Dotazy:

posl. Nemetze ministru financí o daňové praxi chomutovského berního úřadu (č. D 55-IV);

posl. Wagnera ministru financí o protizákonném chování člena finanční stráže (č. D 56-IV);

posl. Hintermüllera ministru financí o velmi pomalém postupu výměny státních dluhopisů ředitelstvím státního dluhu (č. D 58-IV);

posl. Jarossa a dr. Holotu ministrom financií a soc. pečlivosti o nariadení, ktorým sa snižuje úroková miera a o kolektívnej smluve bankových úradníkov (č. D 57-IV);

posl. Zeminové ministru železnic ve věci uznání zkoušek z měšť. školy konaných Ústřední školou dělnickou (č. D 66-IV);

posl. F. Richtra ministru zemědělství ve věci prodeje pozemků z pozemkové reformy na velkostatku boskovickém v obci Skalice u Boskovic (č. D 67-IV);

posl. Illinga ministru vnitra, že byla ze služeb četnické stanice v Blatnu v okrese jesenickém bez důvodu propuštěna posluhovačka (č. D 68-IV);

posl. Neumeistera:

ministru financí:

ve věci skladu tabáku v Lučenci (č. D 63-IV),

ve věci skladu tabáku ve Zvoleni (č. D 6 4-IV),

ministru nár. obrany ve věci vdovského důchodu Terezie Koryntové z Kostelce n. Orl. (č. D 65-IV);

posl. Knorre ministru pošt a telegrafů, že poštovní úřady neužívají německých tiskopisů (č. D 69-IV);

posl. Maye ministru pošt a telegrafů, že byla ze státní služby propuštěna poštovní poslice (č. D 70-IV);

posl. dr. Goldsteina:

ministru vnitra ve věci bezpečnostních zpráv čsl. rozhlasu (č. D 61-IV),

ministru financí o vymáhání daňových nedoplatků na Amalii Stránské v Kraslicích a jejích dětech (č. D 62-IV);

posl. J. Sedláčka:

ministru vnitra ve věci zdržování soudního projednávání obvinění okr. hejtmana ve Šternberku přednostou berní správy dr. Vaňkem tamtéž (č. D 59-IV),

ministru obchodu, průmyslu a živností ve věci konkurenční činnosti státních hutí v Podbrezové na Slovensku (č. D 60-IV).

Odpovědi na dotazy posl. Polívky:

min. pro sjednocení zákonův a organisace správy na dotaz č. D 20-IV,

min. soc. péče na dotaz č. D 24-IV,

min. školství a nár. osvěty na dotaz č. D 21-IV,

min. financí na dotaz č. D 16-IV.

Dne 16. ledna 1936 poštou rozesláno:

Vládní návrh tisk 261 - přikázán výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu.

Zprávy tisky 264, 265.

Naléhavá interpelace tisk 253.

Interpelace tisk 258 (I až IX).

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 260.

Zápisy o 15. až 24. schůzi posl. sněmovny a o schůzi Národního shromáždění republiky Československé (společné schůzi posl. sněmovny a senátu) v Praze ve středu dne 18. prosince 1935 ve Vladislavském sále na hradě pražském, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 16. až 20. schůzi posl. sněmovny N. S. R. Č. a těsnopisecká zpráva o schůzi Národního shromáždění republiky Československé (společné schůzi posl. sněmovny a senátu) v Praze ve středu dne 18. prosince 1935 ve Vladislavském sále na hradě pražském.

Návrhy tisky 235, 248, 254 až 257 - přikázány výboru iniciativnímu,

Počátkem schůze rozdány:

Interpelace tisk 263 (I až XIII).

Těsnopisecké zprávy o 21. až 24. schůzi posl. sněmovny.

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v Kolíně ze dne 19. prosince 1935, č. Nt 253/35, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Huly pro přestupek podle §§ 183, 461 tr. z. (č. J 104-IV),

disc. rady adv. komory v Praze ze dne 13. prosince 1935, č. Dis 51/34 a 107/34, za souhlas s disc. stíháním posl. dr. Kellnera (č. J 105-IV),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 6. prosince 1935, č. Tk VI 1169/29, za svolení k výkonu trestu na posl. Slanském pro trestné činy podle §§ 283, 284 tr. z. a přestupek podle §§ 3, 19 zákona z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 106-IV),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 28. listopadu 1935, č. Nt XVI 403/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 10. ledna 1936, č. 287/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin pomluvy tiskem podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 108-IV),

kraj. soudu v Chebu ze dne 10. ledna 1936, č. Nt X 361/36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kliebera pro přečiny podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 109-IV),

okr. soudu v Parkáni ze dne 9. ledna 1936, č. Nt 2/36, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 11. ledna 1936, č. 354/36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Porubszkého pro přestupek urážky podle §u 1, §u 5, odst. 1, č. 2 zák. č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 110-IV),

okr. soudu v Dubé ze dne 11. ledna 1936, č. Nt 4/36, za souhlas s trest. stíháním posl. E. Köhlera pro přestupek podle §§ 2 a 3 zák. č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 111-IV),

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 14. ledna 1936, č. Nt XXIV 25/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro zločin podle §u 2 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 112-IV),

kraj. soudu v Rim. Sobotě ze dne 10. ledna 1936, č. Nt VI 151/36, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 17. ledna 1936, č. 769/36, za vydání posl. Zupky k odpykání trestu 6 měsíců žaláře, uloženého mu pro zločin výzvy k trestným činům podle §u 15, č. 3 zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 114-IV),

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 5. prosince 1935, č. Nt XI 18/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 18. ledna 1936, č. 782/36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Fencika pro zločin podle §u 2, odst. 1 a 2 zákona č. 50/23 Sb. z. a n., přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 5 zák. č. 50/23 Sb. z. a n., a zločin krádeže podle §u 333 tr. z., §u 48 tr. nov. z r. 1908 a §u 1 zák. č. 31/23 Sb. z. a n. (č. J 115-IV).

Okresní soud v Písku sdělil přípisem ze dne 16. ledna 1936, č. T 313/35, že vzhledem k rozhodnutí presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 o amnestii bylo k návrhu stát. zastupitelství v Písku podle §u 90 tr. ř. zastaveno trest. řízení proti posl. Trnkovi pro přestupek podle §§ 2 a 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 21-IV, pres. sděl. 8. schůze).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec, to jest:

Jako důvod pro sloučení uvádím, že jde v obou případech o naléhavá finanční opatření.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy sloučeno.

Zpravodajem k 1. odst. pořadu za výbor rozpočtový jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., byly přiznány zvláštní poplatkové úlevy podnikům při fusích a přeměnách, aby bylo umožněno jejich odloučení od vídeňských a budapešťských ústředen a sloučení v podnik vývozu schopnější. Když do r. 1927 nebylo plně dosaženo účelu, byl zákon prodloužen zákonem č. 88/1927, a později zákonem č. 153/1930, jímž úlevy poplatkové rozšířeny i na podniky a společnosti s ručením obmezeným a vláda byla zmocněna, aby ze závažných národohospodářských důvodů poskytla obdobné poplatkové úlevy, jaké poskytoval zákon č. 88/1927, i v jiných případech sloučení nebo přeměny právních útvarů podniků. Toto zmocnění se osnovou, kterou máme projednávati, nyní ruší, poněvadž je vláda neshledala vhodným, protože ve většině případů bylo žádáno úlev při transakcích, které měly za účel jen uspořádání finančních poměrů a zájmů stran samých, tedy dosažení hmotného prospěchu soukromého, který zákon podporovati nesledoval.

Zákonem č. 207/1932 byly tyto úlevy prodlouženy do 31. prosince 1935. Poněvadž mimořádné poměry ještě trvají a není naděje, že by se brzo změnily tak, aby nebylo třeba podporovati slučování a přeměňování podniků v útvary účelnější, národohospodářsky odůvodněné, zejména v peněžnictví a v oborech vývozního průmyslu, zvlášť za nynější krise hospodářské, která nutí mnohé podniky k podobným transakcím, předložila vláda 29. listopadu 1935 senátu Národního shromáždění vládní návrh tisk 60, jímž se poskytování zmíněných úlev prodlužuje do konce prosince 1938. Senát schválil tuto osnovu ve 14. schůzi dne 19. prosince 1935 a předložil své usnesení posl. sněmovně ke schválení.

Rozpočtový výbor posl. sněmovny projednal ve schůzi dne 15. ledna 1936 toto usnesení senátu a doporučuje slavné sněmovně, aby schválila usnesení senátu ve znění, jak se na něm senát Národního shromáždění usnesl. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem při druhém odstavci za výbor rozpočtový je pan posl. R. Chalupa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor doprovodil předložený návrh tisk 153, jímž se mění a doplňuje zákon o stabilisačních bilancích, obšírnou zprávou v tisku 238 a trvá v podstatě na zásadách, které tam byly vysloveny. Poněvadž za sněmovního projednávání vyskytly se některé pochyby, zejména pokud se týče zpětné platnosti zákona a také uplatnění některých zákonných ustanovení, která mají dojíti výrazu v novelisaci zákona č. 76/1927, usnesla se posl. sněmovna, aby osnova byla vrácena rozpočtovému výboru k novému projednání. Osnova byla proto znovu projednávána v subkomitétu rozpočtového výboru a také v jeho plenu a byla podrobena některým změnám.

Článek I byl celkem nesporný až na přání, že by měla býti některá data časová, týkající se správního roku a obchodního období, posunuta o další rok. Tyto obavy byly rozptýleny tím, že zde nejde o zpětné zdanění, neboť půjde o zdanění výsledků hospodaření za správní rok 1935, ale ovšem teprve r. 1936. Zůstává tedy v podstatě článek I nezměněn.

Provedeny byly však pro přesnější znění některé dodatky stylistické, shodné s dřívější úpravou všude, kde citován § 4, odst. 1 zákona o stabilisačních bilancích, a to v odst. 7 v šesté řádce zdola, v odst. 9 v osmé řádce zdola a na konci téhož odstavce vložkou "vyjímajíc přebytek povstalý novým oceněním pozemků."

Nejspornější z celé předlohy je čl. II, podle tisku 238, jímž měly býti zpětně postiženy gratisakcie a nakolkování akcií k tíži stabilisačních fondů. Tento článek II je vypušten a bude projednán v novelisaci zákona č. 76 z r. 1927 tak, že gratisakcie a nakolkování akcií budou postiženy poplatkem 15 %, čímž dosaženo bude zdanění přímo u pramene důchodu, při vydání akcií.

Poněvadž při platnosti nových kratších termínů pro předkládání daňových přiznání mohly by vzniknouti některé potíže, že by skutečně fatující nemohli podati přiznání včas, bude nutno, aby berní správy vycházely ochotně vstříc žádostem o prodloužení termínu pro předložení daňových přiznání a aby ministerstvo financí vydalo v tomto směru příslušné výnosy, podle kterých by se podřízené úřady zachovaly.

Konečně vládní nařízení, jímž se krátí doba pro podání přiznání k dani činžovní a ostatním daním, netýká se všeobecné daně výdělkové, kde podle §u 307, odst. 1 zůstává - stará doba pro přiznání, totiž 14 dní po schválení bilance nebo do 6 měsíců po uplynutí správního období.

Z uvedených důvodů dovoluje si rozpočtový výbor osnovu, kterou se mění a doplňuje zákon o stabilisačních bilancích, č. 78 Sb. z. a n. z r. 1927, s provedenými změnami a také s připojenými dvěma resolucemi doporučiti slavné sněmovně k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme nyní ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 40 minut.

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Krosnář, May, Klíma.

Dávám slovo p. posl. Krosnářovi.

Posl. Krosnář: Pánové a paní! Mám za povinnost, abych vzpomenul, že právě dnes je tomu 12 roků, co zemřel veliký vůdce pracujícího lidu soudruh Lenin. Nesmrtelný soudr. Lenin byl vůdcem pracujícího lidu celého světa a také pracující lid celého světa dnes na tohoto vůdce vzpomíná. Vzpomíná na něho proto, že jako vůdce ukázal dělnictvu cestu a východisko a svým bojem a bojem dělníků Sovětského svazu dobyl vítězství. On a dělníci Sovětského svazu dobyli velikého vítězství vybudováním Sovětského svazu, a on to byl, který byl zakladatelem velkého mezinárodního hnutí, III. internacionály, velké proletářské strany dělnické. Soudruh Lenin umřel, ale leninismus žije, je ztělesněn ve výstavbě Sovětského svazu, ve vítězství socialismu, a jeho cesta, cesta boje proti buržoasii, bude cestou nejen naší, nýbrž i cestou mezinárodního proletariátu až k úplnému vítězství.

Přecházím teď k osnovám, které nám byly předloženy. Po velkém čachrování v zákulisí a po stálém, velkém útoku na pracující lid schází se dnes poslanecká sněmovna k velice krátkému zasedání. Na programu není, jak pomoci více než 1 mil. nezaměstnaných dělníků a jejich hladovým rodinám, ani není na programu, jak pomoci zadluženým malorolníkům a maloživnostníkům, ani není na programu boj vlády proti drahotě. Pánové myslí, že na to stačí resoluce soc.-politického výboru. Ale vláda přichází se dvěma návrhy, jak zajistit kapitalistům ještě větší zisky a jak ještě více zbídačovati pracující lid. Obě osnovy, jak osnova zákona o úlevách při splynutí, tak i osnova zákona o stabilisačních bilancích, ukazují, že vláda hodlá jíti stále toutéž cestou zbídačování pracujícího lidu a nemá na tom dost, že 95 % pracujícího lidu hladoví. Pánové myslí, že budou moci dále vládnout svým starým heslem: Bohatým dávat a chudým brát. Dokazují to právě obě osnovy, které jsou nám předloženy. Kapitalistům, třebaže vydřeli miliardy z pracujícího lidu, dávají se jimi nové miliardové dary v nových úlevách, které se tímto zákonem poskytují. Kapitalisté vydělali v době konjunktury miliony a miliardy, které ulili právě do těchto reserv, do stabilisačních fondů, a dělníky, kteří tak dlouho dřeli, vyhazují dnes za vrata závodů, aby se s nimi nemuseli dělit o zisky. Dělník byl dobrý dřít, dělník byl dobrý schraňovat miliardy - a dnes může za vraty závodů zmírat. Je zajímavé, že v době volební kampaně psal všechen koaliční tisk: "Ty zloděje je potřebí zdanit, došlápneme na zatajené zisky, zavedeme pořádné zdanění a zabavíme všechny zisky." Byly to však pouze sliby, aby se na ně nachytali voličové a volili koalici. Dnes je vidět, že se dává souhlas k zbídačovaní a že vláda chce v něm pokračovati dále. Vrána vráně oči nevyklube, to je přirozené, a jak může agrární kapitál, který bohatne, zdaniti finanční kapitál, vždyť tady by potom došlo i naň, a toho se pánové velice bojí.