Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1481.
Odpovědi:
1. ministra spravedlnosti a ministra vnitra na interpelaci sen. Pilze a soudruhů stran protizákonných poměrů u krajského soudu v Liberci, jakož i protizákonných poměrů u policejního komisařství v Jablonci n./Nis. (tisk 1404/3)
2. Ministra vnitra na interpelaci sen. dr Hellera, dr Holitschera, Palme a soudruhů stran schůze sudetskoněmecké vlastenecké fronty v Žatci (tisk 1404/4)
1481/1 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti a ministra vnitra
na interpelaci senátora Pilze a soudruhů
stran protizákonných poměrů u krajského soudu v Liberci, jakož i protizákonných poměrů u policejního komisařství v Jablonci n. Nis. (Tisk 1404/3)
Pokud se interpelace týká ministra spravedlnosti, odpovídám takto:
Trestní řízení pro podezření z vojenské zrady již svou povahou přinášejí sebou, že trvají delší dobu, aniž lze soudům nebo státním zastupitelstvím přičítati bezdůvodné průtahy.
Že v trestní věci proti Ervínu Liebschovi a Rudolfu Hübnerovi podezření, policií vyslovené bylo opodstatněné a tedy i uvalení a trvání vyšetřovací vazby odůvodněné, jest vidno z toho, že rozsudkem krajského soudu v Liberci ze dne 27. února 1935 oba obžalovaní byli pro zločin vojenské zrady podle §u 6 zákona na ochranu republiky odsouzeni a to Ervín Liebsch do zostřeného těžkého žaláře na tři roky a k peněžitému trestu 1.000 Kč ev. k náhradnímu trestu těžkého žaláře dalších 10 dnů a Rudolf Hübner do zostřeného žaláře na jeden rok a k peněžitému trestu 500 Kč ev. k náhradnímu trestu žaláře dalších pěti dnů.
Do těchto trestů byla oběma započtena celá vyšetřovací vazba.
V tak zv. dynamitovém procesu, na který interpelace také poukazuje, jsou obvinění na svobodě a není trestní řízení dosud skončeno.
Neshledal jsem proto příčiny ke zvláštním opatřením.
Pokud se interpelace týká ministra vnitra, odpovídám takto:
Policejní komisařství v Jablonci n. N. postupovalo v trestní věci Liebschově přesně podle ustanovení trestního zákona a trestního řádu a výtka protizákonných průtahů je naprosto bezdůvodna. Trestní oznámení policejního komisařství proti Liebschovi a spol. bylo dostatečně opodstatněno, neboť bylo vzato za podklad řádného trestního řízení. Úředník v interpelaci jmenovaný byl soudem ve věci vyslechnut pouze jednou a trestní materiál byl policejním komisařstvím postupně doplňován na dožádání krajského soudu, jemuž policejní komisařství vyhovělo vždy co nejrychleji, jak to potřebné šetření připustilo.
K poznámce o tak řečeném dynamitovém procesu se podotýká, že obě v souvislosti s tímto procesem v interpelaci jmenované osoby jsou v dotyčné trestní věci vedeni jako obžalovaní.
Pokud jde o zákaz projevů různých politických stran v den 14. října 1934 a o opatření vytýkané v souvislosti s tímto zákazem, podotýká se, že k účasti na zakázaném projevu komunistické strany bylo zváno letáky i po té, kdy pořadatelé projevu byli o zákazu vyrozuměni. Ohledně postupu policejního komisařství v tomto případě bylo učiněno příslušné opatření. Propuštění zadržených osob, přihlásí-li se pořadatel zakázané schůze, přislíbeno nebylo. Člen městské rady Erhard Klinger byl bezpečnostními orgány spatřen mezi demonstranty, kteří se uvedeného již dne pokusili na Starém náměstí vyvolati výtržnost, dříve však než mohl býti na místě zadržen, vstoupil do vozu pouliční dráhy a odejel; byl proto zadržen až po několika minutách a potrestán pak pro přestoupení zákazu shlukování, Klinger podal odvolání, o němž zemský úřad dosud nerozhodl.
Arnošt Haupt přihlásil se v trestní věci Liebschově jako svědek dobrovolně.
V Praze, dne 13. března 1935.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
Překlad ad 1481/1.
Antwort
des Justizministers und des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Senators Pilz und Genossen
betreffend die gesetzidrigen Zustände beim Kreisgerichte Reichenberg, sowie die gesetzwidrigen Zustände beim Polizeikommissariate in Gablonz a. N. (Druck 1404/3).
Soferne die Interpellation den Justizminister betrifft, antworte ich wie folgt:
Die Strafverfahren wegen Verdachtes des militärischen Verrats bringen es schon ihrer Natur nach mit, dass sie längere Zeit dauern, ohne dass man den Gerichten oder Staatsanwaltschaften grundlose Verzögerungen zumuten könnte.
Dass in der Strafsache gegen Erwin Liebsch, und Rudolf Hübner der von der Polizei ausgesprochene Verdacht begründet und somit auch die Verhängung und die Dauer der Untersuchungshaft motiviert war, ist aus dem ersichtlich, dass mit dem Urteile des Kreisgerichtes in Reichenberg vom 27. Feber 1935 beide Angeklagten wegen Verbrechen des militarischen Verrates nach § 6 des Gesetzes zum Schutze der Republik verurteilt wurden, und zwar Erwin Liebsch zu verschärftem schweren Kerker auf drei Jahre und zur Geldstrafe von 1.000 Kč eventuell zur Ersaztstrafe des schweren Kerkers von weiteren 10 Tagen und Rudolf Hübner zum verschärften Kerker auf ein Jahr und zur Geldstrafe von 500 Kč eventuell zur Ersatzstrafe des Kerkers von weiteren 5 Tagen.
In diese Strafen wurde beiden die ganze Untersuchungshaft eingerechnet.
Im sogenannten Dynamitprozesse, auf welchen die Interpellation auch hinweist, befinden sich die Beschuldigten auf freiem Fusse und ist das Strafverfahren bisher nicht abgeschlossen.
Ich habe daher keine Veranlassung zu besonderen Verfügungen gefunden.
Soferne die Interpellation den Minister des Innern betrifft, antworte ich wie folgt:
Das Polizeikommissariat in Gablonz a. N. ging in der Strafsache Liebsch genau nach den Bestimmungen des Strafgesetzes und der Strafprozessordnung vor und ist der Vorwurf gesetzwidriger Verzögerungen vollkommen unbegründet. Die Strafanzeige des Polizeikommissariates gegen Liebsch und Gen. war genügend begründet, denn sie wurde zur Grundlage des ordentlichen Strafverfahrens genommen. Der in der Interpellation genannte Beamte wurde vom Gerichte in der Sache nur einmal einvernommen und das Strafmaterial wurde vom Polizeikommissariate über Ansuchen des Kreisgerichtes, welchem das Polizeikommissariat jedesmal nach Zulass der erforderlichen Erhebungen so rasch wie möglich entsprach, fortlaufend ergänzt.
Zur Erwähnung des sogenannten Dynamitprozesses wird bemerkt, dass die beiden im Zusammenhange mit diesem Prozesse in der Interpellation genannten Personen in der betreffenden Strafsache als Angeklagte geführt werden.
Sofern es sich um das Verbot von Kundgebungen verschiedener politischer Parteien am 14. Oktober 1934 und um dle im Zusammenhange mit diesem Verbote beanständeten Massnahmen handelt, wird bemerkt, dass zur Teilnahme an der verbotenen Kundgebung der kommunistischen Partei mit Flugblättern auch nach Verständigung der Veranstalter der Kundgebung über das Verbot derselben weiter geladen wurde. Bezüglich des Vorgehens des Polizeikommissariates in diesem Falle wurde die entsprechende Verfügung getroffen. Eine Entlassüng der angehaltenen Personen, falls sich der Veranstalter der verbotenen Kundgebung meldet, wurde nicht zugesagt. Das Mitglied des Stadtrates Erhard Klinger wurde von den Sicherheitsorganen unter den Demonstranten erblickt, welche an dem bereits angeführten Tage auf dem Alten Ring Ausschreitungen zu provozieren versuchten, bevor er jedoch an Ort und Stelle angehalten werden konnte, betrat er einen Strassenbahnwagen und fuhr davon; er wurde daher erst nach einigen Minuten angehalten und sodann wegen Uebertretung des Verbotes des Auflaufes bestraft. Klinger hot die Berufung eingebracht, über welche das Landesamt noch nicht entschieden hat.
Ernst Haupt meldete sich in der Strafsache Liebsch als Zeuge freiwillig.
Prag, am 13. März 1935.
Der Minister des Innern
Dr Černý m. p.
Der Justminister:
Dr. Dérer m. p.
1481/2 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátorů dr Hellera, dr Holitschera, Palme a soudruhů
stran schůze sudetskoněmecké vlastenecké fronty v Žatci (tisk 1404/4).
Pořadatelem veřejné schůze v Žatci, konané dne 2. prosince 1934 byla místní skupina sudetskoněmecké vlastenecké fronty v Žatci, jíž náleželo, aby pečovala o pořádek a o zachování zákonných předpisů v tomto shromáždění. Ježto zákon shromažďovací - spolkový zákon, jehož se interpelace dovolává, nepřichází zde v úvahu - nepředpisuje, že by v každém shromáždění muselo býti zvoleno zvláštní předsednictvo, závisí na vůli svolavatelů, nikoliv na vůli účastníků schůze, má-li býti předsednictvo zvoleno.
Nedojde-li k volbě, je předsedou shromáždění svolavatel schůze, jenž jest pak úřadu za pořádek osobně odpovědným. V okolnosti, že při svrchu uvedené schůzi nedošlo k volbě předsednictva, nelze proto spatřovati nějaké nezákonné podporování sudetskoněmecké vlastenecké fronty se strany veřejných orgánů.
Četnictvo a městská policie zakročily, když po úředním zákazu schůze se strhla v levém rohu sálu rvačka. Při tom bylo použito obušků, aby zápasící účastníci a okolostojící diváci co nejrychleji opustili sál. K tvrzení, že při odchodu účastníků schůze se několik policejních strážníků vrhlo na dělníky, do nich bušilo a při tom poranilo 15 bezbranných osob, nutno podotknouti, že podle provedeného šetření se z účastníků schůze žádný zraněný ani na četnické stanici, ani na městském policejním úřadě, ani u okresního úřadu v Žatci nepřihlásil. Naproti tomu jeden městský strážník byl bodnut do levé ruky a to podle lékařského posudku pravděpodobně nožem.
Tvrzení, že městská policie dělníky vcházející do sálu prohledávala, nemají-li u sebe zbraní, kdežto příslušníky sudetskoněmecké vlastenecké fronty neobtěžovala, neshoduje se podle provedeného šetření se skutečností, neboť prohlídce byli podrobeni bez rozdílu všichni účastníci schůze, kteří vstupovali do sálu hlavním vchodem. Pokud jde o domnělou prohlídku poslance Kaufmanna, bylo výslechem obou strážníků prohlídku provádějících i asistujících četníků zjištěno, že se jim žádný z účastníků jako poslanec Kaufmann neprohlásil ani nelegitimoval.
K výtce, že intervenující úředníci okresního úřadu neučinili jednání policie přítrž, sluší podotknouti, že intervenující úředník používání obušků policii zakázal, jakmile shledal, že není toho potřebí.
Příslušné úřady bedlivě dbají, aby předpisy shromažďovacího zákona byly nejen od příslušníků sudetskoněmecké vlastenecké fronty, nýbrž ode všech pořadatelů veřejných schůzí přísně zachovány. Provedeným šetřením nebyly zjištěny okolnosti, které by vyžadovaly nějaké další opatření z podnětu této interpelace.
V Praze, dne 12. března 1935.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Překlad ad 1481/2.
Antwort
des Ministers des innern
auf die Interpellation der Senatoren Dr. Heller, Dr. Holitscher, Palme und Genossen
wegen der Versammlung der SHF in Saaz (Druck 1404/4).
Veranstalter der am 2. Dezember 1934 in Saaz abgehaltenen öffentlichen Versammlung war die Ortsgruppe der SHF in Saaz, welcher die Sorge um Ordnung und Einhaltung der gesetzlichen Vorschriften in dieser Versammlung oblag.
Nachdem das Versammlungsgesetz - das Vereinsgesetz, auf welches sich die Interpellation beruft, kommt hier nicht in Betracht - nicht vorschreibt, dass in jeder Versammlung ein besonderes Präsidium gewählt werden müsste, hängt es vom Willen der Einberufer, keineswegs vom Willen der Versammlungsteilnehmer ab, ob ein Präsidium gewählt werden soll.
Kommt es zu keiner Wahl, so ist Vorsitzender der Versammlung der Einberufer, welcher sodann der Behörde für die Ordnung persönlich verantwortlich ist. In dem Umstande, dass es bei der oben erwähnten Versammlung zu keiner Wahl des Präsidiums kam, kann somit keine ungesetzliche Unterstützung der SHF seitens der öffentlichen Organe erblickt werden.
Die Gendarmerie und städtische Polizei schritten ein, als nach behördlichem Verbote der Versammlung in der linken Saalecke eine Rauferei entstand, Hiebei wurde von den Knüppeln Gebrauch gemacht, damit die kämpfenden Teilnehmer und die umherstehenden Zuschauer raschestens den Saal verlassen. Zu der Behauptung, dass sich beim Abmarsch der Versammlungsteilnehmer einige Polizeiwachleute auf die Arbeiter gestürzt, auf dieselben eingeschlagen und 15 wehrlose Personen verletzt hätten, ist zu bemerken, dass sich nach dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebungen von den Versammlungsteilnehmer kein Verwundeter weder bei der Gendarmeriestation, noch beim städtischen Polizeiamte, noch beim Bezirksamte in Saaz angemeldet hat. Demgegenüber wurde ein städtischer Wachmann in die linke Hand, und zwar laut ärztlichen Gutachtens wahrscheinlich mit einem Messer, gestochen.
Die Behauptung, die städtische Polizei hätte die in den Saal kommenden Arbeiter nach Waffen durchsucht, die Angehörigen der SHF jedoch unbehelligt gelassen, stimmt nach dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebungen mit den Tatsachen nicht überein, denn der Durchsuchung wurden ohne Unterschied alle Versammlungsteilnehmer unterzogen, welche durch den Haupteingang in den Saal kamen. Sofern es sich um die angebliche Durchsuchung des Abgeordneten Kaufmann handelt, wurde durch Einvernahme der beiden die Durchsuchung vornehmenden Wachleute sowie der assistierenden Gendarme sichergestellt, das sich ihnen keiner von den Teilnehmern als Abgeordneter Kaufmann erklärt noch legitimiert habe.
Zu der Ausstellung, dass die intervenierenden Beamten des Bezirksamtes dem Vorgehen der Polizei nicht Einhalt getan haben, ist zu bemerken, dass der intervenierende Beamte der Polizei die Benützung der Knüppel untersagt hat, sobald er fand, dass dies nicht notwendig sei,
Die zuständigen Behorden achten sorgfältigt darauf, dass die Vorschriften des Versammlungsgesetzes nicht nur seitens der Angehörigen der SHF, sondern seitens aller Veranstalter von öffentlichen Versammlungen streng eingehalten werden. Durch die gepflogenen Erhebungen wurden keine Umstände sichergestellt, die irgendwelche weitere Verfügungen aus Anlass dieser Interpellation erfordern würden.
Prag, am 12. März 1935.
Des Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.