Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, p. posl. inž. Žilkovi.
Zpravodaj posl. inž. Žilka: Slavná sněmovno!
Zahraniční výbor ve schůzi dne 5.
listopadu t. r. jednal o dodatkové úmluvě
k československo-německé hospodářské
dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne
13. srpna 1935, projevil souhlas s usnesením výboru
živn.-obchodního a doporučuje posl. sněmovně
ke schválení připojené usnesení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodaji
při třetím odstavci jsou: za výbor
živn.-obchodní p. posl. Líška,
za výbor zahraniční p. posl. inž. Žilka.
Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor
živn.-obchodní - p. posl. Líškovi.
Zpravodaj posl. Líška: Slávna sněmovňa!
Živn.-obchodnický výbor prejednal dňa
31. októbra t. r. vládny návrh, ktorým
sa predkladá Národnému shromaždeniu
ku schváleniu doplňkový protokol k dodatkovej
úmluve zo dňa 1. brezna 1924 k obchodnej a plavebnej
smlúve medzi republikou Československou a kráľovstvom
Italským zo dňa 23. brezna 1921, sjednaný
dňa 26. červenca 1935 v Prahe a uvedený v
prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou
zo dňa 31. červenca 1935, čís. 191
Sb. z. a n.
Živn.-obchodnický výbor doporučuje tento
doplnkový protokol k schváleniu Národným
shromaždením. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Druhý
zpravodaj - za výbor zahraniční - p. posl.
inž. Žilka vzdal se slova.
Zpravodaji o 4. odstavci pořadu jsou: za výbor zahraniční
pan posl. dr Mareš, za výbor živn.-obchodní
pan posl. Slavíček.
Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční,
p. posl. dr Marešovi.
Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno!
Mám podati zprávu o tisku 108, kterým se
předkládá Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní
a plavební úmluvě mezi republikou Československou
a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný
ve Varšavě dne 5. září 1935 a
uvedený v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 9. září 1935,
čís. 184 Sb. z. a n.
Jde o to, že r. 1934, a to dne 10. února byla mezi
republikou Československou a republikou Polskou uzavřena
dohoda resp. sjednán protokol s platností do 31.
prosince, kde šlo o uzavření obchodní
a plavební smlouvy. Zásadním motivem této
smlouvy byla snaha urovnati pasivní bilanci, která
pro Československou republiku byla tíživá,
pokud se týká obchodních styků s Polskem.
Tato pasivní bilance činila r. 1932 194 mil. Kč,
avšak již r. 1934 podařilo se snížiti
toto pasivum na 95 mil. Kč a r. 1935 možno očekávati,
že se toto pasivum sníží na 50 mil. Kč.
Tato obchodní smlouva má zvláštní
důležitost pro nás proto, poněvadž
se v ní navzájem poskytují určité
úlevy, a to jednak se strany Československa vůči
Polsku a jednak se strany Polska vůči Československu.
Pokud se týká nás, jsou nám poskytovány
určité úlevy v těchto věcech:
na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu
a výrobky z celuloidu a naproti tomu s naší
strany byly poskytnuty celní výhody na semeno krmné
řepky, kyselinu sírovou, dusíkaté
vápno a superfosfáty.
Tyto výhody byly pak dodatkovým protokolem ze dne
8. února 1935 vzájemně prodlouženy do
30. června 1935. Některé výhody byly
ovšem také škrtnuty.
Jelikož po uplynutí této doby jevily obě
smluvní strany zájem o prodloužení celních
výhod pro některé druhy zboží,
bylo dohodnuto, a to II. dodatkovým protokolem ze dne 5.
září 1935, že se obnoví ujednání
dodatkového protokolu ze dne 8. února 1935 s výjimkou
celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu
na bakelit, které v praxi nebylo využito, a ještě
jiné další méně význačné
změny. Platnost tohoto ujednání byla stanovena
od 30. června 1935. Nyní jde o to, aby slavná
sněmovna k tomuto ujednání dala svůj
souhlas, aby tato smlouva stala se platnou.
Zahraniční výbor usnesl se ve schůzi
dne 5. listopadu 1935 doporučiti posl. sněmovně
dodatkový protokol k obchodní a plavební
úmluvě mezi republikou Československou a
republikou Polskou k ústavnímu schválení
připojeným schvalovacím usnesením
(čte):
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s dodatkovým
protokolem k obchodní a plavební úmluvě
mezi republikou Československou a republikou Polskou ze
dne 10. února 1934, podepsaným dne 5. září
1935 a uvedeným v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 9. září 1935,
čís. 184 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodaj
výboru živn.obchodního pan posl. Slavíček
vzdal se slova.
Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava
odpadá.
Vykonáme nyní odděleně hlasování
o každé ze společně projednávaných
předloh.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Budeme hlasovati nejprve o 1. odstavci pořadu.
Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se schvaluje ujednání mezi republikou
Československou a říší Německou
o celním kontingentu pro perleťové knoflíky,
sjednané výměnou not v Berlíně
dne 26. června 1935 a uvedené v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 4.
července 1935, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 96).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p.
posl. Netolický, za výbor zahraniční
p. posl. Hrušovský.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.
Nyní budeme hlasovati o 2. odstavci pořadu:
Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se schvaluje dodatková úmluva k československo-německé
hospodářské dohodě ze dne 29. června
1920, sjednaná dne 13. srpna 1935 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 26.
srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n. (tisk 98).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p.
posl. Rechcígl, za výbor zahraniční
p. posl. inž. Žilka.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní hlasování o 3. odstavci
pořadu:
Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se schvaluje doplňkový protokol k
dodatkové úmluvě ze dne 1. března
1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou
Československou a královstvím Italským
ze dne 23. března 1921, sjednaný dne 26. července
1935 v Praze a uvedený v prozatímní platnost
vládní vyhláškou ze dne 31. července
1935, č. 191 Sb. z. a n. (tisk 99).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p.
posl. Líška, za výbor zahraniční
p. posl. inž. Žilka.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.
Nyní vykonáme hlasování o odst. 4
pořadu:
Ad 4. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní
a plavební úmluvě mezi republikou Československou
a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný
ve Varšavě dne 5. září 1935 a
uvedený v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 9. září 1935,
č. 18a Sb. z. a n. (tisk 108).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl.
dr Mareš, za výbor živn.-obchodní
p. posl. Slavíček.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu zákona (tisk 86), jímž se mění
a doplňují některá ustanovení
zákona o požadování dopravních
prostředků pro účely vojenské
(tisk 139).
Zpravodajem jest p. posl. Slíva. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Slíva: Slavná sněmovno!
Dovoluji si podati zprávu branného výboru
o osnově zákona, jímž se mění
a doplňují některá ustanovení
zákona o požadování dopravních
prostředků pro účely vojenské,
tisk 139.
Každý stát si zajišťuje zvýšenou
potřebu dopravních prostředků, kterých
bude potřebovati v případě, že
by se dostal do války. (Předsednictví
převzal místopředseda dr Markovič.)
O důležitosti dopravních prostředků
za mobilisace není zajisté žádných
sporů. Není ovšem možné, aby stát
sám, resp. vojenská správa měla v
zásobě všechny dopravní prostředky,
jichž bude za mobilisace zapotřebí, nýbrž
je třeba právní řád přizpůsobiti
tak, aby bylo možno si opatřiti dopravní prostředky
v daném okamžiku uložením příslušných
veřejnoprávních závazků osobám,
které takové dopravní prostředky mají.
O takové zajištění dopravních
prostředků se postarala Československá
republika již zákonem ze dne 13. května 1924,
č. 117 Sb. z. a n., kterým si zabezpečila
dopravní prostředky pro případ mobilisace
a války, jakož i pro případ mimořádného
povolání zálohy a náhradní
zálohy v míru podle §u 27 branného zákona,
jak tomu bylo obdobně před tím podle rakouského
zákona z r. 1912 o odvodu koní a povozů.
Uvedený zákon z r. 1924 zajistil pro účely
branné moci: 1. jednak koně a povozy pro zvířecí
potah, 2. jednak též motorová vozidla a letadla.
Při tom zmíněný zákon vhodným
způsobem upravil, jak se provádí již
v míru soupis a evidence dopravních prostředků,
jakým způsobem se zjišťuje či klasifikuje
způsobilost těchto prostředků k službě
vojenské, a zvláštní pozornost pak věnoval
těm dopravním prostředkům, které
byly uznány za způsobilé k vojenské
službě; takové dopravní prostředky
se stávají dopravními prostředky evidenčními,
a to buď evidenčními koňmi nebo evidenčními
motorovými vozidly nebo evidenčními letadly,
a jsou určeny k tomu, aby za mobilisace byly ihned odvedeny
pro účely mobilisované armády.
Zákon z r. 1924 se sice plně osvědčil,
přes to se však za dobu jeho 11letého právního
života ukázala potřeba provésti na něm
některé doplňky a změny.
Tak se především zjistilo, že okruh dopravních
prostředků, jež lze podle něho požadovati,
není úplný, poněvadž se nepamatuje
na plavební prostředky, ačkoliv tu jde o
dopravní prostředky rovněž velmi důležité.
Zákon ze dne 12. května 1932, č. 68 Sb. z.
a n., pamatoval sice v §u 24 určitým způsobem
na plavební prostředky, avšak ani toto ustanovení,
jež platí pro dobu mírovou, nejeví se
postačujícím, pročež vláda
předložila návrh novely k zákonu z r.
1924, jíž se rozšiřuje okruh dopravních
prostředků pro účely mobiisované
armády požadovatelných též na plavební
prostředky, k nimž patří plavidla všech
druhů, plovoucí přístroje, plovoucí
závody a provozní hmoty potřebné pro
lodní provoz.
Jde tu o velmi účelné vyplnění
citelné mezery, která se v dosud platném
právním řádě jeví. To
je, abych tak řekl, nejzávažnější
změna, kterou novela, o níž kladu si za čest
referovati, zavádí.
Vedle toho mohu uvésti jako velmi závažnou
změnu dosud platného zákona nová ustanovení,
která osnova navrhuje ve prospěch držitelů
motorových vozidel.
Jsou to navržená ustanovení §u 7 a násl.,
podle nichž se mají napříště
motorová vozidla pokládati za způsobilá
k vojenské službě již ze zákona,
jakmile přejdou do používání,
aniž by bylo třeba jejich způsobilost k této
službě zjišťovati zvláštním
řízením.
Dosud bylo třeba k zjištění způsobilosti
k vojenské službě podrobovati motorová
vozidla periodické klasifikaci, která se měla
podle § 36 dosud platného zákona konati zpravidla
každý druhý rok. Každý držitel
motorového vozidla byl povinen sám anebo svým
zástupcem předvésti motorové vozidlo
před klasifikační komisi a podrobiti je klasifikačnímu
řízení. To znamenalo pro držitele těchto
vozidel značné zatížení.
Napříště se mají prohlídky
motorových vozidel konati jen zcela výjimečně,
kde by se toho ukázala zvláštní potřeba.
Evidenci motorových vozidel si povede nyní vojenská
správa podle všeobecného rejstříku
motorových vozidel, vedeného podle předpisů
o jízdě motorovými vozidly na základě
opisů rejstříků, které jí
dodají rejstříkové úřady,
t. j. okr. úřady nebo státní policejní
úřady. Těmito ustanoveními bude značně
ulehčeno jak držitelům motorových vozidel,
tak i administrativě.
Dále bych se chtěl ještě zmíniti
o ustanovení, které osnova navrhuje o t. zv. služebních
koních jízdních zbraní, kteří
přešli do vlastnictví soukromých uživatelů.
Jde tu o koně jezdectva a dělostřelectva,
kterých vojenská správa nepotřebuje
pro jezdecké útvary k vykonávání
služby v míru, potřebuje jich však jako
zálohy v mobilisaci. Takové koně se vydávají
za podmínek stanovených vojenským služebním
předpisem K-III-3 a K-III-4 do soukromého užívání.
Uživatelé mají právo užívati
takových koní po dobu smluvního poměru
ke všem svým účelům, neohrožuje-li
se tím způsobilost koní k válečné
službě, jsou však povinni koně na vlastní
náklad pečlivě chovati, živiti a ošetřovati
a na vyzvání dopraviti k příslušnému
vojenskému útvaru na cvičení a za
mobilisace je dáti ihned vojenské správě
k disposici. Takoví koně přecházejí
po 7leté době do soukromého vlastnictví
uživatelů. Aby tito koně nevypadli z evidence
od doby, kdy přešli do vlastnictví uživatele,
až do provedení klasifikace koní, jež
se koná nyní v obdobích tříletých,
stanoví navržená novela, že koně
tito budou při svém odevzdání do vlastnictví
poděleni evidenčními listy a pokládáni
až do nejbližší klasifikace za evidenční
již ze zákona bez zvláštního klasifikačního
řízení, takže v případě
potřeby bude možno jich použíti jako jiných
koní evidenčních.
Vedle těchto větších změn obsahuje
osnova ještě některé menší
změny a doplňky, které nejsou povahy zásadní,
jsou však rovněž velmi účelné
a odůvodněné zkušenostmi nabytými
při provádění dosud platných
zákonných ustanovení.
Branný výbor uvážil zevrubně
podaný vládní návrh a uznal jej zcela
odůvodněným. Dovoluji si proto jeho jménem
slavné sněmovně doporučiti schválení
osnovy ve znění připojeném v tisku
139. (Souhlas.)