Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1511.

Zpráva

I. sociálně-politického výboru

II. rozpočtového výboru

III. kulturního výboru

k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1489)

o návrhu poslance F. Hummelhanse a soudr. na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu.

I.

Poslanecká sněmovna schválila dne 29. března 1937 iniciativní návrh, jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav. Tímto zákonem má konečně i v našem státě dojíti k soustředění rozptýlených tělovýchovných a sportovních snah a zájmů, odkázaných dnes z valné části na činnost četných tělovýchovných a sportovních organisací, nenalézajících alespoň v dostatečné míře podpory se strany státu a institucí veřejnoprávních. V dnešní moderní době, ve které se klade, a to zcela právem, tak veliký důraz na tělesnou výchovu a tím i na pěstění zdravého a silného tělesného organismu, z něhož by vyrůstal také mravně silný duch národa, je již opravdu na čase, aby také stát ve svém vlastním zájmu věnoval snahám tělovýchovným co největší podporu mravní, i finanční. Žádá si toho i nevyhnutelná nutnost obrany státu. Je již opravdu nejvyšší čas, aby se od teoretických úvah o branné předvýchově občanstva republiky přešlo ke skutkům a usměrnění všech těch krásných, iniciativních snah rozptýlených do tolika různých tělovýchovných a sportovních korporací.

Výše zmíněné usnesení poslanecké sněmovny je beze sporu takovým prvým krokem, který nutno vítati jako počátek. k želanému obratu.

Osnova vychází vstříc snahám po ústředním, vědeckém a jednotícím řízení veškeré té pilné a obětavé práce organisací tělovýchovných a sportovních. Ona ale také zasahuje do roztříštěné státní tělovýchovné organisace rozptýlené v ministerstvu školství a národní osvěty, veřejného zdravotnictví, v lékařských fakultách a nutno dodati i v ministerstvu národní obrany, které vede dozor nad tělovýchovnými organisacemi střeleckými. Tyršův státní tělovýchovný ústav, mající za úkol sledovati a posilovati rozvoj tělesné i mravní zdatnosti a branné způsobilosti všech občanů našeho státu, má podle projednávané osnovy dosáhnouti tohoto cíle vzděláním a výcvikem odborných sil tělovýchovných, činností výzkumnou, propagační a musejní (§ 2).

Ústav se podřizuje vedení ministerstva zdravotnictví. Ve své činnosti, směřující k výchově zdatných učitelů a profesorů tělovýchovy na školách, bude podléhati ministerstvu školství a národní osvěty (§ 3).

Poněvadž § 4. ukládá vládě, aby vládním nařízením určila organisaci ústavu a podmínky jeho práce zvláštním regulativem, bude třeba, aby se tak stalo co nejdříve, aby tak Tyršův státní tělovýchovný ústav byl urychleně vybudován a náš stát i v tomto směru dohonil to, co bylo zameškáno a co v řadě velkých i malých států dávno je již zavedeno.

Ve své úhradové části opírá se osnova o zbytek částky určené na vybudování strahovských hřišť a cvičišť z půjčky práce a pak o to, co již pod jménem "Státní stadion na Strahově" zde již existuje. Aby však státní tělovýchovný ústav mohl se do budoucnosti rozvíjeti a býti hoden drahého jména velikána - dra Mir. Tyrše, je třeba, aby každoročně dostatečnou částkou bylo ve státním rozpočtu na jeho náležité vybudování a veliké úkoly pamatováno, aby tak tento důležitý ústav zkvétal a stal se východiskem nových a nových generací tělesně i duševně zdatného a republice oddaného občanstva našeho státu.

Sociálně-politický výbor podrobně projednal předloženou osnovu a usnesl se navrhnouti senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny schválil tak, jak je obsaženo v senátním tisku č. 1489.

V Praze dne 4. dubna 1935.

V. Johanis v. r.,

předseda.

Šolc Ant. v. r.,

zpravodaj.

II.

Poslanecká sněmovna z podnětu iniciativního návrhu poslance Františka Hummelhanse a soudruhů schválila osnovu zákona o zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu. Ústav ten má soustřediti a zdokonaliti výchovu učitelů tělocviku a cvičitelů po stránce teoretické i praktické a tím posilovati rozvoj tělesné i mravní zdatnosti a branné způsobilosti všech státních občanů. Náklady se zřízením tohoto ústavu spojené budou poměrně nepatrné jednak proto, že k účelům ústavu bude použit státní stadion na Strahově a prostředky povolené z půjčky práce na jeho dobudování, jednak že bude možno je uhraditi ze schváleného rozpočtu ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy.

Rozpočtový výbor senátu doporučuje tudíž, aby osnova tato ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou byla slavným senátem schválena podle sen. tisku č. 1489.

V Praze dne 4. dubna 1935.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

Frant. Modráček v. r.,

zpravodaj.

III.

Tělesná výchova stala se dnes vším právem nezbytným doplňkem výchovy mládeže v době školní i mimoškolní.

Její význam s hlediska tělesné zdatnosti i zdraví duševního jest úplně prokázán a také všeobecně uznáván ve všech státech a u všech národů kulturních. Výchova tato není však u nás dosud tak soustavně uspořádána na podkladech vědeckého badání, jak toho vyžaduje její nesporně veliký význam.

Všechny evropské státy, i menší nežli naše ČSR, a bez tak slavné tradice, jako u nás je Tyršova, vybudovaly již a dobře vybavily státní tělovýchovné ústavy, jejichž úkolem jest odborně vzdělávati síly učitelské, cvičitelské a závodnické na podkladě výzkumných vědeckých badání a pedagogických zkušeností.

Jen u nás tato pro zdatnost příštích pokolení tak důležitá výchova a výcvik vůdčích školních i jiných činitelů tělovýchovných ponechává se soukromé snaze jednotlivců, ba často i pouhým náhodám a nedostatečně vybaveným kursům, přednáškám a pod. nouzovým a náhražkovým opatřením.

Nesní zajisté třeba dokazovati, že záležitost tak velkého významu celostátního, jíž m. j. jest podmíněna i branná zdatnost občanstva, musí býti postavena na podklad vědecký a tak programově uspořádána, aby její výsledky byly co nejlepší jak s ohledem na zdatnost tělesnou, tak i vzhledem ke zdraví duševnímu a mravnímu ukáznění.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 367. schůzi dne 29. března 1955 osnovu zákona, jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se sídlem v Praze.

Ústav ten vším právem jest označen jménem toho, jenž první v našem národě organisoval na správných základech výchovu tělesnou a jejími výsledky, mravní ukázněností a zvýšením tělesné zdatnosti velmi platně přispěl k našemu osvobození a zřízení našeho státu.

Se stanoviska kulturního prohlašujeme za velmi účelné, že dosud roztříštěná činnost tělovýchovná jak školní, tak i mimoškolní, i když se již dnes děje třebas i méně zjevně na správném podkladě soustavy Tyršovy, bude působením Tyršova státního tělovýchovného ústavu sjednocena, programově urovnána a upravena tak, aby co nejvíce vyhovovala jak požadavkům zdravotnickým, tak i pedagogickým.

A s ohledu tohoto chválíme, že v § 3 osnovy jest ústav podřízen také ministerstvu školství a národní osvěty.

Také v § 6 uvedený vztah ústavu k ministerstvu národní obrany jest velmi správný.

Kulturní výbor senátu pojednal ve své schůzi dne 9. dubna 1935 o všech těchto okolnostech a doporučuje senátu návrh osnovy zákona k ústavnímu schválení beze změny ve znění sen. tisku č. 1489.

V Praze dne 9. dubna 1935.

Dr J. Kapras v. r.,
předseda.

Frant. Merta v. r.,
zpravodaj.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP