Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Onderčo, Taub.

Zapisovatelé: R. Böhm, de Witte.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 23 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda:

na dnešní den posl. Mlčochovi, Wagnerovi, dr Zippeliusovi, Birkemu, dr Jillymu, inž. Lischkovi, Mayovi, Wollnerovi; na tento týden posl. Martináskovi.

nemocí: posl. dr Köllner, inz. Künzel, inž. Karmasin, inž. Peschka, Sandner, dr Mičura.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Petrášek, dr. Korláth.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Viereckla, dr Neuwirtha na den 5. března 1936.

Do výboru soc.-politického vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. inž. Richtera a Hirte za posl. Sandnera a inž. Karmasina; klub poslanců čsl. soc. demokratické strany dělnické posl. Neumeistra za posl. Kleina; klub poslanců komunistické strany Československa dne 9. března 1936 posl. Vodičku za posl. Zápotockého a posl. Nepomuckého za posl. Schenka, dne 16. března 1936 posl. Zápotockého za posl. Nepomuckého; klub poslanců národního sjednocení dne 12. března 1936 posl. Kneborta za posl. Jana Sedláčka, dne 13. března 1936 posl. Jana Sedláčka za posl. Kneborta.

229 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bechyně, dr Dérer, dr Krofta, Machník, Tučný.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathen-deutsche Partei" posl. inž. Schreibera

a dr Kliebera za posl. Budiga a inž. Peschku; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Ešnera za posl. dr Meissnera.

Do výboru zahraničního vyslal:

klub poslanců čsl. soc. demokratické strany dělnické posl. Jurnečkovou - Vorlovou za posl. Stivína; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Dvořáka.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt és Zipser Deutsche Partei" posl. Szentiványiho za posl. dr Holotu.

Předseda senátu NSRČ sdělil, že senát projednal a schválil:

ve 23. a 24. schůzi dne 5. a 10. března 1936:

dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 29. srpna 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. září 1934, č. 197 Sb. z. a n. (k tisku 67-IV sen. 1936), osnovu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském) (tisk 118-IV sen. 1936) - (přípisy ze dne 10. března 1936); ve 24. a 25. schůzi dne 10. a 11. března 1936:

obchodní dohodu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou v Budapešti dne 14. června 1935 se závěrečným protokolem z téhož dne, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. června 1935, č. 137 Sb. z. a n. (tisk 54-IV sen. 1936), ujednání mezi republikou Československou a říší Německou o celním kontingentu pro perleťové knoflíky, sjednané výměnou not v Berlíně dne 26. června 1935 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. července 1935, č. 149 Sb. z. a n. (k tisku 55-IV sen. 1936) - (přípisy ze dne 11. března 1936).

Dotazy:

posl. Šamalíka ministru financí:

v příčině neodůvodněného dodatečného předpisu dávky z domácích porážek důchodkovým úřadem v Kunštátě (č. D 95-IV), ve věci zabavení chlebenek Jindřichu Jelínkovi, pekaři v Jimramově na Moravě (č. D 96-IV), v příčině odpisu daní Marie Škeříkové, obchodnice v Poličce (č. D 97-IV);

posl. Hintermüllera ministru školství a nár. osvěty o vnucování okresním školním výborem v Třeboni vyvěšení praporu na školní budově v Mláce při slavnosti pořádané agrárním dorostem (č. D 99-IV);

posl. dr Goldsteina ministru financí o vymáhání daňových nedoplatků na Amalii Stránské v Kraslicích a jejích dětí (č. D 100-IV);

posl. Döllinga ministru financí o bezpříkladném postupu berní správy v Holešově na Moravě proti Karlu Smažilovi, stolaři v Holešově, Újezd 12 (č. D 101-IV);

posl. Viereckla ministru vnitra a ministru zemědělství o divokém dolování na uhlí, jímž jsou ohroženy milionové hodnoty (č. D 98-IV);

posl. dr Eichholze ministru vnitra o protizákonném, nesociálním a jednostranném jednání duchcovského četnictva s nezaměstnaným Maxem Jahnem z Ledvic (č. D 102-IV).

Odpovědi:

min. vnitra, financí, zemědělství a soc. péče na dotaz posl. Polívku č. D 34-IV,

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Maye č. D 70-IV,

min. financí na dotaz posl. Janalíka a Bruknera č. D 47-IV,

min. vnitra a spravedlnosti na dotaz posl. Beuera č. D 30-IV.

počátkem schůze:

Zprávy tisky 355, 357.

Vládní návrh ústavního zákona tisk 287 - přikázán výborům zahraničnímu a ústavně právnímu.

Usnesení senátu tisk 351 - přikázáno výboru ústavně právnímu.

Návrhy tisky 342, 343, 345 až 347, 354 - přikázány výboru iniciativnímu.

Interpelace tisk 341 (I až XVII).

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 356.

Odpovědi tisky 340 (I až XXI), 353 (I až V).

Těsnopisecké zprávy o 27. a 28. schůzi posl. sněmovny.

Zápis o 28. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázal předseda žádosti:

okr. úřadu v Malackách ze dne 8. srpna 1935, č. 1195/1935 priest., za souhlas s trest. stíháním posl. Sidora pro přestupek podle čl. 3, odst. 2 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.(č. J 13-IV),

okr. úřadu v Rumburku ze dne 5. března 1936, č. Nt 32/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Franka pro urážku na cti podle zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 130-IV),

okr. soudu v Bečově n. T. ze dne 4. března 1936, č. Nt 21/36, T 332/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Čuříka pro přestupek podle §u 335 tr. z. (č. J 131-IV).

Následkem amnestie presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 odvolány byly žádosti za souhlas s trest. stíháním:

posl. B. Köhlera čís. J 31-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Esterházyho čís. J 47-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Slušného čís. J 49-IV, pres. sděl. 8. schůze, a čís. J 98-IV, pres. sděl. 15. schůze,

posl. Chmelíka čís. J 64-IV, pres. sděl. 8. schůze.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst.1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 31. schůzi sněmovny dne 5. března 1936 projevy hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Švermy.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, a nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 2. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 2,

jímž jest:

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 334) zákona o podporách pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (tisk 355).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Tayerle, za výbor rozpočtový p. posl. Křemen.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. Tayerlemu.

Zpravodaj posl. Tayerle: Slavná sněmovno!

Ve zprávě k vládnímu návrhu i ve zprávě výboru sociálně-politického obsaženy jsou důvody, jež vedly k předloženému návrhu tisk 355. Spočívají zvláště v neutěšeném stavu, ve kterém se nalézají bývalí zaměstnanci velkého pozemkového majetku a ovšem i jejich rodiny. Jejich zaopatřovací požitky, které jim byly zajištěny na základě zákona č. 130 z r. 1921, činily dosud v nejvyšší služební skupině 14.000 Kč ročně, v nižších služebních skupinách také jen 1.500 Kč až 6.000 Kč ročně, tudíž měsíčně 125 až 500 Kč, tedy částky jistě k živobytí nedostatečné.

Při tom dlužno také uvážiti, že se vyskytují případy, že bývalí zaměstnavatelé, kteří jsou na základě zákona z r. 1921 povinni vypláceti zaopatřovací požitky, je nevyplácejí nebo snižují, dokazujíce, že je nemohou vypláceti, a nastává pak často trnitá cesta právní, kterou se důchodci domáhají svého nároku. Zvěděl jsem právě v posledních dnech na př. o případu, kdy snížena byla částka 360 Kč, kterou dostával pensista od svého bývalého zaměstnavatele, na částku 150 Kč měsíčně. Proto tím méně by bylo možno očekávati, že se tito důchodci domohou zlepšení svých důchodů od svých zaměstnavatelů.

Proto návrh, o němž má dnes poslanecká sněmovna rozhodnouti, zajišťuje bývalým zaměstnancům velkého majetku pozemkového určité příplatky k jejich dosavadním zaopatřovacím požitkům, aby aspoň z části byly vyrovnány rozdíly, které se tu jeví mezi životní potřebou a dosavadní úhradou důchodců. Příplatku má se dostati nejen bývalým zaměstnancům, nýbrž i vdovám a sirotkům úměrně podle předpisů zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., případně podle vládního nařízení ze dne 13. května 1921, čís. 189 Sb. z. a n. Okruh osob, o něž tu jde, jest, jak zřejmo z důvodové zprávy soc. politického výboru, poměrně malý, při čemž nesmíme přehlížeti, že tu jde o osoby, které byly ve službě 35 až 40 let, tedy o osoby ve věku pokročilém.

Výbor soc.-politický proto uvítal vládní osnovu, ale provedl na ní některé změny, které pokládal za účelné, a to zejména v §§ 1 a 2. Soc.-politický výbor škrtl větu, která výslovně vylučovala nárok na příplatek zákonem skýtaný, poněvadž je přesně stanoven okruh osob, které mají nárok na zaopatřovací požitky, dané zákonem čís. 130/1921. Z téhož důvodu usnesl se výbor nahraditi slovo "podpora" slovem "příplatek", aby vyjádřil, že tu nejde jen o naprosto dobrovolný dar, nýbrž o příplatek, který ministerstvo zemědělství poskytne, jakmile jsou splněny podmínky, na nichž příplatek závisí. Kdo má nárok na tyto požitky, má z toho titulu nárok také na příplatek. V tom smyslu musí býti také stanoveny podmínky, o kterých jedná § 4 předložené osnovy, v němž se vládě ukládá, aby vládním nařízením stanovila bližší předpisy pro udělení příplatku.

Výbor upustil od změny těchto předpisů v §u 4, když se mu dostalo od zástupce ministerstva zemědělství ujištění, že dříve než budou předpisy vydány, bude o nich umožněno vyjádřiti se také zástupcům zúčastněných důchodců, to jest příslušným odborovým organisacím.

V §u 2 zrušil výbor hořejší hranici, která omezovala 50procentní příplatek. Rozhodnutí své učinil hlavně z toho důvodu, že tu jde o okruh osob, který bude stále menší z důvodu, na nějž jsem již poukázal. Nehrozí tu tudíž nebezpečí, že by náklady neúměrně vyrůstaly a že by snad nebylo pro ně později úhrady.

Se zřetelem k omezenému počtu osob, které tu přicházejí v úvahu, soc.-politický výbor vsunul také do návrhu nové ustanovení, které osvobozuje od kolků a poplatků listiny a podání, jakož i jiné doklady, potřebné k žádostem o poskytnutí podpory, vlastně příplatku podle zákona, pokud se jich ovšem nepoužije také k jinému účelu.

Slavná sněmovno, při projednávání vládního návrhu o příplatcích k zaopatřovacím požitkům bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém bylo však také vzpomenuto právem i jiných zaměstnanců v našem zemědělství a ve zvláštních resolucích vyjádřena přání, která budou předložena příslušným ministerstvům z usnesení soc.-politického výboru. Jsou to přání, aby zvýšeny byly také zaopatřovací požitky bývalých dělníků státních lesů a statků, jakož i jejich vdov a sirotků aspoň na výši, která byla do r. 1930.

K tomuto přání sociálně-politického výboru, doufám, ministerstvo zemědělství přihlédne, zvláště když uváží, že zaopatrovací požitky těchto bývalých dělníků státních lesů a statků činí měsíčně také jen 15 až 20 a nejvýše 40 Kč.

Dále vyslovil soc.-politický výbor jednomyslné přání, aby co nejdříve vyřešena byla otázka již dlouho naléhavá, totiž aby úrazové pojištění bylo rozšířeno také na všechny zaměstnance zemědělství a lesnictví, kteří dosud postrádají dobrodiní úrazového pojištění a tím velmi často přicházejí do značně nepříznivé situace.

Soc.-politický výbor projevil v těchto důležitých otázkách vzácnou jednomyslnost. Potvrdil, že je tu dobrá vůle řešiti tyto naléhavé problémy. Doufám, že nebude projevena jenom slovy, nýbrž také činem, neboť zejména rozšíření úrazového pojištění na podniky dosud nepojištěné v zemědělství a lesnictví jest sociální a hospodářskou nezbytností.