Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1471.
Zpráva
výboru ústavně-právního
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1463)
k vládnímu návrhu zákona
o hlášení pobytu.
Každý stát má nejen právo, ale přímo povinnost míti své občanstvo v patrnosti. Jsou pro to důvody bezpečnostní, finanční, branné i soukromoprávní, jako zejména obchodní.
Předpisy o hlášení pobytu v republice Československé jsou jednak zastaralé, jednak nejednotné, neboť v tom směru platí rozdílné předpisy v zemích České a Moravskoslezské a jiné v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, proto vládní návrh je také osnovou unifikační.
Poslanecká sněmovna přijala vládní návrh beze změn.
Návrh stanoví především povinnost hlásiti pobyt, a to ve třech směrech.
Povinnost ta se totiž ukládá:
1. Všem provozovatelům živnosti hostinské a výčepnické pro všechny ubytované osoby všeobecně.
2. Vlastníkům budov, majitelům bytů nebo jiných místností a vlastníkům pozemků nebo jich odpovědným zástupcům, pachtýřům, vnuceným správcům, ve všech těchto případech však jen tehdy, když ubytování stalo se v obvodu státního policejního úřadu, nebo v některém z míst, jež určí zemský úřad vyhláškou v Zemském věstníku (hlavně místa lázeňská).
3. Osobám nespadajícím mezi osoby uvedené nahoře pod 1. a 2. (na př. vlastník domu ve svém domě), avšak jen obmezeně, totiž jen v místech uvedených pod 2.
Data pro hlášení předepsaná hlásí se státnímu policejnímu úřadu, stalo-li se ubytování v obvodu tohoto úřadu, jinak obecnímu úřadu.
Státní policejní, okresní a obecní úřady jsou oprávněny dohlížeti, je-li povinnost hlášení splněna a proto jsou oprávněny vyžádati si v případě pochybnosti doklady o správnosti a úplnosti hlášení.
Podrobnější předpisy ohledně hlášení vydá vláda nařízením.
Jsou-li tu mezinárodní smlouvy upravující ohlašovací látku, tedy platí předpisy těchto smluv.
Ustanovení navrhovaného zákona vztahují se na vojenské (četnické) gážisty a mužstvo v činné službě, jakož i na příslušníky finanční stráže jen tehdy, jestliže se jich ubytování stalo mimo vojenské (služební) budovy, pokud nejde o ubytování podle zákonů o ubytování vojska.
Osoby, jež mají právo exteritoriality, nepodléhají ustanovením tohoto zákona. Nesplnění povinnosti ohlašovací trestá se jako přestupek správní.
Výbor ústavně-právní projednal ve své schůzi dne 19. března 1935 usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje, aby slavný senát schválil je beze změny tak, jak je obsaženo v senátním tisku č. 1463.
V Praze, dne 19. března 1935.
Dr Witt v. r.,
předseda.
Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.