Dne 23. března 1932 vyhlásil ministr zahraničních věcí dr. Beneš ve svém exposé, že prý nemůže vésti žádná jednání bez Rumunska a Jugoslavie, je však jisto, že by se Rumunsko a Jugoslavie připojily k hospodářské dohodě s Německem, jelikož oba státy mají velký zájem na Německu jako na odbytišti. Československá dohoda s Německem v tomto smyslu by tedy nezpůsobila průlom v Malé dohodě. Naše mínění jest odůvodněno také tím, že západní Evropa nepřevezme přebytky podunajských států, nýbrž že bude odbírati potraviny nadále z kolonií a zámořských krajů. Daleká vodní cesta a vysoké sazby v Černém moři způsobí zvýšení nákladů, které Francie prostě nezaplatí.

Československé zemědělství ještě není vnitřně tak dalece zajištěné, že by mohly býti povoleny velké dovozní příspěvky, tím spíše, když je dokázáno, že plodiny z 200.000 ha půdy nemohou býti odbyty. Obilní monopol bojuje s těžkostmi, úprava cen dobytčích a mléčných výrobků ještě chybí a nynější ceny jsou jen přechodným zjevem. Zemědělství může souhlasiti jen s mezistátními opatřeními - a tato otázka se týká zvláště ministerstva zahraničních věcí - která vyrovnávají výrobu a spotřebu, t. j. rovnoměrné rozdělení průmyslu a zemědělství. Je vždy jisté, že se pro odbyt přebytku obilí a dobytka jihovýchodních zemědělských států musí hledati větší odbytiště. Československo nemůže přes obilní monopol, přes zamýšlenou úpravu cen dobytka a plánovité hospodářství převzíti tento úkol a naléhavě žádá omezení vždy více vzrůstajícího dovozu vepřů.

Ani průmyslovým dělníkům není pomoženo dovozem, ohrožujícím zemědělství. Kdo zná dovozní a vývozní problém, ví, že rozpory zemědělských zájmů jsou neobyčejně těžké. Pro uzdravení Evropy jest především nutné dorozumění Francie a Německa. Sárské hlasování uvolnilo cestu a pan ministr Beneš prohlásil ve svém exposé dne 26. listopadu 1934 k této otázce (čte): Náš zájem směřuje k tomu, aby po sárském hlasování došlo k takové úpravě věcí, která nestojí v cestě pozdější plné francouzsko-německé dohodě jako pravé podmínce evropského míru. Tím je dokázáno, že i československá zahraniční politika uznává ve sblížení Francie a Německa základy evropského míru. A proč ne? Nová válka - šílenství bez konce - byla by koncem každé civilisace.

"Poměr Československa k Německu jest korektní a normální a otázka vnitřního režimu státu nemůže býti překážkou pro pravdivou dohodu a spolupráci", prohlásil ministr dr. Beneš dne 5. listopadu t. r. v poslanecké sněmovně. (Výkřiky.) Přejeme si, aby se z normálního a korektního poměru vyvinul přátelský poměr v zájmu ozdravení československého hospodářství a míru. Při začátku jednání o obchodní smlouvu s Německem v nejbližší době mohl by býti učiněn počátek. Budeme podporovati každou zahraniční politiku, která se snaží o přátelský poměr ke všem sousedním státům a o politický a hospodářský mír.

Náš poměr k Němcům za hranicemi jest jasný. Cítíme se spojeni řečí, mravem i kulturou. Politicky nás však dělí cesty. Jednotná fronta všech Němců nebude ani příště nikdy státně-politická, nýbrž vždy jenom kulturní. Dohody světového hospodářství, mezistátní opatření, obnovení vzájemné důvěry, zmužilá a otevřená politika, směřující k mezinárodnímu dorozumění a spolupráci v středoevropském životním rámci, o které mluvil předseda vlády Hodža ve svém exposé, může nás vyvésti z této doby nouze.

Pan ministr dr. Beneš řekl však také ve svém exposé dne 5. listopadu t. r.: "Není to frází, nýbrž znovu kategoricky zdůrazňuji, všem národům, které plní své povinnosti vůči státu, dáti vše, co jim náleží." A tím přecházím k vnitropolitickým poměrům.

Jeho poukaz na zacházení s německými menšinami v jiných státech nemůže míti platnosti pro sudetské Němce, jelikož naše bezvýhradné stanovisko ke státu, naše dlouholetá spolupráce vyžaduje jiného ocenění. V této souvislosti připomínám, že v listopadu 1934 sliboval předseda vlády Malypetr investice pro německé nouzové území. V červnu 1935 předseda vlády Malypetr tento slib opakoval a poukázal na to, že budou uděleny mimořádné podpory územím, která jsou nejvíce postižena nezaměstnaností. Způsobem, hodným uznání, navštívil pan ministr sociální péče německé krajiny a na vlastní oči spatřil stoupající bídu a nouzi, na kterou jsme již před rokem při projednávání rozpočtu a při jiných příležitostech důrazně upozornili.

Víme, že primárními důvody nouze v sudetskoněmeckých krajích jest porušení evropského hospodářství a světová bída a nikoliv 16 let sudetskoněmecké politiky, jak tvrdí agitátoři. (Výkřiky.) Přes to mohou opatření vlády umožniti zmírnění této nouze a musíme míti hlubokou soustrast s mnohými nešťastníky a s nevinnými obětmi hospodářské krise. Stav v německých okrajových územích, který se vyvíjel od r. 1934 ke katastrofě, přispěl k tomu, že se nouzí trpící obyvatelstvo tohoto kraje stalo přístupným heslům a radikalismu.

Sledují-li se různé procesy, musí se uvážiti, že zúčastnění jsou větším dílem nezaměstnaní, zoufalí lidé. Na české straně se stala chyba, že naše napomenutí byla příliš často přeslechnuta zejména byrokracií, byrokracií, která nesmýšlí dobře o německém aktivismu. Přišli jsme do toho státu z výslovné vůle českého národa a rozhodli jsme se pro spolupráci. Byli jsme reklamováni r. 1918 jako státní nutnost pro československý stát a požadujeme stejného zacházení. Nechceme svou sílu oslabiti ve věčném boji o nápisy, jazykoprávní týrání atd., chceme konati lepší práci. Náš lid má vlastnosti, které ho činí velice cenným jako součást státu.

Cítíme se povoláni k tomuto obnovenému požadavku, že jsme po 9 let nezakolísali přes tíživé vnitřní a zahraničně-politické události a že jsme byli státu užitečni svým konstruktivním aktivismem, což pan předseda vlády ve svém exposé ve čtvrtek výslovně prohlásil.

Útoky s české strany, které jsou v silném odporu k vývodům pánů ministra zahraničních věcí dr. Beneše a předsedy vlády dr. Hodži a které směřují proti nynějším zařízením, jako proti německému odboru zemědělské rady a zemské školní rady a proti ustanovení německých úředníků, jsou nespravedlivé a zbytečné a jenom ženou vodu na kola radikálních živlů.

Národnostní uspokojení se dostaví u sudetských Němců, když po prohlášeních směrodatných osob o zrovnoprávnění Němců budou následovati skutky. Toto uspokojení se dostaví, když se dá německému národu podle klíče jeho obyvatelstva jeho podíl na správě, na půdě, na kulturních potřebách a na pracovním místě, o který Svaz zemědělců bez ustání usiloval, ale jenom s částečným úspěchem. Nesmí se již věnovati důvěra těm, kdož využívají národnostních rozbrojů. Na tomto vnitřním míru musí míti zájem každý státník, již se zřetelem na zmatené zahraničně-politické poměry. Osud německého aktivismu závisí na uznání českého partnera, že národnostního soužití nemůže býti dosaženo slovy.

Nechť jest postaráno s české strany o to, aby tisíce a tisíce sudetskoněmeckých lidí neztratilo víru ve smírné řešení německé otázky v československém státě. Nechť se vyvodí z hospodářských a národnostních poměrů německých krajů důsledky, které umožní ochotnému spolupracovníku zůstati spolupracovníkem.

Území Československé republiky bylo vždy horkou půdou boje pro národnostní a politické rozpory. Německé a české zemědělské strany dospěly přes společný hospodářský zájem k užší spolupráci, ke styku, ke spojení a k dorozumění. Pan předseda vlády dr. Hodža se vedle A. Švehly vynikajícím způsobem účastnil tohoto prvního kroku ke sblížení. Vliv tohoto kroku se projevil v odstranění jedu z národnostního ovzduší a v národnostním dorozumění, které se několikrát projevilo i veřej ně. A tak jako se prohlásilo rolnictvo evropského světa v Goslaru za tvrz míru, za most mezi národy, za průkopníky práce a spravedlnosti Evropy, tak chceme my v této první hodině jako čeští a němečtí sedláci, kteří jsme připoutáni k půdě státu, slavnostně prohlásiti: Chceme býti vzájemně zárukou míru a smíření v našem státě. My, dobří Němci, vy, dobří Čechové! Býti věrný svému národu neznamená nenáviděti druhého a láska k národu nevylučuje lásku ke státu. (Výkřiky posl. Knorreho.)

Nechybí vždy uznání, chybí zmužilost vystoupiti proti heslům a utlačování a prováděti činy po slovech. Aniž se budeme zabývati jednotlivostmi programové řeči pana předsedy vlády dr. Hodži, prohlašujeme k tomu svůj souhlas, jelikož osoba pana předsedy vlády nám dává záruku, že i německý aktivismus nalezne v tomto státě přiměřeného povšimnutí.

Vážení pánové! Přeslechli jsme doposud často útoky a zlozvuky s německé strany, protože jsme odepřeli skýtati obraz rozervanosti a protože si vždy znovu říkáme, že jako menšina nesmíme nastrkovati Němce proti Němcům. (Posl. dr. Köllner [německy]: Řeč dr. Spiny v Mostě!) Dáváte-li ve svých časopisech, svými řečníky ve schůzích každou sobotu a neděli prohlašovati, že Svaz zemědělců bude zničen (Posl. dr. Köllner [německy]: Ten již je mrtev!), nemůžete očekávati jinou odpověď. Nemusíte ještě šetřiti na věnec, který chcete dáti Svazu zemědělců při pohřbu. Domnívám se však, že musím říci, že se usilovalo o to, shrnouti všechny pasivní položky aktivismu, aby se dosáhlo vysokého stupně dluhů. Naše těžká, ale nikoliv bezvýsledná práce byla snížena a umlčena. Mír na vesnici jest porušen. Vyjděte si dnes jednou do vesnic a pozorujte tam poměry! Zde se může bez přepínání mluviti o porušení míru. Varujeme pány ze sudetskoněmecké strany v poslední hodině před domýšlivostí, před příkrým požadavkem, abychom se podrobili. Sudetskoněmecká politika se nedostane z ustrnutí touto cestou, kterou kráčíte. Se životními zájmy sudetských Němců se nesmí prováděti hazardní hra a nesmí se strhnouti to, co jsme my v 16leté práci jako Svaz zemědělců pro sudetské Němce vystavěli. Cítíme se k této výstraze oprávněnými. Nezdar jest poškozením celého sudetského němectví, trpícími jsou všichni Němci v našem státě. Nechtěli jsme bratrského boje, proto také naše dosavadní zdrželivost. Náš bojovný duch není zlomen a nebude-li upuštěno od útoků proti nám, povedeme započatý obranný boj dále, neboť máme cit a povinnost brániti napadenou čest. Kdo více posloužil svému národu, o tom rozhodnou příští pokolení.

Stanovisko se musí zaujmouti ke všemu otevřeně, i k choulostivým problémům. Nejasnosti vedou k nedůvěře a nevinní trpí křivdu. Na německé straně musí přestati všechna jednání, která na druhé straně vyvolávají trvalou nedůvěru.

Rozprava o státním rozpočtu dává příležitost poukázati na bezplatné soudní projednávání pozůstalostí. Před rokem 1921 se toto bezplatné řízení provádělo. Zákonem ze dne 1. dubna 1921, čís. 161 Sb. z. a n., nastala pro tehdejší poměry změna. Hned se poznala učiněná chyba a v nejkratší době zákonem ze dne 8. června 1923, čís. 123 Sb. z. a n., bylo bezplatné soudní projednávání pozůstalostí zase zavedeno. Justiční správa vydala ovšem výnos, který odporuje zákonným ustanovením z r. 1923, takže bezplatné projednávání pozůstalostí nemusí bezpodmínečně nastati. Poměry se však podstatně změnily a zemědělské a živnostenské podniky musí býti od všech tíživých břemen osvobozeny. To znamená zase bezplatné soudní projednávání pozůstalostí.

V rozpočtovém výboru jsme již zaujali stanovisko k různým kulturním věcem, které potřebuje dnes jen doplnění. Usilovali jsme bez ustání o udržení německé techniky v Brně, o podporu německého soukromého vyučování a o vybudování německého odboru zemské školní rady. Udržení těchto zařízení není nadvládou Němců jako zbytek a jako neblahé panství germanisačních snah starého Rakouska, jak se vyjadřuje pan posl. dr. Domin v odůvodnění svého návrhu; žádati toho v době, kdy vládní záležitosti přejímá pan ministr dr. Hodža, ten dr. Hodža, jenž nám jako ministr školství a nár. osvěty sliboval školní autonomii - může jen nacionální přepjatec. Odůvodnění návrhu pana posl. Domina vzbuzuje zdání, jako by musely přijíti nové generace, aby zjednaly vyrovnání od národa k národu. Činíme si nárok na německý odbor zemské školní rady, německou techniku v Brně a udržení německého soukromého vyučování. Při této příležitosti připomínáme panu posl. Dominovi opětně výrok jeho stranického druha pana posl. dr. Kramáře v roce 1929: "Musíme Němcům při spolupráci ponechati to, co měli v oposici." Posl. dr. Kramář jednal tehdy státně-politicky, protože dovede hodnotiti význam sudetských Němců pro stát, a já připojuji, že se násilí nesmí státi soudcem nad kulturou.

Německá péče o studentstvo jest nedostatečná a ministerstvo školství a národní osvěty se důtklivě žádá, aby poskytlo německým studentům přiměřenou podporu a tím umožnilo mnohým studentům další studium.

Neužitečných školních staveb, s nimiž ani pan ministr školství a nár. osvěty nesouhlasí, jak vychází najevo z jeho narážek v rozpočtovém výboru, má se v době všeobecné finanční nouze rozhodně zanechati. Znovu zdůrazňuji potřebu jmenování profesorů na volná místa v zemědělském oddělení vysoké školy děčínsko-libverdské; návrhy jsou delší dobu u ministerstva školství a nár. osvěty. S uspokojením slyšíme od pana ministra školství a nár. osvěty, že jest proti každému chytání duší, a očekáváme, že tato slova nezůstanou pouhou výměnou myšlenek, nýbrž že vezmou na sebe zřejmý tvar. Úprava požitků okresních školních inspektorů se stala nutnou, což vyplývá z řady přípisů.

Přání a stížnosti sudetoněmeckého zemědělství, týkající se obilního monopolu, úpravy cen dobytka, změny dluhů, mlékařského zákonodárství, vytvoření zemědělského školství a pozemkové reformy, úpravy stavebních ploch a výroby umělých tuků, polních stráží a zákona o polní ochraně, organisace a družstevnictví, úpravy vodních poměrů, rekultivace pozemků, vinařství, ovocnářství a lnářství, pojištění proti přírodním pohromám a živelním katastrofám, jsem obšírně projednal již dne 19. a 26. listopadu v zemědělském výboru, předložil návrhy a mohu si ušetřiti, abych znovu zaujal k nim stanovisko při projednávání státního rozpočtu.

Nechci nechati ani zde v parlamentě nepodotknuto, že jest nezbytně nutné snížiti dovozné pro odběr krmiva o 40 %, a to do 30. června 1936 a se zpětnou platností do 1. září 1935. Ministerstvo železnic nesmí dělati obchod z nouze některého stavu. Znovu zdůrazňuji naléhavost přeměny dluhů a úpravy cen dobytka, kteréžto věci se mají konečně dostati ze stadia jednání. Dnešní a včerejší noviny oznamují, že jest naděje, že by část tohoto zemědělského problému mohla býti vyřízena ještě letos. Agitátoři rozhlašují venku ve vesnicích: 16 let rolnické politiky a 180.000 exekucí. Tím se chce nepřímo říci, že Svaz zemědělců učinil pro usedlý lid v minulosti příliš málo. Proti tomu stavím výrok pana poslance Hodiny za volební doby a po ní: Robotovali jsme ve Svazu zemědělců. Připojuji, že jsme nechtěli kusé dílo a že naše požadavky pro usedlý lid ztroskotaly o nedostatek pochopení nezemědělských kruhů. Nechci dnes úroveň této debaty snižovati nějakými osobními urážkami, chci jenom poukázati na to, že se dnes kolegové klubu pana posl. Hodiny velmi často připojili k odporu proti výpomocným zákonům zemědělským. Pan posl. Hodina si jistě vzpomněl při tomto výroku, jak jsme od března do června 1926 společně bojovali pro zemědělská ochranná cla, jak jsme společně v letech 1929 a 1930 předložili návrhy na pronikavá pomocná opatření pro zemědělství, jak jsme usilovali o výpověď uherské obchodní smlouvy, která naše zemědělství těžce poškodila, jak jsme společně v letech 1931 a 1932 bojovali proti nadvládě úvěrových zákonů a vybojovali zákony o pojištění sklizně. Dále si vzpomene pan posl. Hodina při tomto ospravedlněném výroku na to, že jsme jako Svaz zemědělců měli vynikající účast na všech zemědělských pomocných zákonech a nikoliv na posledním místě také na obilním monopolu. Nerozbitný, nepřemožitelný konservatismus rolnictví, který se projevuje ve smyslu pro pořádek a v pracovitosti, drží nás na hroudě. Dělati politiku svého státu a svého národa znamená nevzdávati se nejsilnějších odměn státu a národa, t. j. zemědělství. Zápas rolnictví jest zápasem lidu, neboť zhroucené rolnictví jest národnostně nespolehlivé. Bez tohoto základu, to se má zde dnes zjistiti, jest každý nacionalismus odsouzen k vymření, a z toho vyplývá, že politika rolníků jest politikou národa. (Výkřiky posl. dr. Roscheho.)

Víme dnes, že lidé jsou společností, ale protože jsme to my, nesmí se zviklati nejsilnější sloup národa, rolnictví, vázané k hroudě a k zemi, a proto volám s tohoto místa: Pomozte rolníkům a pomůžete všem!

Důležitou otázkou jest poměr zemědělství k průmyslu, pane dr. Rosche! Zemědělství často prohlásilo, prohlašuje to i dnes na tomto místě, že jest ochotno ke každé dohodě s průmyslem, protože spolupráce obou složek se stala nutnou. (Výkřiky posl. dr. Roscheho a Zierhuta.) Pane dr. Rosche, dokáži vám potom docela jasně z časopisu, který slouží průmyslu, kdo je vinen napětím mezi průmyslem a zemědělstvím. (Různé výkřiky.)