštního opatření pro tyto osoby.

Proti zákonům rakouským o »vojenské taxe« je zásadní rozdíl v tom, že brannému příspěvku čsl. podléhají i ženy. Referent rozpočtového výboru posl. sněmovny praví o této novince: »Toto zatížení má spolehlivé odůvodnění v tom, že jsme ženu zrovnoprávnili politicky a zrušili jsme dále výsady pohlaví a tak otevřeli jsme cestu ke všem výdělečným zaměstnáním, která žena zastávati může.«

Naproti tomu praví důvodová zpráva, že šlo při branném příspěvku o vyrovnání jednostrannosti, kterou břemeno vojenské služby nespravedlivě, zatěžuje některé osoby; proto tedy také postiženy jsou ženy.

Uznáváme plně povinnost rovnoměrného zatěžování občanů břemeny – proto také zajisté ženy čsl. přijmou toto nové ustanovení, pokud ovšem nejsou zatíženy jiným břemenem, jinou daní z krve.

Referentka pak uvedla některé vývody Ženské národní rady o této věci, jak byly veřejně publikovány a které vyzněly v požadavek, aby matky byly osvobozeny od branného příspěvku z titulu mateřství, které je jejich daní z krve.

Chceme věřiti, že jen nedopatřením došlo k formulaci návrhu o branném příspěvku, který nebral zřetele k úkolu matek v obraně státu a že naše upozornění přispěje k zamezení veliké křivdy, jež by byla způsobena.

Referentka stotožnila se s touto argumentací a upozornila, že zákon o branném příspěvku byl by velmi nepříznivě komentován ve všech kulturních státech, jestliže by matky byly branným příspěvkem postiženy.

Upozornila dále, že branný výbor poslanecké sněmovny vsunul do § 3 odstavec 4., který od branného příspěvku osvobozuje ženy-matky, které mají nezletilé děti a jejichž zdanitelný důchod nepřesahuje 12.000 Kč ročně. Jsou-li tyto ženy příjemci požitků, jimž se branný příspěvek podle § 2 sráží, neprovede se srážka, nepřesahují-li požitky týdně 293 Kč nebo měsíčně 1.265 Kč.

Tato úleva jest z titulu sociálních obtíží, ale ne z toho principu, který byl vždy a všude vedoucím při ukládání břemen vojenských. Mimo to je úleva zúžena tak, že platí jen pro matky nejméně dvou dětí a to jen dětí nezletilých, zatím co hlava rodiny podle odst. 3. § 3, je osvobozena i s dětmi zletilými, pokud jsou zaopatřeny hlavy rodiny.

Po debatě hlasováním rozhodnuto, aby bylo doporučeno plenu senátu, aby přijal znění návrhu zákona o branném příspěvku tak, jak bylo usneseno poslaneckou sněmovnou a uvedeno v tisku sen. č. 1407.

V Praze, dne 17. prosince 1934.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.