Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1446.

Zákon

ze dne.................................................................1935,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Ustanovení §§ 1 a 2 zákona ze dne 6. května 1931, č. 77 Sb. z. a n., o spotřební dani z minerálních olejů, se mění a budou zníti:

§ 1.

Minerální oleje, získané na území republiky Československé, anebo sem dovezené z celní ciziny, podléhají spotřební dani z minerálních olejů, a to:

a) minerální oleje, jichž hutnota při + 15⁰ C (+ 12⁰ R) nedosahuje 810⁰ (tisícin hutnoty čisté vody), Kč 92.-,

b) minerální oleje o hutnotě 810⁰ nebo vyšší Kč 40,- za každých 100 kg čisté (vlastní) váhy.

§ 2.

(1) Spotřební dani z minerálních olejů ve výši stanovené v § 1 podléhají též oleje vyrobené z uhlí, nebo ze živic jiných nežli z ropy, pokud mají nahrazovati v používání oleje minerální. Pokud by nebylo lze při zdanění těchto olejů použíti ustanovení zákona o dani z minerálních olejů, budou potřebné předpisy vydány vládním nařízením, kterým může býti stanoveno též zdanění dehtů, vyrobených z uhlí nebo živic, jakož i zdanění vegetabilních a animálních olejů, určených k tomu, aby nahrazovaly v používání oleje minerální.

(2) Jak se zjišťuje množství olejů, podléhajících spotřební dani, ve směsi s lihem, stanoví vládní nařízení.

Čl. II.

Vláda se zmocňuje, aby podporovala tuzemskou výrobu pohonných látek tím, že vrátí nejvýše polovinu spotřební daně z olejů, vyrobených ze živic, nebo z uhlí, domácího původu. Daň se vrátí podnikateli dolu na ropu, ze které byly dotyčné oleje získány, anebo podnikateli výrobiště, v němž uhlí nebo živice jiné nežli ropa byly na oleje zpracovány.

Čl. III.

Ustanovení § 3, odst. 1 zák. č. 77/1931 Sb. z. a n. doplňují se touto větou:

Za vyklizení olejů z dolu nebo z výrobiště pokládá se také jejich upotřebení na dole nebo ve výrobišti, s výjimkou jejich bezprostředního použití k výrobě olejů.

Čl. IV.

Ustanovení § 5 zákona ze dne 26. května 1882, č. 55 ř. z., případně § 5 zák. čl. XXVIII/1882, o zavedení spotřební daně z minerálních olejů, pozměněná částečně zákonem ze dne 29. června 1896, č. 105 ř. z., případně zák. čl. XV/1896, o daněprostém odběru minerálních olejů, nahrazují se tímto zněním:

Za podmínek a omezení stanovených vládním nařízením osvobozeny jsou od spotřební daně minerální oleje, jichž hutnota při + 15⁰ C (+ 12^o R) nedosahuje 810⁰, pokud se jich použije v průmyslových nebo živnostenských podnicích k účelům rozpouštěcím nebo vyluhovacím, k výrobě nebo přípravě olejových barev a fermeží, k tavení skla nebo k požahování textilií. Ministr financí se zmocňuje, aby vrátil spotřební daň z minerálních olejů, použitých prokázaně k tavení skla v domáckém průmyslu sklářském, a stanoví potřebné podmínky.

Čl. V.

(1) Každá zásilka minerálních olejů z rafinerie minerálních olejů musí býti kryta odbytovou boletou (§ 20 zák. č. 55/1882 ř. z., případně § 19 zák. čl. XXVIII/1882), jež zásilku olejů doprovází až ku příjemci.

(2) Každý, kdo odebírá minerální oleje z rafinerie minerálních olejů, jest povinen žádati od dodavatele odbytovou boletu, a neobdrží-li ji, jest povinen učiniti o tom bez průtahu ohlášení příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu.

(3) Každý, kdo obchoduje s minerálními oleji, jest povinen vykázati se na výzvu orgánů provádějících tento zákon, že odebrané, zboží je kryto odbytovou boletou, anebo prokázati, odkud zboží odebral.

(4) Ustanovení §§ 18, 19 a 22 zák. č. 55/ 1882 ř. z., případně §§ 17, 18 a 21 zák. čl. XXVIII/1882, pokud se týkají kontrolního území okolo rafinerií minerálních olejů, se ruší.

Čl. VI.

(1) Při dodávkách olejů, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, avšak provedeny již za jeho účinnosti, může dodavatel, nechce-li zvýšené daňové zatížení nésti ze svého, započítati je odběrateli a cenu o to zvýšiti.

(2) Po slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor a ústředních organisací zájmových může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy průmyslu, obchodu a živností a vnitra stanoviti prodejní ceny olejů podléhajících spotřební dani.

Čl. VII.

(1) Zásoby olejů podléhajících spotřební dani, pokud jsou v den účinnosti tohoto zákona na území republiky Československé ve valném oběhu, podléhají dodatečnému zdanění, a to:

a) oleje hutnoty nižší než 790⁰ částkou Kč 17,-,

b) oleje hutnoty od včetně 790⁰ do 810⁰ částkou Kč 77,-,

c) oleje, hutnoty 810⁰ nebo vyšší částkou Kč 25,- za každých 100 kg čisté váhy.

(2) Kdo má zásobu olejů podléhajících dodatečnému zdanění, jest povinen ohlásiti místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu do 8 dnů ode dne účinnosti zákona množství těchto olejů, jejich hutnotu, místo a místnosti, kde jsou uloženy, a zaplatiti v téže lhůtě, bez další úřední výzvy, dodatečnou daň, připadající na tyto oleje. Daň zaplatiti jest uplatním lístkem poštovní spořitelny na účet příslušného zemského finančního úřadu.

Vplatní lístky vydá bezplatně důchodkový kontrolní úřad. Na rubu složenky nutno poznamenati, že jde o dodatečnou daň z minerálních olejů. Pokud nebude tato daň zaplacena, nesmí býti oleje jí podléhající vyklizeny z prostorů, v nichž jsou uloženy.

(3) Jsou-li oleje podléhající dodatečnému zdanění v den, kdy zákon nabyl účinnosti, v dopravě, jest příjemce povinen ohlásiti je příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu a dodatečně je zdaniti. Ohláška musí býti podána a daň příjemcem zásilky zaplacena způsobem uvedeným v odstavci 2 do 8 dnů po té, kdy zásilka došla příjemce.

(4) Finančním orgánům, pověřeným prováděním zákona, musí býti dovolen vstup do prostorů, v nichž zásoby olejů podrobené dodatečnému zdaněni jsou uloženy, jakož i pobyt v nich, potřebný ke zjištění daňového základu, a musí jim býti poskytnuty tím, kdo oleje má, veškeré potřebné pomůcky a veškerá potřebná pomoc.

(5) Ukáže-li se to vhodným, může ministerstvo financí provésti dodatečné zdanění cestou paušalování.

(6) V ostatním platí o dodatečné dani obdobně ustanovení, platná pro spotřební daň z. minerálních olejů.

Čl. VIII.

(1) Ustanovení čl. III. zákona ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu, mění se potud, že z výnosu spotřební daně z minerálních olejů přikazuje se silničnímu fondu jako běžný příjem 67% .

(2) Jakmile překročí roční příjem na spotřební dani z minerálních olejů částku Kč 230,000.000.-, může vláda na návrh ministra financí přebytku nad tuto částku plynoucího do státní pokladny upotřebiti ke snížení daňového zatížení automobilové dopravy.

Čl. IX.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Z vývodů důvodové zprávy současně projednávané osnovy zákona o dani z motorových vozidel jest zřejmo, že se snižují novou úpravou této daně příjmy státu asi o 33,000.000 Kč a příjmy silničního fondu asi o 4,000.000 Kč.

Dále nutno uvážiti, že příjmy silničního fondu stačí sotva ke krytí dosavadních výdajů, takže by při nezměněném stavu nebylo vůbec možno podnikati nových staveb. Pro tyto nové stavby bude nutno hledati nové. příjmy, a to ve výši nejméně 40,000.00 Kč. Jest tedy úkolem finanční správy najíti úhradu pro nových 77,000.000 Kč ročně.

K částečnému získání svrchu zmíněné částky navrhuje osnova zvýšení spotřební daně z minerálních olejů, a to u benzinu, t. j. olejů; hutnoty do 810, z dosavadních 75 Kč na 92 Kč a u olejů hutnoty vyšší z dosavadních 15 Kč na 40 Kč, vesměs za 100 kg čisté váhy.

Celkový odbyt zdaněného benzinu pohybuje se kolem 1,700.000 q ročně, takže navrhované zvýšení vynese asi 29,000.000 Kč ročně. Odbyt olejů těžších pohybuje se ročně kolem 1,400.000 q, takže u nich vynese daňové zvýšení asi 35,000.0000 Kč ročně. U ostatních druhů minerálních olejů, hlavně tedy u benzolu; jakož i u benzinu odebíraného dosud za níženou sazbu 15 Kč, kterážto sazba se zvýší na 40 Kč, docílí se zvýšeného příjmu asi o 6,000.000 Kč. Lze tedy celkový výnos navrhovaného daňového zvýšení odhadnouti na 70,000.000 Kč, takže úhradu zbývajících asi 7,000.000 Kč bude nutno hledati v pramenech jiných. Snížená předpokládaného výnosu v důsledku navrhované podpory tuzemské výroby pohonných látek bude pravděpodobně vyváženo vzrůstem spotřeby, při zmírňování se hospodářské krise.

Zvýšení daně z benzinu o 17 Kč na 1 q činí na 1 litr lihobenzinové směsi asi 10 hal., což se jistě pohybuje ještě v mezích únosnosti, béře-li se zřetel na jedné straně k výhodám,jež automobilistům vyplývají ze zlepšené úpravy silnic, a na druhé straně pak k tomu, že jeden litr lihobenzinové směsi bude pak prodáván za průměrnou cenu 2.70 Kč, ač litr pohonné látky stojí ve Francii 3.27 Kč, v Německu 3.37 Kč, v Italii 4.06 Kč a v Polsku 3.08 Kč, tedy vesměs podstatně více.

Také u těžkých olejů pohybuje se navrhované daňové zvýšení v mezích poměrně nízkých, poněvadž ani pak veřejně právní jich zatížení nedosáhne oproti stavu předválečnému plného zvalorisování. V době předválečné činilo daňové i celní zatížení olejů hutnoty do 880⁰ na 1 q 24 K, nyní činí 68 Kč a po daňovém zvýšení dosáhne výše 93 Kč, což odpovídá koeficientu 3.87. Tento koeficient jest neporovnatelně nižší nežli index cen velkoobchodních a značně nižší než koeficient na podkladě zlaté parity. Zdánlivě jeví se nejtíživějším daňové zatížení u petroleje ke svícení, avšak i v tomto případě jest snesitelným, přihlíží-li se k tomu, že cena petroleje v drobném činila před. válkou 40 hal. za 1 litr, nyní pak se prodává petrolej za 1.60 Kč; zvýšení daně o 25 Kč na .100 kg odpovídá na 1 litru asi o 20 hal., v důsledku čehož stoupne cena 1 litru petroleje z.1.60 Kč na 1.80 Kč, což odpovídá koeficientu. oproti stavu předválečnému 4.5.

V osnově posunuje se hranice hutnoty benzinu z dosavadních 790⁰ na 810⁰, což odpovídá zkušenostem nabytým za platnosti zákona č. 77/1931 Sb. z. a n., podle nichž brzy po uzákonění maximální hranice stupňovitosti benzinu (790) počaly býti k pohonu motorů používány benziny stupňovitosti mírně vyšší a proto podléhající nižší daňové sazbě.

V čl. II. navrhuje osnova podporu výroby tuzemských pohonných látek tím, že umožňuje vládě vraceti nejvýše polovinu spotřební daně skutečně zaplacené z olejů tuzemské provenience. Vracení přicházelo by k dobru podnikatelům dolů na ropu nebo podnikatelům výrobišť pohonných látek, jelikož jde vesměs o podnikání velmi nákladná a u dolů na ropu dokonce velmi riskantní.

V čl. III. osnovy čelí se dosavadní právní nejistotě, zda možno spotřebu olejů uvnitř výrobiště, směřující k jinému účelu nežli k získávání olejů, pokládati za poplatný úkon či nikoli. Otázka tato zodpovídá se kladně, čímž se dociluje souhlasného stavu s obdobnými předpisy, platnými u ostatních spotřebních daní, jmenovitě u daní z cukru, lihu atd.

V čl. IV. upravuje osnova daněprosté používání benzinu. Dosavadní účele se neomezují, a naopak hutnota benzinu se zvyšuje z dosavadních 770^o na 810^o. Vypouští se toliko používání daněprostého benzinu k čištění petrolejových šachet, poněvadž je zbytečné a nepraktické. Používání daněprostého benzinu omezuje osnova na podniky průmyslové a živnostenské, což z dosavadních předpisů vyplývalo tolika nepřímo, kteréžto omezení je nutné, jelikož používání jinaké je nekontrolovatelné. Pro domáckou výrobu sklářskou volí osnova raději cestu daňové refundace, jelikož používání nezdaněného benzinu nebylo by u jednotlivých domáckých dělníků vůbec kontrolovatelným, kdežto kontrola množství vyrobeného zboží a tudíž i spotřebovaného benzinu je za součinnosti úřadů, zpravujících daň z obratu, pro finanční správu nejenom snadnou, nýbrž i daleko levnější nežli kontrola spotřeby benzinu přímo u dělníků. Bylo sice usilováno z různých stran též o připuštění daněprostého odběru při letování a spájení kovů v dílnách a na stavbách a dále k vývinu tepla v různých živnostech; žádostem těmto nemohlo však býti v osnově vyhověno, protože kontrola takovéhoto použiti benzinu je naprosto nemožná, a mimo to jsou výkonní orgánové finanční služby tak prací přetíženi, že jim nelze ukládati dalších úkonů.

V čl. V. osnovy ruší se dosavadní předpisy o kontrolním území, stanoveném okolo rafinerií minerálních olejů, v nichž byly minerální oleje podřizovány zostřené kontrole. Ustanovení ta se v praksi neosvědčila a proto se nahrazují způsobem, osvědčivším se u všech spotřebních daní, totiž tím, že každá zásilka minerálních olejů, vyklizená z rafinerií, musí býti až ku příjemci provázena tak zv. odbytovou boletou, dávající průkaz o zdanění zásilky.

V čl. VI., odst. 1, umožňuje osnova dodavatelům minerálních olejů, aby daňové zvýšení přesunuli na odběratele při takových zásilkách, u nichž byla kupní cena sjednána před účinností zákona, avšak objednávka provedena až po jeho účinnosti. Toto řešení vyplývá z povahy spotřebních daní, jež má nésti spotřebitel. V odstavci 2 sjednává osnova státní správě možnost zásahu do tvorby prodejních cen olejů, aby snad daňového zvýšení nebylo zneužito k neodůvodněnému zvyšování prodejních cen.

V čI. VII. osnovy nařizuje se dodatečné zdanění zásob olejů z výrobišť již vyklizených, aby se zabránilo spekulačním nákupům olejů před účinností zákona.

V čl. VIII. činí se opatření, aby z výnosu daňového zvýšení obdržel silniční fond as 47,000.000 Kč, zbytek pak ve výši 23,000.000 Kč aby byl vyhrazen státní finanční správě.

V čl. IX. navrhuje se, počátek účinnosti zákona dnem vyhlášení, aby se omezila možnost spekulačních nákupů olejů za dosavadní nižší daňovou sazbu.

V Praze, dne 1. března 1935.

Předseda vlády:
J. Malypetr v. r.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.