Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1459.
Zpráva
I. výboru zahraničního
II. výboru ústavně-právního
III. výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 1434),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů rozdělených hranicí, podepsaná v Bukurešti 22. prosince 1930.
Schvalovací usnesení.
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů (žup, měst, obcí a okresů) rozdělených hranicí, podepsanou v Bukurešti 22. prosince 1930.
I.
Stanovením státní hranice čsl. rumunské byly rozděleny obvody žup ugočské, marmarošské a szatmárské a také jednotlivých okresů, ba i obcí. Vláda usnesla 20. prosince 1927 na základě § 1 zák. č. 131 z r. 1925, kam přiděliti jednotlivé části rozdělených obcí, pokud nemohou tvořiti samostatné obce. Problémem, který úmluva řeší, je úprava právních poměrů mezi oběma zúčastněnými státy o majetkových podstatách autonomních územních svazků vzniklých novou státní hranicí, případně o jmění fondů a nadací jimi spravovaných.
Úmluva stanoví tyto zásady pro toto rozdělení: rozhodný den pro stanovení jmění jednotlivých územních svazků je okamžik definitivního zavedení československé nebo rumunské správy v rozděleném území (30. června 1920), ač komise, která bude zřízena, podle čl. VII. bude moci z vážných důvodů přihlédnouti k datu jinému, zavedení faktické správy v tom kterém místě.
Klíč pro rozdělení jmění jest daňová základna padle stavu z r. 1913, protože statistická data z tohoto roku byla hned v prvních letech popřevratových zpracována. Rozdělení aktiv má býti provedeno, pokud lze, in natura. Čára dělící nemovitost jest státní hranice. Každá část územního svazku podrží ony nemovitosti, jež jsou na jejím území; jsou-li mimo obvod rozděleného okresu nebo obce, podrží je ta část, jež je na témž státním území jako dotčená nemovitost. Totéž platí o movitostech; není-li však možné anebo obtížné rozdělení movitých věcí in natura, může jedna strana za souhlasu druhé movitosti vykoupiti nebo prodati a prodejní cena se rozdělí podle klíče.
Pasiva rozdělí se podle téhož klíče.
Dlužníci českoslovenští platí své dluhy, které připadly československé části rozdělené právní jednotky v poměru 1 K rak.-uh. = 1 Kč. Rumunským částem v poměru 2 K rak.-uh. = 1 leu.
Dlužníci rumunští platí československým částem i rumunským v poměru 2 K rak.-uh. - 1 leu.
Zásady pro odhad aktiv a pasiv jsou stanoveny v článku VII. Ocenění provede se v měně státu, kde nemovitost nebo movitost jest. Ocenění a rozdělení provedou zvláštní smíšené komise čtyřčlenné, event. rozhodčí soud dvoučlenný; každá vláda jmenuje jednoho člena. Nedocílí-li se dohady v jednání komise event. rozhodčího soudu, rozhoduje arbitr, kterého rozhodčí si zvolili. Neshodnou-li se na jeho volbě, rozhodne člen spolkové rady švýcarské.
Komise mají skončiti své práce během 10 měsíců.
Některá ustanovení úmluvy, zejména ocenění starokorunových dluhů obsahují určitá břemena pro stát, resp. státní příslušníky. Proto se úmluva předkládá Národnímu shromáždění, aby projevilo souhlas podle požadavku § 64, č. 1 ústavní listiny.
Zahraniční výbor doporučuje plenu senátu, aby projevil souhlas s vládním návrhem (tisk 1434), jak jest v tomto tisku uveden.
V Praze dne 13. března 1935.
F. V. Krejčí v. r.,
místopředseda.
F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.
II.
Úmluvou upravují se právní poměry mezi oběma smluvními státy, pokud jde o majetkové podstaty svazků územní samosprávy (okresů, žup, měst a obcí) přeťatých státními hranicemi, případně o jmění fondů a nadací, jež jsou ve správě těchto svazků. Jako rozhodnou dobu pro stanovení subjektu i výše jmění volila úmluva z ohledů praktických okamžik, kdy byla definitivně zavedena československá nebo rumunská správa v rozděleném území. Podle zásad a pravidel v úmluvě obsažených provedou odhadní a rozdělovací řízení zvláštní smíšené komise pro každý dotčený svazek zvláště. V těchto komisích budou zastoupeny jak smluvní státy, tak i rozdělené části územních samosprávných svazků. Komise rozhodují jednomyslně; úmluva však pamatuje na to, jak odstraniti rozpor, nebude-li v komisi jednomyslnosti, v kterémžto případě rozhodne rozhodčí soud, po případě vrchní rozhodčí. Úmluva respektuje dobrovolné dohody příslušných svazků sjednané o rozdělení majetku v době do 30. listopadu 1930.
Vzhledem k ustanovení § 64, č. 1 ústavní listiny vyžaduje úmluva schválení Národního shromáždění, poněvadž z provádění jejích ustanovení mohou vyplynouti určitá majetková břemena, - zejména ve směru způsobu plnění závazků - a to jak pro československé věřitele i dlužníky v jejich poměru k rozděleným částem správní jednotky, tak i pro československé části rozdělených správních obvodů, po případě i pro stát.
Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh této úmluvy ve schůzi dne 13. března 1935, schválil jej podle znění sen. tisku č. 1434 a doporučuje jej slavnému senátu ke schválení.
V Praze dne 13. března 1935.
Dr. Witt v. r.,
předseda.
Dr. Havelka v. r.,
zpravodaj.
III.
V důsledku úpravy státní hranice mezi ČSR a královstvím Rumunským byly rozděleny obvody některých bývalých žup (ugočské, marmarošské a satumarské) a některých bývalých správních okresů.
Ministerská rada ve své schůzi dne 20. prosince 1927 usnesla se na tam, aby vláda ČSR byla podle § 1 zák. č. 131/1925 zmocněna provést v příslušném kraji změnu obvodů jednotlivých obcí, k nimž přivtěleny byly části z obcí dříve rumunských. To se stalo během času v 16 případech.
Rozdělení obvodů postižených autonomních svazků vzešla nutnost upraviti právní poměry o majetkových podstatách těchto svazků, i o jmění fondů a nadací jimi spravovaných.
Úmluvou ze dne 22. prosince 1930 dohodly se obě súčastněné strany o zásadách, podle nichž majetek okresů a obcí, o které jde, bude rozdělen, pokud se tak již nestalo dobrovolnými dohodami, sjednanými do 30. listopadu 1930.
Úmluva vysvětluje v úvodních článcích pojem rozdělených správních obvodů a pak vytyčuje zásady, podle kterých má majetek těchto býti rozdělen. Podrobně je vše vysvětleno v důvodové zprávě vládní.
Protože některá ustanovení úmluvy obsahují jistá břemena pro stát, či jednotlivce, předkládá se tato podle ustanovení § 64, č. 1 ústavní listiny Národnímu shromáždění k projevení souhlasu.
Z toho důvodu navrhuje rozpočtový výbor senátu, aby senát schválil onu úmluvu mezi ČSR a Rumunskem o rozdělení majetku správních obvodů státní hranicí rozdělených, podepsanou v Bukurešti 22. prosince 1930.
V Praze dne 14. března 1935.
Dr. J. Karas v. r.,
předseda.
Jos. Hubka v. r.,
zpravodaj.