Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 64), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení ujednání mezi republikou Československou a říší Německou o celním kontingentu pro perleťové knoflíky, sjednané výměnou not v Berlíně dne 26. června 1935 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. července 1935, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 96).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučilo se s jednáním o předlohách, které jsou na pořadu jako další 3 odstavce, to jest:

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 73), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 13. srpna 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n. (tisk 98).

3. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 83), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě ze dne 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským ze dne 23. března 1921, sjednaný dne 26. července 1935 v Praze a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. července 1935, č. 191 Sb. z. a n. (tisk 99).

4. Zpráva výborů zahraničního a živn.obchodního o vládním návrhu (tisk 77), který m se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 5. září 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. září 1935, č. 184 Sb. z. a n. (tisk 108).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že při všech těchto předlohách jde o úpravu mezinárodních obchodních styků.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto 4 odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odstavci 1 jsou: za výbor živn.-obchodní pan posl. Netolický, za výbor zahraniční pan posl. Hrušovský.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, panu posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Ujednání mezi republikou Československou a říší Německou o celním kontingentu pro perleťové knoflíky, které je na pořadu schůze, obsahuje ujednání, podle kterého může republika Československá dodati kontingent měsíčně 21 q perleťových knoflíků do Německa, tedy ročně kontingent 252 q. Výroba perleťových knoflíků je u nás rozšířena nejvíce na Českomoravské vysočině v okolí měst Počátek a Žirovnice. Zabývá se jí kolem 80 živností vedle 3 družstev, z nichž dvě jsou živnostenská a jedno dělnické. Je to sice výroba dosti nepatrná, ale se zřetelem na chudobu tamějšího kraje a na vliv, který po stránce výrobní a hospodářské výroba tato v těchto krajích vykonává, jest litovati, že nelze dosáhnouti kontingentu většího, aby jako dříve bylo možno zaměstnávati také větší množství samostatných výrobců a dělnictva.

Výroba perleťového zboží u nás je dokladem úpadku vývozu našich výrobků za hranice. Dovoz perleťových surovin, které musíme kupovati v cizině prostřednictvím obchodníků německých, činil r. 1929 16 mil. Kč, r. 1930 131/2 mil. Kč, r. 1931 9 mil. Kč, r. 1932 6 mil. Kč, r. 1933 2 mil. Kč, r. 1934 3 mil. Kč. Vývoz výrobků v těchto letech činil: r. 1929 22 mil. Kč, r. 1930 19 mil. Kč, r. 1931 121/2 mil. Kč, r. 1932 7 mil. Kč, r. 1933 5 mil. Kč a r. 1934 7 mil. Kč. Je to doklad, že tento vývoz je úplně aktivní, poněvadž uhrazuje dovoz surovin k nám a hradí také ještě výrobky, které jsou v tuzemsku zkonsumovány.

Kontingentní úmluva tato je pro naše výrobce velmi důležitá, ačkoliv, jak jsem již řekl, jde tu jen o dosti nepatrný počet zaměstnaných. Se zřetelem k tomu navrhuje živn.-obchodní výbor, aby usnesení, které bylo obapolně dohodnuto, bylo poslaneckou sněmovnou schváleno. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Vládny návrh, ktorým sa doporučuje dodatková úmluva s Nemeckom, je ďalším dôkazom toho, že náš pomer k Nemecku je pomer priateľský a normálných vzťahov.

Čo sa týka samého merita veci, predniesol referát po stránke hospodárskej referent výboru živnostenského, a ja sa k jeho vývodom pripojujem a odporučujem menom zahraničného výboru, aby slávna snemovňa dodatkovú úmluvu schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji k 2. odstavci pořadu jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Rechcígl, za výbor zahraniční p. posl. inž. Žilka.

Dávám slovo zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. Rechcíglovi.

Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno! Naše obchodně-politické styky s Německem jsou dosud upraveny hospodářskou dohodou československo-německou ze dne 29. června 1920, která je však pouze dohodou rámcovou, spočívající na základě doložky nejvyšších výhod a nemající ujednání celně-tarifního. O tuto část bylo sice mezi oběma státy na širokém podkladě dlouho jednáno, ale k dohodě dosud nedošlo.

Bilance našeho zahraničního obchodu s Německem byla s výjimkou let 1926 a 1927 pro Československo pasivní, a to r. 1928 částkou 73 mil. Kč, r. 1929 a 1930 částkou více než 1 miliarda Kč a r. 1931 rovněž částkou skoro 1 miliardy Kč. Německo ve snaze po soběstačnosti snažilo se všemi prostředky zabrzditi dovoz zemědělských výrobků. Tyto snahy Německa sledujeme již od r. 1929, a projevovaly se zejména silným zvyšováním celních sazeb na jednotlivé druhy zemědělského zboží, jakož i různými zásahy při regulaci vnitřního hospodářství.

Z německé statistiky vidíme jasně, že uvedené snahy měly skutečný výsledek, neboť jestliže ještě r. 1927 činil náš vývoz zemědělských výrobků do Německa 222 mil. Kč z celého německého dovozu 568 mil RM, pak r. 1930 klesl již na 87 mil. RM a r. 1931 dokonce na pouhých 49 mil. RM z celého dovozu našeho zboží do Německa ve výši 244 mil. RM.

Ztratili jsme v Německu trh ječmene, kterého jsme ještě r. 1927 vyvezli do Německa za 22 mil. RM a jehož vývoz postupně klesal až na necelých 1/2 mil. RM r. 1931. Ztratili jsme vývoz sladu, jehož jsme r. 1927 vyvezli ještě za 20 mil. RM, kdežto r. 1931 za necelé 2 mil. RM. Velmi silně a podstatnou měrou poklesl i vývoz dalších zemědělských výrobků. Sluší vzpomenouti jen ovoce, zeleniny, sýrů a řady dalších produktů. Po všech těchto ztrátách bylo však další nebezpečí, že budeme ještě dále poškozeni ve vývozu našeho kvalitního chmele, který jsme dosud ve velkých kvantech do Německa vyváželi.

Německo v řadě opatření zejména rozvázalo své smluvní závazky na dovoz chmele s Francií a Belgií při clu 60 RM za 100 kg chmele, kteréžto clo podle hospodářské dohody československo-německé vztahovalo se i na náš vývoz chmele, a 12. října 1931 zvýšilo své ochranné clo na 150 RM za 100 kg chmele, tedy při tehdejších cenách chmele na prohibitivní výši. Kromě toho zavedlo další opatření, jímž předepsáno pivovarům od 1. září 1931 povinné používání domácího chmele nejméně ze 75%.

Tato opatření byla by znamenala úplné znemožnění vývozu našeho prvotřídního chmele do Německa, kterého jsme tam vyvezli r. 1927 36.887 q z celého svého vývozu 81.213 q, t. j. více než 45%. Mimořádný význam naší produkce chmele si jistě zaslouží, abychom věnovali možnosti jeho vývozu mimořádnou pozornost a zvláštní péči, poněvadž dobré jméno, kterého si svou prvotřídní jakostí získal na zahraničních trzích, poskytuje nám záruku dobré propagace všeho čsl. zboží v cizině.

Odbyt našeho chmele v cizině má však svůj význam i proto, že rozloha chmelnic v Československé republice činí více než 10.000 ha a že asi polovina naší sklizně je určena pro vývoz.

Zachránit naše odbytiště chmele v Německu bylo příkazem naší odpovědnosti jak za vývoj poměrů v našem zemědělství, tak i za vývoj našich obchodně politických zahraničních styků.

Poněvadž nebylo naděje na sjednání větší celně-tarifní úmluvy s Německem, bylo nutno, aby alespoň pomocí dodatkových dohod bylo dosaženo takových úprav, které by se mohly státi základem při nových větších jednáních.

Předkládaná dodatková úmluva byla sjednána 12. listopadu 1931 (čís. 193 Sb. z. a n.) s platností do 31. srpna 1932. Byla pak každoročně prodlužována a také letos výměnou not z 13. srpna bylo stanoveno, že bude platiti za obvyklých podmínek i na další várečný rok, to jest do 31. srpna 1936.

Touto dodatkovou úmluvou snižuje se autonomní německá sazba na chmel se 150 RM za 100 kg pro dovoz čsl. chmele na 70 RM a kromě toho zaručuje se německá vláda blahovolně posuzovati žádosti svých pivovarů o povolení používání chmele čsl. původu ve smyslu §u 2 nouzového nařízení o nuceném používání chmele domácího původu ze dne 21. srpna 1931.

Jest významné pro nás sledovati průběh vývozu čsl. chmele do Německa v posledních letech. Podle německé statistiky, která je směrodatná při dovozu, dovezli jsme do Německa r. 1931 celkem 9.477 q, r. 1934 9.198 q chmele. Německá statistika proclívání dovezeného chmele pak ukazuje, že r. 1931 bylo sazbou 60 RM, to je původní sazbou, kterou byl náš chmel vyclíván, procleno 5.598 q, r. 1932 sazbou 70 RM 4.771 q, r. 1934 7.625 q. Zároveň však je z této statistiky také zřejmo, že bezcelně v zušlechťovacím styku bylo dovezeno do Německa r. 1931 11.704 q, kdežto r. 1934 15.905 q.

Uvážíme-li pak zároveň, že Německo dováží chmel kromě od nás hlavně z Polska, Jugoslavie a Belgie, a že takto bylo dovezeno r. 1934 23.795 q, ale zároveň v témže roce že bylo vyvezeno z Německa 31.340 q chmele, pak ze všech těchto dat dá se usuzovati:

1. Že našeho chmele do Německa dovezeného není pravděpodobně používáno pouze k výrobě piva v Německu, nýbrž že patrně jest míchán s chmelem cizího původu a pak pod různými označeními vyvážen do ciziny, a to, jak z kruhů odborných jest možno slyšeti, jako "Böhmischer Lagerbierhopfen", "Böhmischer Herrschaftshopfen", "Bohemian Hopfs" atd.

2. Že pravděpodobně ustanovení o zmírnění nouzového nařízení o nuceném používání chmele domácího původu, stanovené v původní úmluvě z r. 1931, není patrně dostatečnou měrou respektováno tak, jak bylo při sjednávání uvedené úmluvy předpokládáno, neboť při zvýšeném konsumu piva v Německu vývoz čsl. chmele pro výrobu t. zv. "kvalitních" bílých piv by musel stoupnouti značněji při proclívání 70 RM za 100 kg, než ukazuje německá statistika.

V důsledku toho jest zřejmo, že - i když nepřihlížíme k tomu, že je nutno, aby osevní plochy a odbyt chmele ve státech, které ho dnes vyrábějí, byl upraven dohodou těchto států - bude nutno, abychom pokud možno brzo vyřešili speciální otázky vývozu čsl. chmele.

Právě tak jako Československo má i Německo zákon o značkování chmele. Zákon tento jest však obligatorní jen pro domácí spotřebu a chmel určený pro vývoz je volný a není chráněn ani před mísením ani před paděláním.

Je proto nutno doporučiti, aby při nejbližší vhodné příležitosti byla i tato otázka s Německem smluvně upravena a aby buď Německo uznalo náš provenienční zákon chmelový, anebo přizpůsobilo svůj provenienční zákon našemu.

Je také velmi žádoucí, aby bylo prozkoumáno, zda a v jakém rozsahu je splněn závazek daný úmluvou z r. 1931, že budou blahovolně posuzovány žádosti pivovarů o povolování dovozu čsl. chmele ve smyslu §u 2 nouzového nařízení o nuceném používání chmele německého původu.

Německo, i když jeho podíl na našem vývozu chmele klesl ze 45% na 15% našeho celkového vývozu chmele, je stále ještě jedním z našich nejvýznačnějších odběratelů chmele vedle Belgie, Spojených států severoamerických a Francie, a je proto nutno věnovati vývozu našeho chmele do Německa bedlivou pozornost, a to tím spíše, že plníme přesně své závazky, které jsme na sebe uvedenou dodatkovou úmluvou vůči Německu vzali.

Zavázali jsme se, že blahovolně budou vyřizovány žádosti o povolování dovozu hašeného vápna do Československa, a vidíme, že r. 1934 stoupl dovoz vápna z Německa na 15.762 q oproti 338 q z r. 1933.

Další ústupek pro Německo byl, že dehtová barviva s obsahem nastavovadel až do 80% mohou býti k nám dovážena z Německa a jsou vyclívána podle položky 625 našeho celního sazebníku, to znamená některé druhy s clem 15%, jiné pak beze cla. Je nutno konstatovati, že dovoz zmíněných barviv slouží prospěchu našich důležitých průmyslových odvětví, zejména textilního, papírnického a koželužského, které zmíněných barviv potřebují ke své výrobě a z nichž většina není u nás vyráběna.

Tento dovoz umožňuje nám zároveň také snížiti naši aktivní "špičku", kterou máme v Německu ve výši asi 32 mil. RM. Chceme-li, aby tato "špička" byla zmenšena, můžeme postupovati pouze dvojí cestou: buď dovozem zboží, které nutně potřebujeme a které slouží jako významná surovina pro náš exportní průmysl, anebo zmenšením našeho vývozu.

Bylo již zdůrazněno, že význam naší produkce chmele je pro nás příkazem udržeti alespoň dosavadní naše zahraniční trhy, a proto je nutno, aby ujednaný kontingent našeho vývozu chmele do Německa ve výši 4,100.000 RM ročně byl i do budoucna neztenčeně zachován, v neztenčené míře každoročně vyčerpán, ba spíše ještě rozšířen.

Předkládaná dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 13. srpna 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou z 26. srpna 1935, čís. 181 Sb. z. a n., umožňuje, abychom respektovali potřeby našeho zemědělství, abychom vyhověli přání četných průmyslových významných odvětví, abychom tak zároveň plně dbali zájmu celého našeho národního hospodářství a umožnili zlepšení našich obchodních styků s Německem.

Živnostensko-obchodní výbor doporučuje proto posl. sněmovně, aby učinila toto usnesení (čte):

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 13. srpna 1935 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1935, čís. 181 Sb. z. a n. (Souhlas.)