Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1473.

Zpráva

I. výboru rozpočtového

II. výboru zahraničního

k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1462) o vládním návrhu zákona, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí býti poskytnuty podle II hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu.

I.

Poněvadž obnosy, povolené oběma zákony č. 121 ai 1931 a č. 45 ai 1933 na podporu zahraničního obchodu budou vyčerpány, ale důvody podpory této dosud trvají, žádá vláda, aby výše této podpory byla zvýšena o 1.000.000.000 Kč a aby byly modality podpor dle nynějšího stavu pozměněny.

Poněvadž udržení zaměstnanosti vyžaduje nejen udržení, ale zvýšení exportu, navrhuje výbor rozpočtový senátu schválení osnovy zákona podle usnesení poslanecké sněmovny ve znění sen. tisku č. 1462.

V Praze dne 20. března 1935.

Frant. Jan Kroiher v. r.,

místopředseda.

Dr. J. Karas v. r.,

zpravodaj.

II.

Tato vládou navržená a poslaneckou sněmovnou schválená změna zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n. a zákona ze dne 1. března 1933, č. 45 Sb. z. a n. má za účel zmocnění vlády ku poskytování záruk za vývozní úvěry, tedy ku podporování zahraničních obchodů z posavadních 600.000.000 Kč na Kč 1.000.000.000. Zákonem ze dne 16. července 1931 č. 121 Sb. z. a n. byla k tomuto účelu povolena nepřekročitelná

částka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 600.000.000 Kč

z ní bylo v prvém roce použito . . . . . . . . . . . 256.000.000 Kč

a nepoužitá zůstala částka . . . . . . . . . . . . . . . 344.000.000 Kč

Z hořejších povolených částek zbylo k 15. únoru 1935 nepoužitých toliko . . . 350.000.000 Kč

Bude tedy po připočtení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.000.000.000 Kč

která má býti tímto zákonem povolena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.350.000.000 Kč

ku dalšímu upotřebení.

Ustanovení o nevčítávání záruk za pohledávky mezitím splacené dle § 1, odst. 3. zákona č. 45/1933 Sb. z. a n. zůstává v platnosti.

Zvýšení dosavadního limitu na tyto účely odůvodňuje vláda tím, že dosavadní částky jsou již podstatně vyčerpány, takže i za normálních poměrů by bylo nutno limit zvýšiti, uvážíme-li, že povolené záruky mohou vázati podle zákona příslušné částky až na dobu deseti let. K tomu pak přistupují další závažné příčiny, které odůvodňují, aby bylo bezodkladně přistoupeno ke zvýšení stanoveného limitu.

Jest to jednak uznání Ruska de jure a nastávající uzavření obchodní smlouvy s ním, z níž možno očekávati zvýšení vývozu do této země, jednak okolnost, že rozsah zahraničního obchodu se znatelně zvětšuje, jak je patrno z toho, že československý vývoz v roce 1934 stoupl o 1.000.000.000 Kč, pročež se jeví býti odůvodněnou žádost kruhů průmyslových o zvýšení tohoto limitu.

Navrhovaná osnova zákona zmocňuje také ministra financí, aby v dohodě se zúčastněnými ministry přejímal státní záruky i za jiné úvěry, než dodavatelské, ale ovšem za úvěry, směřující výhradně k tomu, aby dodávky do ciziny mohly býti uskutečněny. Tím jsou míněny úvěry, které neposkytuje sám dodavatel, ale které kupujícímu poskytuje osoba jiná od dodavatele odlišná, takže dodavatel dostane zaplaceno hotově.

Poněvadž však v takovýchto případech jde ve skutečnosti o transakci finanční, na dodavateli nezávislou, kterou by bylo možno v mnohých případech - bez ztráty zahraniční dodávky - těžko uskutečniti se zárukou 60 % jako na úvěr dodavatelský, vloženo jest do návrhu v odstavci 3, § 1, ustanovení, které umožňuje v takovýchto případech zvýšiti procento státní záruky.

Úplně nové jest ustanovení § 2 návrhu zákona. Toto ustanovení jest v zájmu nejen dodavatele, ale i státu, a to státu na prvém místě. Mohou totiž nastati skutečnosti, že při dodání zboží se změní do té míry hospodářské, politické a finanční poměry v zemi zahraničního kontrahenta, resp. přímo u zahraničního kontrahenta, že nelze očekávati zaplacení dodávky. Československý dodavatel by sice získal nárok na realisaci záruky dodáním beze zřetele na tyto hospodářské důsledky, ale ke zřejmé škodě své a zvláště státu, který by byl povinen hraditi 60 % ztráty. Navrhované ustanovení umožňuje záruku i když zboží nebude dodáno. Tím se možnost ztráty zmenší, poněvadž vyrobené zboží - i když nebylo dodáno - neztratí zcela své hodnoty.

Povšechně jest možno poznamenati, že dosavadní zkušenosti s prováděním zákonů č. 121/1931 a č. 45/1933 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu, jsou dobré. Zatím nedošlo v žádném případě k placení státem z titulu této státní záruky, takže lze očekávati, že ani v budoucnosti nehrozí státní správě z přejímání uvedených záruk nebezpečí nějaké škody. Jest třeba ovšem také zdůrazniti, že provádění zákona děje se s největší možnou obezřetností. Naproti tomu prospěchy zákona vzhledem k potírání nezaměstnanosti a zvýšení výroby jsou dnes všeobecně uznávány. Státní záruky za vývozní úvěry v navrhované doplněné formě jsou důležitým národohospodářským prostředkem ke zlepšení průmyslové výroby.

Zahraniční výbor doporučuje senátu, aby tento návrh zákona schválil ve znění usnesení poslanecké sněmovny podle sen. tisku č. 1462.

V Praze dne 9. dubna 1935.

Václav Donát v. r.,

předseda.

Dr Rozkošný v. r.,

zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP