Chci ještě ukázati, jak byly při minulých zákonech o stavebním ruchu angažovány soc. pojišťovací ústavy, aby ani tu nebylo stále udržováno podezření, že vybrané příspěvky a z nich pořízené úhradové reservy omezují oběživo, jsouce ukládány snad do hlubokých skrýší, aby už snad nikdy světlo světa nespatřily. Tak si aspoň povrchní kritik představuje hospodářství oněch ústavů. Podle stavu k 29. únoru 1936 činí vyplacené hypoteční zápůjčky u Úrazové pojišťovny dělnické 184 mil. Kč a ve stavu příslibu je 20 mil. Kč. Dohromady tedy 204 mil. Kč.

Brněnská úrazovka má hypotečních zápůjček podle závěrky za r. 1934 180 mil. Kč. Zemská úřadovna pro pojištění dělníků na Slovensku v Bratislavě podle závěrky za r. 1934 42 mil. Kč. Tedy dohromady 426 mil. Kč.

V těchto částkách nejsou zahrnuty komunální a jiné zápůjčky a účelové vklady, které slouží rovněž investičním účelům a dosahují značné výše. U těchto 3 ústavů činí tyto zápůjčky cca 137 mil. Kč, což činí úhrnem 563 mil. Kč.

Ústřední sociální pojišťovna vykazuje podle stavu k 31. prosinci 1935 zápůjček: a) obcím přímé 223,313.999.24 Kč, obcím-nepřímé 3,556.000 Kč, celkem obcím 226,869.999.24 Kč; b) družstvům - přímo 455,033.746,12

Kč, družstvům - nepřímo 62,075.300 Kč, celkem družstvům 517,109.046,12 Kč; c) jednotlivcům na rodinné domky přímo 151,574.959.38 Kč. Celkem činí částka, kterou se zúčastňuje Ústřední sociální pojišťovna na stavebním ruchu, 895,554.004.74 Kč.

Všeobecný pensijní ústav vykazuje podle stavu k 31. prosinci 1935 zápůjček: obcím 91,305.000 Kč, družstvům 796,778.000 Kč, celkem 888,083.000 Kč.

Tedy, paní a pánové, tu je viděti nejlépe, jakým dobrodiním pro různé potřeby státu, pro různé potřeby obcí jsou tu sociálně pojišťovací ústavy.

Ztráta na kapitálovém výnosu způsobená Úrazové pojišťovně dělnické pro Čechy v Praze regulací úrokových sazeb: Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy v Praze ztrácí regulací úrokových sazeb (vládní nař. č. 238 a 239 z r. 1935) ročně 5,377.678 Kč.

Připočte-li se k tomu kuponová daň, činí roční ztráta na výnosu přes 12 mil. Kč, čili 22 % z výnosu úhradních jistin. Z těchto 12 mil. Kč jde ku prospěchu státu ročně 6,700.000 Kč.

Dále konstatuji, že většina úhradových jistin jest uložena ve státních papírech, což opět přináší neobyčejný užitek tím, že ústavy nespekulují a velká zásoba státních papírů umožňuje venku jejich snesitelný kurs. Ministerstvo financí bude musiti uvažovati o náhradě těmto ústavům, vzniklé ztrátou úroků, neboť kdyby se povinnost opět převalila do příspěvků, ztratilo by snížení úrokové míry svoje blahodárné účinky, jimiž má býti pomoženo našemu hospodářství.

Pan kol. Štůla ve své poslední řeči k účetní uzávěrce na r. 1934 pronesl několik apelů na státní správu ohledně nevšímavosti státní správy k potřebám hlavního města Prahy v otázce přejezdů a výpadových silnic, které svou povahou místy by nevyhověly ani okresním městům, natož frekvenci milionové metropole.

Jako ukázka této péče nechť slouží zde nikoli jako příklad vzorného pojetí tohoto úkolu. nýbrž jako odstrašující obrázek, jak se státní práce zadávati nemají a kolik škody tím vzniká.

Je to zadání a provádění prohrábky Vltavy od Vranské přehrady ku Praze, tedy úsek měřící asi 11 km délky. Obrovským množstvím získaného tu materiálu měla býti navezena t. zv. povltavská silnice, t. j. úsek asi 3 km dlouhý mezi Smíchovem a Malou Chuchlí, a část tohoto materiálu měla býti a také byla použita na stavbu podolského nábřeží. Povltavská silnice má býti výpadovou silnicí prvého řádu a má převzíti jako hlavní veškerou komunikaci silnice dobříšsko-vimperské a vyhnouti se dvěma přejezdům dráhy, jedné na Plzeň, druhé na Duchcov. Se zřetelem na vrcholný provoz na této silnici přes Zlíchov, tísněné nad to úzkým mostem u Zlíchova, byl by soudil každý, že pro vybudování této vysoce důležité spojky bude udáno spěšné tempo, ale zmýlil by se důkladně.

Ministerstvo veř. prací nechalo navážeti dva roky komunikačně nedůležité podolské nábřeží. Ale poněvadž není provoz právě na zbraslavské silnici u chuchelského přejezdu dále udržitelný, bylo tu nutno provésti výhybku silniční s podjezdem u malochuchelského nádraží, za niž bude zaplaceno více než 2 mil. Kč. Kdyby potřeba pro budoucnost velela míti takovéto zařízení, pak by bylo nutné tento pokus ulehčiti přetížené komunikaci přijmouti s uznáním, avšak s ohledem na projektovanou povltavskou silnici zůstane tato stavba jen provisoriem pro budoucnost úplně bezcenným a peníz 2 mil. Kč je dán zbytečně. Včasným navezením povltavské silnice mohlo býti všem nesnázím odpomoženo na věčné časy. Cesty naší správy jsou však nevyzpytatelné.

Ještě několik slovo prohrábce čili vybagrování Vltavy. Dnes je hotova vodní nádrž ve Vraném, Vltava v tomto úseku je zavodněna a těžké lodi mohou jeti až za obec štěchovickou. Bohužel při malé vodě se k tomuto velkému jezeru nad Prahou nikdo nedostane, poněvadž parníky dostanou se jen do Modřan, nejvýše na Zbraslav, Vltava není vybagrována a v tom je celá škoda. Na jedné straně výdaje pro povltavskou silnici a na druhé straně nemožnost dostihnouti to, cos velikým nákladem bylo pořízeno. Tedy, pánové, v této věci je potřebí, aby naše úřady bděly aspoň na tolik nad takovými pracemi, aby je zadávaly těm, kdož tyto práce podnikati mohou a na tyto práce jsou zařízeni. Nejsem přítelem žádného z podnikatelů, o tom můžete býti ujištěni, ale nemohu věřiti, že bylo zadáváno ku prospěchu státu, když se zadává obrovská práce, která representuje přes 12 mil. Kč, podnikateli, který neměl ani nejprimitivnějších potřeb k pořízení této práce. Dnes po 3 letech na tomto úseku jsou dva bagry, mají to dva podnikatelé a cca asi 250 dělníků. Kdyby částka 2 mil. Kč byla dána na urychlení této práce s nasypávkou, mohla býti z Prahy jedna slušná výpadová silnice nemusily býti neustálé stížnosti rady hlavního města Prahy, že Praha je stále a stále odstrkována.

Mám v úmyslu skončiti ještě apelem na pana ministra soc. péče v ohledu získání prostředků staveb pro lidi chudé a nezaměstnané. Myslím, že by i tu velmi prospělo, kdyby amnestie pro zatajené kapitály se vztahovala i na ony osoby, které na provádění stavby své prostředky zapůjčí. Osoby nemajetné získají spíše úvěr u svých příbuzných nebo známých než ve finančních ústavech, kde nemají vlivu a kde také bude asi málo zájmu na těchto lidech.

Tímto rozšířením by se stavební ruch podstatně zvětšil v zájmu nejen stavebníka, nýbrž všech, kteří svým životem takřka již na této poslední naději visí. Prosím, aby všichni, jimž náleží dozor a péče o tuto důležitou osnovu zákona, byli si vědomi svého úkolu, který může doznati při řádném plnění očekávaného úspěchu.

Nezaměstnanost je stejné neštěstí jako požár nebo povodeň, stejně tak připraví postiženého o jeho úspory a zařízení jako ony dva živly. Budou-li se všichni pečlivě starati o nešťastné, bude míti tato snaha výsledek, jenž bude cítiti v celém národním hospodářství.

Obilní monopol má desítky tisíců vagonů přebytečné pšenice, neví kam s ní, nemá uskladnění. Pánové, v žaludcích nezaměstnaných a jejich hladových rodin je tolika místa, že by se do nich vešlo několikráte tolik zásob, aniž by byla starost, že se pokazí pilousem. Stará pravda se tu představuje v plné síle: když nemá dělník, nemá živnostník, nemá obchodník, prostě trpí tu všechno podnikání, jemuž chybí hlavní činitel-konsument.

Poněvadž nově předkládaná osnova zákona má tendenci místo nezaměstnaného vytvořiti konsumenta, dáti práci mnoha odvětvím řemeslnickým a obchodním, poněvadž vidíme v ní jediný prostředek a cestu z této hrozné kalamity a bídy, budeme pro její přijetí hlasovati s vědomím, že takto nejlépe sloužíme zájmům celého státu a všech ubohých a postižených lidí. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání těchto odstavců, jakož i pořadu této schůze.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní den posl. dr Branžovský, Gruber, Axmann, dr Neuwirth.

Do výboru soc. politického vyslal klub poslanců "Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schütze za posl. Zajička.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Rybárika za posl. Stundu.

Do výboru iniciativního vyslal: klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pelíška za posl. Haupta, posl. Csomora za posl. Stundu; klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Eichholze a Kundta za posl. inž. Karmasina a Axmanna.

Místopředseda Taub sdělil, že předsednictvo se usneslo, aby příští schůze konala se v pátek dne 20. března 1936 o 1/2 10 hod. dopol. s

1. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 329) zákona o stavebním ruchu (tisk 363).

2. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 350) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 364).

3. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu N.S.R.Č. (tisk 331) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 5 a 101) o zcizení některých státních nemovitostí v Kostelci n. L. [podle §u 35 jedn. řádu].

4. Druhé čtení osnovy zákona o příplatcích pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém (tisk 355).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení kárného řízení proti posl. Beuerovi pro urážlivé výroky (tisk 160) [podle §u 35 jedn. řádu].

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení kárného řízení proti posl. Beuerovi pro pronesené urážlivé výroky (tisk 161) [podle §u 35 jedn. řádu].

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení kárného řízení proti posl. Beuerovi pro urážlivé výroky (tisk 162) [podle §u 35 jedn. řádu].

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Hollubeho podle §u 51 jedn. řádu stran urážky posl. Beuerem (tisk 163) [podle §u 35 jedn. řádu].

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Hollubeho podle §u 51 jedn. řádu stran urážky posl. Beuerem (tisk 164) [podle §u 35 jedn. řádu].

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Hollubeho o zavedení kárného řízení podle §u 51 jedn. řádu proti posl. Appeltovi pro urážlivé výroky (tisk 165) [podle §u 35 jedn. řádu].

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Hollubeho podle §u 51 jedn. řádu stran urážky posl. Vallo (tisk 167) [podle §u 35 jedn. řádu].

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany podle §u 51 jedn. řádu o zavedení kárného řízení proti posl. Śliwkovi pro urážlivé výroky (tisk 168) [podle §u 35 jedn. řádu].

13. Zpráva výboru imunitního k oznámení posl. Jaksche podle §u 51 jedn. řádu o urážce posl. Sandnerem (tisk 166).

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chrudimi v trest. věci posl. dr Novotného (tisk 200).

15. Zpráva výboru imunitního žádosti okr. soudu ve V. Bíteši v trest. věci posl. Janalíka (tisk 212).

16. Zpráva výboru imunitného o žiadosti vrch. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest. veci posl. Suroviaka (tisk 306).

17. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Gajdy (tisk 308).

18. Zpráva výboru imunitního o žádosti disciplinární rady adv. komory v Praze v disciplinární věci posl. dr Branžovského (tisk 311).

Schůze skončena v 7 hod. 56 min. večer.