Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1442.

Zpráva

I. živnostensko-obchodního výboru

II. ústavně-právního výboru

k vládnímu návrhu (tisk 1379) zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů.

I.

Živnostensko-obchodní výbor projednal vládní návrh zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů ve svých schůzích dne 7. listopadu, 4., 12. a 19. prosince 1934 jakož i 5. března 1935.

Živnostensko-obchodní výbor vítá vládní návrh, kterým má se odstraniti z našeho hospodářského života nešvar přídavkový, který je v poslední době předmětem stále rostoucích stížností. Dnešní doba konkurence, která vyvěrá z nadbytku zboží a zvýšené nabídky tohoto, jest příznakem dnešní krise. Konkurence tato projevuje se vzmáháním se přídavkového systému, který se zakořenil takovým způsobem, že dnes poškozuje nejen výrobce, nýbrž i odběratele tím, že se mu na úkor dobré kvality a nízké ceny zboží přidávají různé v domácnosti často nepotřebné předměty.

Přídavkový systém zvrhl se již tak daleko, že mnozí výrobci a obchodníci nabízejí ke zboží přídavky dosti cenné, jako na př. při dodávání kávových náhražek rozdávají se dnes nejen kávové soupravy a jídelní příbory, ale i jídelní soupravy porculánové, budíčky, kopací míče a jiné cenné věci. Totéž děje se i v jiných obchodních odvětvích, na př. při prodeji margarinových omastků, takže tímto způsobem jest poškozován i odbyt sádla a másla. V poslední době zabíhá tento systém tak daleko, že na př. na jednu čtvrtinu kg kávové náhražky

přidávají se porculánové hrnky, které mají cenu 1/4 vlastních výrobků. To ovšem jde jen na úkor jakosti vlastního zboží a i na úkor ceny samé. Jednání takové není v zájmu ani konsumenta, tím méně výrobce a je jím podlamován celý národohospodářský život. Ježto se zde poskytují zákazníkovi věci, kterých by jinak ani si nekoupil a které jen v domácnosti se povalují, dělá se tímto nešvarem ještě konkurence oněm výrobcům a obchodníkům, kteří tyto výrobky vyrábějí a samostatně s nimi obchodují.

Také v okolních státech bojuje se zákonitými předpisy proti těmto nešvarům, protože se všeobecně uznalo, že přídavkový systém podlamuje reelnost obchodního i výrobního podnikání a bylo již zvláštními zákony přidávání různých předmětů ku prodanému zboží zakázáno.

Již v měsíci červnu 1931 podali zástupci strany živnostenské v poslanecké sněmovně návrh na změnu resp. doplnění zákona proti nekalé soutěži, kterýmžto doplňkem měl býti tento nešvar odklizen.

Zákonem, o nějž jde, bude splněn dávný požadavek obchodních a výrobních kruhů, aby došlo k odstranění nešvaru, který, jak uvedeno, zvláště v poslední době se rozmohl do nebývalé výše, takže vymýšlení nových a nových přídavků s prodávaným zbožím neb s nabízeným výkonem nesouvisejících nezdá se míti konce. Nešvar přídavkový je i proto zvlášť zavržitelný, že je jím vlastně pozornost zákazníkova odvracována od kvality a množství zboží resp. nabízených výkonů.

Vzhledem k tomu, že soukromé úmluvy nedostačují, aby přídavkový nešvar vyplenily, ježto se vždy najde podnikatel, který převzatým závazkům jakýmkoliv způsobem se vyhne, je zapotřebí, aby proti tomuto nešvaru tak těžce postihujícímu celý národohospodářský vývoj bylo čeleno zákonitým způsobem.

Přihlížeje k poměrům, které vlivem přídavkového systému v hospodářském životě od vypracování vládní osnovy nastaly, snažil se živnostensko-obchodní výbor některá ustanovení osnovy zostřiti. K jednotlivým paragrafům vládního návrhu zaujal živnostensko-obchodní výbor toto stanovisko:

§ 1.

V odstavci 1 ke konci byla připojena věta: "ať se to děje přímo nebo prostřednictvím jiných osob". Účelem tohoto doplňku je předejíti obcházení zákona, jež by se mohlo státi tím, že by přídavek ve srozumění s podnikatelem poskytovaly jiné osoby.

V odstavci 2 nahrazeno slovo "jinak" slovem "zpravidla", aby se tak umožnilo postihnouti zákazem i takové přídavky, které se neprodávají a mají přes to pro zákazníka určitou majetkovou hodnotu.

§ 3.

V § 3, odst. 1, písm. b), byla škrtnuta slova "v poměru k ceně zboží neb výkonu, o jejichž reklamu jde, nebo v poměru k ceně prodaného zboží neb provedeného výkonu".

Škrtnutím uvedených slov zabrání se obcházeti zákon. Pojem "nepatrná hodnota" dlužno ustanoviti absolutně, nikoliv tedy, jak činí osnova, relativně. Novým zněním zamezí se poskytování cenných reklamních předmětů neb reklamních výkonů pod záminkou, že cena těchto předmětů neb výkonů jest v poměru k ceně prodaného zboží neb provedeného výkonu.

Ustanovení odstavce 1, písm. c) bylo rozděleno ve dva samostatné odstavce tohoto znění:

c) reklamní zařízení, jimiž podnikatel činí reklamu pro své zboží neb své výkony, pokud jich nelze použíti k jinému účelu než reklamnímu;

d) propagační prostředky a akce (na př. světelné, zvukové, novinové, dále reklamní a firemní časopisy a pod.).

Účelem této změny bylo umožniti reklamní zařízení i taková, jimiž podnikatel mimo svůj podnik činí reklamu pro své zboží neb své výkony. Aby však nebyl zákaz přídavků obcházen a pod titulem reklamního zařízení nebyly poskytovány zákazníku zakázané přídavky, pojato bylo do odstavce písm. c) omezení, že může jíti jen o taková reklamní zařízení, jichž nelze použíti k jinému účelu než reklamnímu.

V důsledku této změny bylo nutno přes číslovati další odstavce tohoto paragrafu a učiniti přiměřené opravy v citacích dalších paragrafů, pokud se vztahují k tomuto paragrafu.

Jako nový odstavec a to pod písm. i) bylo do § 3, odst. 1 přijato toto ustanovení:

" i) pojištění, poskytované obvykle novinami a časopisy předplatitelům bez zvláštní úplaty". Tento doplněk byl přijat do § 3 vzhledem k tomu, že byl požadován z kruhů novinářských a časopiseckých, jakožto stará vžitost v tomto odvětví.

§ 5.

V tomto paragrafu škrtá se celý druhý odstavec, a to proto, že by znění tohoto odstavce mohlo dáti důvod k obcházení zákona. Poskytování předmětů neopatřených jménem nebo firmou podniku jakožto reklamních předmětů dlužno vymýtiti. Ostatně stalo se ustanovení §u 5, odst. 2 vl. osnovy zbytečným vsunutím nového ustanovení §u 3, odst. 1, písm. c), do osnovy.

§ 6.

V odst. i za slovem "výrobci" škrtne se slovo "neb" a za slovo "velkoobchodníci " vsunou se slova "neb jiní dodavatelé ".

Účelem tohoto doplnění jest podříditi ustanovením § 6 i takové podnikatele, které nelze zařaditi pod pojem " velkoobchodníci ".

Dále bylo v odstavci 1 vsunuto před slovo " podniky" slovo "detailní ", aby se blíže vyznačilo, že má jíti o poměr mezi detailisty a jejich zákazníky.

Dále byla v odstavci 1 škrtnuta slova u nichž je to obvyklé a to z toho důvodu, aby bylo možno opatření, o nichž mluví § 6, přiznati všem detailním podnikům, bez ohledu na to, je-li to u nich obvyklé či nic.

§ 7.

V odstavci 1 vsunuta byla před slovo " dividendy " slova " t. zv.", aby se tím vyjádřil zvláštní charakter těchto dividend odlišných od dividend u akcií a pod. Druhý odstavec §u 7 byl změněn takto: " Zakázáno jest uvedené dividendy před roční uzávěrkou poskytovati, jakož vůbec nabízeti nebo slibovati je v určité pevné výši nebo v určitém množství."

Změna tato stala se z toho důvodu, že družstvům nemůže býti zabráněno, aby ve svých stanovách nebo jiným způsobem poukazovaly na zvláštní charakter svého družstevního podnikání, t. j. na poskytování dividend. Slova "před uplynutím obchodního roku" nahrazena slovy "před roční uzávěrkou".

§ 9.

V odstavci 1 změněna citace hledíc k úpravě provedené v § 3 a to tak, že na místo citace § 3, odst. 1, písm. a) až f), nastoupí citace: § 3, odst. 1, písm. a) až g).

§ 10.

Pod tento paragraf vsunul živnostensko-obchodní výbor nové ustanovení jednající o zákazu t. zv. domácí reklamy. Tento nový paragraf zní takto:

" (1) Zakazuje se t. zv. domácí reklama, t. j. vysílání zaměstnanců podnikatelových či jiných osob po domácnostech spotřebitelů (zákazníků) k tomu cíli, aby tam doporučovali zboží nebo výkony podnikatelovy a při tom slibovali domácím lidem různé výhody nebo poskytovali jim reklamní vzorky s doporučeným zbožím.

(2) Ustanovení toto neplatí, jde-li o výrobky, o jejichž použití, činnosti nebo zařízení je nutno spotřebitele (zákazníka) poučiti."

Pojetím tohoto ustanovení do osnovy reprodukoval živnostensko-obchodní výbor ustanovení § 9 dřívější osnovy ministerstva obchodu, která rovněž jednala o zákazu domácí reklamy. Výbor pokládá toto ustanovení za důležité, ježto na domácí reklamu té povahy, jak o ní jedná nynější § 10, bylo si mnoho stěžováno, zejména v oboru potravinářském.

Používání zaměstnanců neb soukromých osob k tomu cíli, aby chodili dům od domu a tam odporučovali zboží podnikatelovo, nelze označiti soutěžitelsky za bezvadné. Osoby takové dopouštějí se při tom zpravidla nekalé reklamy ve prospěch podniku je najavšího a zároveň zlehčování jiných konkurenčních podniků, při čemž mnohdy přehánějí neb vybočují z mezí instrukcí podnikatelem jim daných, aniž bylo by lze vždy podnikatele činiti za to zodpovědným. Jednání takovýchto náhončí vymykají se kontrole širší veřejnosti a důkaz o závadné činnosti takovýchto osob vzhledem k důvěrnému rázu jejich jednání je mnohdy těžko podati a jest z toho důvodu činnost jejich soutěžitelsky zvlášť povážlivá. K tomu přistupuje i okolnost, že osoby takové slibují domácím lidem různé výhody, budou-li odebírati zboží neb výkony od určitého podniku a získávají si jejich přízně zejména poskytováním různých reklamních vzorků s doporučeným zbožím, což často má vliv na tyto domácí lidi zvlášť atraktivní. Domácí lidé takto obdaření jsou přesvědčeni o zvláštních výhodách, jež jim ze spojení s podnikem vzejdou a v přesvědčení tom nabízené jim zboží kupují neb slibují je kupovati.

Z důvodu toho bylo nutno reklamu tak povážlivého rázu v zájmu slušné soutěže zakázati.

Aby však zákazem domácí reklamy netrpěly jiné zřetele hodné zájmy, bylo pojato do § 10 jako 2. odstavec ustanovení, podle něhož zákaz domácí reklamy neplatí, jde-li o výrobky, o jejichž použití, činnosti nebo zařízení je nutno spotřebitele (zákazníka) poučiti. Tak tomu bude na př., půjde-li o předvedeni nějakého stroje, s jehož účelem, manipulací, výkonem atd. bude nutno spotřebitele obeznámiti, a k tomu účelu ho v jeho domácnosti navštíviti a výrobek dotyčný mu ukázati.

Přirozeně, že tímto ustanovením nemá býti ničeho měněno na předpisech živnostenského řádu, pokud jde o vyhledávání zakázek v domácnostech spotřebitelů.

Vzhledem k vsunutí nového paragrafu bylo nutno další paragrafy přečíslovati a to tak, že dosavadní § 10 dostane číslo 11, § 11, číslo 12, § 12 číslo 13, atd.

§ 11 (dřívější § 10).

V odstavci 2 tohoto paragrafu škrtnou se slovo "a" a "§ 152", resp. v závorce slovo "a" a "§ 250".

Tím, že odpadne v §u 11, odstavec 2, citace § 1.52 živ. ř., resp. § 250 živn. zákona, odpadne jakožto trestní donucovací opatření uzavření provozovny, kteréžto opatření bylo by při potrestání pro porušení zákona příliš krutým, ježto donucovací prostředky uvedené v § 14 pro daný účel úplně stačí.

§ 12 (dřívější § 11).

V citaci uvedené v závorce bylo vsunuto písm. i) za písm. e), f), g), h) vzhledem k tomu, že nově vsunutý dodatek u § 3 pod písm. i) mluví rovněž o obvyklosti. V témže paragrafu byla opravena tisková chyba spočívající v tom, že za slovem "soud" byl citován § 17; správně bude nyní zde citován § 16. Rovněž přeměněna, citace § 10 na § 11.

§ 14 (dřívější § 13 ).

Citace § 10 změněna na § 11.

§ 18 (dřívější § 17 ).

Druhý odstavec tohoto paragrafu byl nahrazen novým zněním, a to tímto "Ministerstvo obchodu se zmocňuje, aby podnikům, které již delší dobu před vydáním tohoto zákona poskytovaly a dosud poskytují svým zákazníkům náhradní zboží nebo náhradní výkony (§ 6, odst. 1) ve věcech nebo výkonech, jež nejsou předmětem řádného jejich obchodování (podnikání), a které by mohly býti okamžitým odstraněním tohoto systému poškozeny, povolilo přiměřenou lhůtu k likvidaci tohoto zařízení a to nejdéle na dobu dvou let, v případě nezbytné nutnosti však na dobu nejdéle pěti let. Rozhodnutí své učiní ministerstvo obchodu po slyšení korporací v § 12 uvedených."

Uvedenou změnu pokládá výbor za účelnou jednak proto, že se tím umožní přihlížeti i k podnikům, u nichž datum. 28. října 1918 nepřichází v úvahu, jednak proto, že předem stanovená lhůta 10 let zdá se býti výboru zbytečně příliš dlouhá. Výbor domnívá se, že bude možno likvidaci systému, o nějž jde, u některých podniků ukončili dříve než ve lhůtě desetileté a pokládá též v zájmu jednotného postupu této věci za nutné, aby tato lhůta byla co nejkratší. Ježto není možno předem přihlížeti ke všem konkretním poměrům, jež se u jednotlivých podniků mohou vyskytnouti, pokládá výbor za účelné pověřiti úpravou této otázky ministerstvo obchodu a zmocniti je, aby povolovalo k likvidaci řečeného systému přiměřenou lhůtu. Lhůta tato však nesmí překročovati dobu 2 let, po případě dobu 5 let, půjde-li o případy, které budou nezbytně vyžadovati lhůty delší. Aby bylo možno slyšeti i stanovisko zájmových korporací o těchto věcech, stanoví se v druhé větě tohoto odstavce, že ministerstvo obchodu učiní svoje rozhodnutí po slyšení korporací v § 12 uvedených.

Živnostensko-obchodní výbor navrhuje senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění níže otištěném.

V Praze, dne 5. března 1935.

Jílek v. r.,
místopředseda.

J. Pastyřík v. r.,
zpravodaj.

 

II.

Vládní návrh zákona o zákazu přídavků při prodej i zboží neb provádění výkonů má ten účel zabrániti tomu, aby spotřebitelé při nákupu zboží nebyli poškozováni zhoršenou jeho jakostí, poskytováním různých přídavků, kterými se u spotřebitele nebo zákazníka vzbuzuje dojem, že jsou to dary anebo prémie, tedy něco, co poskytuje se jako nadhodnota na odebrané zboží. Je však dokázáno, že se tyto dary a přídavky dávají na vrub jakosti zhoršením neb zmenšením množství zboží a že jdou vždy na účet odběratele. Důvodová zpráva vládního návrhu uvádí celou řadu věcí, které se dnes při nákupu zboží spotřebitelům a zákazníkům přidávají.

Nešvar přídavkového obchodu se stále více rozšiřuje a zachvacuje nové a nové odvětví výrobní a obchodní. Reelní obchod je tímto nešvarem stále více zatlačován do pozadí a znemožňován. Přídavkovým obchodem jsou v prvé řadě poškozováni konsumenti, poněvadž dostávají špatnější zboží, případně výkon, pozornost spotřebitele konsumenta se odvádí přídavkem i od ceny, jakosti a množství zboží a poněvadž přídavky zpravidla pozůstávají z předmětů nepotřebných, dražších i horší jakosti, je obchodování takové označiti za nereelní a škodlivé. Konsument béře tyto dary jen proto, poněvadž myslí, že je dostává zadarmo.

Přídavkovými obchody odnímá se obchod s těmito věcmi oprávněným odborníkům na odbyt těchto předmětů zařízeným a odkázaným, což vede k zastavování těchto podniků a k propouštění kvalifikovaných zaměstnanců. Přídavkového obchodu chápe se i kapitálově silnější cizozemský exportér, který pomocí jeho vytlačuje z,našeho trhu domácí výrobce a domácí obchodníky, kteří přídavky mu konkurovati nemohou.

Vedoucím principem řádného a dravého obchodu musí býti, dodati každému spotřebiteli zboží v nejlepší jakosti a v ceně co možná nejvýhodnější. Přídavkový obchod je nešvarem, jehož odstranění je nejen zájmem soukromým, nýbrž i veřejným.

Návrh zákona nezakazuje poskytování různých výhod při prodeji zboží nebo provádění výkonů; tyto výhody musí však býti skutečné, nikoliv zdánlivé, nebo předstírané, jako na př. u rabatu v penězích nebo ve zboží a v poskytování takových výhod, které jsou v obchodu a v hospodářských stycích obvyklé.

Návrh zákona je tedy více méně doplňkem zákona o nekalé soutěži z 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n. a zná ten účel, podepříti reelní obchod, nepodvazuje však nijak volnost obchodování ani reklamní možnosti.

Návrhem zákona zabývala se předně užší komise živnostensko-obchodního výboru a pak živnostensko-obchodní výbor senátu. Oba výbory provedly ve vládním návrhu některé vrněny v §§ 1, 3, 5, 6, 7, 11, 12 a 18.

Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů, připojuje se k usnesení živnostensko-obchodního výboru a doporučuje sl. senátu přijetí osnovy zákona ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 6. března 1935.

Dr Witt v. r.,
předseda.

Jos. Koukal v. r.,
zpravodaj.

 

Zákon

ze dne.................................................................................1935

o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Zakazuje se v hospodářském styku ve spojitosti s prodejem zboží neb s provedením výkonu (služby, práce, díla) za úplatu ohlašovati, nabízeti neb poskytovati přídavek, ať se to děje přímo nebo prostřednictvím jiných osob.

(2) Přídavkem podle tohoto zákona rozumí se jakákoliv věc neb jakýkoliv výkon (služba, práce, dílo), které lze zpravidla v hospodářském styku obdržeti jen za úplatu.

§ 2.

Pro posouzení s hlediska zákazu (§ 1) nerozhoduje,

a) je-li přídavek ohlašován, nabízen neb poskytován výslovně jako dar (odměna, prémie, bezplatné věnování) či nic;

b) jeli přídavek poskytován bezprostředně s prodávaným zbožím neb s prováděným výkonem či zvláště, na př jen na předložení zvláštních poukázek (kuponů, bonů, obalů, bonifikačních poukazů a pod.);

c) že je přídavek prodávám spolu s jiným (hlavním) zbožím neb prováděn spolu s jiným (hlavním) výkonem, děje-li se tak za nepatrnou úplatu, požadovanou zřejmě jen na oko anebo za úhrnkovou cenu zřejmě za tím účelem, aby se zakryla pravá podstata věci;

d) je-li přídavek ohlašován, nabízen neb poskytován každému zákazníku (odběrateli) či jen tomu, koho určí los neb jiná náhoda.

§ 3.

(1) Přídavkem nejsou:

a) cenově bezvýznamné maličkosti, které postrádají soutěžitelsky závadné přitažlivosti pro zákazníka (odběratele);

b) reklamní předměty (§ 5) a reklamní výkony nepatrné hodnoty;

c) reklamní zařízení, jimiž podnikatel činí reklamu pro své zboží neb své výkony, pokud jich nelze použíti k jinému účelu než reklamnímu;

d) propagační prostředky a akce (na př. světelné, zvukové, novinové, dále reklamní a firemní časopisy a pod.);

e) obvyklý rabat v penězích (§ 4, odst. 1);

f) obvyklý rabat ve boží neb ve výkonech (§ 4 odst. 2)

g) obvyklé obaly či jiná obvyklá příslušenství zboží;

h) obvyklá vedlejší plnění, která jsou podle povahy věci účelná k uskutečnění prodeje (dodávky) neb k zadání výkonu anebo která slouží k nezávadnému neb snažšímu užívání prodaného zboží neb provedeného výkonu, pokud v obou těchto případech míra poskytnutých výhod nevybočuje z mezí u zboží neb výkonů toho druhu obvyklých;

ch) udílení informací, porad, kursů a pod., souvisejí-li věcně s prodejem zboží neb s provedením výkonu;

i) pojištění poskytované obvykle novinami a časopisy předplatitelům bez zláštní úplaty.

(2) Vládním nařízením mohou býti po slyšení zúčastněných zájmových korporací. (§ 12) vyňaty ze zákazu podle § 1 ještě jiné věci neb výkony.

§ 4.

(1) Obvyklým rabatem v penězích [§ 3, odst. 1, písm. e) ] rozumí se podle tohoto zákona každá peněžitá výhoda, která se odběrateli obvykle poskytuje při odběru zboží neb výkonů onoho druhu, a to buď v hotovosti neb srážkou (slevou) s ceny za zboží neb za výkon.

(2) Obvyklým rabatem ve zboží neb ve výkonech [§ 3, odst. 1, písm. f)] rozumí se podle tohoto zákona výhoda, která se odběrateli obvykle poskytuje při odběru většího množství zboží neb výkonů onoho druhu, a to ve stejném zboží neb ve stejném výkonu, jako jest prodávané zboží neb prováděný výkon.

§ 5.

Reklamní předměty [§ 3, odst. 1, písm. b) ] nutno opatřiti neodstranitelným a zřetelně patrným jménem neb firmou podniku neb jiným označením, které v kruzích zákaznických platí za příznačné (§ 11, odst. 3 zákona, ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., proti nekalé soutěži) pro podnik, pro nějž se reklama činí.

§ 6.

(1) Přídavkem nejsou věci a výkony, které poskytují na místo a do výše obvyklého rabatu v penězích (§ 4, odst. 1) výrobci, velkoobchodníci neb jiní dodavatelé svým odběratelům detailistům, nebo detailní podniky svým zákazníkům (náhradní zboží a náhradní výkony), jestliže věci neb výkony ty jsou předmětem řádného obchodování (podnikání) těchto osob a podniků.

(2) Podnikatel, jenž chce podle odstavce 1 obvyklý rabat v penězích poskytnouti v náhradním zboží neb v náhradním výkonu, jest povinen sděliti odběrateli (zákazníku) cenu, za kterou se mu náhradní zboží neb výkon do rabatu včítá a ponechati mu možnost výběru.

(3) Nesouhlasí-li odběratel (zákazník) s cenou, za kterou se mu náhradní zboží neb náhradní výkon počítá, musí se mu rabat vyplatiti v hotovosti neb srážkou (slevou) s ceny za zboží neb za výkon (§ 4, odst. 1 ). Totéž platí, jestliže cena za náhradní zboží neb za náhradní výkon odběrateli (zákazníku) účtovaná má, hledíc ke své výši, zřejmě ráz a účel nepatrné úplaty podle § 2, písm. c).

(4) Ohlašuje-li se neb nabízí-li se náhradní zboží neb náhradní výkon, je výslovně upozorniti na jeho povahu jakožto náhradu za rabat v penězích, jakož i na práva odběratelova (zákazníkova) podle odstavců 2 a 3.

§ 7.

(1) Slevy (restituce, návratky), které poskytují výdělková a hospodářská společenstva (družstva), spolky a jiná sdružení svým členům v určitém poměru k odebranému zboží, jakož i t. zv. dividendy na podíly jejich členů z bilančně vykázaného zisku, pokládají se podle tohoto zákona za obvyklý rabat v penězích (§ 4, odst. 1).

Zakázáno jest uvedené dividendy před roční uzávěrkou poskytovati jakož vůbec nabízeti neb slibovati je v určité pevné výši neb v určitém množství.

§ 8.

Ohlašovati, nabízeti neb poskytovati rabat v penězích na základě srážkových (rabatových, střádacích) známek obchodními gremii, jakož i organisovanými srážkovými (rabatovými, střádacími) spolky, sdruženími, družstvy jest dovoleno.

§ 9.

(1) Zakazuje se věci a výkony v § 3, odst. 1, písm. a) až g) uvedené, jakož i náhradní zboží. a náhradní výkony (§ 6 odst. 1)označovati jako dar (odměnu, prémii, "zdarma" a pod.).

(2) Jest však dovoleno výslovně naznačiti skutečnost, že v ceně prodávaného zboží neb prováděného výkonu zahrnuty jsou již i věci neb výkony v § 3, odst. 1 uvedené.

§ 10.

(1) Zakazuje se t. zv. domácí reklama, t. j. vysílání zaměstnanců podnikatelových či jiných osob po domácnostech spotřebitelů (zákazníků) k tomu cíli, aby tam doporučovali zboží nebo výkony podnikatelovy a při tom slibovali domácím lidem různé výhody nebo poskytovali jim reklamní vzorky s doporučeným zbožím.

(2) Ustanoveni loto neplatí, jde-li o výrobky, o jejichž použití, činnosti nebo zařízení je nutno spotřebitele (zákazníka) poučiti.

§ 11.

(1) Přestupky tohoto zákona trestá okresní úřad podle živnostenského řádu (živnostenského zákona) pokutou od 50 Kč do 10.000 Kč nebo vězením do jednoho měsíce, pokud čin není trestný soudem. V případě nedobytnosti pokuty vyměří se náhradní trest vězení podle míry zavinění nejvýše do jednoho měsíce.

(2) Při tom lze použíti předpisů §§ 134, 135, odst. 1, 137, 140, 147, 148, 149 a 151, odst. 1 živnostenského řádu (§§ 231, 232, odst. 1, 234, 237, 244, 246, 247 a 249, odst. 1 živnostenského zákona). Nejde-li o živnosti podléhající živnostenskému řádu (zákonu), platí uvedená ustanovení obdobně.

§ 12.

Vznikne-li pochybnost o tom, zda jsou dány předpoklady vynětí určitého případu ze zákazu, zejména v případech, kde zákon poukazuje na obvyklost [§ 3, odst. 1, písm. e), f), g), h), i), § 4] a vůbec ve všech jiných pochybných případech, kde není jasno stanovisko zájmových kruhů, požádá úřad (§ 11) nebo soud (§ 16), prve než o věci rozhodne, příslušnou obchodní a živnostenskou komoru, jakož i příslušnou ústřední zájmovou korporaci o vyjádření.

§ 13.

Ustanovení § 38 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n. platí obdobně i pro trestní řízení podle tohoto zákona.

§ 14.

(1) V odsuzujícím nálezu může úřad (§ 11) vysloviti, že propadají věci, které se jako přídavek ohlašují neb nabízejí, jakož i obaly, nádoby, oznámení, nápisy, vyhlášky, zařízení atd., jimiž se přídavky ohlašují neb slibují nebo na základě nichž se poskytují, pokud odsouzený může s nimi ještě nakládati.

(2) Propadlé věci buďtež zpeněženy, pokud úřad nestanoví jinak.

§ 15.

(1) V odsuzujícím nálezu může býti nařízeno uveřejnění nálezu na útraty odsouzeného v jednom nebo v několika časopisech, zejména odborných, které úřad zároveň určí.

(2) Zpravidla uveřejniti jest nález bez důvodů, podle okolností může však okresní úřad naříditi, aby uveřejněny byly i důvody nálezu zcela neb z části.

§ 16.

(1) Nehledíc na trestní stíhání, může býti ten, kdo jedná proti ustanovením tohoto zákona, žalován u soudů civilních, aby se zdržel takového jednání a odstranil závadný stav, věděl-li pak nebo musil-li věděti, že jeho jednání jest způsobilé poškoditi soutěžitele, též, aby nahradil škodu tím způsobenou.

O těchto žalobách platí,obdobně ustanovení § 15, odst. 1 a 3, §§ 16 až 24 zák. č.:111/1927 Sb. z. a n.

§ 17.

Ustanovení zákona č. 111/1927 Sb. z. a n. zůstávají tímto zákonem nedotčena.

§ 18.

(1) Na přídavky, které pocházejí ze zásob opatřených prokazatelně ještě přede dnem, kdy zákon byl vyhlášen, se zákaz v § 1 uvedený nevztahuje. Výjimka tato však platí jen do šesti měsíců po té, kdy zákon nabyl účinnosti.

(2) Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností se zmocňuje, aby podnikům, které již delší dobu před vydáním tohoto zákona poskytovaly a dosud poskytují svým zákazníkům náhradní zboží nebo náhradní výkony (§ 6, odst. 1) ve věcech nebo výkonech, jež nejsou předmětem řádného jejich obchodování (podnikání), a které by mohly býti okamžitým od straněním tohoto systému poškozeny, povolilo přiměřenou lhůtu k likvidaci tohoto zařízení a to nejdéle na dobu dvou let, v případě nezbytné nutnosti však na dobu nejdéle pěti let.

Rozhodnutí své učiní ministerstvo obchodu po slyšení korporací v § 12 uvedených.

§ 19.

Zákon tento nabude účinnosti tři měsíce po vyhlášení; provedou jej ministři průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, spravedlnosti, vnitra, financí a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.