Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1496.

Zpráva

I. živnostensko-obchodního výboru

II. ústavně-právního výboru

k vládnímu návrhu (tisk 1378) zákona o splátkových obchodech.

 

I.

Vládní návrh zákona o splátkových obchodech, který obsahuje celkem 21 paragrafů, jest výsledkem několikaletého jednání (počínaje rokem 1926) příslušných ministerstev se zájmovými skupinami podnikatelů a zájmovými skupinami spotřebitelů a zaměstnanců. Nutnost vydání zákona o splátkových obchodech uznalo bývalé Rakousko zákonem ze dne 27. dubna 1896, č. 70 ř. z., který platí dosud u nás v zemích České a Moravskoslezské.

V zemích Slovenské a Podkarpatoruské byl s počátku upraven zvláštním zákonem zák. čl. XXXI/1883 toliko splátkový obchod s cennými papíry. Teprve za války byla vydána ustanovení o splátkových obchodech nejprve se šicími stroji a později s hospodářskými stroji; jsou to nařízení uh. král. min. ze dne 8. prosince 1916, č. 4172 M. E. a ze dne 8. prosince 1917, č. 4838 M. E. § 19, odstavec 1. vládního návrhu zákona stanoví přesně, které zákony se tímto zákonem zrušují a odstavec 2. téhož paragrafu určuje, které zákony zůstávají nedotčeny.

Od vydání zákona v bývalém Rakousku ze dne 27. dubna 1896, č. 70 ř. z. nedoznal zákon o splátkových obchodech žádné změny ani u nás v republice Československé nebyla pociťována zvláštní potřeba jeho novelisace.

Teprve počátkem roku 1926 započalo se jednání na žádost zájmových skupin s příslušnými úřady. Jednání zúčastnily se podáním dotazů, připomínek, návrhů, účastí na anketách atd. tyto zájmové skupiny:

Ústřední svaz československého obchodu v Praze;

Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový v Československé republice v Praze;

Krajinská skupina pro Slovensko Ústredného svazu československých priemyselníkov v Bratislave;

Ústřední svaz českosl. průmyslníků v Praze;

Zemská rada živnostenská pro Čechy;

Gremium pražského obchodnictva;

Svaz moravských průmyslníků;

Německý hlavní svaz průmyslu v Teplicích-Šanově;

Říšský svaz kupectva v Teplicích-Šanově;

Jednota obchodních gremií v Čechách;

Verband der deutschen Wirtschafsgenossenschaften v Praze;

Obchodní gremium v Brně;

Obchodní a živnostenská komora v Praze

Obchodní a živnostenská komora v Brně

"Centrokooperativ" svaz jednot hospodářských družstev republiky Československé v Praze;

Allgemeiner Wirtschaftsverhand v Teplicích-Šanově;

Zemědělská rada (český odbor v Praze);

Správní rada pražské obecní plynárny v Praze;

Plynárenské a vodárenské sdružení československé v Praze;

Elektrotechnický svaz československý;

Autoklub republiky Čsl.;

Moravská advokátní komora v Brně;

Organisace zaměstnanecké jak středostavovské, tak dělnické.

Z ankety vyplývá cenný poznatek, že podnikatelské kruhy samy převážnou většinou odmítaly požadavek, aby zákon byl zrušen. Dochází-li dnes k novelisaci a unifikaci splátkového zákonodárství, musí býti nezbytně vzat zřetel k tomu, že hospodářskou krisí vzrostla povážlivě nezaměstnanost a že jest jí platební schopnost kruhů zaměstnaneckých a spotřebitelských neúměrně podvázána a podlomena. Toto hledisko bylo směrodatné pro novelisaci zákona splátkového.

Nemůže býti nejmenší pochyby o tom, že důvody, které před více jak 38 lety přiměly ke zvláštní úpravě splátkových obchodů, nejen nepominuly, nýbrž naopak neblahými následky hospodářské krise byly ještě více stupňovány.

Zvláštního zákona o splátkových obchodech nelze postrádati, dokud zřejmý vzestup kruhů sociální ochrany potřebných, ho sám neučiní bezpředmětným.

Důležitost tohoto navrhovaného zákona jest dána tím, že nový zákon má platiti také v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

Živnostensko-obchodní výbor projednal vládní návrh zákona a navrhuje slavnému senátu jeho schválení jak je níže otištěn.

V Praze, dne 28. března 1935.

Votruba v. r.,
místopředseda.

V. Černý v. r.,
zpravodaj.

II.

Pro splátkové obchody platí v zemi České a Moravskoslezské zákon ze dne 27. dubna 1896 č. 70 ř. z.; na Slovensku a Podkarpatské Rusi není všeobecné úpravy splátkových obchodů: je tam upraven toliko splátkový obchod cennými papíry (zák. článkem XXXI z r. 1883) a šicími stroji i stroji hospodářskými (válečnými min. nařízeními z 8. prosince 1916 a z 8. prosince 1917).

Nový zákon upravuje splátkové obchody jednotně pro celou republikou a pro všecky obory i na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jde tedy o zákon unifikační se značným materielním rozšířením vzhledem na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Předložená osnova upravuje splátkové obchody v některých bodech odlišně od zákonné úpravy, platné dosud v historických zemích.

V dobách hospodářské prosperity se zdálo některým interesovaným kruhům, že obmezení obchodu, jak je obsahoval dosavadní zákon splátkový, jsou zbytečná; od r. 1926 počalo se volati na schůzích i v tisku po úplném zrušení zákona o splátkových obchodech.

Leč v písemné anketě o této otázce vyslovila se pro zrušení zákona toliko menšina interesovaných korporací a převážná většina i z kruhů obchodních a výrobních žádala toliko novelisaci zákonných ustanovení o splátkových obchodech. V otázce novelisace nebylo ovšem jednotnosti: jedni žádali větší ochranu solidního obchodu, jiní pak zvýšenou ochranu kupujících před obchodem nesolidním. Nakonec převládlo mínění, že podvázáním splátkových obchodů utrpěla by výroba i obchod, ale že časté i trestní případy nesolidních splátkových obchodů nutí ke zvýšení ochrany kupujících.

Tato ochrana kupců i kupujících měla býti řešena v osnově nového občanského zákona, který připravuje v ministerstvu spravedlnosti superrevisní komise pro občanské právo. Hospodářská krise však způsobila urychlené řešení této otázky a je příčinou, že se předkládá samostatná novela k dosavadnímu splátkovému zákonu, neboť se jeví naléhavá potřeba upraviti tyto otázky co nejdříve.

Předložený zákon bere v hlavních rysech a v zásadních ustanoveních zřetel na elaborát superrevisní komise; od zákona dosud platného uchyluje se však v některých ustanoveních velmi podstatně: vyhovuje tak i přání po větší ochraně solidního obchodu i volání po větší ochraně kupujících před obchodem nesolidním, před lichvou a proti zneužívání hospodářské tísně kupujícího.

Vládní návrh vymezuje už pojem splátkového obchodu odlišně od ustanovení dosud platných; splátkovými obchody podle tohoto zákona jsou prodeje movitých věcí toliko tehdy, jestliže má býti trhová cena splacena nejméně ve třech splátkách. Platnost splátkového zákona obmezuje se na případy, že trhová cena věci nepřesahuje částku 10.000 Kč. Toliko v případech, kde jde o losy a cenné papíry, toto obmezení trhové ceny neplatí. Dožaduje-li se kupující správy pro vadu věcí koupené, musí kupující prodávajícímu vady oznámiti ihned, jakmile je shledal.

Jsou-li splátky rozvrženy na delší dobu nežli na jeden rok, jest prodávající povinen vydati kupujícímu písemné potvrzení o smlouvě. Výhrady práva vlastnického, odstoupení od smlouvy a ztráty lhůt jsou vůbec platny jen tehdy, bylo-li ujednání o nich písemně potvrzeno. Kupující má však právo i mimo tyto případy žádati písemné potvrzení ujednané smlouvy. Odstoupení od smlouvy i ztrátu lhůt připouští nový zákon jen tehdy, jestliže úhrn všech zameškaných splátek činí aspoň desetinu trhové smlouvy. Ale i tu je prodávající povinen oznámiti kupujícímu písemně, že chce tyto výhrady uplatniti, a musí mu poskytnouti lhůtu nejméně osmidenní k zaplacení zameškaných splátek. Kupující je naproti tomu oprávněn zaplatiti třeba všechny splátky najednou a sraziti si při tom zákonné úroky do dne smluvené splatnosti. Velmi časté případy nesolidního postupu zástupců vynutily si ustanovení § 9, které chrání kupujícího před nesolidními zástupci tím, že přenáší zodpovědnost za uvedení v omyl zástupcem na prodávajícího samotného.

Nové jest také ustanovení § 17, podle něhož neplatí sice předpisy tohoto zákona na splátkové obchody mezi kupci, jde-li o provozování jejich živnosti, ale u t. zv. malého kupce podléhají tomuto zákonu splátkové obchody o koupi zařízení, nářadí nebo jiných movitých věcí, kterých užívá bezprostředně při výkonu své živnosti.

Zvláště pak je třeba ještě zdůrazniti, že ustanovení ve prospěch kupujících jsou prohlášena za ius cogens: jakákoliv ujednání v neprospěch kupujícího, která se odchylují od ustanovení tohoto zákona jsou neplatná (§ 16). Tato okolnost byla při projednávání vládní předlohy ústavně-právního výboru zvlášť zdůrazněná. Svému přesvědčení, že jde o ustanovení, které má všeobecnou a bezvýjimečnou platnost, dal ústavně-právní výbor výraz tím, že škrtl ve vládním návrhu všechna zvláštní ustanovení o tom, že toho nebo onoho práva se nelze vzdáti, aby nemohla vzejíti ani pochybnost, že by v případech, kde tohoto zvláštního ustanovení není, mohlo býti jinak. Tyto škrty a z toho vyplývající stylisační změny byly provedeny v 2. odst. § 10 a ke konci odst. 1. § 11. Poněvadž tedy ustanovení § 16 jsou obecně závazná a platí pro jakákoliv ujednání ve prospěch kupujícího, bylo zvlášť ještě zdůrazněno, že platí ovšem také o ujednáních, která by směřovala proti zákonným ustanovením o splátkách (§ 5), o výhradě vlastnictví k prodané věcí (§ 6) a o ztrátě lhůt (§ 7).

Kromě uvedených škrtů usnesl ústavněprávní výbor 2 podstatné změny.

V § 7 doplnil odstavec první touto novou větou: "Po dobu prokázané nezaměstnanosti kupujícího nemůže prodávající tohoto práva použíti." V dobách notorické veliké nezaviněné nezaměstnanosti je třeba chrániti nezaměstnané před škodami, které by mu mohly vzniknouti v důsledku této nezaměstnanosti. Takovou ochranu má nezaměstnaným přinésti hořejší ustanovení, které má zabrániti u nezaměstnaných důsledkům ztráty lhůt.

V § 18 byl druhý odstavec doplněn ustanovením, podle něhož se zákon bude vztahovati na splátkové obchody hospodářskými stroji i tehdy, když trhová cena převyšuje 10.000 Kč. Kupní cena hospodářských strojů je velmi často vyšší a bylo by nevhodné, kdyby pro tuto vyšší kupní cenu tyto obchody neměly býti posuzovány podle ustanovení tohoto zákona. Bylo by to zvlášť nevhodné na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde právě splátkové obchody hospodářskými stroji byly zvláštním ministerským nařízením upraveny.

Změna provedená ústavně právním výborem v § 20 (škrtnutí slov "a strany platně neujednaly nic jiného") vyhovuje lépe duchu zákona a jest dalším zdůrazněním § 16.

Ústavně-právní výbor se usnesl ve své schůzi dne 2. dubna 1935 doporučiti slavnému senátu, aby přijal výborem pozměněnou vládní osnovu zákona o splátkových obchodech tak jak je níže otištěna.

V Praze, dne 2. dubna 1935.

Dr Veselý v. r.,
místopředseda

Karel Riedl v. r.,
zpravodaj.

 

Dodatečná zpráva živnostensko-obchodního výboru.

Živnostensko-obchodní výbor projednal doplňky a změny u § 3, odst. 2., u § 7, odst. 1., u § 10, odst. 2., u § 11, odst. 1., u § 15, § 16, § 18, odst. 2. a u § 20 a navrhuje jich schválení podle usnesení ústavně-právního výboru.

V Praze, dne 2. dubna 1935.

Jílek v. r.,
místopředseda.

V. Černý v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne.........................1935

o splátkových obchodech.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Prodeje movitých věcí, ujednané při provozování obchodní nebo jiné živnosti nebo zprostředkovateli z povolání, jsou splátkovými obchody podle tohoto zákona, jestliže trhová cena má býti podle smlouvy zaplacena nejméně ve třech částkách (splátkách) a věc se odevzdá kupujícímu před úplným zaplacením trhové ceny.

§ 2.

(1) Prodávající si smí při splátkovém obchodu vyhraditi vlastnictví k prodané věci až do úplného zaplacení trhové ceny, odstoupení od smlouvy a ztrátu lhůt.

(2) Jiné výhrady v neprospěch kupujícího jsou neplatné.

§ 3.

(1) Výhrady dopuštěné v § 2 platí, jen když je prodávající pojme do písemného potvrzení o smlouvě a potvrzení vydá bez zbytečného odkladu kupujícímu.

(2) Beze zřetele k tomu, zda výhrady dopuštěné v § 2 byly ujednány čili nic, je prodávající povinen vydati kupujícímu písemné potvrzení o smlouvě, jestliže splátky na trhovou cenu jsou rozvrženy na dobu delší než na jeden rok nebo jestliže o to kupující při sjednání smlouvy požádá. Dokud není potvrzení vydáno, není kupující povinen plniti závazky ze smlouvy mu vzcházející.

(3) V potvrzení je třeba jasně udati nejdůležitější ustanovení smlouvy, zejména dobu, kdy byla sjednána, předmět smlouvy, úhrnnou výši trhové ceny, výši jednotlivých splátek a dobu jejich dospělosti a výhrady podle § 2. Potvrzení musí býti podepsáno prodávajícím nebo jeho zmocněncem a může býti vydáno také ve formě faktury.

(4) Ztratí-li nebo zničí-li se potvrzení, vydá prodávající kupujícímu na jeho žádost za náhradu skutečných výloh nové potvrzení.

§ 4.

Ustanovení § 3 platí obdobně, byly-li splátkový obchod nebo ujednání o výhradách prodávajícího učiněny v písemné formě; místo potvrzení obdrží kupující opis smlouvy.

§ 5.

(1) Prodávající si smí vyhraditi odstoupení od smlouvy jen tak, že může odstoupiti, když kupující je v prodlení aspoň s dvěma po sobě jdoucími splátkami a úhrn všech zameškaných splátek činí aspoň desetinu trhové ceny.

(2) Právo to může prodávající vykonati, jen když to kupujícímu napřed písemně oznámí a zároveň mu poskytne k zaplacení zameškaných splátek dodatečnou lhůtu nejméně osmidenní. Tato lhůta počíná, dnem následujícím poté, kdy kupujícího došlo písemné oznámení.

(3) Dojde-li na odstoupení, je prodávající povinen vrátiti kupujícímu přijatý závdavek a dané splátky se zákonnými úroky ode dne přijetí a nahraditi mu nutné náklady na věc. Kupující je naproti tomu povinen vrátiti věc prodávajícímu a dáti mu přiměřenou náhradu za užívání a znehodnocení věcí. Předem učiněná ujednání o výši náhrady nejsou platná. Prodávající se může domáhati vrácení věcí, jen když sám splní své závazky z ruky do ruky.

§ 6.

Ustanovení předcházejícího paragrafu platí také pro uplatnění výhrady vlastnictví k prodané věci podle § 2.

§ 7.

(1) Vyhradil-li si prodávající právo pohledávati okamžité zaplacení všech splátek, jestliže by nebyly některé zaplaceny (ztrátu lhůt), může je vykonati jen tehdy, je-li kupující v prodlení aspoň s dvěma přímo po sobě jdoucími splátkami a úhrn všech zameškaných splátek činí aspoň desetinu trhové ceny. Po dobu prokázané nezaměstnanosti kupujícího nemůže prodávající tohoto práva použíti.

(2) Ustanovení § 5, odst. 2 platí i tu.

(3) S druhé strany je kupující oprávněn zaplatiti třebas i všechny splátky i před jejich splatností a sraziti si při tom zákonné úroky za dobu od zaplacení jednotlivé splátky až do doby její původní dospělosti.

§ 8.

Úmluva, že kupující je povinen vrátiti doklady o smlouvě a o splátkách, je neplatná.

§ 9.

Byl-li kupující uveden v omyl při ujednání splátkového obchodu zaměstnancem prodávajícího anebo osobou činnou z příkazu prodávajícího, platí totéž, jako kdyby kupujícího byl uvedl v omyl prodávající sám.

§ 10.

(1) Správy pro vady se může kupující domáhati žalobou anebo námitkou až do splatnosti poslední splátky na trhovou cenu, ačli mu podle obecných ustanovení nepřísluší lhůta ještě delší. K zachování tohoto práva je potřebí, aby kupující oznámil vady prodávajícímu; oznámení vad se musí státi bez zbytečného odkladu, jakmile byly kupujícím shledány.

(2) Dobu příslušející k provedení nároků ze správy nelze zkrátiti.

§ 11.

(1) Kupující má právo odporovati smlouvě pro zkrácení přes polovici hodnoty podle § 934 obč. zák. také ve všech případech, ve kterých mu podle obecných ustanovení (§ 935 obč. zák.) toto právo nepřísluší. Kratší promlčecí lhůtu než tříletou nelze platně ujednati.

(2) V zemi Slovenské a Podkarpatoruské může se kupující, jenž neobdržel na obecné hodnotě ani polovicí toho, co prodávajícímu dal, domáhati, aby se smlouva zrušila a vše se uvedlo v předešlý stav. Avšak prodávající může smlouvu zachovati v platnosti tím, že nahradí, čeho se do obecné hodnoty nedostává. Nepoměr mezi hodnotami se vyměří podle času, kdy se smlouva stala. Toto právo se promlčuje ve třech letech. Ustanovení druhé a třetí věty odstavce 1 platí i tu.

§ 12.

(1) Žaloby ze splátkových obchodů nemohou býti proti kupujícímu, který má bydliště na území tohoto státu, podány u soudu smluveného a kupující se nemůže dobrovolně podrobiti soudu, který by jinak nebyl příslušným.

(2) K příslušnosti soudu třeba přihlížeti z povinnosti úřední a to až do výkonu exekučního prodeje.

(3) Nepříslušnost soudu se zhojí jen tím, že se žalovaná strana, ačkoliv byla soudem dříve poučená, dá do projednávání.

§ 13.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí o splátkových obchodech obecná ustanovení občanského nebo obchodního práva.

§ 14.

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně o prodeji losů a cenných papírů, které se vydají kupujícímu teprve, až úplně zaplatí trhovou cenu ujednanou ve splátkách.

§ 15.

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně také o smlouvách, kterými má býti dosaženo účelu, k němuž směřují splátkové obchody, jinými prostředky, např. pronájmem věcí.

§ 16.

Neplatná jsou jakákoliv ujednání, která se v neprospěch kupujícího odchylují od ustanovení tohoto zákona.

§ 17.

Ustanovení tohoto zákona neplatí, koupí-li na splátky kupec provozuje svou živnost, ledaže jde o koupi zařízení, nářadí nebo jiných movitých věcí určených bezprostředně k užívání při provozování živnosti kupce, na kterého se nevztahují podle zákona ustanovení obchodního práva o firmě, obchodních knihách a prokuře.

§ 18.

(1) Ustanovení tohoto zákona neplatí, převyšuje-li trhová cena věcí, které jsou předmětem jednoho splátkového obchodu, částku 10.000 Kč.

(2) Na splátkové obchody o losech a cenných papírech (§ 14), jakož i o hospodářských strojích je použíti ustanovení tohoto zákona i tehdy, jestliže jejich trhová cena převyšuje částku 10.000 Kč.

§ 19.

(1) Tímto zákonem se zrušují obzvláště: zákon ze dne 27. dubna 1896, č. 70 ř. z., o splátkových obchodech, §§ 2, 4 a 9 zák. čl. XXXI/1883, o splátkovém obchodě, zcela, § 10 zákona posléz uvedeného, pokud se vztahuje k § 9 téhož zákona, nařízení uh. král. min. ze dne 8. prosince 1916, č. 4172 M. E., o koupi šicích strojů na splátky, a nařízení uh. král. min. ze dne 8. prosince 1917, č. 4838 M. E., o koupi hospodářských strojů na splátky.

(2) Nedotčeny zůstávají: zákon ze dne 30. června 1878, č. 90 ř. z., který obsahuje některá ustanovení o prodeji státních nebo jinakých losů nebo naděje na výhru z nich, a ostatní ustanovení zák, čl. XXXI/1883 s tou změnou, že se v § 6, odst. 2 vypouštějí slova "podle záznamu na burse v Budapešti".

§ 20.

Ustanovení §§ 5 až 7, 10 a 11 tohoto zákona jest užíti na smlouvy, které podle tohoto zákona jsou splátkovými obchody, i když byly sjednány přede dnem jeho účinnosti, jestliže kupující před tímto dnem jich ještě zcela nesplnil; ujednání, která se stala po dni účinnosti tohoto zákona a se příčí ustanovením § 16, jsou neplatná.

§ 21.

Zákon tento provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.