Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1458.
Zpráva
I. výboru zahraničního
II. výboru ústavně-právního
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1428)
k vládnímu návrhu ústavního zákona
o úpravě státních hranic s Rumunskem
I.
Tímto zákonem bude doplněna řada definitivních statutárních úprav hranic a hraničních poměrů republiky a to hranic mezi republikou Československou a královstvím Rumunským na bývalém území maďarském. Podle vládního návrhu jde o zákon ústavní v důsledku §§ 3 a 64. Ústavní listiny a jeho forma znamená toliko rozšíření platnosti zákona č. 102/1930 Sb. z. a nař., který jedná o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem i na úpravu provedenou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským a podepsanou v Praze dne 15. července 1930.
Úmluvou touto upravuje se řada otázek rázu právnického a technického jako určení a dokumentace státní hranice, udržování hraničního označení, poměry vodoprávní a vodohospodářské, veřejných cest, silnic a železnic, rybářství a úlevy při přechodu hranic.
Při určování hranice probíhající v délce 62 km řekou Tisou žádal návrh rumunský pevnou čáru, která by nebyla závislá na toku divoké, neregulované řeky, jež mění svoji polohu až na sta metrů. Zájem Československa, zejména voroplavba z rozsáhlých lesů Podkarpatské Rusi a význam všestranného využití vody v zemědělství i v jiném podnikání vyvolal čsl. návrh na hranici pohyblivou středem koryta voroplavebního. Návrh čsl. byl deliminační komisí přijat; avšak pro odpor Rumunska Konference Velvyslanců nerozhodla o této věci, nýbrž ponechala ji dohodě obou států, Rumunsko přijalo po dlouhém jednání návrh Československa a jest ztělesněn v předložené úmluvě.
Aby bylo dosaženo sjednávání dohod o vodních dílech na Tise a urychleného jejich provádění, bude ustanovena smíšená technická komise "Komise pro Tisu", složená ze dvou technických zmocněnců po jednom z každé ze smluvních stran.
Mimo tuto výjimku jest v celku Úmluva obdobná s hraničními statuty sjednanými s Německem, Rakouskem a Maďarskem.
Proto zahraniční výbor usnesl se doporučiti plenu senátu, aby přijal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu Ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem ve znění, jak je uveden v tisku 1428.
V Praze dne 13. března 1935.
F. V. Krejčí v. r.,
místopředseda.
F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.
II.
Určením hranice Československé republiky vznikly celé řady otázek právních a technických, které bylo nutno řešiti zvláštními smlouvami t. zv. hraničními statuty. Stalo se tak se všemi sousedícími státy kromě Německa, s nímž až dosud sjednán statut o úseku hlučínském a s nímž právě dokončuje se jednání o celkovém hraničním statutu. V úmluvě právě předložené senátu Národního shromáždění upravují se poměry na hranici československo-rumunské.
Jako ve smlouvách již svrchu zmíněných, s nimiž projevilo souhlas Národní shromáždění ústavním zákonem č. 102 Sb. z. a n. z r. 1930, zaveden jest i v této smlouvě pojem pohyblivé hranice, t. j. hranice, která sleduje pohyb hraniční řeky dle podmínek ve smlouvě ustanovených.
Na hranici československo-rumunské byla hranice určena čarou oné částí koryta Tisy, ve které se provozuje voroplavba. Hranice dle ustanovení úmluvy sleduje nejen posuny hlavního ramene toku, vyplývající přirozenou cestou z povodní neb z jiných zjevů, odvislých výhradně od přírody bez spolupůsobení lidské činnosti, nýbrž i takové posuny ramene, jež vyplývají z prací regulačních, pokud tyto práce vyplývají z dohod sjednaných mezi oběma státy. Poněvadž pak z těchto ustanovení mohou v budoucnu vyplynouti změny hranice, odůvodňují tato ustanovení nutnost schválení úmluvy ústavním zákonem.
Proto navrhuje vláda, aby jak pro projev souhlasu Národního shromáždění s touto úmluvou, tak i pro její vnitrostátní účinnost, pokud jde o státní hranice, bylo užito formy ústavního zákona, požadované v § 3, odst. 1 a § 64, odst. 1, bod 1 ústavní listiny.
Pokud jde o obsah navrhovaného ústavního zákona, má vláda za nejjednodušší prostě rozšířiti platnost zákona č. 142/1930 Sb. z. a n. i na hraniční statut československo-rumunský, čímž zároveň bude dosažen jednotný podklad pro výklad obou těchto ústavních zákonů, zejména pokud jde o dosah ustanovení obsažených v § 2 zákona č. 102/1930 Sb. z. a n.
Při tom se podotýká, že se udělením žádaného souhlasu Národního shromáždění dostane úmluvě po jejím vyhlášení ve Sbírce zákona a nařízení i výhod, jež poskytuje zákon ze dne 10. října 1930, č. 151 Sb. z. a n. o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, pokud půjde o její vnitrostátní provádění.
Ústavně-právní výbor usnesl se proto doporučiti plenu senátu, aby přijal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem ve znění, jak je uveden v sen. tisku č. 1428.
V Praze dne 13. března 1935.
Dr. Witt v. r.,
předseda.
Dr. Havelka v. r.,
zpravodaj.