Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr. Markovič, Langr, Košek, Onderčo, Mlčoch.

Zapisovatelé: Bergmann, Vičánek.

248 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr. Hodža; ministři dr. Czech, dr. Černý, dr. Dérer, inž. Dostálek, dr. Franke, dr. Krčmář, Machník, Najman, inž. Nečas, dr. Spina, dr. Šrámek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupci dr. Mikyška, dr. Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 25. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Paní a páni poslanci! (Poslanci povstávají.)

V uplynulé noci zemřel Jeho Veličenstvo Jiří V, král Velké Britanie, Irska a zámořských osad, císař Indie.

Tato smutná zpráva, byť i byla již několik dní očekávána, dotkla se celého světa a našla hluboký ohlas i u nás, ve státě, v jehož osvobození zesnulý král byl významným činitelem.

Král Jiří V se narodil 3. června 1865 a stal se hlavou státu po smrti svého otce Eduarda VII. dne 6. května 1910, když byl před tím prodělal celou úřední dráhu anglického námořního důstojníka až k viceadmirálovi, jistě dobrou to průpravu pro budoucího panovníka říše, jejíž jednotlivé části jsou rozloženy po celé zeměkouli.

Na trůn nastoupil v době, jež pro historika či politika jest jedním z nejzajímavějších období politického a hospodářského vývoje světa, jež však novému panovníku připravila také úměrně veliké úkoly. V říši tak rozlehlé, jako je Anglie se všemi svými osadami v jejich zeměpisné členitosti, obráželo se přirozeně všechno, co se ve světě vůbec dálo, a vše se jí dotýkalo. Uvážíme-li pak, že Anglie v té době sama měla mnoho administrativních i ústavních starostí, a uvážíme-li dále, že již tenkrát události na Balkáně věštily světovou válku, vidíme, že nebylo bez důležitosti, když na trůn královny Viktorie a velikého politika Eduarda VII. dosedl muž veliké zralosti a první gentleman Anglie. V balkánských válkách zachovala sice Velká Britanie neutralitu, 4. srpna 1914 však jak v důsledku politiky Eduarda VII., spoluzakladatele Velké Dohody, tak v důsledku svého národního charakteru, dotčeného zvláště přepadením Belgie, vypovídá Velká Britanie válku Německu.

Je nepopiratelno, že zvláště světová válka to byla, která tolik přiblížila krále jeho národu. Od jejího vypuknutí jej bylo vídat všude mezi lidem, zvláště tam, kde bylo třeba povzbuzení. U anglického dvora zavládla prostota, která se projevovala nejen v králově jednoduché polní uniformě, nýbrž i v podstatném zjednodušení dvorských způsobů. S Jiřím V byl daleko snazší styk než s jeho předchůdci, ba byl to on sám, který styk takový mnohdy vyhledával, a to se všemi. Sblížení, které mezi královskou rodinou a národem vybudovala světová válka, zůstalo i po ní a tak všechny velké věci politického a hospodářského života Anglie, i když před tím procházely a tvořily se v parlamentních a mezistranických bojích, dozrávaly ve zdech královského paláce, v nichž je pomáhala řešiti ruka nad jiné zkušená, hlava nad jiné informovaná a nad stranami stojící. Jiří V dovedl zároveň zachovávati tradiční anglické pojetí panovnické funkce a vytvořiti vzor demokratického krále. Teprve budoucnost ukáže, jak rozhodný byl v důležitých chvílích jeho vliv a jak šťastná byla jeho ruka.

Svoje ústavní poslání hlavy a jednotícího orgánu nepřehledné říše vykonával méně honosně, zato však velmi vážně a úspěšně, kterýžto úkol byl důležitosti stále větší a větší, zvláště od té doby, kdy se Anglie svým smyslem pro svobodu dopracovala ještě větší soudržnosti a pevnosti, než jakou se honosila před válkou.

Anglický král je nejen representant a symbol veliké říše, vlády a moci. Je také symbolem vzorného a dokonalého smyslu pro poslání těch složek, jež representuje. Je to nejlépe patrno z politiky Anglie, zvláště v posledních letech. A je-li jedním důvodem k veliké úctě, kterou Československo má k hlavě Anglie, okolnost, že Anglie byla jednou z největších sil, které stály u kolébky Československa, je druhým právě ono hospodaření mocí, jak je Anglie provádí.

Připojujeme se k smutku celého světa nad nenávratným odchodem jedné z mála hlav států, které jimi byly již při vypuknutí světové války a které ještě dlouho po ní rozvážně a moudře pomáhaly říditi svět.

Klaníme se památce muže, který jako vynikající člen panovnického rodu Velké Britanie prožíval s sebou celý hospodářský i politický vývoj světa, obrovský přerod ze století devatenáctého do dvacátého, aby pak vládl netušenému pokroku posledních desetiletí.

Anglie ztrácí dobrého krále, prožíváme a chápeme její smutek.

Děkuji vám za poctu, kterou jste povstáním vzdali zesnulému panovníkovi, a předpokládám váš souhlas k tomu, abych vaši účast tlumočil předsedovi poslanecké sněmovny anglické. (Poslanci usedají.)

Posl. Schäfer oznámil přípisem ze dne 16. ledna t. r., že vzdal se mandátu poslaneckého.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 17. ledna 1936, č. 4.066/1936-7, že na místo uprázdněné resignací posl. Schäfera povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Františka Krejčiho, redaktora v Praze, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, pan posl. Krejči ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Krejčiho žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Ich gelobe, der Tschechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben.

Posl. Krejči (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Posl. Šmejcová oznámila zároveň s klubem poslanců čsl. strany národně-socialistické, že stala se členkou tohoto klubu.

Posl. Dölling oznámil zároveň s klubem poslanců komunistické strany Československa, že stal se členem tohoto klubu.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: posl. Stundovi, dr. Eichholzovi; na den 21. až 23. t. m. posl. Rázusovi; na tento týden posl. Drobnému, dr. Luschkovi a Fischerovi.

nemocí: posl. Longa, Kopřiva, Tőrők.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Kunz, dr. inž. Fulík.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inž. W. Richtera za posl. Liebla.

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Tymeše za posl. Srbu.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Budiga za posl. dr. Kliebera.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Petroviče za posl. Ursínyho.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 20. prosince 1935, č. j. 9346/1075/S/35 m. r., že vláda republiky Československé zvolila ve schůzi dne 19. prosince 1935 podle §u 17 úst. listiny náměstkem předsedy vlády ministra železnic Bechyně.

Náměstek předsedy vlády sdělil přípisem ze dne 28. prosince 1935, č. j. 9486/1076 S-35 m. r., že při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. bude zastupovati p. ministra dr. Černého p. ministr dr. Zadina, p. ministra dr. Trapla p. ministr dr. Franke, p. ministra dr. Krčmáře p. ministr dr. Zadina, p. ministra dr. Dérera p. ministr dr. Czech, p. ministra Najmana p. ministr Machník, p. ministra Bechyně p. ministr inž. Nečas, p. ministra inž. Dostálka p. ministr dr. Šrámek, p. ministra dr. Zadinu p. ministr dr. Černý, p. ministra Machníka p. ministr Najman, p. ministra inž. Nečase p. ministr Bechyně, p. ministra dr. Czecha p. ministr dr. Dérer, p. ministra dr. Franke p. ministr dr. Trapl, p. ministra dr. Šrámka p. ministr inž. Dostálek.

Pokud jde o zastupování p. ministra dr. Spiny, bude potřebná dohoda učiněna případ od případu.

Pana předsedu vlády dr. Hodžu jakožto správce ministerstva zahraničních věcí bude zastupovati p. ministr pošt a telegrafů dr. Franke.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 21. prosince 1935, č. j. 23.385/35 m. r., že vláda předložila senátu N. S. R. Č. k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o kočovných živnostech.

Předseda senátu N. S. R. Č. sdělil přípisy ze dne 20. prosince 1935, že senát projednal a přijal v 16. schůzi dne 21. prosince 1935 osnovy:

zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (tisk 72-IV sen. 1935),

zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 79-IV sen. 1935),

zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 80-IV sen. 1935),

zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona č. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srážkách z platů členů Národního shromáždění na rok 1936 (tisk 83-IV sen. 1935),

zákona o státní poctě prvnímu presidentu Československé republiky T. G. Masarykovi (tisk 84-IV sen. 1935),

zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost (tisk 86-IV sen. 1935),

zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 87-IV sen. 1935), a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda senátu N. S. R. Č. sdělil dále přípisy ze dne 21. prosince 1935, že senát:

projednal ve 14., 15. a 16. schůzi dne 19., 20. a 21. prosince 1935 a přijal státní rozpočet republiky Československé a osnovu finančního zákona na rok 1936 (tisk 75-IV sen. 1935), ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou,

usnesl se v 16. schůzi dne 21. prosince 1935 učiniti posl. sněmovně návrh, aby o další 3 měsíce prodlouženy byly lhůty dané §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o vládních návrzích:

zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 62-IV sen. 1935),

zákona o civilních hlídačích vojenské správy (tisk 70-IV sen. 1935).

Výboru rozpočtovému vládní nařízení:

ze dne 19. prosince 1935:

č. 234 Sb. z. a n., o usnadnění přímého úvěru u Národní banky československé (přípis předs. vlády č. j. 24.108/1935 m. r. ze dne 3. ledna 1936),

č. 258 Sb. z. a n., jímž se opět mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (příp. nám. předs. vlády č. j. 271/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935, č. 239 Sb. z. a n., o snížení úroků vnitřního státního dluhu (příp. předs. vlády č. j. 105/1936 m. r. ze dne 4. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935, č. 238 Sb. z. a n., kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrokové sazby (příp. nám. předs. vlády č. j. 219/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

ze dne 27. prosince 1935, č. 248 Sb. z. a n., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (příp. nám. předs. vlády č. j. 285/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936).

Výborům rozpočtovému a soc.-politickému vládní nařízení:

ze dne 20. prosince 1935, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1936, o daňových úlevách na stavební práce (příp. nám. předs. vlády č. j. 500/36 m. r. ze dne 9. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935:

č. 249 Sb. z. a n., o úlevách při splácení některých dlouhodobých pohledávek (příp. nám. předs. vlády č. j. 215/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

č. 250 Sb. z. a n., o úlevách při splácení pohledávek za zemědělci (příp. nám. předs. vlády č. j. 268/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936).

Výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 27. prosince 1935, č. 270 Sb. z. a n., kterým se částečně mění seznam přepychových předmětů (příp. nám. předs. vlády č. j. 283/36 ze dne 7. ledna 1936).

Výboru soc.-politickému vládní nařízení:

ze dne 20. prosince 1935:

č. 260 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje vládní nařízení ze dne 29. července 1933, č. 161 Sb. z. a n., o přechodné úpravě státního příplatku k podpoře nezaměstnaných (příp. předs. vlády č. j. 154/36 m. r. ze dne 4. ledna 1936).

č. 259 Sb. z. a n., kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (příp. nám. předs. vlády č. j. 270/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936),

ze dne 21. prosince 1935, č. 251 Sb. z. a n., o úlevách při splácení pohledávek za nezaměstnanými a o některých opatřeních v řízení exekučním a konkursním proti nezaměstnaným (příp. nám. předs. vlády č. j. 269/36 m. r. ze dne 7. ledna 1936).

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 19. prosince 1935, č. 237 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních (příp. předs. vlády č. j. 2/36 m. r. ze dne 3. ledna 1936).

Výboru zemědělskému vládní nařízení ze dne 20. prosince 1935:

č. 241 Sb. z. a n., kterým se doplňují vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 170 Sb. z. a n., a vládní nařízení ze dne 23. prosince 1934, č. 273 Sb. z. a n., o mimořádné úpravě těžby dřeva a úpravě lesního a dřevařského hospodářství (příp. předs. vlády č. j. 8/1936 m. r. ze dne 3. ledna 1936),

č. 240 Sb. z. a n., kterým se opětně prodlužuje účinnost zákona ze dne 27. března 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úpravě užívání některých pastvin v zemích Slovenské a Podkarpatoruské v ročních pastevních obdobích 19301932 (příp. předs. vlády č. j. 9/1936 m. r. ze dne 3. ledna 1936).

Výborům zemědělskému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 19. prosince 1935, č. 235 Sb. z. a n., kterým se částečně mění ustanovení §u 5 zákona ze dne 24. června 1932, č. 105 Sb. z. a n., o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy, ve znění vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 185 Sb. z. a n. (příp. předs. vlády č. j. 182/36 m. r. ze dne 4. ledna 1936).

Výboru živn.-obchodnímu vládní nařízení:

ze dne 6. prosince 1935, č. 227 Sb. z. a n., kterým se opětně prodlužuje platnost vládního nařízení ze dne 23. února 1934, č. 27 Sb. z. a n., o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování (příp. předs. vlády č. j. 23.365/1935 m. r. ze dne 20. prosince 1935),

ze dne 19. prosince 1935, č. 236 Sb. z. a n., jímž se mění zákon o prodeji zboží za jednotné ceny (příp. předs. vlády č. j. 156/36 m. r. ze dne 4. ledna 1936),

ze dne 20. prosince 1935, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1936, o některých organisačních a jiných opatřeních ve výrobě skla (příp. nám. předs. vlády č. j. 499/36 m. r. ze dne 9. ledna 1936).