Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1470.
Odpovědi:
1. ministra národní obrany na interpelaci sen. Kříže a soudr. ve věci zadání pečení chleba z vojenské mouky pro posádku v Č. Budějovicích (tisk 1400/2)
2. ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. Karpíškové, Johanise a soudr. ve věci bezplatného očkování dětí proti záškrtu (tisk 1420/2)
3. ministra vnitra na interpelaci sen. Pilze a soudr. stran bezdůvodného rozpuštění schůze jabloneckou státní policií, mimo to stran bezdůvodného potrestání svolavatele této schůze (tisk 1400/1)
4. ministra vnitra na interpelaci sen. Ant. Nováka, Dundra a soudr. a poměrech, které zavládly v okrese Snina, na východním Slovensku, za úřadování okresního náčelníka Julia Durčinského (tisk 1404/2)
5. ministra zahraničních věcí na interpelaci sen. Pilze a druhů ve věci zavlečení československého dělníka (tisk 1404/1)
6. ministra zahraničních věcí na interpelaci sen. Stolberga, Fr. Scholze a druhů o provedení článku 312 Versailleské smlouvy (tisk 1404/5)
1470/1.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci senátora Kříže a soudruhů
ve věci zadání pečení chleba z vojenské mouky pro posádku v Č. Budějovicích (tisk 1400/2).
V nynější době těžké hospodářské krise je snahou vojenské správy, aby vojenské dodávky byly rozděleny pokud možno nejvíce uchazečům. V některých případech je pak rozdělení dodávky nutným v zájmu řádného zásobování armády. Z těchto důvodů rozhodla vojenská správa, aby dodávka chleba pro posádku v českých Budějovicích na rok 1935 nebyla zadávána toliko jedinému uchazeči, nýbrž byla rozdělena mezi uchazečů několik. Za tím účelem rozdělila město na tři obvody a v každém z nich vypsala poměrnou část dodávky samostatně.
Firma "Monopol" Bří Zátkové, mlýn a pekárna České Budějovice ucházela se o dodávku ve všech třech obvodech, avšak ani v jediném nebyla nejlevnější.
Jest sice pravda, že zástupce firmy nabídl ještě před zadáním přizpůsobiti se nabídce nejlevnější, avšak při tom kladl další podmínku (zadání chleba ve dvou obvodech), na kterou nemohla vojenská správa přistoupiti, neboť by byla musela opomenouti některou z firem levnějších.
Za těchto okolností nemohlo býti k firmě "Monopol" přihlédnuto.
Praha, dne 18. února 1935.
Ministr národní obrany:
Bradáč v. r.
1470/2.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci sen. Karpíškové, Johanise a soudruhů
ve věci bezplatného očkování dětí proti záškrtu (tisk 1420/2).
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy od počátku věnuje zvýšenou pozornost onemocnění záškrtem a všemi po ruce jsoucími prostředky hledí zameziti nebezpečí záškrtu.
V posledních letech zejména použilo vždy ze svého rozpočtu celého úvěru určeného ku potírání epidemií a hledělo umožniti očkování Ramonovým anatoxinem dětem chudých, nemajetných jakož i nezaměstnaných rodičů ve věku do 7 let a to tím způsobem, že jednotlivým sdružením, spolkům a korporacím udělovalo pro tyto chudé a nemajetné děti podporu 4 Kč pro jedno dítě na anatoxin odebíraný pro očkování ze Státního zdravotního ústavu.
Poněvadž dosavadní akce očkovací ať už šlo o akce, jež prováděly jednotlivá rodičovská sdružení, či spolky sociálně-zdravotní neb charitativní, byly velmi nejednotné, získalo ministerstvo zdravotnictví všechny lékařské korporace a sociálně zdravotní instituce k tomu, aby propagovaly jednotné provádění celé akce očkovací na celém území státu podle daných směrnic. Proto ustavil se též u ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zvláštní ústřední sbor ze zástupců ministerstev, zdravotních a sociálních institucí a korporací na akci interesovaných, který zahájil již svoji činnost, a od ní lze se nadíti zdárného, účelného a hospodárného provádění akce k zamezení onemocnění záškrtem.
Jako v letech minulých hodlá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy i v roce 1935 akci pro zamezení onemocnění záškrtem podporovati podle rozpočtových možností tak, aby bylo umožněno očkování chudých a nemajetných děti ve věku do 7 let poskytováním podpory k úhradě výloh za anatoxiny.
Ku konci poukazuje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ještě k tomu, že očkování proti záškrtu je dosud pouze dobrovolné, jelikož s očkováním není dosud takových zkušeností, aby mohla býti zákonem stanovena povinnost děti proti záškrtu očkovati.
V Praze, dne 1. března 1935.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina v. r.
1470/3 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora Pilze a soudr.
stran bezdůvodného rozpuštění schůze jabloneckou státní policií, mimo to stran bezdůvodného potrestání svolavatele této schůze (tisk 1400/1).
Veřejnou schůzi lidu, uvedenou v interpelaci, zástupce úřadu rozpustil, poněvadž řečník, který byl již před tím třikráte napomenut, že nemluvil k ohlášenému programu schůze, pronesl výrok, zakládající podle náhledu zástupce úřadu skutkovou podstatu přečinu ve smyslu § 300 tr. z. Postupu zástupce úřadu nelze podle výsledků šetření nic vytýkati.
Trest, uložený svolavateli schůze Františku Weissovi, zemský úřad v Praze k podanému odvolání zrušil.
Vzhledem k uvedeným okolnostem nemám důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 13. února 1935.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Překlad ad 1470/3.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Senators Pilz und Genossen
betreffend die grundlose Auflösung einer Versammlung seitens der Gablonzer Staatspolizei, außerdem die grundlose Bestrafung des Einberufers dieser Versammlung (Druck 1400/1).
Die in der Interpellation angeführte öffentliche Volksversammlung wurde vom Vertreter der Behörde aus dem Grunde aufgelöst, weil der Redner, welcher vor dem dreimal gemahnt wurde, weil er nicht zum angemeldeten Programme der Versammlung sprach, einen Ausspruch tat, welcher nach Ansicht des Vertreters der Behörde den Tatbestand des Vergehens im Sinne des § 300 Str.-Ges. begründete. Das Vorgehen des Vertreters der Behörde kann nach dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebungen in keiner Richtung bemängelt werden.
Die über den Einberufer der Versammlung Franz Weiss verhängte Strafe wurde über eingebrachte Berufung vom Landesamte in Prag aufgehoben.
Im Hinblicke auf die angeführten Umstände finde ich keine Veranlassung zu irgendwelcher Verfügung.
Prag, am 13. Feber 1935.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
1470/4.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátorů Ant. Nováka, Dundra a soudr.
o poměrech, které zavládly v okrese Snina, na východním Slovensku, za úřadování okresního náčelníka Julia Durčinského (tisk 1404/2).
Od r. 1930 je okres sninský postižen těžkou hospodářskou krisí. Pro nedostatek odbytu dřeva ustaly všechny lesní práce a provoz zastavily i 4 parní pily, jediné to místní průmyslové závody. Proto okresní náčelník Durčinský vynaložil značné úsilí, aby za účinné finanční podpory okresu, země Slovenské a státu co nejintensivněji zaměstnal místní chudobný lid na nutných rekonstrukcích místních komunikací, jež od války, kdy tento okres byl též jevištěm válečných operací, byly v tak nepříznivém stavu, že mezi některými obcemi nebylo možné spojení ani selskými povozy. K úhradě nákladů spojených s úpravou t. zv. vicinálních cest, udržovaných z příspěvků jednotlivých interesentů - jmenovitě obcí - přispívají zúčastněné obce v zemi Slovenské, pokud se jim k tomu nedostává hotových peněžních prostředků, ode dávna naturálním plněním, t. j. dodáváním materiálu a konáním ručních prací (čl. I/1890, a § 39, odst. 1 zák. čís. 328/1921 Sb.).
Při takovémto způsobu naturálního plnění jsou zavázáni vlastníci povozů pravidelně dodati potah a ostatní t. zv. ruční práce, mohou však místo toho zaplatiti přesně stanovenou tomu odpovídající peněžitou náhradu. Při vymáhání tohoto naturálního plnění narazily však obce, notářské úřady a okresní úřad na značné těžkostí, zvláště nepochopení části obyvatelstva; uvedené úřady však nemohly - neměla-li zmíněná všeužitečná akce ztroskotati - odpustit naturální plnění resp. zapravení odpovídající peněžité náhrady nikomu, kdo od této povinnosti nebyl výslovně zákonem osvobozen (§ 39, odst. 6 zák. čís. 329/1921 Sb.).
Jen tak se podařilo okresnímu náčelníkovi Durčinskému uvésti za dobu svého působení postupně všechny vicinální cesty v okrese do schůdného stavu, zříditi potřebné mosty a propustě a leckde i osázeti cesty ovocným stromovím.
V případech Markuse Rotha a spol. nešlo o potrestání resp. o uložení pokut, nýbrž o vymáhání peněžité náhrady za naturální plnění, jež jim bylo řádně podle zákona uloženo, jež však přes několikerou výzvu nevykonali ani se neomluvili. Ač jmenovaní byli ve výměru okresního úřadu řádně poučeni o právu odvolacím, práva toho nepoužili.
Též u dalších občanů z obce Ruský Hrabovec jde o naturální plnění výše naznačeného druhu. Vadnou stylisací některých výměrů (na př. Michalu Korejcovi, Andreji Bilcovi, Juraji Berežnaninovi a Andreji Bachurovi) bylo uvedeno slovo "pokuta" na místo správného znění "peněžitá náhrada" za nevykonané práce. Tyto formální závady byly okresnímu náčelníkovi vytknuty.
Malorolník Michal Sepka z Rus. Hrabovce podal si u okresního úřadu ve Snině dne 12. dubna 1934 žádost o podporu za zhynutého koně, aniž však uvedl, že mu tento kůň zahynul při naturální práci. Tato žádost nebyla však - jak se v interpelaci mylně uvádí - zamítnuta, nýbrž s jejím vyřízením se ještě sečkává, ježto pro poskytnutí žádaného odškodnění nemá okres dosud potřebné peněžité úhrady.
Podotýkám, že nemajetným dlužníkům, u nichž provedená exekuce měla negativní výsledek, byla předepsaná náhrada odepsána.
Jan Capulič-Remáč byl pro podněcování občanů proti obecnímu starostovi v Ruské Bystré dne 7. června 1934 rozsudkem policejního trestního soudce ve Snině č. 599 odsouzen pro přestupek čl. 3. zákona č. 125/1927 Sb. k pokutě 40 Kč a k náhradě nákladů řízení (svědečné starostovi obce) v částce 10 Kč. Tento rozsudek byl Capuličovi i s důvody ihned dne 7. června 1934 v přítomnosti starosty obce řádně ústně vyhlášen. Poněvadž Capulič uloženou mu pokutu a náklady řízení nezaplatil, byl obvodní notariát v Uble vyzván, aby je na jmenovaném vymáhal, což notář učinil platebním vyzváním v interpelaci citovaným, v němž nedopatřením byla uvedena celkově vymáhaná částka jako pokuta. Tato závada byla obvodnímu notáři vytknuta.
Z předeslaného je patrno, že obvodní notář v Uble nevydává platební příkazy, nýbrž t. zv. platební vyzvání, tedy pouhé urgence, jež podle § 96 vlád. nař. čís. 8/1928 Sb. resp. polic. trest. pořádku předcházejí vlastnímu exekučnímu řízení.
Pokud jde o tvrzení, že okresní náčelník je neslýchaně domýšlivý a ctižádostivý, uvádím toto: Památník, o němž je v interpelaci zmínka, byl v kamenolomu v Uble pořízen bez vědomí okresního náčelníka z podnětu aktuárského adjunkta Franka, kancel. oficianta v. v. Eichlera a obecního notáře v Uble Julia Koubka z dobrovolných příspěvků, sebraných mezi majetnějšími občany, hlavně státními zaměstnanci. Jakmile okresní náčelník o věci zvěděl, zakázal, aby mu byl postaven památník na místě, kde prokopáním kopce "Ubča" dal výhodně zkrátiti cestu do Stakčína o 6 km a nařídil, aby další práce na úpravě památníku byly přerušeny, takže zůstal v kamenolomu v Uble nedokončený. Že okresní náčelník nemá vlastností v interpelaci mu přisuzovaných svědčí i okolnost, že dal zničiti pamětní kámen, jejž mu bez jeho předchozího vědomí občané zasadili v roce 1933 z vděčnosti za úpravu cesty Belá n. C.-Josefova Hamra.
Státní stravovací akce provádí se v okresu sninském, jak bylo revisí konstatováno, podle směrnic ministerstva sociální péče a nebyl zjištěn žádný případ neodůvodněného odepření vyživovací podpory. Michalu Rusníkovi z Klenové nebyla tato podpora přiznána, poněvadž existence jeho rodiny není ohrožena, neboť užívá 6 kat. jiter polí, chová 2 krávy a 5 koz a dostává 54 Kč měsíčně invalidní renty. Že tento majetek při normální pracovitosti vystačí podle místních poměrů k nutné obživě stejně četné rodiny, svědčí na příklad okolnost, že starosta obce Ubly Jan Geletič, který jest též ženat, má 4 děti a užívá jen 3 kat. jiter půdy, jest na místní poměry slušně živ a není odkázán na žádnou veřejnou podporu.
Rusník - jenž je jinak znám jako málo pracovitý rolník a jenž posledně obdržel stravovací lístky dne 12. května 1934 - domáhal se dne 7. června 1934 u okresního náčelníka další podpory v době, kdy si mohl zaopatřit práci a okresní úřad už žádných stravovacích lístků k disposici neměl. Když se Rusník tímto vysvětlením nespokojil a dále tvrdošíjně trval na své žádosti a dokonce užil vyhrůžky, že mu nezbývá tedy nic jiného než se oběsit, řekl mu okresní náčelník v rozčilení: "Obeste sa!" Použití tohoto výroku bude zmíněnému úředníkovi vytknuto.
Rozdělení podpory, poskytnuté v r. 1933 sninskému okresu Čsl. červeným křížem, bylo provedeno za dohledu okresního náčelníka jakožto předsedy místního odboru Čsl. Červeného kříže zvláštními komisemi a písemná zpráva o tom byla jednomyslným usnesením výboru tohoto spolku schválena.
V r. 1929-1930 postavil si okresní náčelník dvojbytový přízemní dům a k pomocným nádenickým pracem při stavbě najal si jako jiní stavebníci také cikány za denní mzdu 20-25 Kč.
Když v r. 1932 byla zahájena z prostředků státních a země Slovenské akce na podporu rodin ohrožených hladem s podmínkou, že podporovaní poskytnou přiměřenou protihodnotu v práci na dílech obecně užitečných, zřídil okresní úřad se schválením zemského úřadu v Bratislavě v některých veřejných potocích zcela nenákladné vodopády, nezbytné pro chov pstruhů v těchto vodách. Ve veřejném potoce Ostružnici, kde má pronajatý rybolov okresní náčelník, byl při této akci zřízen také jeden takový vodopád. Umělá líheň pstruhů zřízena nebyla.
Za stejných předpokladů bylo v r. 1933 se schválením zemského úřadu použito též několika lidí, podporovaných z veřejné akce, při úpravě tennisového hřiště, jež však není majetkem okresního náčelníka, nýbrž patří "Zemplinskému lesnému hospodárstvu v Snině" a je v pronájmu Sportovního klubu ve Snině.
Dne 22. listopadu 1934 odstraňovali cikáni bláto s cesty vedoucí podél domu okresního náčelníka z rozkazu obecního úřadu; dělníci započali onoho dne s čištěním cesty na jejím začátku u domu okresního náčelníka a v příštích dnech vyčistili cestu po celé její délce.
U obecního notářského úřadu ve Snině byla provedena revise zemským úřadem posledně v roce 1929, při níž nebylo shledáno podstatných závad. Při revisi obecního hospodářství konané v r. 1932 nebyla zakázána obecnímu notáři Müllerovi samovolná disposice obecními penězi, nýbrž starostovi obce bylo vytknuto, že bez zmocnění obecní rady poukazuje různé obecní výdaje. Když při uzávěrce obecního hospodářství ve Snině ke dni 31. prosince 1934 obecní notář zjistil, že pokladník Armin Herškovič vykazuje pokladniční hotovost menší o částku 1478,85 Kč, kterou si pro sebe zadržel, ihned to oznámil okresnímu úřadu, který podal dne 8. ledna 1935 na pokladníka Herškoviče trestní oznámení státnímu zastupitelství v Košicích. Herškovič pak dne 10. ledna 1935 tento zpronevěřený obnos obci nahradil.
Kdykoli okresní náčelník zjistil v úřadování obecního notáře Müllera nějakou nesprávnost, bez průtahu jej volal k odpovědnosti, o čemž svědčí několik uložených mu pořádkových pokut. Neodpovídá tedy skutečnosti, že obecní notář ve Snině hospodaří obecními penězi způsobem neodpovědným a používá při tom ochrany okresního náčelníka. Ani nebylo šetřením prokázáno, že by byl obecní notář Müller užil výroku v interpelaci mu přisuzovaného.
Za správu jmění okresního živnostenského společenstva ve Snině neodpovídá okresní náčelník, poněvadž společenstvo spravuje si své jmění vlastními orgány autonomně. Jakmile však okresní úřad zvěděl o nesprávném hospodaření jměním společenstva, ihned dal provésti jeho revisi a zjednal nápravu.
Jan Fedurco (v interpelaci uvedeno Ferduco) byl v případě vraždy Jana Čukalovského vyslýchán jen jako svědek; dostavil se dne 24. července 1933 z vlastního podnětu na četnickou stanici ve Stakčíně a v záchvatu šílenství - které se u něho jevilo již několik týdnů před tím - vrhl se na přítomné četníky s takovou zuřivostí, že jen s napětím všech sil mohl býti spoután a odvezen do ústavu choromyslných v Košicích, kde musil býti dán do ochranného lůžka. Po třech týdnech byl Fedurco ve státní nemocnici v Košicích operován na levém boku a pravé ruce ve svalstvu. Z ústavu choromyslných byl Fedurco propuštěn na žádost své manželky začátkem října 1933. Ani nahlédnutím do chorobopisu, vyžádaného od státní nemocnice v Košicích, nebylo zjištěno, že by ochrnutí pravé ruky bylo Fedurcovi způsobeno na četnické stanici při jeho zadržení.
Komisionelní cesty ve dnech 16.-18. července, dále 21., 25., 26. a 30. srpna, 5., 25. a 29. září, jakož i 2., 6., 10. a 22. října 1933 okresní náčelník skutečně správně vykonal na místech v úředních záznamech uvedených. Jen někdy, teprve po úředním úkonu, zalovil si v místech, kde právě byl, ryby. V ostatních dnech v interpelaci uvedených (t. j. 19., 25. a 30. července, 4., 28. a 29. srpna, 3., 6., 9., 11., 13., 14., 24. a 27. září, 1., 3. a 8. října) neúčtoval si žádných cestovních výloh, ačkoliv i v některých z těchto dnů kontroloval postup prací na vicinálních cestách.
Počítač kilometrů na úředním autu dal okresní náčelník odmontovati, jakmile se rozhodl z vlastních prostředků hraditi šoféra, provozní hmoty i opravy auta, tedy když už nebylo důvodu, aby ujetá vzdálenost byla pro event. účtování měřena.
Okresní náčelník trpí od r. 1932 žaludečním vředem, takže lihovin od té doby vůbec nepije, ani nebylo zjištěno, že by holdoval kartám. Jen příležitostně v neděli zahraje si v karty ve svém bytě, a to pouze s nejbližšími svými známými.
Tvrzení, že jmenovaný úředník je podle vnitřního přesvědčení Maďaronem a že 20. července 1933 dal ve Snině ve výroční den smrti své dcery sloužiti bohoslužby s maďarskými kostelními zpěvy, zakládá se na nesprávných informacích. Uvedené bohoslužby byly, jak též protokolárně potvrdil místní ř. kat. farář Martin Ondriaš, slouženy výlučně v jazyce latinském a slovenském. Podklad k tomuto obvinění zavdala patrně okolnost, že dne 6. července 1933 byla ve Snině sloužena zádušní mše za vdovu E. Kovácsovou, která však nebyla v žádném příbuzenském poměru k okresnímu náčelníkovi; po této mši - a nikoliv tedy při mši sloužené 20. července 1933 - byla varhaníkem zazpívána maďarská píseň.
V prosinci 1933 použil obvodní notář v Papíně Bodnár se starostou obce Janíčkem ze Zubného mimo jiné též nezaměstnaného dělníka Bažúra-Lukáče ze Zubného k tlučení štěrku na vicinální cestě Snina-Pichne-Zubné za poskytovanou mu naturální podporu. Proto nebyl Bažúr-Lukáč přihlášen u nemocenské pojišťovny. Okresní náčelník, jemuž nebylo známo, že zmíněný dělník byl na onu práci vyslán, zařídil ihned, jakmile zvěděl o jeho zranění, aby mu vicinální skupina poskytla okamžitě částku 250 Kč, kterýžto obnos zraněný přijal, odmítnuv toliko odbytné 1000 Kč mimo to ještě mu nabídnuté.
Vzhledem k uvedenému výsledku šetření není důvodu, abych kromě opatření v této odpovědi uvedených činil z podnětu interpelace ještě nějaké další zařízení.
V Praze, dne 11. března 1935.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1470/5 (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci senátora Pilze a druhů
ve věci zavlečení československého dělníka (tisk 1404/1).
Československý generální konsulát v Drážďanech zakročil opětovně u saských úřadů ve věci československého příslušníka Rudolfa Stoje, zatčeného v Německu dne 17. srpna 1934. Na prvou intervenci sdělila saská státní kancelář, že Stoj byl zatčen pro podezření z rozšiřování illegálních časopisů a letáků a pro snižování nynějších vůdců Německa. Na druhou intervenci podniknutou z příkazu ministerstva zahraničních věcí sdělila, že vyšetřování ve věci jmenovaného není ještě skončeno a výsledek bude oznámen. Ministerstvo zahraničních věcí uložilo dále československému vyslanectví v Berlíně, aby znovu zakročilo u německé vlády.
Ministerstvo zahraničních věcí obdrželo dne 1. března 1935 další zprávu od československého generálního konsulátu v Drážďanech, dle které saská státní kancelář sdělila dne 22. února 1935, že záležitost Rudolfa Stoje nemohla, bohužel, dosud býti skončen, usiluje se však o urychlené řízení.
V Praze, dne 4. března 1935.
Ministr zahraničních věcí:
Dr Edvard Bereš v. r.
Překlad ad 1470/5.
Antwort
des Ministers des Äußern
auf die Interpellation des Senators Pilz und Genossen
betreffend die Verschleppung eines čechoslovakischen Arbeiters (Druck 1404/1).
Das čechoslovakische Generalkonsulat in Dresden ist wiederholt bei den sächsschen Behörden in der Angelegenheit des čechoslovakischen Angehörigen Rudolf Stoj eingeschritten, welcher am 17. August 1934 in Deutschland verhaftet wurde. Auf die erste Intervention teilte die sächsische Staatskanzlei mit, daß Stoj wegen Verdacht der Verbreitung illegaler Zeitschriften und Flugblätter und wegen Herabsetzung der gegenwärtigen Führer Deutschlands verhaftet wurde. Auf die zweite über Auftrag des Ministeriums des Aufern vorgenommene Intervention teilte sie mit, daß die Untersuchung in der Angelegenheit des Genannten bisher nicht abgeschlossen sei und das Ergebnis mitgeteilt werden wird. Das Ministerium des Äußern hat ferner der čechoslovakischen Gesandtschaft in Berlin aufgetragen, neuerlich bei der deutschen Regierung einzuschreiten.
Das Ministerium des Äußern erhielt am 1. März 1935 vom čechoslovakischen Generalkonsulat in Dresden die weitere Mitteilung, wonach die sächsische Staatskanzlei am 22. Feber 1935 mitgeteilt habe, daß die Angelegenheit Rudolf Stoj bisher leider nicht abgeschlossen werden konnte, die Beschleunigung des Verfahrens jedoch angestrebt werde.
Prag, am 4. März 1935.
Der Minister des Äußern:
Dr Edvard Bereš m. p.
1470/6 (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci senátorů Stolberga, Fr. Scholze a druhů
o provedení článku 312 Versailleské smlouvy (tisk 1404/5).
Článek 312 Versailleské smlouvy určil, že Německo vydá část reserv pro sociální pojištění státům, které převezmou části německého území. Dohoda o provedení článku 312 Versailleské smlouvy, podepsaná 21. března 1931, týká se hlavně povinnosti Československé republiky v oboru sociálního pojištění v převzatém území hlučínském.
Německo podle článku 312 reservy nevydalo a záležitost patří do komplexu řady souvisejících otázek s Německem projednávaných a bude řešena souhrnně.
V Praze, dne 4. března 1935.
Ministr zahraničních věcí:
Dr Edvard Beneš v. r.
Překlad ad 1470/6.
Antwort
des Ministers des Äußern
auf die Interpellation der Stolberg, Franz Scholz und Genossen
betreffend die Durchführung des Art. 312 des Vertrages von Versailles (Druck 1404/5).
Der Art. 312 des Vertrages von Versailles bestimmte, daß Deutschland einen Teil des Reserven für Zwecke der Sozialversicherung denjenigen Staaten, auszufolgen hat, welche einen Teil des deutschen Gebietes übernehmen. Das am 21. März 1931 unterfertigte Übereinkommen - über die Durchführung des Art. 312 des Vertrages von Versailles bezicht sich hauptsächlich auf die Pflichten der čechoslovakischen Republik auf dem Gebiete der Sozialversicherung im übernommenen hultschiner Gebiete.
Deutschland hat gemäß Art. 312 die Reserven nicht ausgefolgt und gehört diese Angelegenheit in den Komplex einer Reihe zusammenhängender Fragen, über welche mit Deutschland verhandelt wird, und wird diese im Zusammenhange mit denselben gelöst werden.
Prag, am 4. März 1936.
Der Minister der Äußern:
Dr Edvard Beneš m. p.