Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1494.
Zpráva
I. rozpočtového výboru
II. technicko-dopravního výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1446),
jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů.
I.
Tato novela k zákonu ze dne 6. května 1931, č. 77 Sb. z. a n., o spotřební dani z minerálních olejů je vlastně doplňkem a tudíž nezbytnou součástí osnovy zákona o dani z motorových vozidel, která byla současně senátu k projednání předložena. Podle této posléze uvedené předlohy mají býti dosavadní příjmy státu plynoucí mu z této daně z motorových vozidel novou úpravou sníženy asi o 33 milionů Kč a příjmy silničního fondu o další 4 miliony. Dále připomíná vládní důvodová zpráva, že běžné příjmy silničního fondu sotva stačí k úhradě dosavadních výdejů, takže, kdyby nemělo dojíti k získání nových zdrojů příjmů, nebylo by možno vůbec podnikati nových silničních staveb. Pro tyto nové stavby musí býti nalezeny nové prameny a to ve výši alespoň 40.000.000, takže připočteme-li ztráty státní pokladny a silničního fondu v důsledku nové úpravy daně z motorových vozidel, representující podle výpočtu finanční správy částku 37 milionů, musí býti nalezena úhrada celkem pro nových okrouhle 77 milionu Kč.
K částečnému získání této právě uvedené částky navrhuje tato osnova zvýšení daně z minerálních olejů a to u benzinu, t. j. olejů hutnoty do 810° z dosavadních 75 Kč na 92 Kč, tudíž o 17 Kč více a u olejů těžších nad 810° z dosavadních 15 Kč na 40 Kč, tudíž o 25 Kč více, v obou případech vždy za 100 kg čisté váhy.
Finanční správa kalkuluje takto:
Celkový odbyt zdaněného benzinu činí asi 1.700.000 q ročně, takže navrhované zvýšení vyneslo by asi 29 milionů Kč ročně. Odbyt těžších olejů činí ročně asi 1.400.000 q, takže zvýšení vyneslo by ročně asi 35 milionů. U benzolu pak a u benzinu odebíraného dosud za sníženou sazbu 15 Kč, kde by se sazba zvýšila na 40 Kč, činilo by zvýšení asi o 6 milionů více, takže úhrnem mohla by finanční správa počítati asi se 70 miliony Kč z navrhovaného zvýšení daně z minerálních olejů a nedostávajících 7 milionů musila by si opatřiti v jiných pramenech. Také se počítá, že snížení předpokládaného výnosu v důsledku navrhované podpory domácí výroby pohonných látek bude vyváženo vzrůstající spotřebou podle toho, jak se bude zmírňovat hospodářská krise. Důsledky navrhovaného zvýšení zmíněných pohonných látek projeví se v praxi asi takto: Zvýšení daně z benzinu o 17 Kč na 1 q činí na 1 litr lihobenzinové směsi asi 10 h, což by se snad ještě sneslo, uvážíme-li výhody, jaké plynou automobilistům z řádné úpravy silnic a pak také proto, že 1 litr lihobenzinové směsi prodával by se za průměrnou cenu 2,70 Kč, kdežto na př. ve Francii stojí litr pohonné látky 3,27 Kč, v Německu 3,37 Kč, v Italii 4,06 Kč a v Polsku 3,08 Kč, tudíž vesměs více než u nás.
Důvodová zpráva dále uvádí, že i u těžkých olejů navrhované zvýšení pohybuje se celkem v poměrně nízkých mezích a že ani nyní nedosáhne zvalorisované předválečné výše. V předválečné době činilo daňové a celní zatížení olejů do 880° hutnoty 24 K (předválečných) na 1 q, nyní činí 68 Kč a po zvýšení má dosáhnouti výše 93 Kč, což odpovídá násobku 3,87. Tento koeficient jest rozhodně nižší než index cen velkoobchodních a ještě daleko nižší než koeficient měnový. Také daňové zatížení u petroleje je pouze zdánlivě velmi tíživým, neboť cena petroleje ke svícení činila před válkou v drobném prodeji 40 h (rakouských) za 1 litr, kdežto nyní prodává se za 1,60 Kč. Zvýšením daně o 25 Kč na 1 q stoupne cena 1 litru petroleje o 20 h, tudíž z 1,60 Kč na 1,80 Kč, což odpovídá násobku 4,5 oproti předválečnému stavu.
Hranice hutnoty benzinu posunuje se ze 790° na 810°, což odpovídá zkušenostem nabytým za platnosti zákona č. 77/1931, podle nichž ihned po stanovení maximálnosti benzinové hutnosti (790°) používalo se k pohonu motorů poněkud hutnějšího benzinu, aby docíleno bylo nižší daňové sazby.
Vláda se dále v osnově zmocňuje, aby mohla vrátiti až polovinu spotřební daně zaplacené z olejů tuzemského původu.
Poplatným úkonem rozumí se nyní také spotřeba olejů uvnitř výrobiště směřující k jinému účelu nežli k získávání olejů, čímž se odstraňuje dosavadní právní nejistota.
V osnově se též upravuje používání daněprostého benzinu. Dosavadní účele se neomezují, naopak hutnota se zvyšuje ze 770 na 810°. Vypouští se pouze používání podobného lihu k čištění petrolejových šachet. Daněprostý líh je omezen toliko na podniky průmyslové a živnostenské. Pro domáckou výrobu volí osnova cestu daňové refundace, jelikož používání nezdaněného benzinu není tu kontrolovatelným. Bylo sice usilováno, aby daněprostý benzin byl připuštěn na př. při letování a spájení kovů v dílnách a na stavbách a dále k vývinu tepla v různých dílnách, leč těmto požadavkům nebylo vyhověno též z důvodu naprosté nemožnosti jakékoli kontroly.
Dále se ruší v osnově dosavadní předpisy o kontrolním území, stanoveném kolem rafinérií minerálních olejů, kde minerální oleje byly předmětem zostřené kontroly, poněvadž se ustanovení ta neosvědčila. Ustanovení to bylo nahrazeno tím, že každá zásilka minerálních olejů, vyklizená z rafinérií, musí býti až ku příjemci doprovázena odbytovou boletou. Byla-li kupní cena sjednána před účinností tohoto zákona, umožňuje osnova dodavatelům minerálních olejů přesunouti nové daňové zatížení na odběratele, jestliže objednávka byla provedena až účinností tohoto zákona. Státní správa má podle osnovy též možnost zásahu do cen olejů, aby daňového zatížení nemohlo býti využito k neoprávněnému zvyšování cen v prodeji.
Osnova nařizuje dodatečné zdanění zásob olejů z výrobišť již vyklizených, aby se předešlo spekulačním předkupům.
Silniční fond obdrží podle osnovy okrouhle 47.000.000 Kč, zbytek pak ve výši 23.000.000 Kč je vyhrazen finanční správě.
Počátek účinnosti zákona stane se dnem jeho vyhlášení, aby se rovněž předešlo spekulačním předkupům za dnešní nižší daňovou sazbu.
Podstatné výhody pro autodopravu, jež zamýšlí osnova oproti zákonu č. 198/1932 jsou asi tyto:
Zájemci podali tyto připomínky:
Čl. II.
Textace tohoto paragrafu zdá se nám býti velmi nejasnou, a prosíme proto, aby jeho první věta byla pozměněna takto:
"Vláda se zmocňuje, aby podporovala tuzemskou těžbu ropy a výrobu pohonných látek ze živic jiných než ropy a z uhlí tím, že vrátí . . . atd."
Tento úmysl podporovati těžbu ropy byl též vyjádřen v první osnově zákona o spotřební dani z minerálních olejů.
Zástupci ministerstva financí trvali na znění předlohy a ujišťovali, že úplně vyhovuje a že výrobou rozumí se i těžba.
Čl. III.
Tento článek by mohl v nynějším svém znění vésti k nesprávnému výkladu. Navrhujeme tuto stylisaci:
"Ustanovení §u 3, odst. 1. zákona č. 77/31 Sb. z. a n., doplňuje se takto:
Za vyklizení olejů z dolu anebo výrobiště pokládá se také jejich použití na dole nebo výrobišti, pokud nejde o jejich použití k provozu a udržování dolu anebo výrobiště."
Také i zde trvalo se na znění v předloze, poněvadž širší znění tak, jak se žádá, mohlo by vésti k zneužívání.
Čl. IV.
V tomto paragrafu bylo, pravděpodobně pouze opominutím, vynecháno, že osvobození od daně z minerálních olejů pro oleje k různým účelům v průmyslových nebo živnostenských podnicích se vztahuje toliko na oleje, vyklizené z tuzemských rafinérií. Aby nenastal v tomto směru nesprávný výklad, je třeba doplniti odstavec 2. čl. IV. tak, že za slovy: " . . . od spotřební daně minerální oleje" buďtež vsunuta slova:
" . . . vyklizené z tuzemských rafinérií minerálních olejů . . ."
Dále žádáme, aby nebyla zvýšena dosavadní spotřební daň z olejů k topení za účelem umožnění rozvoje tohoto výrobku.
Finanční správa neměla by námitek, z důvodu zájmů spotřebitelských se však změna ta nedoporučuje. Také by se tím snížil preliminovaný výnos a zatížily neúměrně dozorčí orgány.
Čl. VI., odst. 1.
V tomto odstavci je stanovena možnost přesunu částky, o kterou byla spotřební daň zvýšena, na odběratele, avšak je omezena poznámkou ". . . nechce-li zvýšené daňové zatížení nésti (dodavatel) ze svého."
Tímto ustanovením by vznikly zbytečné rozpory mezi dodavatelem a odběratelem.
Vyhověno.
Čl. VI., odst. 2.
V tomto odstavci je dáno ministerstvu financí v dohodě s ministerstvy obchodu a vnitra a po slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor, jakož i ústředních organisací zájmových, právo, stanoviti prodejní ceny olejů, podléhajících spotřební dani. Prosíme snažně, aby toto ustanovení nebylo uzákoněno a dovolujeme-si svoji žádost odůvodniti takto:
Zmocnění ministerstva financí, má-li býti uplatňováno i v jiných oborech, podlamuje možnost soukromého podnikání vůbec, takže celý průmysl všech oborů a i obchod musí se vysloviti zásadně proti němu. Náš průmysl, na jehož bedra jsou nyní zvýšením spotřební daně uvalena nová břemena, je nucen ještě zvláště poukázati na nebezpečí, hrozící jemu z tohoto opatření, a to proto, že ceny surovin, z nichž se minerální oleje vyrábějí, a ceny minerálních olejů samotných podléhají stále fluktuaci na světovém trhu a to nejen každého dne, nýbrž mnohdy každé hodiny.
Nebylo vyhověno, poněvadž podobné ustanovení je obsaženo téměř ve všech nejnovějších zákonech a nelze tu připustiti výjimku, zejména musí-li býti v důsledku zvýšení daně z minerálních olejů zvýšena též cena petroleje k svícení.
Vláda však v podobných případech počíná si samozřejmě tak, aby zájmy ani toho ani onoho nebyly poškozeny, tudíž také ne průmysl, o nějž tu jde.
Svízelnější otázkou je právě uvedené zvýšení cen petroleje k svícení. I když není značné, bude nepříjemné, nebylo však vyhnutí, poněvadž nižší cena petroleje mohla by vésti k snadnému zneužívání tím, že by byl mísen s ostatními pohonnými látkami.
Rozpočtový výbor pojednal o předloze a pozměnil pouze článek VI. v tom smyslu, že vypustil z něho větu: "Nechce-li zvýšené daňové zatížení nésti ze svého."
Rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu schválení předlohy ve znění níže uvedeném i s připojenou resolucí.
V Praze, dne 22. března 1935.
Modráček v. r.,
místopředseda.
Pánek v. r.,
zpravodaj.
II.
Úpravou daně podle projednávaného návrhu zákona o dopravě motorovými vozidly a jejich zdanění (tisk 1447) ztrácí státní pokladna asi 33 mil. Kč a silniční fond asi 4 mil. Kč. Tento úbytek je třeba nějakým způsobem nahraditi, zvláště u silničního fondu, který ani s dosavadním svým příjmem nemůže vystačiti, poněvadž tento příjem stačí jenom na úrok z dosavadních zápůjček. Má-li však fond pokračovati v další úpravě silnic a jejich řádném udržování, je třeba opatřiti mu nové prameny příjmů.
Proto je zároveň také navrhována změna některých ustanovení zákona o spotřební dani z minerálních olejů, kterou má býti opatřena potřebná úhrada (tisk 1446).
Hranice hutnosti je posunována z dosavadních 790° na 810°, poněvadž se k pohonu motorů používá benzinu stupňovitosti mírně vyšší, které dosud podléhají nižší daňové sazbě.
Je navrhováno, aby daň z benzinu byla zvýšena z dosavadních 75 Kč na 92 Kč na 100 kg. Toto zvýšení činí na jednom litru lihobenzinové směsi asi 10 hal. Spotřeba zdaněného benzinu činí asi 1.700.000 q ročně. Takže navrhované zvýšení vynese asi 29 mil. Kč. Daň z minerálních olejů hutnosti od 810° se zvyšuje podle vládního návrhu z dosavadních 15 Kč na 40 Kč na 100 kg. V r. 1933 činil výnos daně z minerálních olejů 150.215.549 Kč. Z toho dostal 70%, t. j. 103.869.483 Kč silniční fond, a zbytek 30%, t. j. 46.346.066 Kč dostal stát.
Výnos podle vládního návrhu (tisk 1446) bude činiti asi 217.600.000 Kč. Navrhuje se, aby státu připadlo opět 33% jako původně, t. j. 71.808.000 Kč, a silničnímu fondu 67%, t. j. 145.792.000 Kč. Příjem státu by byl tedy asi o 24,5 mil. větší než dosud, takže by jeho ztráta 33 mil. z daně dopravní (taxi) a přepravní byla z části nahrazena. Silniční fond by měl větší příjem o 41 mil. Kč, takže by mu po uhrazení ztráty 4 mil. Kč z daně z jízdného zbylo ještě zvýšení příjmů o 37 mil. Kč, jichž potřebuje na nové práce.
Zvýšení daně z minerálních olejů hutnoty vyšší nežli 810° postihlo by také petrolej ke svícení, který by byl zdražen o 20 hal. na jednom litru. Takže jeho cena by stoupla s 1,60 na 1,80 Kč. Tím by byl postižen také petrolej, kterého se užívá k pohonu petrolejových strojů v průmyslu a živnostech, i petrolej, kterého se užívá v malých domácnostech k vaření i petrolej ke svícení. Důvodová zpráva uvádí, že zvýšení nebude citelné, poněvadž se projeví na jednom litru jen 20 hal., což při dnešní ceně 1,60 Kč na litru bude snesitelné, neboť i po zdražení bude to odpovídati koeficientu 4,5, tedy stále ještě nedosáhne indexového čísla.
Třeba by toto zdražení bylo nepatrné, byla by živnostníku zdražena pohonná látka jeho stroje a tím zvýšena jeho režie. Při poměrech, za jakých dnes živnostníci pracují, je však třeba vystříhati se každého, třebas i malého zdražení jejich režie, poněvadž jsou na hranici své výkonnosti, není-li tato hranice již překročena.
Nejtvrdším však je pomyšlení, že by měl býti zdražen petrolej ke svícení. Kde pak se dnes ještě užívá petroleje ke svícení? Jen v nejchudších krajích a jen v nejchudších domácnostech. Třebas 20 hal. na litru není absolutně mnoho, je to mnoho relativně tam, kde se počítá s každým haléřem. A je těžko vmysliti se do duševního stavu člověka, který nemá z autoprovozu nic, než obtěžování zápachem, prachem a blátem, když by pro ulehčení břemen autodopravy měl přispívati zdražením petroleje o 20 hal.
Technicko-dopravní výbor změnil proto čl. I. § 1 o spotřební dani z minerálních olejů takto:
a) Minerální oleje, jichž hutnota při + 15° C (+ 12° R) nedosahuje 810° (tisícin hutnoty čisté vody) Kč 96,-.
b) Minerální oleje o hutnotě od 810° až 830° včetně 30 Kč.
c) Minerální oleje o hutnotě vyšší než 830° 40 Kč za každých 100 kg čisté (vlastní) váhy.
Článek druhý změněn tak, že vláda se zmocňuje, aby podporovala tuzemskou výrobu pohonných látek tím, že vrátí zcela nebo částečně spotřební daň z olejů vyrobených ze živic nebo z uhlí, domácího původu. Tímto ustanovením má býti umožněno opatření pohonné látky domácího původu.
V důsledku změny daňových sazeb pro minerální oleje nad 810° hutnoty bylo třeba vložiti nový čl. VI.
Ve čl. VII. omezeno dodatečné zdanění na množství, které u téhož právního subjektu přesahuje 100 kg čisté váhy, a opraveny částky dodatečného zdanění přiměřeně ke změně, která byla provedena v čl. I, § 1.
Technicko-dopravní výbor doporučuje, aby senát schválil vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 1446) ve znění níže uvedeném i s připojenou resolucí.
V Praze, dne 2. dubna 1935.
Artur Pavelka v. r.,
místopředseda.
Ing. Winter v. r.,
zpravodaj.
Dodatečná zprávy rozpočtového výboru.
Poněvadž technicko-dopravní výbor provedl některé změny na předloze, rozpočtový výbor byl povinen o změnách těchto dodatečně pojednati.
Změny ty spočívají v tom, že daňové sazby stanovené v § 1 mění se takto:
u minerálních olejů, jichž hutnota při + 15° C (+ 12° R) nedosahuje 810° (tisícin hutné čisté vody) zvyšuje se z navržených 92 Kč na 96 Kč,
dále u minerálních olejů o hutnosti 810° až včetně 830° zavádí se nová sazba 30 Kč (vždy za 100 kg čisté vlastní váhy). V tomto případě jde o petrolej.
To znamená, že úbytek, který vznikne finanční správě tím, že zvyšuje se cena petroleje asi 10 h na 1 l, na místě navrhovaných 20 h, nahrazen bude zvýšením daně z benzinu o 4 Kč.
Další změna spočívá v tom, že v čl. II. zmocňuje se vláda, aby podporujíc tuzemskou výrobu pohonných látek mohla vrátiti buď zcela nebo z části spotřební daně z olejů, vyráběných ze živic nebo uhlí domácího původu. Původně byla navrhována pouhá polovina.
Dále se vkládá do osnovy nový článek VI, podle něhož daňová sazba stanovená v čl. I, § 1, písm. c) platí též pro minerální oleje daňově zvýhodněně podle § 4 zák. č. 77/1931.
Konečně v čl. VIII mění se sazby za dodatečné zdanění zásob olejů, pokud jsou v den účinnosti zákona na území republiky Československé a pokud u téhož právního subjektu přesahují množství 100 kg čisté váhy, a to takto:
a) u olejů hutnoty nižší než 790° částkou 21 Kč na místě původních 17 Kč,
b) u olejů nad 790° do 810° částkou 81 Kč místo 77 Kč,
c) u olejů nad 810° do 830° (včetně) 15 Kč místo 25 Kč a
d) u olejů nad 830° částkou 25 Kč vždy za 100 kg čisté váhy.
Finanční efekt se celkem nemění, neboť na petroleji ztrácí se celkem asi 7 milionů Kč, které se však získávají zvýšenou daní z benzinu, jehož odbyt činí asi 1.700.000 q, takže při zvýšení o 4 Kč, získává finanční správa rovněž asi kolem 7 milionů Kč.
Ministr financí prohlásil, že uvedené změny v daňových sazbách nebudou míti vliv na cenu lihobenzinové směsi a že také na zvýšení cen této směsi nepomýšlí.
Rozpočtový výbor ve svojí schůzi ze dne 2. dubna uvedené změny schválil.
V Praze, dne 2. dubna 1935.
Dr J. Karas v. r.,
předseda.
Pánek v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne................................1935,
jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Ustanovení §§ 1 a 2 zákona ze dne 6. května 1931, č. 77 Sb. z. a n., o spotřební dani z minerálních olejů, se mění a budou zníti:
§ 1.
Minerální oleje, získané na území republiky Československé, anebo sem dovezené z celní ciziny, podléhají spotřební dani z minerálních olejů, a to:
a) minerální oleje, jichž hutnota při + 15° C (+ 12° R) nedosahuje 810° (tisícin hutnoty čisté vody), Kč 96,-,
b) minerální oleje o hutnotě 810° až 830° včetně Kč 30,- a
c) minerální oleje o hutnotě vyšší než 830° Kč 40,- za každých 100 kg čisté (vlastní) váhy.
§ 2.
(1) Spotřební dani z minerálních olejů ve výši stanovené v § 1 podléhají též oleje vyrobené z uhlí, nebo ze živic jiných nežli z ropy, pokud mají nahrazovati v používání oleje minerální. Pokud by nebylo lze při zdanění těchto olejů použíti ustanovení zákona o dani z minerálních olejů, budou potřebné předpisy vydány vládním nařízením, kterým může býti stanoveno též zdanění dehtů, vyrobených z uhlí nebo živic, jakož i zdanění vegetabilních a animálních olejů, určených k tomu, aby nahrazovaly v používání oleje minerální.
(2) Jak se zjišťuje množství olejů, podléhajících spotřební dani, ve směsi s lihem, stanoví vládní nařízení.
Čl. II.
Vláda se zmocňuje, aby podporovala tuzemskou výrobu pohonných látek tím, že vrátí zcela nebo z části spotřební daň z olejů, vyrobených ze živic, nebo z uhlí, domácího původu. Daň se vrátí podnikateli dolu na ropu, ze které byly dotyčné oleje získány, anebo podnikateli výrobiště, v němž uhlí nebo živice jiné nežli ropa byly na oleje zpracovány.
Čl. III.
Ustanovení § 3, odst. 1 zák. č. 77/1931 Sb. z. a n. doplňují se touto větou:
Za vyklizení olejů z dolu nebo z výrobiště pokládá se také jejich upotřebení na dole nebo ve výrobišti, s výjimkou jejich bezprostředního použití k výrobě olejů.
Čl. IV.
Ustanovení § 5 zákona ze dne 26. května 1882, č. 55 ř. z., případně § 5 zák. čl. XVIII/1882, o zavedení spotřební daně z minerálních olejů, pozměněná částečně zákonem ze dne 29. června 1896, č. 105 ř. z., případně zák. čl. XV/1896, o daněprostém odběru minerálních olejů, nahrazují se tímto zněním:
Za podmínek a omezení stanovených vládním nařízením osvobozeny jsou od spotřební daně minerální oleje, jichž hutnota při + 15° C (+ 12° R) nedosahuje 810°, pokud se jich použije v průmyslových nebo živnostenských podnicích k účelům rozpouštěcím nebo vyluhovacím, k výrobě nebo přípravě olejových barev a fermeží, k tavení skla nebo k požahování textilií. Ministr financí se zmocňuje, aby vrátil spotřební daň z minerálních olejů, použitých prokázaně k tavení skla v domáckém průmyslu sklářském, a stanovil potřebné podmínky.
Čl. V.
(1) Každá zásilka minerálních olejů z rafinerie minerálních olejů musí býti kryta odbytovou boletou (§ 20 zák. č. 55/1882 ř. z., případně § 19 zák. čl. XVIII/1882), jež zásilku olejů doprovází až ku příjemci.
(2) Každý, kdo odebírá minerální oleje z rafinerie minerálních olejů, jest povinen žádati od dodavatele odbytovou boletu, a neobdrží-li ji, jest povinen učiniti o tom bez průtahu ohlášení příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu.
(3)Každý, kdo obchoduje s minerálními oleji, jest povinen vykázati se na výzvu orgánů provádějících tento zákon, že odebrané zboží je kryto odbytovou boletou, anebo prokázati, odkud zboží odebral.
(4) Ustanovení §§ 18, 19 a 22 zák. č. 55/1882 ř. z., případně §§ 17, 18 a 21 zák. čl. XVIII/1882, pokud se týkají kontrolního území okolo rafinerií minerálních olejů, se ruší.
Čl. VI.
Daňová sazba stanovená ve čl. I, § 1, písm. c) platí též pro minerální oleje daňově zvýhodněné podle ustanovení § 4 zák. č. 77/1931 Sb. z. a n.
Čl. VII.
(1) Při dodávkách olejů, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, avšak provedeny již za jeho účinnosti, může dodavatel započítati je odběrateli a cenu o to zvýšiti.
(2) Po slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor a ústředních organisací zájmových může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy průmyslu, obchodu a živností a vnitra stanoviti prodejní ceny oleje podléhajících spotřební dani.
Čl. VIII.
(1) Zásoby olejů podléhajících spotřební dani, pokud jsou v den účinnosti tohoto zákona na území republiky Československé ve volném oběhu, a pokud přesahují u téhož právního subjektu množství 100 kg čisté váhy, podléhají dodatečnému zdanění, a to:
a) oleje hutnoty nižší než 790° částkou Kč 21,-,
b) oleje hutnoty od včetně 790° do 810° částkou Kč 81,-,
c) oleje hutnoty 810° až včetně 830° částkou Kč 15,- a
d) oleje hutnoty vyšší než 830° částkou Kč 25,- za každých 100 kg čisté váhy.
(2) Kdo má zásobu olejů podléhajících dodatečnému zdanění, jest povinen ohlásiti místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu do 8 dnů ode dne účinnosti zákona množství těchto olejů, jejich hutnotu, místo a místnosti, kde jsou uloženy, a zaplatiti v téže lhůtě, bez další úřední výzvy, dodatečnou daň, připadající na tyto oleje. Daň zaplatiti jest vplatním lístkem poštovní spořitelny na účet příslušného zemského finančního úřadu. Vplatní lístky vydá bezplatně důchodkový kontrolní úřad. Na rubu složenky nutno poznamenati, že jde o dodatečnou daň z minerálních olejů. Pokud nebude tato daň zaplacena, nesmí býti oleje jí podléhající vyklizeny z prostorů, v nichž jsou uloženy.
(3) Jsou-li oleje podléhající dodatečnému zdanění v den, kdy zákon nabyl účinnosti, v dopravě, jest příjemce povinen ohlásiti je příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu a dodatečně je zdaniti. Ohláška musí býti podána a daň příjemcem zásilky zaplacena způsobem uvedeným v odstavci 2 do 8 dnů po té, kdy zásilka došla příjemce.
(4) Finančním orgánům, pověřeným prováděním zákona, musí býti dovolen vstup do prostorů, v nichž zásoby olejů podrobené dodatečnému zdanění jsou uloženy, jakož i pobyt v nich, potřebný ke zjištění daňového základu, a musí jim býti poskytnuty tím, kdo oleje má, veškeré potřebné pomůcky a veškerá potřebná pomoc.
(5) Ukáže-li se to vhodným, může ministerstvo financí provésti dodatečné zdanění cestou paušalování.
(6) V ostatním platí o dodatečné dani obdobně ustanovení, platná pro spotřební daň z minerálních olejů.
Čl. IX.
(1) Ustanovení čl. III. zákona ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu, mění se potud, že z výnosu spotřební daně z minerálních olejů přikazuje se silničnímu fondu jako běžný příjem 67%.
(2) Jakmile překročí roční příjem na spotřební dani z minerálních olejů částku Kč 230.000.000,-, může vláda na návrh ministra financí přebytku nad tuto částky plynoucího do státní pokladny upotřebiti ke snížení daňového zatížení automobilové dopravy.
Čl. X.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby povinnost mísení lihu s pohonnými látkami, dle zákona ze dne 7. června 1932, čís. 85 Sb. z. a n., rozšířila nařízením (buď dle zmocňovacího zákona anebo dle ustanovení §u 1, odst. 3. cit. zákona) na minerální oleje, jichž hutnota při + 15° C dosahuje 810° hutnoty.