Posl. Schäfer (pokračuje):... provozovali politiku dělníkům škodlivou? Nemá se tedy o této kapitole mluviti.

Stojíme v otázce potírání hospodářské krise na stanovisku, že musíme vkročiti na jiné cesty, že volné hospodářství, jak si je dnes ještě představujeme, není již možné, že musí býti upraveno, že musí býti nahrazeno hospodářstvím řízeným. Při tom nesmějí rozhodovati jednostranná politická stanoviska, k novému pronikavému pořádku našich hospodářských poměrů patří především, abychom se shodli na tom, podle kterých zásad se má díti výroba, organisace trhu a obchodní politiky. Hospodářská situace, jak jsem již řekl, není v Československu lehká. Máme těžce postižené oblasti a okresy, máme takové, kde bída dosáhla znepokojujícího stupně, jako třeba na severu Čech nebo na západě, v Krušnohoří a na Šumavě. Jak to tam vyhlíží, chtěl bych ukázati na jediném zjištění. Vyšetřování, které provedl německý odborový svaz, zjistilo, že počet nezaměstnaných v poměru k nezaměstnanosti ve vnitřních oblastech republiky jest dvakrát tak velký. Podařilo se také mnohokráte dosáhnouti, že se stalo pro tyto oblasti více, že byly vynaloženy pro podporu v nezaměstnanosti větší prostředky. Chceme-li tedy vyjíti z dnešní strašlivé situace, musejí býti spojeny všechny síly, které jsou k disposici. Nebudeme moci to, co se vysvětluje světovou hospodářskou situací, úplně napraviti. Máme však jen ten jediný požadavek, aby když se konají mezinárodní zasedání, ve kterých se radí o řešení hospodářských otázek, se Československo nepřidalo svými zástupci na stranu oněch, kteří jsou reakčně založeni, nýbrž aby tam usilovalo o to, aby byl opět umožněn volný oběh zboží ve světě. Stav, ve kterém dnes žijeme, ve kterém se státy uzavírají, ve kterém jest vývoj hospodářství omezován různými zařízeními, tento stav nelze na trvalo snésti. To však nemůže vyříditi Československo samo, to se má státi mezinárodní cestou, mezinárodními dohodami. Od nějaké doby se ukazuje také u nás slabá známka oživení hospodářství. Nyní se musíme starati o to, abychom tuto známku zesílili. Mohlo by se státi mnohé. Domácí výroba se dá oživiti několika opatřeními, na která jsem poukázal, tak především podporou vývozu, a je nutno, aby byly v této době podniknuty všechny kroky, které jest učiniti v oblasti sociální politiky, aby byla zmírněna a zeslabena bída nezaměstnanosti. Nechci se pouštěti do toho, abych hledal více východisek pro hospodářství, hájili jsme je často při poradách v ministerstvech, několikrát předkládali vládě; ukázali jsme cesty k opatření práce, na které se konečně vstupuje s většími prostředky. Konečně se nahlédlo, že musejí býti také učiněna opatření, aby byla zvýšena kupní síla obyvatelstva. Dále se prováděním investičních prací přiznává, že se musíme starati uvnitř Československa o pracovní možnost.

Jest však ještě jiná cesta, jiný krok, na jehož uskutečnění dodnes marně čekáme. Bezpochyby se z těch 700.000 nezaměstnaných lidí v Československu, i když vyhodíme ještě tolik milionů na investice, mnozí již nevrátí do výrobního procesu. Máme mezi nezaměstnanými skupinu, o kterou se musíme obzvláště starati, a to jsou mladiství. Tu by byl již učiněn krok ke zlepšení, kdyby byla nucená docházka do školy prodloužena o rok a tak byl omezen počet přibývajících mladistvých dělníků. Máme dále nezaměstnané, kteří jsou celý rok a ještě déle bez zaměstnání a skupinu těch, o kterých víme, že již nemohou býti zpět přivedeni do výrobního procesu. Také na ty se musí mysleti a bude úkolem sociálního zákonodárství hledati prostředky a cesty, jak zameziti, aby tyto skupiny lidí nebyly úplně morálně a fysicky zničeny. Vidíme, že hospodářská krise natropila velmi smutné zpustošení a právě proto upozorňujeme s obzvláštním důrazem na tyto úkoly. Co se týče otázky mladistvých nezaměstnaných, kteří překročili 14 neb 15 rok svého věku, myslím, že by se dalo investičními pracemi udělati mnoho dobrého.

Konečně však můžeme přistoupiti k strukturální nezaměstnanosti, která byla způsobena vývojem techniky v průmyslu, jen když rozdělíme množství práce na více rukou, to znamená, zkrátíme-li pracovní dobu. Velice litujeme, že se sice československá vláda v Ženevě zastala zkrácení pracovní doby na 40 hodin v týdnu - učinila tu jako také již v dřívějších letech svou povinnost - ale zástupci podnikatelstva v Československé republice se ještě v posledním roce vyslovili proti návrhu Mezinárodního úřadu práce na zavedení konvence k dosažení 40hodinového pracovního týdne. Dokud se průmysl nenaučí také tu nahlédnouti, že nemůžeme zmírniti strukturální nezaměstnanost, když nepřivedeme také více lidí do závodů a nerozdělíme pracovní kvantum na více rukou, dotud nebude míti žádného oprávnění si snad stěžovati, že z této nezaměstnanosti povstává neštěstí pro náš další vývoj. Žádáme tedy více než dosud, aby se hospodářsky vlivné síly v Československu domáhaly čtyřicetihodinového pracovního týdne. Věříme, že naše vláda poznala, že bez čtyřicetihodinového pracovního týdne statisíce pravděpodobně musejí zůstati mimo budovy továren a že již nebudou moci býti přivedeny zpět.

Slyšeli jsme včera programovou řeč pana předsedy vlády a my němečtí sociální demokraté prohlašujeme dobrovolně a v plném přesvědčení, že s projevy pana předsedy vlády souhlasíme. Těšíme se, že bylo s tohoto místa podáno tak jasně a jednoznačně přiznání k demokracii. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.) Když jsme v těchto 6 letech stáli vždy a každou chvíli všemi svými silami za politikou, kterou jsme museli také dělati po projevech hospodářské krise, stalo se tak z části i proto, že věříme, že jsme dělníkům této republiky dlužni, abychom spolupůsobili na udržení a zajištění demokracie tohoto státu.

Vidíme, co znamená odstranění demokracie. Vidíme to, pohlížíme-li přes hranice nebo hledíme-li do Rakouska. Vidíme, že s vyhubením demokracie je spojena nešťastná poroba pracujícího člověka, že jest zardoušeno každé volné žití a že tíží jen brutální bezmezné násilí člověka, především dělnickou třídu. To jsme viděli tam v Německu, také v Rakousku, kde máme křesťanský fašismus, a kam vede nakonec fašismus, to nám ukazuje fašismus italský.

Obracíme-li se tak ostře a rozhodně proti pohrdání demokracií, které jsme museli v této zemi zažíti obzvláště v posledních měsících, lze to pochopiti. Zajisté, ani demokracie, ani demokratický stát nemůže hladce přemoci události otřásající světem, a to, co se děje ve světě, zničení celého hospodářství, nemůže minouti člověka demokratického státu beze stopy a bez účinků.

Žijeme pod účinky událostí v jiných státech. Protože to víme, zkoumáme v každém případě a při všech politických jednáních, zda to, co se děje, jest vše, co lze vykonati podle sil, které jsou po ruce. Nestalo se v posledních letech vždy vše, co se mělo státi. Ale není to naší vinou. My němečtí sociální demokraté jsme byli jen menšinou německého obyvatelstva a byli jsme menšinou, proti které se postupovalo všemi prostředky pomluvy, podezřívání a politického nerozumu.

To se nás dále netklo; jsme přesvědčeni, že porážku, kterou jsme utrpěli v květnu, nejen překonáme, nýbrž že ji velmi dobře přežijeme. Říkáte-li (obrácen k poslancům sudetoněmecké strany) dnes, že nejste to, za co vás označujeme, totiž fašisty, pak pravím: Všechny vaše řeči a všechny vaše projevy neobsahují žádného otevřeného a jasného přiznání k demokracii. (Německé výkřiky: Co jste dosud vy učinili?) Nemusím to dnes dále rozpřádati. cesty k pomoci jsme několikrát naznačili, sklidili jsme však za to právě z vaší strany výsměch a útoky. Řeklo-li se nám dnes, že v Československu není žádná nebo jen zamrzlá demokracie, kde není již žádného tenla, pak pravím: Hledejte si jednou teplo ve fašistické zemi. snad po tom toužíte! V době, kdy máme spojiti veškerou sílu, abychom vyhnali nouzi. kterou trpí statisíce, nejsme přirozeně v náladě, abychom jásali; tu se nedá děla ti to. čeho si tak vysoce vážíte. To svede jen diktatura. totalita. fašismus, aby donutil i týraný národ k tomu. aby jásal, i když jednotlivec zuřivě zatíná pěsti a ví, že to vše slouží jen k tomu. aby zakotvilo a zvěčnilo se panství fašismu. Ten opatřuje sousední státy a tím i Československo emisary. Vidíme je všude, cítíme je všude: nemů žeme věřiti, že by tito mnozí vyzvědači, kteří odtamtud sem přebíhají. přicházeli sem bez vědomí, že zde najdou spojení. (Německé výkřiky: Hnědá síť?) Ano, ta existuje, to se nedá upříti. Jest nejsilněji vystavěna tam, kde se tyto vztahy nacházejí. Nenamáhejte se nám namluviti, že nemáte co činiti s fašismem. Zajisté, v Československu je většina obyvatelstva - uvnitř německého obyvatelstva sice nikoliv většina, ale ona opět bude - demokratická. Když jste dnes řekli, že sudetskoněmecká strana bude vždy stranou, se kterou se bude musiti mluviti, nechci vám tuto důvěru mařiti.

Půjdeme svou cestou chladnokrevně a rozhodně dále. Víme, že dělníku v této zemi nemůže býti poslouženo tím, že se zvětší protiklad mezi Němci a Čechy; víme, že se v Československu mohou čeští a němečtí dělníci jen spolu domoci požadavků, kterých potřebujeme ke svému dalšímu životu. (Potlesk.) Jsme soc. demokraté a socialisté Jsme přesvědčeni o tom a nedáme si nic vzíti z přesvědčení, že bída a politický tlak, který tíží ještě na lidech různých států, může býti trvale přemožen jen socialismem. Socialismus nemůže býti vydobyt li dmi, které nouze rozdrtila, k tomu patří přímí lidé. A proto činíme vše, abychom zamezili, aby se bída nešířila dále. Proto činíme za spolupůsobení s československou demokracií vše, abychom zamezili, aby hospodářská krise nezbavovala lidi odvahy a nehnala je k zoufalství.

Přiznáváme se k zásadám programu, který jsme včera slyšeli. (Vý křiky.) Stojíme za tímto programem a hlasujeme pro rozpočet, protože víme, že tím nejlépe sloužíme dělnické třídě a zároveň německému národu. Jsme přesvědčeni, že je to cesta, která vede z bídy, ve které se dnes nacházíme. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Jaross. Dávám mu slovo.

Posl. Jaross (maďarsky): Veľavážená poslanecká snemovňa! Behom včerajšieho dňa vyslyšali sme expozé pana vládneho predsedu Hodžu a moji veľactení kolegovia už vyslovili svoju kritiku o rôznych otázkach. Na mňa čaká teraz len úkol, aby som v prvom rade reagoval na problém, ktorý už toľkokráť tuná v pléne parlamentu bol vyslovovaný. Je to pojem demokracie.

Reč pána predsedu vlády má jednu časť, ktorá je v kontradikci so všetkým, čo československé nacionalistické strany dosiaľ v tejto sieni pri každom kroku prizvukovaly, keď povedaly, že v Československej republike niet národnostnej otázky. Teraz pán predseda vlády Hodža prehlásil, že menšinovú otázku bude treba riešiť a upraviť poctivými, demokratickými prostriedky. A tedy je tu menšinová otázka, ktorá musí byť riešená a upravená.

Pán predseda vlády riekol, že menšinovú otázku bude treba upraviť prostriedky demokratickými. Nuže, páni, tuná v pléne i v zasedaniach výborových stále sa debatuje o pojme demokracie, každá strana vykladá demokraciu vo svojom dobre pochopenom záujme, ač demokracia je grécke slovo, ktoré sa rovná pojmu vlády ľudu, a práve poctivý a podstatný výklad vlády ľudu prináša so sebou, aby tu bola poctivá, spravodlivá a faktická ľudovláda. Demokracia nemôže znamenať právny titul k tomu, aby jeden národ pokusil sa o nadvládu nad druhým, dovolávajúc sa pri tom demokracie, lebo demokracia vyviera z humanitnej spravodlivosti a humanitná pravda nestrpí nespravedlnosť.

Veľavážená posl. snemovňa! Rozoberajúc pojem demokracie musím sa zmieniť ešte o tom, že je tu vo vývoji určitý veľmi pochybbený názor, a to je, keď program totality bol postavený proti demokracii. My menšiny v republike Československej tvrdíme, že tu nemôže byť fašizmu, a my by sme ho ani nestrpeli, lebo veď životným zdrojom menšinového života je demokracia a keď my menšiny snažíme sa v rámci nášho vlastného národného života o totalitu, keď chceme základ národnej idei učiniť jednotným a chceme národnú menšinu zjednotiť ako národ v jeho vlastnom vnútornom národnom telese, tu sa môžeme dovolávať iba zásady obrannej totality a môžeme na jej podklade pracovať.

Veľavážení páni! Toto som chcel vopred vyložiť, k čomu musíme ešte pripojiť, že my národné menšiny videly sme po dobu celých rokov najlepšie vývoj a dekadenciu v demokracii československej. My sme boli svedkami toho,

1. že keď pod heslom d emokracie bola prevádzaná pozemková reforma, v dôsledku ktorej bolo pridelené príslušníkom československej národnosti 110.153 ha pozemkov z celkovej výmery 130.280 ha rozparcelovanej pôdy v krajoch Maďarmi obydlených, aby tým bola pozmenená etnografická mapa maďarská,

2. že priemyselné závody, ktoré boly v rukách maďarskej menšiny, boly najprv nacionalizované a potom v záujme priemyslu zemí historických odbúrané,

3. že peňažné ústavy, ktoré boly v rukách maďarských, boly donútené prostriedkami daňovej a finančnej politiky k fúzii s ústavmi povahy národnosti československej, takže z 72 maďarských peňažných ústavov pôsobivšich v r. 1919 mohli sme si dnes podržať len 14 peňažných ústavov, avšak ich kapitálová sila sotva môže prichádzať v úvahu vedľa veľkých československých bánk,

4. že malý priemysel a obchod, ktorý bol v Československu v rukách maďarských, bol veľkopriemyslom a tova renskými sklady zemí historických uvedený na žobrácku palicu,

5. že v dôsledku odburania a nacionalizovania továrenského priemyslu na Slovensku ako aj v dôsledku prevedenia pozemkovej reformy je v oblasti jazyka maďarského dnes 42.000 nezamestnaných delníkov, ač v tejto oblasti za normálnych pomerov nemohla byť nezamestnanosť.

Maďarská národná menšina môže podľa našich výpočtov zaknihovať pod egidou demokracie československej od r. 1919 5miliardovú stratu na národnom imaní.

Demokracia má vnútorné i zovnútorné poznatky. Charakteristickou značkou československej demokracie je, že nezanedbáva kritériá zovňajšie, zovňajšiu reklamu a teraz chcem poukázať na otázku, kde i táto reklama schádza. Tento fascikel, ktorý držím v ruke, obsahuje žiadosti obyvateľstva 185 maďarských obcí v Československu, a žiadosti tie mi boly dodané, abych pred plénom parlamentu vyzval pozornosť vlády na to, že československé dráhy nepokladajú za vhodné, aby v tých staniciach československých tratí, ktoré ležia v území s maďarskou väčšinou, užívaly čo len niekde jazyka maďarského a tu musím učiniť porovnanie s ostatnými územiami menšinovými.

Cestujeme-li v nemeckých územiach Československa, tu vidíme, že tuná sa činí zadosť zásade reklamy demokracie, lebo tuná mená staníc sú vyznačené i v jazyku nemeckom a tiež všetky oznamy a výzvy v staniciach, slúžiace k orentácii obecenstva. Práve tak je tomu i v Podkarpatskej Rusi, kde sa jazyk rusínský ako jazyk menšinový v stejnej forme uplatňuje; len jazyku maďarskému nedostáva sa tohoto práva, ktoré mu podľa zákona náleží. Zdá sa, že nás maďarskú menšinu chcú trestať alebo negligovať tým, že kým iným dvom národným menšinám štátne dráhy priznávajú právo podľa jazykového nariadenia, aby mohly jazyka menšinového užívať, nám Maďarom to odopieraj ú. Snáď len nie preto, že pojem demokracie vykladajú na spôsob specifickej váhy a povedajú, že Nemcom to dáme, lebo tu za 3 5 milionovou nemeckou menšinou stojí 70milionová veľká nemecká ríša so svojou morálnou silou, alebo že za Podkarpatskou Rusou stojí vyše 100milionová ruská ríša, kdežto za nami Maďarmi stojí len 10 milionov Maďarov. To nemôže byť ani mravnou a tým menej materielnou zásadou.

V mene maďarskej menšiny tlmočím tu pred plénom parlamentu prianie 185 maďarských obcí, aby sa maďarskému jazyku dostalo na železničných staniciach práv, ktoré mu náležia, a naozaj nemôžem uveriť, že by parlament tento návrh zamietnul, keby ho tuná predložil ako otázku zásadnú.

Pozeráme-li na československú demokraciu z rôznych strán, spatríme v nej veľké nedostatky a veľmi veľké trhliny. Kebych mal k tomu času - žiaľ rečnícka lehota vymeraná na niekoľko minút mi to neumožňuje tu v záujme veci samej bych urobil to, že bych tu prečítal mená tých 185 obcí od počiatku až do konca, takto však cieľom šetrenia časom račte dovoliť, abych predčítal len mená železničných tratí (čte): "Na trati Bratislava-Komárno 23 obcí, na trati Usor-Šamorin jedna obec, na trati Bratislava-Szob 25 obcí..." (Posl. Schulcz [maďarsky]: Pán predseda vlády Hodža povedal včera, že aké sú strany, taká je demokracia!) Aké sú vládne strany, pán poslanec. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Nie, pán predseda vlády myslel na opozíciu!) Opozícia snaží sa vždy prostriedkami kritiky zjednať platnosť svojím zásadám, avšak medzi opozičnosťou a vládnymí stranami je ten rozdiel, že na pr. včera posl. Stunda reagujúc na reč posl. kol. Szentiványiho učinil istý veľmi objektívny prejav, že totiž schvaľoval námietky činené proti radiovému programu, a v tom má pán posl. Szentiványi pravdu. A pán posl. Stunda žiadal o to, aby to uverejnil v liste "Prágai Magyar Hirlap".

Postaráme sa o to, aby to bolo uverejnené, avšak ráčte mi dovoliť, abych už tu podtrhol základný rozdiel medzi nami, ja odvodím konzekvencie zo svojej nespokojnosti a nepodporujem vládu. Pán posl. Stunda však vládu podporuje, a je tedy dozaista spokojný. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Aspoň by ste sa mohol o to pokusiť!) Žiaľ, nie sme fysikálnym laboratoriom, aby sme mohli pracovať pokusmi. Maďarský ľud nemôže byť pokusným materiálom.

"Na trati Komárno-Guta nie je v 8 maďarských obciach staničného nápisu v jazyku maďarskom, na trati Šaľa n. Váhom-Neded v 5 obciach, na trati Komárno-Nové Zámky v 4 staniciach, na trati Nové Zámky-Nemecké Pravno v 4 staniciach, na trati Nové Zámky-Topolčianky v 2 staniciach, Nové Zámky-Levice v 8 staniciach, Levice-Parkan v 10 staniciach, Čata-Ipelské Šiahy v 6 staniciach, Ipelské Šiahy-Zvolen v 3 staniciach, Lučenec-Trnovec v 3 staniciach, Lučenec-Filakovo v 3 staniciach, Filakovo-Plešivec v 18 staniciach, Filakovo-Somosköujfalu v 2 staniciach, Feledince-Tisovec v 2 staniciach, Plešivec-Dobšina v 6 staniciach, kde niet nádražného nápisu maďarského." (Posl. StUnda [maďarsky]: O veľa viac obcí nemá maďarských nápisov, avšak vy ste potrebovali 16 rokov k tomu, aby ste objavili, že to nie je v poriadku!) My sme to už dávno objavili a stále si sťažujeme, avšak jestliže o tom viete i vy, prečo ste to už neurobili vy z vládnych strán? (Hluk. - Předseda zvoní.)

"Na trati Plešivec-Nagyszlabos 4 stanice, Plešivec-Muráň 1 stanica... " (Výkřiky posl. Schulcze.)

Místopředseda Langr (zvoní): Žádám pana posl. Schulcze, aby nevyrušoval řečnika.

Posl. Jaross (pokračuje): "... Na trati Košice-Torna 7, na trati Szepszi-Metzenzéf 1, Košice-Hidasnémethy 4 stanice nemajú maďarského nápisu." (Výkřiky posl. Szentiványiho.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím pana posl. Szentiványiho, aby nevyrušoval řečníka.

Posl. Jaross (pokračuje): "Na trati Košice-Sátoraljaújhely 1 stanica, Sátoraljaújhely-Čop 9 staníc, Čop-Užhorod 3 stanice." (Stálé výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid. Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta je skončena.