Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1465.

Finančním zákonem ze dne 24. února 1933, čís. 37 Sb. z. a n., byly na rok 1933 stanoveny státní výdaje částkou
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.632.537.770 Kč

a státní příjmy částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.634.170.060 Kč.

Státní rozpočet předvídal tudíž přebytek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.632.290 Kč.

Podle státního závěrečného účtu za rok 1933 činily skutečné výdaje a příjmy:

výdaje preliminované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . 8.931.318.204,28 Kč,

příjmy preliminované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.378.804.473,53 Kč,

takže z výdajů a příjmů, s nimiž rozpočet počítal,

vyplynul ve skutečnosti schodek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.552.513.730,75 Kč.

Vedle toho činily skutečné výdaje, jež nebyly pojaty

do rozpočtu (nepreliminované) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 656.660.917,20 Kč,

takže celkový schodek proti rozpočtovým příjmům činil . . . . 2.209.174.647,95 Kč.

Započte-li se sem schodek v oddílu B Zálohy . . . . . . . . . . . . . 110.969.313,85 Kč,

bylo nutno z příjmů mimorozpočtových uhraditi celkový

schodek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.320.143.961,80 Kč.

K úhradě bylo použito :

a) přebytku hospodářství průběžného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2.372.642,85 Kč,

b) výtěžku úvěrních operací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.120.233.699,45 Kč.

Zbytek po úhradě splatných pokladničních poukázek

v částce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 740.008.725,00 Kč

zvýšil pokladní hotovost k 31. prosinci 1933 na . . . . . . . . . . . . . 699.304.006,65 Kč
(proti 637.191.151,15 Kč dne 31. prosince 1932).

Srovnáme-li nekryté výdaje preliminovaného a nepreliminovaného etátu s rozpočtovými příjmy za leta 1931-1933, obdržíme tento obraz:

Úhrnný schodek státního hospodaření za

rok 1931 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.399.516.548,88 Kč,

rok 1932 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.890.620.726,49 Kč,

rok 1933 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.209.174.647,95 Kč.

Na pohled největší schodek nekrytých výdajů rozpočtovými příjmy vykazoval rok 1931. Pozorujeme-li však povahu těchto schodků, poznáme, že v jejich složení nastala podstatná změna, a to po té stránce, že nekryté výdaje rozpočtovými příjmy připadají stále větší měrou na vlastní schodky rozpočtového hospodářství, jak nám to ukazuje použití příjmů z úvěrních operací:

V procentech připadalo z úvěrních operací na splacení státních půjček a na investice r. 1931 ca 80%, r. 1932 ca 42% a r. 1933 ca 40,2%. Na schodky z hospodaření rozpočtového a výdaje jiného druhu připadalo tudíž r. 1931 452.624.986,90 Kč, r. 1932 1.088.107.574,20 Kč a v r. 1933 1.874.182.506,90 Kč.

Nepříznivý výsledek státního hospodaření v r. 1933 proti rozpočtu tkví převážně v tom, že rozpočet počítal s příjmy mnohem vyššími nežli jak k tomu opravňovaly příjmy v roce 1932. Mělo se totiž za to, že krise je na přelomu a že se státní příjmy v roce 1933 zvednou. Ve skutečnosti pokračoval pokles státních příjmů i v r. 1933, ačkoliv nikoliv v tak spádném tempu jako v r. 1932. Uvedeme-li příjmy a výdaje v letech 1931-1933 na stejnou základnu, činil v r. 1932 pokles preliminovaných příjmů proti roku minulému 405.314.966 Kč 09 hal., a připočteme-li k tomu zvýšení některých daní, k němuž došlo v r. 1932, dokonce okrouhle 765 mil. Kč. Naproti tomu činil pokles státních příjmů v r. 1933 proti roku 1932 toliko 263.710.089 Kč 13 h.

Finanční zákon k rozpočtu na r. 1933 počítal opětně s tím, že všechny výdaje nebude lze krýti preliminovanými příjmy, proto učinil opatření, aby jistá vydání byla uhrazena z úvěrních operací. Opatření to však zdaleka nestačilo, aby byla zajištěna rovnováha rozpočtového roku. Bylo přijato méně než rozpočet předpokládal:

a) na soukromohospodářských příjmech o . . . . . . . . 487.406.750,80 Kč

b) na veřejnohospodářských příjmech o . . . . . . . . . . 767.958.835,73 Kč

c) nebyla uzákoněna dávka nouzová . . . . . . . . . . . . .100.000.000,00 Kč

d) byly překročeny (v jednotlivých kapitolách) preliminované

výdaje o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253.208.843,83 Kč.

Překročení povolených úvěrů nastalo u těchto kapitol:

u kap. 5. ministerstvo národní obrany na výdaje osobní částkou 7.882.041 Kč 55 h;

u kap. 17. ministerstvo soc. péče v celkovém úvěru částkou 179.577.076 Kč 45 h;

u kap. 21. ministerstvo financí v celkovém úvěru částkou 178.839.250 Kč 13 h.

Překročení osobních výdajů u ministerstva národní obrany bylo uhrazeno úsporami ve věcných výdajích, takže překročení kapitoly nenastalo. U ministerstva sociální péče překročení způsobeno zvýšenou potřebou na podporu nezaměstnaných, dále zvýšeným nákladem na starobní podpory, hlavně však v důsledku toho, že nedošlo k uzákonění nouzové dávky k účelům této kapitoly určené. U ministerstva financí vznikla větší potřeba u titulu 5 (všeobecná pokladní zpráva), a ta hlavně v důsledku 3 položek, s nimiž rozpočet nepočítal: 1. debetních úroků a výloh ze šekového řízení za leta 1926-1933 v částce 63.819.634 Kč 75 h; 2. realisace státních záruk v částce 158.685.472 Kč 65 h (z čehož připadá na dluh Ústř. bratrské pokladny v Praze 144.599.000 Kč, na dluh firmy Wiesiner v Chrudimi 86.472 Kč 65 h; kromě toho je sem započtena odepsaná částka 14.000.000 Kč použitá na sanaci Americko-slovenské banky v Bratislavě; 3. platby 51.500.000 Kč na dlužný příspěvek státu ke "Zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů". Vůči tomu uspořeno bylo u titulu 1-4 16.475.756. Kč 25 h. O souhlas Národního shromáždění k překročení výdajů v uvedených případech nebylo vládou požádáno, ačkoliv o to jednotlivá ministerstva žádala.

Naproti tomu celková výdajová náležitost u jednotlivých rozpočtových kapitol vykazuje snížení proti rozpočtu o částku 105.207.482 Kč 75 h, jež připadá hlavně na úspory při osobních výdajích.

Nedoplatky na veřejných dávkách činily koncem r. 1933 po odečtení přeplatků celkem 4.822.489.027 Kč 70 h. Proti nedoplatkům vykázaným na konci r. 1932 zmenšily se jedině u přímých daní o 148.342.210 Kč 15 h, kdežto u daně z obratu a daně přepychové se zvýšily o 47.822.180 Kč 05 h, u spotřebních daní o 2.462.293 Kč a u poplatků o 149.407.484 Kč 45 h. Podle § 7 zákona o půjčce práce č. 48/1933 Sb. z. a n. byla zaplacena na nedoplatcích za rok 1930 a leta předchozí částka 540.156.361 Kč 10 h, takže s 25% odpisem z dlužné daně v částce 180.052.120 Kč 40 h měla býti podle § 7 zákona o půjčce práce zlikvidována částka 720.208.481 Kč 50 h. Částka tato nebyla však v r. 1933 úplně zlikvidována. Podstatnější snížení nedoplatků tímto opatřením nenastalo, ježto vzrostly neúměrně nedoplatky za leta 1931 a 1932. Neúměrně vysoké nedoplatky přímých daní a daně obratové se vyskytují v sídlech zemských finančních úřadů ve velkých městech. Nejvyšší kontrolní úřad má za to, že u těchto úřadů bylo by třeba uvésti agendu do náležitého stavu vhodnými opatřeními personálními a organisačními. Je poučno upozorniti na přehled o hrubém výnosu veřejných dávek za roky 1919-1933, sestavený podle jednotné srovnávací základny. Poznáme z toho, že hrubý výnos veřejných dávek poklesl od r. 1928, kdy státní hospodářství končilo značným přebytkem, do r. 1933 toliko okrouhle o 1.100.000.000 Kč, z čehož vysvítá, že nepříznivý stav státních financí v r. 1933 zaviněn byl větší měrou zvýšenými výdaji a schodky státních podniků nežli poklesem veřejnoprávních příjmů.

Stav státních podniků zlepšil se povšechně proti r. 1932 jen nepatrně. Zlepšení jeví se převážně v nižším schodku u československé pošty, státních drah a státních lesů a statků. Naproti tomu tabáková režie snížila svůj zisk o 81 mil. Kč, rovněž poklesl značně zisk stát. báňských a hutnických závodů. V r. 1932 skončily státní podniky ziskem 398.349.081 Kč 20 h, kdežto v r. 1933 ziskem 460.191.818 Kč 73 h. Výtěžek tabákové režie, jenž činil 1.294.455.602 Kč 75 h, byl tedy i v r. 1933 z větší části stráven schodky jiných státních podniků.

Podíly samosprávných svazků a státních fondů na státních daních, dávkách a poplatcích vykazují tyto výsledky: Na podíly samosprávných svazků na státních daních atd. vydáno bylo z hrubého příjmu úhrnem 1.683.646.593 Kč 45 h proti 1.640.732.900 Kč, jak stanovil rozpočet. Zvýšení připadá hlavně na vrub učitelských platů, na něž nestačila částka 925 mil. Kč, stanovená článkem 4 finančního zákona, ačkoliv byla proti r. 1932 zvýšena o 125 mil. Kč. Podíly státních fondů (silničního, melioračního a vodohospodářského) zmenšily se proti rozpočtu v náležitosti o 17.526.131 Kč 25 h v důsledku slabšího výnosu příslušných daní. Všechny tyto fondy obmezily z úsporných důvodů podstatně svou činnost. Tak zmenšil silniční fond své výdaje proti rozpočtu o 186.428.081 Kč 70 h, fond pro vodohospodářské meliorace o 34.246.369 Kč 90 h a fond vodohospodářský při ministerstvu veřejných prací o 50.232.620 Kč 40 h.

Na mimořádná přechodná o patření určeno bylo rozpočtem na rok 1933 celkem 825 mil. Kč, z čehož největší částka 700 mil. Kč připadala na péči o nezaměstnané. Výdaje tyto měly se hraditi z daně důchodové a z daně obratové a dále z nouzové dávky, která měla vynésti 100 mil. Kč. Ježto tato dávka nebyla zavedena, zmenšila se o její předvídaný výnos úhrada. Nově přibyla sem nepreliminovaná položka 69.617.858 Kč 75 h odvedená obilním syndikátem, ale použitá k intervenčním nákupům obilí a částečně (9 mil. Kč) na bezplatný příděl chleba nezaměstnaným.

Státního dluhu přibylo za r. 1933 3.201.165.005 Kč 90 h, ubylo 1.313.540.301 Kč 85 h, činí tudíž vzrůst státního dluhu 1.887.624.704 Kč 05 h, což je největší přírůstek státního dluhu v posledních letech. Nejvíce přispěla k tomu 5% půjčka práce, která vynesla 2.010.339.600 Kč. Počáteční státní dluh, vykázaný koncem r. 1932 částkou 35.437.113.223 Kč 65 h zvýšil se koncem r. 1933 na 37.324.737.927 Kč 70 h. Z toho činí

vnitřní dluh založený (dlouhodobý) . . . . . . . 23.313.722.724 Kč 20 h,

vnitřní dluh přechodní . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.439.572.423 Kč 20 h,

dluh zahraniční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.977.970.187 Kč 30 h,

dluh státovkový . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.593.472.593 Kč 00 h.

Připočteme-li k přechodnému dluhu francouzskou půjčku z r. 1932 v částce 793.405.200 Kč, která je splatna 1. dubna 1937, shledáme, že krátkodobé dluhy státní překročily značně 5 miliard. Poměrně malý vzrůst přechodového státního dluhu v r. 1933 - o 353.903.749 Kč 85 h - vysvětluje se emisí půjčky práce, jejíž výsledky byly z větší části použity k úhradě pokladního schodku. Státovkový dluh zmenšil se za rok 1933 o 93.077.880 Kč 15 h dalšími platy na dávku z majetku, splátkami záloh poskytnutých ku proplácení bonů, podílem státu ze zisku Národní banky atd. Kromě toho nastaly v této skupině tyto důležité změny: Podle ustanovení §§ 13 a 14 zákona čís. 48/1933 Sb. z. a n. stanoven na místě pravidelného slosování a umořování státního dluhu mimořádný úmor v částce 266.624.898 Kč 90 h. Částku tuto tvoří dluhopisy státních půjček složené na vyrovnání daňových nedoplatků podle tohoto zákona, určené k odpisu v knize státního dluhu. Účetně nebyl však ještě v r. 1933 tento úmor proveden. Dále přistoupila k úhradě výdajů státního dluhu, a to úrokové služby, kuponová daň v částce 120.437.384 Kč 35 h.

V resoluci rozpočtového výboru senátu z 21. listopadu 1933 bylo žádáno, aby se vláda "postarala o to, by Nejvyšší účetní kontrolní úřad mohl do státní účetní závěrky za r. 1933 pojmouti vyúčtování obchodů Bankovního úřadu ministerstva financí v likvidaci, jež stát podle zákona ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n. převzal do své správy, jakož i vyúčtování zvláštní reservy, zřízené podle úmluvy mezi vládou a Národní bankou ze dne 2. února 1927 pro případné ztráty při likvidaci zmíněných obchodů, pokud je spravovala Národní banka". Podle sdělení presidenta Nejvyššího účetního kontrolního úřadu ze dne 17. září 1934 nemohlo býti toto vyúčtování pojato do státního závěrečného účtu za r. 1933 z té příčiny, že dohoda ministra financí s guvernérem Národní banky byla schválena bankovním výborem a bankovní radou až 11. září 1934, kdy již státní závěrečný účet za rok 1933 byl vytištěn. Stane se tak v závěrečném účtu za rok 1934.

Zvláštní fond pro konsolidaci přechodného státního dluhu. Finanční zákon pro rok 1933 neobsahuje již ustanovení o odvodech přebytku z výnosu daně důchodové, daní výdělkových a daně z obratu do zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu. Poněvadž kromě úroků z cenných papírů a vkladů u peněžních ústavů nemá fond jiných příjmů a jeho hotovosti jsou používány podle příslušných zákonů jednak pro službu jiného státního dluhu než přechodného a na různá jiná vydání, zmenšuje se stále jeho jmění. V r. 1933 zmenšilo se ryzí jmění fondu o 64.682.761 Kč 55 h hlavně v důsledku toho, že 60 mil. Kč bylo použito na úrokovou službu stát. dluhu. Hotovosti fondu uložené pod titulem "aktivní nedoplatky" u některých peněžních ústavů, jež koncem raku 1932 činily 229.807.062 Kč 20 h, snížily se na 216.207.965 Kč 35 h.

Na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku bylo do konce r. 1933 zaplaceno celkem 6.974.203.339 Kč 32 h. V r. 1933 činily platby, odpisy, slevy atd. dohromady 185.366.740 Kč 49 h, čímž snížila se povinnost této dávky na r. 1934 na 600.814.836 Kč 69 h. Stát dluhuje z této dávky koncem r. 1933 ještě částku 519.469.331 Kč 12 h, již použil na splácení státních bonů podle čl. XII. zákona č. 102/1925 Sb. z. a n. a již je povinen této dávce vrátiti.

Kromě účtů fondů již jmenovaných obsahuje státní závěrečný účet za rok 1933 ještě účty těchto fondů:

Účet státního fondu elektrisačního zřízeného zákonem ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n. Fond tento hospodaří skoro veskrze s vypůjčenými penězi, neboť státní příspěvek je nepatrný. Aktiva fondu činila ke dni 31. prosince 1933 64.153.350 Kč 55 h a skládala se ze zápůjček poskytnutých různým elektrárenským podnikům. Pasiva rovnala se aktivům, a tvořily je zápůjčky sociálně pojišťovacích ústavů. Oproti předchozímu roku zvýšila se aktiva resp. pasiva fondu o 18.486.683 Kč 85 h.

Účet státního fondu pro pojišťování vývozních úvěrů. Tento fond zřízený zákonem ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n. byl teprve ve svém počátečním rozvoji. Je dotován státním příspěvkem, podíly z pojišťovacích prémií a záručními provisemi. Nezaznamenává ani v r. 1933 vážnějších ztrát. V důsledku toho vzrostlo ryzí jmění fondu na 4.594.929 Kč 65 h proti 2.986.252 Kč 70 h před rokem.

Účet státního bytového fondu odd. A 1/2 - pro záruky. V účtu tohoto fondu nastala proti roku předchozímu ta příznačná změna, že stouply značně zápůjčky na anuity, a to z 336.207 Kč 80 h 31. prosince 1932 na 1.102.405 Kč 25 h dne 31. prosince 1933. Jeví se v tom stísněná situace stavebních družstev, z nichž mnohé nemohly dostáti svým povinnostem oproti věřitelem, jejichž pohledávky byly zaručeny státem. Jmění fondu obnášelo 31. prosince 1933 43.644.447 Kč 30 h a zvětšilo se oproti 1. lednu téhož roku o 1.908.412 Kč 25 h. Bylo uloženo skoro veskrze ve státních papírech.

Státní bytový fond, odd. B - pro přímé zápůjčky. Ryzí jmění fondu obnášelo 31. prosince 1933 15.607.390 Kč 60 h a zvětšilo se proti 1. lednu téhož roku o 728.760 Kč 67 h. Z jmění je uloženo 13.888.350 Kč v cenných papírech státních, 1.713.524 Kč 35 h v zápůjčkách stavebním družstvům a 6.915 Kč 20 h bylo na hotovosti. Peníz uložený v zápůjčkách stavebním družstvům se zmenšuje úmorem. Ani ten ani onen fond nepožívá státních příspěvků a jmění jejich se zvětšuje jen o běžné úroky.

Pasiva a aktiva z hospodaření na rozpočet a mimo rozpočet. Pasiva ze státního hospodaření na rozpočet (vyjma státní dluh) činila koncem roku 1933 celkem 683.929.579 Kč 60 h a snížila se asi o 3 1/2 mil. proti roku 1932. Hlavní položku tvoří zmíněné již nesplacené zálohy z dávky z majetku na proplácení státních pokladních poukázek v částce 519.469.331 Kč 10 h, dále anuitní dluhy ministerstva veřejných prací v částce 123.954.049 Kč 35 h a výpůjčky na státní podpory k zemědělským účelům v částce 35.000.000 Kč. V pasivech z hospodaření mimo rozpočet se vykazuje jediná položka: dluh konsorciu peněžních ústavů na zálohu poskytnutou na regulaci kursů státních dluhopisů v částce 350.400.187 Kč. Aktiva z hospodaření na rozpočet koncem r. 1933 dostoupila částky 12.472.991.197 Kč 80 h, což je o 1.654.615.860 Kč 05 h více než koncem 1932. Hlavní položky tvoří státní zálohy na zvýšené platy učitelské, jež stále ještě účtuje si stát k dobru, ačkoliv se počítá při konečném zákonitém řešení s jejich úplným odpisem. Částka tato činí 8.870.975.842 Kč 15 h a zvýšila se oproti r. 1932 o náležitost 989.659.405 Kč 55 h. Dále záloha náhradovému fondu. Státního pozemkového úřadu v částce 150 mil. Kč, zálohy a půjčky ministerstva soc. péče v částce 295.939.827 Kč 15 h, příděly ze státních půjček státním fondům a samosprávným svazkům v částce 597.623.688 Kč 50 h, různé zálohy a půjčky, hlavně soukromým podnikům v úhrnné částce 404.706.248 Kč 50 h a konečně zálohy na náklady z převzetí Košicko-bohumínské dráhy a místních drah v částce 1.592.769.939 Kč 35 h. Proti r. 1932 zvětšily se zálohy a půjčky o 139.045.693 Kč 15 h, což se vysvětluje tím, že byla sem zahrnuta částka zaplacená státní pokladnou za Bratrskou pokladnu, jež ovšem je aktivem toliko na papíře.

Aktiva z hospodaření mimo rozpočet činila koncem roku 2.665.136.076 Kč 47 h a největší její položky tvořily starší pohledávky za učitelské platy a pohledávky za provozní schodky Košicko-bohumínské dráhy a místních drah do konce r. 1923. Celkem tvořila aktiva z hospodaření rozpočtového a mimorozpočtového úhrnem 15.138.127.274 Kč 27 h, z čehož sotva třetinu lze považovati za aktivum skutečné.

Státní dluhy a státní majetek. Sečteme-li, co stát a jeho fondy byly koncem r. 1933 dlužny, obdržíme tento obraz:

Vlastní státní dluh (včetně dluhu státovkového) . . . . . . . . 37.324,737.927 Kč 70 h

Pasiva z hospodaření na rozpočet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 683.929.579 Kč 60 h

Pasiva z hospodaření mimo rozpočet . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350.400.187 Kč 00 h

Dluhy silničního fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.186.339.530 Kč 89 h

Dluhy melioračního fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.830.934 Kč 25 h

Dluhy vodohospodářského fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280.784.642 Kč 35 h

Nedoplatky vlastní státní správy skup I. . . . . . . . . . . . . . . . . .573.185.468 Kč 05 h

Oproti tomu nelze jmění státu, fondu a státních podniků zatím přesněji zjistit, ježto příslušné soupisy nebyly dosud úplně provedeny. Podle aktivních položek uvedených ve státním závěrečném účtu za r. 1933 a podle dosud zjištěného ryzího jmění státních podniků a provedeného odhadu ceny státních nemovitostí lze souditi, že aktiva státu, jeho podniků a fondů převyšují značně uvedené zadlužení. Dlužno ovšem počítati s tím, že větší část z aktivních pohledávek státních bude odepsána.

K uvedené sumě státního zadlužení třeba připočísti zvýšení zahraničního dluhu v důsledku odhodnocení koruny, jež podle kursů z 30. června 1934 by činilo 779.430.815 Kč 95 h. Naproti tomu zmenšuje se státní dluh o zásobu státních dluhopisů, jichž měl stát ve vlastní držbě 31. prosince 1933 za 799.383.750 Kč proti zásobě v ceně 153.371.375 Kč vykázané před rokem. Zvýšení zásoby státních dluhopisů vysvětluje se tím, že stát v roce 1933 prostřednictvím Zemské banky přikročil k nákupu státních papírů na volném trhu za účelem regulování jejich kursu.

Rozpočtový výbor senátu projednávaje státní závěrečný účet za r. 1933 ve schůzi konané dne 13. března 1935 vyslovil opětně své uznání Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, že závěrečné účty státního hospodaření za r. 1933 dostaly se ještě před projednáváním rozpočtu 1935 zákonodárným sborům. Pokud se týče skutečných výsledků státního hospodaření na rozpočet v r. 1933, poznamenává rozpočtový výbor, že se velmi značně odchylují od preliminovaných příjmu i výdajů. Ježto rozdíly ty se vysvětlují kritickými poměry hospodářskými, jež na jedné straně podstatně snížily státní příjmy, na druhé pak zvýšily nutné výdaje, nelze z nepříznivého výsledku státního finančního hospodářství za r. 1933 činiti odpovědnou vládu, proto navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát:

a) schválil státní závěrečný účet republiky Československé za r. 1933, předložený Národnímu shromáždění Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku;

b) dodatečně schválil při kap. 17 a 21 překročení výdajů, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu téže kapitoly, a při kap. 5 překročení osobních výdajů;

c) schválil resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 13. března 1935.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

Fr. Modráček v. r.,

zpravodaj.

Vláda se opětně upozorňuje, aby dbala ustanovení finančního zákona a vyžádala si včas souhlasu Národního shromáždění pro výdaje, které nelze hraditi přípustným přesunem v téže kapitole. Poněvadž v nepreliminovaných výdajích na rozpočet ve státním závěrečném účtu za r.1933 objevují se opětně položky, jež mohly býti předvídány, žádá se vláda, aby příště takové položky zařaďovala přímo do rozpočtu. Vzhledem k tomu, že opětně vzrůstají nedoplatky daní, dávek a poplatků, což je důsledkem nejen zhoršených hospodářských poměrů, ale je též zaviňováno pozdními předpisy a upomínkami, doporučuje se finančnímu ministerstvu, aby přikročilo k účelnější organisaci finančních a berních úřadů a k zjednodušení jejich agendy, tak aby se odstranil z nich tečný byrokratismus a aby tyto úřady se uvolnily pro dochvilné vyměřování a upomínání státních berní a včasné vyřizování rekursů, jež často po několik let nejsou vyřizovány.