Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1514.

I.

Postup vědy v oboru vojenských prostředků, zejména rychlý vývin letectva a chemických výzkumů nutí státy, aby staraly se včas o účinnou obranu.

Vláda naše podala poslanecké sněmovně příslušnou osnovu; poslanecká sněmovna nepatrnými korekturami - zejména §u 1 - osnovu přijala a odstoupila ji senátu.

Zákon tento ukládá nová a těžká břemena a povinnosti zejména obcím i občanům. Ale břemena ta jsou plně odůvodněna jeho účelem: opatřiti ochranu a pomoc i celému zázemí a území státu v případě války, neboť v příští válce bude ihned bojištěm celé území státu, zejména ona místa, která mají důležitost pro vedení vlastní války. Zázemím bude tedy veškero občanstvo, i to, které nebojuje ani nepřímo, i veškery jeho statky. Proto břemena zákona jsou úměrná jeho účelu.

Zákonem tím se omezuje vlastnické právo občanů ke statkům i právům širokým, ba skoro neobmezeným umožněním expropriace (§ 9, 10 a 11), zákon ten omezuje dále živnostenskou volnost (§§ 15, 16, 17 a 18); zákon ten však nad to ukládá i přímá plnění, často majetkově velice tíživá (tak zejména § 1 v původním vládním znění, dnes zmírněném a v § 2); jinde ukládá jim různá konání neb opomenutí § 6). Zejména obce zatěžuje novými hmotnými náklady (§ 4). Zákon omezuje i osobní a domovní svobodu citelně (§ 19). Na nešetření ustanovení jeho ukládají se přísné tresty (§§ 24-29) úměrné důležitosti doby válečné.

Zákon ten nesmírně rozšiřuje pravomoc a volné uvážení úřadů, zejména úřadů politických, policejních a živnostenských, jak státních, tak i obcí; úřadům těm však ukládá se nesmírná odpovědnost za život a majetek občanů.

Jest to zákon ve struktuře našeho veřejného práva velice důležitý, ale v zájmu státu i občanstva naprosto nutný.

Přecházeje k podrobnostem zákona výbor ústavně-právní uvědomil si, že nejlepší ochranou proti útokům leteckým - vedle hrozby odplatou protiútoku - jest opatření, jímž by se zamezil nepříteli vpád přes hranice státu, nebo aspoň přes bojovnou frontu, což jest úkolem našeho dělostřelectva a letectva (§ 9 osnovy).

Poněvadž však technicky jest skoro nemožno, úplně zameziti tento přístup, nutno brániti se aspoň proti účinkům nepřátelského letectva a dalekonosných děl, anebo aspoň účinky ty co možno zeslabiti. Nepřátelské letectvo bude hleděti jednak výbušnými a hořlavými pumami ničiti budovy, továrny a komunikace, čemuž nelze již se ubrániti, když se mu již podařilo vniknouti do území protivníkova. Tu možno aspoň pouze chrániti životy obyvatel tím, že se ukryjí ve sklepeních a podobných krytech, jejichž strop odolá ničivým účinkům výbušných pum. Proto § 1 a 4 ukládá vlastníkům nemovitostí, po případě i obcím, vybudování takových krytů.

Letectvo vedle toho působí i chemickou válkou, která při dnešní vyspělosti chemické vědy je naprosto ničivá, zahlazujíc veškeren život v napadeném území, buď přímo jedovatými nebo dusivými plyny, anebo pumami, obsahujícími bacily nakažlivých a smrtonosných nemocí. Proti jedovatým plynům možno brániti se plynovými maskami. Proto osnova v § 2. nařizuje opatření jejich. I zde obce jsou povinny doplniti výzbroj občanstva těmito maskami (§ 4) a zákon za to slibuje jim povolení zvláštních dávek ku plnění této jejich povinnosti (§ 5).

Zabezpečiti občanstvu opatření bezpečných masek a chrániti je před podvodníky nebo vydřiduchy má za účel třetí díl zákona (§§ 15-18 a § 27), který výrobu a prodej masek i jiných obranných pomůcek prohlašuje za živnosti koncesované; má uchrániti občanstvo před nedostatečnými a drahými výrobky a proto výrobu i obchod jimi podřizuje zvláštnímu dohledu státnímu.

Provádění zákona svěřuje se v první řadě úřadům politickým (ministerstvu a okresním úřadům), které ovšem jsou často vázány na spolupůsobení úřadů a velitelstev vojenských (§§ 6, 7, 13 a 23) po případě i úřadů živnostenských (§ 15 až 18). Veliký vliv přiznán i obcím jednak jako úřadům stavebním při budování krytů (3), jednak v dalším oboru přenesené působnosti (§ 4 a 8).

Vedle toho zákon počítá se součinností dobrovolných spolků i jednotlivců (§ 13, 8).

Již bylo podotknuto, že zákonem tím se dává správním úřadům veliká moc. Vedle toho skoro každý paragraf zmocňuje vládu i úřady (i obecní!) vydávati závazná nařízení, ukládající občanům další omezení nebo konání. Jest-li kdy je záhodno, aby zákon takové zmocnění obsahoval, v tomto případě je to naprosto nutno, zmocniti úřady, aby v případě nouze učinily rychle nutná opatření, a to tím spíše, kdy vynálezy a věda rychle pokračuje a kdy nepřítel své útočné prostředky a metody až do útoku tají.

Zákonem tímto má se docíliti lepší ochrana statků a života občanstva neválčícího; neboť moderní vzdělanost daleko předčila všecko dřívější barbarství v ničení. Opatření podobná učinila již řada států a tedy nemůžeme ani my zůstati nečinnými. Zákon tento pouze nutně doplňuje naši vojenskou obranu.

Proto výbor ústavně-právní doporučuje senátu přistoupiti na usnesení poslanecké sněmovny ve znění sen. tisku č. 1507.

V Praze dne 9. dubna 1935.

Dr Veselý v. r.,

místopředseda.

Dr J. Karas v. r.,

zpravodaj.

II.

Ani největší a nejupřímnější touha větší části lidstva po míru, nezastavila a nezastaví tvrdou skutečnost, že mír trvalý zabezpečen není a že k snazšímu udržení míru je třeba i našemu státu řádně se připraviti k obraně.

A poněvadž již zkušenosti z války přesvědčily, že není možno, aby důsledky použití technických vymožeností při vypuknutí války nedotkly se ničivě i obyvatelstva aktivně neválčícího, starají se téměř všechny státy, aby učiněny byly u nich všechny možné kroky, aby zabezpečena byla nejmožnější ochrana obyvatelstva aktivně obrany se nezúčastnivšího. A to proto, aby ochráněno bylo zdraví a životy pokud možno všeho obyvatelstva, aby i za války bylo umožněno nejnutnějšími potřebnými pracemi obyvatelstvu se zabývati, a aby pomocí různých nejmožnějších opatření co nejvíce zamezeno bylo panice, kteráž jistě by se stala velikou obtíží a překážkou a přítěží náležité obrany válčící armády, musíme i u nás potřebnou ochranu zříditi.

Taková opatření ovšem nutno zaříditi včas, poněvadž v prodlení bylo by veliké nebezpečí tím, že nejen nebylo by potřebných objektů, ani prostředků ochrany, ale postrádala by se i možnost správného jich použití a upotřebení se strany postiženého obyvatelstva. Proto nutno vše předem připraviti a organisovati.

Z toho důvodu předložila vláda poslanecké sněmovně návrh zákona "o ochraně a obraně proti leteckým a jiným podobným útokům" a poslanecká sněmovna tento návrh po malých změnách schválila a senátu k dalšímu projednání postoupila.

Návrh, resp. usnesení poslanecké sněmovny (tisk senátu č. 1507) stanoví v prvém oddílu, kteří vlastníci nemovitostí, po případě stavebních nových budov jsou povinni opatřiti kryty, tyto v řádném stavu udržovati a opatřiti plynové ochranné masky, po případě kdo je povinen na taková zařízení přispívati, a rozšiřuje tyto povinnosti i na jiná nutná zařízení a opatření, jichž nezbytnost se později utkáme.

Ustanovuje úřady, jež mají právo dozírné, nařizovací i rozhodující. Stanoví možnost úhrady nákladů i plněním naturálním atd. Dává práva úřadům k všemožným nutným opatřením, i vyvlastňovacím, ukládá povinnosti obcím, korporacím i jednotlivcům bráti účast na opatřeních ochranných i záchranných, a otevírá možnost další organisace obrany a ochrany obyvatelstva.

Oddíl druhý sice stanoví, že prostředky bojovými obranu takovou provádí především branná moc, ale zároveň dává právo uložiti povinníkům připraviti a udržovati prostředky potřebné pro obranu jejich podniků, ústavů nebo zařízení jejich nákladem podle pokynů a za kontroly vojenské správy, nebo nésti tento náklad jen zčásti.

Oddíl třetí zabývá se otázkou živnostenského oprávnění, omezuje toto koncesiováním výroby, opravy a prodeje plynových masek a jiných předmětů k účelům dosažení cíle tohoto zákona, rovněž i všemi ostatními nutnostmi k zajištění dostatečné ochrany a obrany potřebnými a stanoví pravomoc úřadů v ohledu dozírání a požadování.

Oddíl čtvrtý obsahuje všeobecná ustanovení a řeší je v duchu celého zákona. V pátém oddílu jsou ustanovení trestní, kteráž jsou náležitě přísná vzhledem k nebezpečenství věci samé.

Vzhledem k důležitosti a naléhavosti věci, nutné k náležité přípravě v zájmu všech občanů a jejich rodin i státu pro případ nebezpečí, usnesl se branný výbor ve schůzi, konané dne 9. dubna 1934 doporučiti senátu, aby schválil předlohu tak, jak usnesena byla poslaneckou sněmovnou a jak otištěna jest v tisku sen. č. 1507.

Rovněž navrhuje branný výbor schválení resolucí usnesených poslaneckou sněmovnou dole otištěných.

V Praze dne 9. dubna 1935.

Jan Filipínský v. r.,

předseda.

V. Sehnal v. r.,

zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, aby učinila opatření, která by znemožnila jakkoli nadměrné zisky při výrobě zbraní pro armádu nebo při výrobě obranných prostředků pro obyvatelstvo civilní. To se může státi v prvé řadě sestátněním veškeré výroby zbrojné, nebo kde by to nebylo účelné, organisací této výroby pod zvláštní kontrolou státu.

3. Vzhledem k mimořádné důležitosti všech složek sportovního letectví pro obranu státu a zvláště pro obranu protileteckou a protiplynovou, vláda se žádá, aby do rozpočtu na rok 1936 zařadila přiměřené položky pro podporu sportovního letectví. Pro běžný rok 1935 budiž učiněno opatření, aby ministerstvu veřejných prací dostalo se k tomuto účeli aspoň oněch 3 milionů Kč, které byly na podporu sportovního letectví původně do jeho rozpočtu zařaděny a později z úsporných důvodů škrtnuty.

3. Ježto pořádání leteckých dnů leteckými spolky a korporacemi je činností všeužitečnou a žádoucí pro obranu protileteckou a ježto je spojeno zpravidla s většími náklady nežli je úhrada vstupným, takže letecké korporace jsou jejich pořádáním silně zatěžovány, vláda se žádá, aby učinila opatření pro osvobození leteckých dnů od dávky ze zábav.