Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1480.

1. sen. dr Kovalika a spol. ministru financií a vnútra o exekúcii a udalostiach v obci Čertižné

2. sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. na p. ministerského předsedu stran provádění pozemkové reformy v některých obcích hlučínského soudního okresu

Dľa zpráv novin odohraly sa poľutovania hodné udalosti na východnom Slovensku v obci Čertižné a okolí, kde berný exekútor chcel exekvovať kravu chudobného rolníka, ktorý exekúciu pripustiť nechcel, keďže vlastníctvo kravy je existenčná otázka chudobného rolníka a jeho rodiny; na pomoc exekvovaného prišli spoluobčania, na to povstala vzbura, vysielanie vždy večšieho počtu četnictva, hádzanie kamením, streľba s oboch strán, čoho následkom bolo viac zranených. Obce sú obsadené velkým počtom četnictva, z ľudu zatknutých je 61.

Žiadame pp. ministrov financií a vnútra, aby podali presnú, hodnovernú zprávu o poľutovania hodných udalostiach, prečo bola - dľa novín - prevádzaná berná exekúcia v terajšej ťažkej hospodárskej krize, keď ten najchudobnejší ľud toho kraja nemá ani potrebného každodenného chleba, nemá peňazí ani na soľ - a je rozhorčený, že sa mu už roky sľubuje, že dostane odškodné za válečné škody, čo sa posiaľ nestalo a ľud vzdor sľubovanej pomoci ostáva vo veľkej biede. Žiadame tedy, aby boly vykonané všetky potrebné opatrenia, aby chudobný, platenia neschopný ľud v ešte vždy trvajúcej, ťažkej hospodárskej krize exekúciami nebol rozrušovaný a aby jeho existenčné, hospodárske pomery boly systematicky zlepšované.

Pýtame sa pánov ministrov:

1. Či sú ochotní podat presnú, hodnovernú zprávu o horeuvedených udalostiach v Čertižnom a okolí;

2. či sú ochotní vykonať potrebné opatrenia pre sľúbené odškodnenie tamojšeho obyvatelstva pre utrpené válečné škody, obzvláštne vzhľadom na tamojšie ťažké hospodárske pomery;

3. či sú ochotní vykonať všetky potrebné opatrenia, aby sa neprevádzaly exekúcie, ktoré ohrožujú existenciu poplatníka,

V Prahe, dňa 19. marca 1935.

Dr Kovalík,

Při provádění pozemkové reformy v obcích hlučínského soudního okresu byla státním pozemkovým úřadem z velkého majetku pozemkového převzatá půda roku 1927 po parcelách propachtována malým zemědělcům. Konečný převod vlastnictví měl býti ponechán pozdější době. Tak byla v obci Kobeřicích půda v celkové výměře asi 8 ha propachtována čtrnácti tamním obyvatelům, většinou domkářům, v průměrné výměře po půl hektaru. V obci Rohově byly rovněž asi 4 ha dány do pachtu šesti znalým majitelům pozemků resp. Domkářům. Běží v obou obcích většinou o živitele rodin s velkým počtem dětí, kteří přišli o práci a nemohou jíti za jiným výdělkem.

Při definitivním přidělování byl těmto malým pachtýřům pacht vypovězen, ačkoli se nezměnily poměry, které roku 1927 byly příčinou přídělu propachtováním.

Pachtýři přizpůsobili mezitím opatřením dobytka a jinakými investicemi svá hospodářství zvětšené ploše, ježto se domnívali, že mohou počítati s konečným přídělem. Naděje nalézti výdělek jinde rovněž se zhoršily. Doznávají tudíž výpovědí těžkých škod.

Důvody mluví pro to, že k odnětí přídělů došlo se strany komisařů pozemkového úřadu proto, poněvadž se pachtýři přiznávají k německé národnosti. Takovýto postup by však odporoval zásadám ústavy.

Panu presidentovi pozemkového úřadu předložen byl seznam osob poškozených výpovědí v obcích Kobeřicích a Rohově se žádostí za zjištění, z jakých důvodů v těchto obcích jakož i v jiných obcích okresu došlo k výpovědím. Odpověď však dána nebyla.

Přihlížejíce k tomu, že státní pozemkový úřad podřízen jest ještě veškeré vládě, táží se podepsaní pana ministerského předsedy:

1. Je pan ministerský předseda ochoten dát přezkoumati způsob konečného přídělu půdy v obcích soudního okresu hlučínského?

2. Odpovídá to názoru vlády, že přiznání k německé příslušnosti jazykové je překážkou pro příděl půdy v řízení pozemkového úřadu?

V Praze, dne 13. března 1935.

Anlässlich der Durchführung der Bodenreform in den Gemeinden des Hlučiner Gerichtsbezirkes wurde der vom Staatsbodenamte übernommene Boden aus dem Grossgrundbesitze im Jahre 1927 parzellenweise an kleine Landwirte und Häusler verpachtet. Die endgiltige Eigentumsübertragung sollte einem späteren Zeitpunkte überlassen bleiben. So wurde in der Gemeinden Köberwitz Boden im Gesamtausmasse von ca. 8 ha an 14 dortige Inwohner, meistens Häusler im Ausmasse von durchschnittlich einem halben Hectar verpachtet. In der Gemeinde Rohov wurden ebenfalls ca 4 ha an 6 kleine Grundbesitzer bezw. Häusler in Pacht gegeben. Es handelt sich in beiden Gemeinden meist um Erhalter kinderreicher Familien, die arbeitslos geworden sind und keinem anderen Verdienste nachgehen können.

Anlässlich der definitiven Zuteilung wurde diesen kleinen Pächtern die Pachtung gekündigt, obgleich die Verhältnisse, welche 1927 zur pachtweisen Zuteilung Anlass gegeben haben, sich nicht geändert haben.

Die Pächter hatten inzwischen durch Einstellung von Vieh und durch sonstigen Investitionen ihre Wirtschaft der vergrösserten Fläche angepasst, zumal sie mit der endgiltigen Zuteilung rechnen zu können glaubten. Die Aussichten anderwärts einen Erwerb zu finden, haben sich auch verschlechtert. Sie erleiden daher durch die Kündigung schweren Schaden.

Es sprechen Gründe dafür, dass die Entziehung der Zuteilung durch die Bodenamtskommissäre deshalb erfolgte, weil die Pächter sich zur deutschen Nationalität bekennen. Ein solches Vorgehen würde aber mit den Grundsätzen der Verfassung in Widerspruch stehen.

Dem Herrn Präsidenten des Bodenamtes wurde ein Verzeichnis der durch die Kündigung in den Gemeinden Köberwitz und Rohov geschädigten übergeben, mit dem Ersuchen um Feststellung, aus welchen Gründen in diesen Gemeinden, wie auch in anderen Gemeinden des Bezirkes die Kündigungen erfolgten, Eine Antwort wurde jedoch nicht gegeben.

Im Hinblick darauf, dass das Staatsbodenamt noch der Gesamtregierung unterstellt ist, richten die Gefertigten an den Herrn Ministerpräsidenten die Anfrage:

1. Ist der Herr Ministerpräsident bereit, die Art der endgiltigen Bodenzuteilung in den Gemeinden des Gerichtsbezirkes Hlučín überprüfen zu lassen?

2. Entspricht es der Auffassung der Regierung, dass das Bekenntnis zur deutschen Sprachangehörigkeit ein Hindernis für die Zuteilung von Boden im Verfahren der Bodenreform bildet?

Prag, am 13. März 1935.