Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této naléhavé osnově
bylo čtení druhé provedeno v téže
schůzi.
Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Pik: Nikoliv.
Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Nejsou žádné.
Místopředseda Taub (zvoní): Není
změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné
ve zprávě výborové.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato jest přijata.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský
p. posl. Pozdílek, za výbor rozpočtový
p. posl. Křemen.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor
zemědělský, p. posl. Pozdílkovi.
Zpravodaj posl. Pozdílek: Projednávání
pomoci v následcích živelních pohrom,
kteroužto otázkou téměř každoročně
zabývá se náš československý
parlament, jest jednou z kapitol nejvážnějších
a nejsmutnějších. Zde právě projevuje
se onen nesmírný rozdíl mezi výrobou
zemědělskou a jinou, neboť jestliže každé
podnikání a povolání má své
určité risiko, jest práce a výroba
zemědělská, která representuje největší
část našeho národního jmění,
vystavena risiku největšímu. Příroda,
která do zemědělské práce zasahuje
daleko větší měrou než do veškerého
jiného podnikání, dovede v příznivém
případě nejen tuto práci podporovati
a odměniti, ale také ve svých krutých
rozmarech velmi časti dovede i třeba v několika
minutách zničiti celoroční práci
a námahu, naději na odměnu a sklizeň
a tím zvrátiti celou kalkulaci a rozpočet
zemědělského člověka.
Boj proti těmto krutým zásahům přírodních
sil jest velmi nerovný, neboť protivník, jakým
živelní pohromy jsou, vládne téměř
neomezenými prostředky a možnostmi, zatím
co lidská obrana jest velmi ohraničena a děje
se buď způsobem preventivním různými
technickými opatřeními, na př. zásahy
vodohospodářskými v případě
obrany proti povodním, nebo zařízeními
závlahovými v době sucha, nebo opatřeními
svépomocnými, kdy zemědělský
podnikatel sám se předem zajišťuje a včas
pojišťuje proti možným pohromám,
jako zejména požáru a krupobití, pokud
zde tento případ zabezpečení je možný
a zemědělskému podnikateli dosažitelný.
V případě opomenutí tohoto zabezpečení
nebo vůbec jeho nemožnosti, zejména v případech
mimořádných, nezbývá nic jiného
než přispění veřejnosti, především
státu. Přiléhavým dokladem toho jsou
i pohromy letošní, které opět způsobily
mnohamilionové škody, které jsou tím
tíživější, že některé
kraje republiky postiženy jsou již několikráte
za sebou, takže zemědělci dotčených
oblastí, vyčerpáni hospodářsky
i finančně těžkými poměry
posledních let, stojí dnes v ohrožené
své existenci na pokraji záhuby. Uzákoněné
zásahy pro zlepšení rentability zemědělského
podnikání, kterými v normálních
případech nastává pozvolné
ozdravení kritických poměrů na venkově,
míjí se zde s účinkem, ano v některých
případech zatěžují dokonce ještě
situaci a proto za tohoto stavu, kdy zemědělské
zadlužení volá po velmi rychlém a neodkladném
řešení, jde již zde opravdu o velmi vážné
a nebezpečné existenční postavení
zemědělců v postižených krajích.
Náš parlament téměř každoročně
zabývá se řadou iniciativních návrhů
na veřejnou pomoc postiženým zemědělcům,
ježto dosavadní zákonné opatření
tu nejožehavější otázku, totiž
preventivní opatření dokonalým a vhodným
způsobem pojistným, nevyřešilo tak,
jak by bylo nutno, a stávající opatření
a po ruce jsoucí finanční prostředky
mohou vystačiti pouze v normálních případech,
nikoliv však v takových dalekosáhlých
pohromách, jak jsme byli svědky v minulých
letech a také roku letošního, kdy vedle krupobití
bylo to zejména abnormální sucho, jehož
následky hluboce zasáhly do hospodářských
poměrů zemědělců celých
krajů.
V době od června do října t. r. podáno
bylo poslanci téměř všech politických
klubů na 40 iniciativních návrhů,
do dnes je jich již daleko více, na poskytnutí
veřejné podpory zemědělcům
postiženým živelními pohromami. 11 návrhů
týká se pohrom způsobených požáry
většího rozsahu, 20 návrhů týká
se krupobití a průtrží mračen
a 7 obsáhlých návrhů povšechných,
týkajících se všech pohrom, především
pak způsobených katastrofálním suchem.
Podle dosavadního šetření, konaného
ministerstvem zemědělství prostřednictvím
okresních úřadů ze všech 238
politických okresů v republice, zažádalo
o podporu 192 okresů, podle soudních okresů
postiženo bylo pak ze 422 soudních okresů 209
okresů suchem, 184 krupobitím a průtrží
mračen, 45 okresů mrazy, 12 okresů vichřicemi
a 18 jinými živelními pohromami. Předběžný
odhad všech těchto škod činí as
1 1/4 miliardy Kč. Ve všech podaných návrzích
žádá se na prvém místě
řádné a rychlé vyšetření
škod a pak řada dalších opatření.
Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto ohledu bývají
pronášeny určité výtky, budiž
mi dovoleno o této věci promluviti šířeji
a objasniti od základu celý postup.
Pokud se týče řádného a rychlého
vyšetření škod, dány jsou zde směrnice
zákonem o přímých daních ze
dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., dále
příslušným vládním nařízením
č. 74 z r. 1928, dále zákonem ze dne 14.
července 1927, č. 118 Sb. z. a n., a příslušným
vládním nařízením č.
75 z r. 1928.
Zákony a nařízeními těmito
zřízen byl s účinností od 1.
ledna 1928 zvláštní fond živelní,
jehož správou pověřeny byly ústřední
sbory zemědělských rad v jednotlivých
zemích a kterýžto fond skládá
se ze dvou samostatných částí, z nichž
každá má své zvláštní
příjmy a každá slouží zvláštnímu
účelu.
Z t. zv. fondu náhradového jsou poskytovány
poplatníkům daně pozemkové náhrady
pozemkové daně s přirážkami v
případě poškození zemědělských
kultur a tento fond dotován je 30% výtěžkem
1 1/2% přirážky k dani pozemkové a 10%
částkou pozemkové daně v obci předepsané,
kromě lesů, k čemuž podotýkám,
že od tohoto příspěvku jsou osvobozeni
malí poplatníci daně pozemkové, kteří
buď nedosáhnou v obci katastrálního
výnosu 120 Kč, anebo kteří nedocilují
zdanitelného důchodu důchodové daně,
t. j. 7000 Kč, u 4 příslušníků
rodiny 8200 Kč, u 5 příslušníků
9200 Kč a u 6 příslušníků
11.000 Kč.
Z fondu t. zv. podpůrného jsou poskytovány
podpory v těch případech, když živelní
pohromou jest ohrožena existence zemědělcova
nebo naturální výnos zmenšen o 50 nebo
nejméně o 40%. Tento podpůrný fond
je dotován pro všechny země republiky pevně
stanoveným příspěvkem 8 mil. Kč
a kromě toho plyne do tohoto fondu 12% přirážka
k pozemkové dani.
Vyšetření rozsahu škod provádějí
t. zv. komise pro živelní pohromy, a to místní,
která je jmenována okresním úřadem,
a okresní, která je jmenována správou
příslušného fondu.
Ohledně komisí místních pronášeny
bývají náhledy, že nebylo by je potřebí
zvláště jmenovati a že touto funkcí
by měly býti pověřeny obecní
rady. Tato skutečnost také ve velkém počtu
menších zemědělských obcí
stává, obecní rada zpravidla sama zastává
funkci komise nebo aspoň někteří členové
obecní rady jsou členy komise, není však
možno, aby obecní rada tuto funkci zastávala
v obcích větších neb dokonce ve městech,
kde by stejně úkol ten musel býti přenesen
na komisi zvláštní. Komise při okresním
úřadě se skládá z okresního
hejtmana jako předsedy, přednosty berního
úřadu jako člena a 3 dalších
členů, z nichž jeden musí býti
členem daňové komise pro vyměřování
daně důchodové a výdělkové.
Ohledně komise okresní bývají pronášeny
zase náhledy, že této instituce není
vůbec potřebí, že by stačil přímý
styk se správou fondu. Po zkušenostech, kterých
jsem nabyl za nepřetržitého členství
v komisi místní i okresní od počátku
působení tohoto zákona, nabyl jsem nezvratného
přesvědčení, že, i když
místní komise je vedena někdy jistými
ohledy, jež bývají dány okolnostmi,
jest zde přezkoumání a zásah komise
okresní, která má možnost obecními
úřady i jinými úředními
orgány dáti škody přezkoumati a v případě
možných nesrovnalostí opraviti a usměrniti.
Jest ovšem oprávněný požadavek,
aby při jmenování těchto komisí
brán byl zřetel na rozvrstvení zemědělců
v obcích i na zastoupení zemědělských
organisací, které jsou v okresích. To se
také namnoze děje a já sám mohu také
ze své vlastní zkušenosti poukázati,
že na př. v okresní komisi zasedám po
celých 7 let se zástupci jiných zemědělských
organisací, případně jiných
politických stran a že za tu celou dobu nebylo nikdy
mezi námi rozdílu v náhledech na potřeby
a kvalifikaci postižených, právě naopak,
a také docházíme plného porozumění
od činitelů úředních.
Okresní komise projednávají žádosti
a vyšetřující elaboráty a na
jejich základě předkládají
návrhy správě fondů k rozhodnutí.
Zprávy a návrhy okresních komisí došlé
zemědělské radě jsou správou
fondu ve schůzích svolávaných v krátkých
intervalech s největším urychlením vyřizovány
a povolené podpory jsou urychleně poukazovány
okresním úřadům. Povolené náhrady
daně pozemkové poukazují se přímo
příslušným úřadům
berním.
Jest přirozené, že vždy při projednávání
pomoci při živelních pohromách pronášeny
jsou určité výtky a stesky, kterých
i při nejlepší vůli a dosti obtížném
a složitém vyšetřování a
projednávání těžko jest se vyvarovati.
Není naprosto možno takovou akci prováděti
tak, aby se nikdo necítil poškozeným. Správa
fondu dbá úzkostlivě, aby těchto výtek
bylo co nejméně, a také v případě
podaných námitek činí všecky
kroky, aby případně zjištěné
vady byly odstraněny. Tak na př. loňského
roku bylo jen v Čechách správou fondu vyřízeno
velmi objektivně a velmi rychle na 250.000 žádostí
podpůrných v přibližné váze
okolo 10 q spisů a podané námitky nečinily
ani půl promile.
Je pravda, že urychlené projednávání
otázek podpůrných není možno
konstatovati u vyřizování náhrady
daně pozemkové s přirážkami,
ale tyto věci uváznou obyčejně buď
na okresním úřadě, nebo na úřadech
finančních pro nedostatek úřednických
sil a přicházejí velmi opožděně
ke správě fondů, která je pak též
projednává s největším urychlením,
takže v tomto ohledu není možno, vnikneme-li
do celé záležitosti a posuzujeme-li spravedlivě,
obviňovati správu fondu.
Správy dotčených fondů podléhají
kontrole ministerstva zemědělství a účetní
uzávěrka, jakož i podrobná zpráva
o hospodaření fondu se předkládá
do 3 měsíců po skončení správního
roku nejvyššímu účetnímu
a kontrolnímu úřadu.
Jednou z výtek, se kterou se často v poslední
době setkáváme, je ta, že se rozdílení
podpor ponechává okresním komisím,
ač by tak měl činiti příslušný
fond sám. Děje se tak jenom za účelem
urychlení celé akce, neboť by jinak trvalo
řízení nejméně 2krát
tak dlouho než dnes. Příslušná
správa fondu po důkladném prozkoumání,
případně redukování poškozených
oznámí okresnímu úřadu výši
povolené podpory pro postižené v okrese, na
jejímž rozdělení trvá za odpovědnosti
předsedy okresní komise, jímž je, jak
vpředu uvedeno, zástupce okresního úřadu,
pravidelně okresní hejtman sám, na následujících
zásadách:
Podpora je pro zemědělce i pro nezemědělce.
pokud ovšem tito nezemědělci jsou hospodářsky
slabými poplatníky pozemkové daně
a potřebují zvláštní pomoci.
Z podpor se vylučují nezemědělci,
potom ti, jichž poškození není rázu
katastrofálního, a konečně ti, u nichž
poškození nedosáhlo celkového úbytku
40%.
U některých poškozených je pochybno,
jsou-li zemědělci nebo hospodářsky
slabými poplatníky pozemkové daně.
Tu třeba znovu krátkou cestou přezkoušeti
údaje škod v protokole a zjistiti bezpečně
pravý stav.
Podpora patří jen tomu, kdo je zemědělcem
anebo poplatníkem pozemkové daně, avšak
hospodářsky slabým a potřebným
zvláštní pomoci. Jde tu o ty, kdož hospodaří
na půdě, platí pozemkovou daň, ale
mají ještě příjem z jiného
povolání, jsouce živnostníky, zemědělskými
dělníky a pod.
V případě potřeby krátkou cestou
znovu se přezkouší, byl-li dosažen nejnižší
stupeň škody, t. j. snížení výnosu
celého hospodářství aspoň o
40%. Jestliže nedostoupila škoda takového stupně,
vylučují se žadatelé z udělení
podpory.
Podrobné rozdělení povolené podpory
mezi poškozené ponechává se okresní
komisi, poněvadž se tím jednak urychlí
provedení celé akce, jednak okresní komise
zajisté zná místní poměry,
hlavně poměr škod mezi jednotlivými
obcemi a rodinné a hospodářské poměry
jednotlivců v obcích.
Při rozvrhu podpory rozhoduje souhrn těchto okolností:
výše škody; velikost majetku poškozeného
zemědělce; příjem z jiného
ještě pramene než ze zemědělství;
výše zadlužení; počet členů
rodiny, zejména nedospělých nebo práce
neschopných, kteří zatěžují
hospodářsky postiženého; zvláštní
zatížení, jako nemocí v rodině,
invalidita, živelní pohromy a pod.; potom podpory
poskytnuté případně odjinud, na př.
ze soukromých sbírek, od soukromých dárců
atd., a konečně výše poskytnuté
okamžité pomoci.
Nerozhoduje tudíž u jednotlivce ani absolutní
výše škody, ani absolutní rozsah majetku,
nýbrž celková hospodářská
situace poškozeného žadatele po uvážení
všech okolností svrchu vypočtených.
Čím více nepříznivých
okolností se sbíhá u toho kterého
poškozeného, tím větší podpory
se mu musí dostati a obráceně.
Okresní komise sestaví takto podle obcí seznam
všech podělených a zamítnutých
a vyrozumění provede okresní úřad
prostřednictvím obecního úřadu,
jemuž zašle opis obecního seznamu a dá
pokyny i lhůtu k provedení. Dále určí
okresní komise, jak vysoká částka
připadá na jednotlivé poškozené
v té které obci, a není přípustno,
aby na př. přidělila paušální
částky obcím a detailní číselné
rozdělení ponechala komisi místní.
Podpory 10.000 Kč a vyšší nutno předložiti
dříve správě zvláštního
fondu ke schválení a podrobně odůvodniti
každý jednotlivý případ. Vládní
nařízení sice předpisuje podpory v
naturaliích, ale po možnosti respektují se
individuální přání a potřeby
poškozených.
V řadě případů, zejména
při požárech povoluje správa fondu vyplatiti
podporu v hotovosti nebo v úhradě peněžnímu
ústavu, který pro ten případ poskytl
úvěr, nebo věřiteli vůbec,
který vypomohl, dokud podpora nedošla. V zásadě
dbá se o to, aby podpora dostala se tomu účelu,
který pohromou byl dotčen. Měl jsem sám
řadu případů, že správa
fondu ochotně vyhověla příslušnou
finanční podporou uhraditi dluh vzniklý třeba
v Kampeličce výpůjčkou v důsledku
zmenšeného výnosu hospodářství
následkem živelní pohromy.
Žádají-li poškození sami, aby jim
byly přiděleny naturalie, rozhodne okresní
komise, jaké naturalie a odkud mají býti
zakoupeny, majíc ovšem náležitý
zřetel k přáním a potřebám
poškozených i k technické stránce celé
akce, aby tato probíhala co možno jednoduše a
přehledně.
Před zadáním dodávky vyžádá
si okresní komise od hlavních místních
dodavatelů krátkou cestou řádné
nabídky a vzorky. K ofertě nutno vyzvati všechny
dodávky schopná družstva okresu. Dodávky
obdrží referent, jehož nabídka jest poměrně
nejvýhodnější, a to cenou i jakostí
zboží, za jinak stejných podmínek jest
dáti přednost družstvům. Podle možnosti
pak má se vyhověti přání podarovaných,
u kterého družstva chtí si sami naturalie vybrati.
Za správnost celé akce ručí okresní
komise s okresním hejtmanem a přednostou berní
správy v čele a správa fondu velmi důtklivě
a vřele apeluje na okresní úřad i
okresní komisi, aby nelitovaly námahy a vynaložily
vše na to, aby poškození zemědělci
cítili, že se pracuje nestranně, spravedlivě
a nezištně a že celá akce vedena jest
dobrou vůlí. Stanou-li se pak přece jistá
nedopatření a jsou včas oznámena správě
fondu, učiní tato ihned příslušné
kroky, aby věc byla napravena. To jsou zásadní
směrnice, jimiž jest vedena správa fondu a
kterými musí býti vedeny i příslušné
komise.
Výtky proti správě fondu nedatují
se ve většině z této okolnosti, nýbrž
z toho, že fondy přiděleny jsou zemědělským
radám jako institucím zastaralým, nedávajícím
záruky správného nazírání
na dnešní hospodářské poměry
a potřeby zemědělců. Je pravda, že
potřeba reformy zemědělských rad uznává
se již řadu let, dokonce ještě dávno
před válkou roku 1896 psal o této otázce
pozoruhodné pojednání tajemník českého
odboru zemědělské rady, pozdější
ministr dr. Viškovský, který poukazoval
na potřebu reformy ve dvou směrech. Jednak vybudovat
místní veřejnosprávní organisace,
o něž by se činnost zemědělské
rady opírala, a potom odstraniti naprostou závislost
zemědělské rady v ohledu finančním
na státu i zemi. Proto také již v r. 1920 hned
v prvém volebním období podal posl. Prokůpek
a druhové iniciativní návrh tisk 2184 na
vydání zákona o zemědělských
společenstvech a zemědělských komorách,
který však projednán nebyl, ale ze kterého
si všechny ostatní později i jinými
podané návrhy vzaly vzor dokonce v citování
řady paragrafů doslovně a jiných velmi
nepatrně pozměněných. Jistě
že požadavek reorganisace zemědělských
rad ve smyslu vybudování dokonalé zemědělské
samosprávy je zralý k řešení,
a také pan ministr dr. Zadina tento problém
vyřešiti pojal do svého programu nejbližší
doby. Při tomto řešení však nutno
dbáti, aby tyto nové zemědělské
komory nestaly se politickými debatárnami, nýbrž
pracovními sbory hospodářskými, obepínajícími
svým programem veškeré záležitosti
zemědělské v intencích dosavadní
záslužné práce zemědělských
rad v historických zemích, kterážto
práce se nedá vůbec popírati a která
přinesla v minulých letech velmi krásné
a vzácné výsledky, které dnes, bohužel,
jsou namnoze snad z neznalosti popírány a zlehčovány.
Dnes ozývají se hlasy a návrhy za odpoutání
určitých institucí od zemědělských
rad a přidělení jich k úřadům
zemským nebo státním. Zapomíná
se však na př. na to, že bylo to opravdové
štěstí pro Čechy, když technická
kancelář byla přidělena zemědělské
radě a nezůstala připojena k zemskému
úřadu, jako to bylo na Moravě a ve Slezsku,
kterýžto fakt přispěl k tomu, že
země Česká v řešení otázek
vodohospodářských hrála primát
nejen v Rakousku, nýbrž takřka v celé
Evropě.
Při řešení reorganisace zemědělských
rad nutno velmi opatrně postupovati vzhledem k navrhovaným
přirážkám k pozemkové dani. Existují-li
již několikeré přirážky
k pozemkové dani za účelem dotace živelního
fondu, navrhuje-li se v tisku 452 minulého období
další nová 25%ní přirážka
za účelem dotování rozšířeného
živelního fondu místo pojišťovny
a nyní se v návrhu zemědělských
komor znova doporučuje až 10%ní přirážka
k pozemkové dani za účelem jich financování,
pak se mně zdá, že za tyto všecky nové
přirážky se nám poplatníci pěkně
poděkují, zejména také z toho důvodu,
že právě v této době přistupují
katastrální úřady ku zvyšování
bonitních tříd po provedených melioracích
třeba před 40 lety až do dneška, což
bude míti ovšem za následek nové zvýšení
základů daně pozemkové a tudíž
také všech příslušných přirážek.
Rozhovořil jsem se šířeji o těchto
otázkách, poněvadž každým
rokem při projednávání pomoci při
živelních pohromách bývají předmětem
mimořádného zájmu, a je si jen přáti,
aby tento zájem byl opravdu upřímný
a nevyvěral z ničeho jiného než z
poctivé starosti o potřeby zemědělského
podnikání všech skupin a zejména těch,
kteří jak v minulosti, dnes i v budoucnosti tvořili
a tvoří základ zemědělské
kultury a pokroku.
Ohledně podpor při škodách požárem
způsobených ozvaly se v poslední době,
kdy činí se mnohem zvýšenější
nároky na pomoc při živelních pohromách
jiného druhu, hlasy, že by tyto podpory při
dnešním rozšířeném a přístupném
pojištění požárním mohly
odpadnouti vůbec a zvýšenou pozorností
a propagací požárního pojištění
řešiti tyto otázky svépomocně.
Bude-li zemědělství postaveno na pevný
základ, pokud se týče rentability, myslím,
že, třeba ne hned, nýbrž během
doby bude možno na tyto hlasy vzíti zřetel,
pro dnešní dobu to však posud možné
není. V tomto směru nutno věnovati řádnou
pozornost nejen této otázce, totiž propagaci
pojištění požárního, nýbrž
i ostatním s tím souvisícím otázkám,
totiž řádnému zabezpečení
hasičské pomoci, jak ostatně letošního
roku byl v zákoně o hasičském příspěvku
učiněn příznivý náběh
k umožnění řádné výzbroje
hasičstva, podporami v nákupu hasičských
potřeb, zejména motorových stříkaček
a jiných, ale také staráním se o řádné
zásoby vody v obcích pro případ požáru,
což má zejména v letech dlouhotrvajícího
sucha mimořádný význam. Zemědělsko-technické
oddělení zemských úřadů
i ministerstva zemědělství věnují
této otázce dnes mimořádnou péči.