Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
III. volební období.
12. zasedání.
Tisk 1504.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti krajského soudu v Košicích ze dne 18. prosince 1934, č. j. Nt VI 156/34-3, aby byl dán souhlas s trestním stíháním senátora Jana Janíka pro přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 a 5 zák. na ochr. Rep. (č. j. 13091/35 předs.).
Skutkový stav.
Na veřejném shromáždění slovenské ludové strany Hlinkovy v Garani dne 16. září 1934 řečnil senátor Jan Janík a mezi jiným pronesl tato slova:
"Maďarské daňové zákony boly jednoduché a dobré, čo prišli študovať aj z takého kultúrneho štátu, ako je na pr. Anglia. Dnes kataster je špatný, zmeny nie sú prevedené, apelácie nie sú vybavené a aj bez pravoplatnosti sa exekvujú dane. Mali sme dobre prošperujúce továrne, lebo Maďari mali obilia a slaniny a nám horňákom pomohli tak, že vybudovaním fabrik dali možnosť k práci a zárobku. Dnes všetko je pozatvárané s odôvodnením, že Slovensko je zemedelský a Čechy s Moravou priemyselný kraj. Česi sú vyspelí a chytrí, lebo keby boli ponechali slovenské továrne, českí robotníci by nemali čo jesť. Tam sú Krompachy. Krásne prošperovaly, lenže musely byť zatvorené, lebo vraj majiteľom bol maďarský žid. Zaslali tam agitátorov, ktorí robotníkov tak naštvali, že zabili okresného náčelníka, vedúceho inženiera a iných. Pravda, že za takých okolností právom mohli poukázať na tamojšie nemožné pomery. A čo sa stalo, továrňu prenesli do Vítkovic a jej majiteľom je francúzsky žid Rotschild, čo však nebolí vládnym kruhom."
V těchto výrocích spatřuje státní zastupitelstvo skutkovou podstatu shora uvedených přečinů, ježto senátor Janík jednak veřejně popuzoval k zášti proti Čechům, jednak veřejně hanobil republiku a český národ způsobem štvavým, takže to mohlo snížit vážnost republiky a ohrozit obecný mír v ní.
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje senátu, aby nedal souhlas s trestním stíháním senátora Jana Janíka pro uvedené delikty. Imunitní výbor nemůže sice schválit, aby člen senátu užíval na veřejném shromáždění lidu takových vymyšlených argumentů a uváděl určité skutečnosti v tak zkroucené formě, jako učinil v tomto případě senátor Janík, avšak přece jen uznává, že na politické řeči člena Národního shromáždění jako representanta politické strany nelze bráti všeobecné měřítko a že člen Národního shromáždění musí míti určitou volnost při agitaci pro svoji politickou stranu. Z tohoto důvodu neuznává v tomto případě potřeba, aby byl senátor Janík za svoje výroky trestně stíhán.
V Praze, dne 2. dubna 1935.
A. Šelmec v. r.,
předseda.
Dr Milota v. r.,
zpravodaj.