Pátek 20. března 1936

Druhou velmi důležitou otázkou - kterou bych pokládal za nutno také řešiti při projednávání celé souvislé řady otázek, které by měly povznésti stavební podnikání v našem státě a dostati ho do lepší formy - by bylo, aby podnikání a zadávání bylo svěřeno především malým a středním živnostníkům, poněvadž ti jistě ve svých podnicích mohou zaměstnávat daleko více dosud nezaměstnaného dělnictva než velké podniky, které pro svoji práci používají výhradně strojů.

Mělo by tedy býti naší snahou, abychom do stavebního ruchu dostali pokud možno nejvíce zaměstnanců, kteří by mohli potřebnou práci v zájmu veřejném prováděti, aniž bychom jaksi přecházeli jejich celkový hospodářský význam.

Velmi důležitou věcí, která také nesnesitelně doléhá na všechny stavební živnosti, jsou nedoplatky za provedené stavební práce. Vážení pánové, na odborných sjezdech bylo referenty zdůrazňováno a konstatováno, že stát, samospráva dluhuje stavebním živnostníkům přes jednu miliardu Kč na nedoplatcích. V některých případech za vykonané práce dluhuje i 4 až 5 roků. Takovýmto způsobem, vážení pánové, jsou odssáty finanční prostředky našim stavebním živnostníkům, kteří nemohou potom ve skutečnosti prováděti své hospodářské poslání tak, jak by je prováděti mohli, kdyby stát i samospráva se vyrovnaly a zaplatily stavebním živnostníkům za provedené práce.

Nejsmutnější při tom ovšem je, že živnostníci nedostávají ani úroky z těchto dlužných částek a že nakonec musejí se spokojiti s tím, že dostanou po 4 až 5 letech po provedení kolaudaci částku i bez úroků a bez jakékoliv náhrady. Že takovýmto způsobem, jímž se vyřizují nedoplatky pro naše stavební živnostníky, nepomůže se snahám po zvýšení stavebního podnikání, je samozřejmé.

Jest ovšem nutno při této příležitosti také zdůraznit, že stavební živnostnictvo kromě toho, že nedostává zaplaceny své pohledávky za správně provedené a odvedené práce, je pronásledováno různými platebními rozkazy našich berních správ, které rovněž nedbají, že je povinností státu, aby zaplatil stavebníkovi nebo podnikateli stavebnímu za vykonanou práci a teprve po tom aby na něm z toho příjmu chtěl daňové povinnosti. K těmto požadavkům stavebního živnostnictva finanční úřady, berní správy vůbec nepřihlížejí a jsou také zjištěny případy, že přesto, že stavebník anebo stavební živnostník vykázal řadu svých pohledávek vůči státu a samosprávě, nepostačilo to berním úřadům, a dokonce proti těmto živnostníkům, nemohou-li splniti svoje povinnosti vůči berní správě včas a náležitě, protože sami těch nedoplatků nedostali, postupuje berní správa ostře. Takovým způsobem se znechutí veškeré podnikání stavebnímu živnostnictvu, když řada takových stížností a příčin je proti němu vedena takovým způsobem, jak jsem se snažil dokázati.

Je nutno také vyřídit a vyřešit zaknihování venkovských staveb, které byly provedeny na vyvlastněných pozemcích. Při pozemkové reformě řada občanů v našem státě provedla na vyvlastněných pozemcích stavby, na které nemohou získati úvěru proto, že pozemky ty nejsou dosud zaknihovány, a peněžní ústavy při dnešní praksi na nezaknihovaný pozemek a na něm postavenou stavbu vůbec žádných půjček neposkytují. Tedy tato věc, aby zaknihování těchto pozemků bylo uskutečněno s největším urychlením, je velmi důležitá, aby se tak umožnil stavebníkům potřebný úvěr, aby mohli svým stavebním podnikatelům a stavitelům zaplatiti dlužné částky.

Vážení, je třeba, abychom při provádění zákona o stavebním ruchu měli na zřeteli ještě jednu důležitou záležitost, kterou naše veřejnost a jistě my všichni jsme se povinni zabývat co nejvíce, poněvadž úzce souvisí s prováděním stavebního ruchu v našem státě. Jakmile se veřejnost dověděla, že stát hodlá prováděti řadu investičních prací, aby dostal do hospodářského dění, do života nezaměstnané naše spoluobčany a poskytl jim práci a tím výdělek, aby hospodářská kolečka v našem státě dostala se trochu do pohybu, jsme svědky velmi smutného zjevu: Kartely zvýšily ceny. Kartely, které se soustředily ve stavebním odvětví, tedy pro stavební hmoty, zvýšily ceny svých výrobků takovým neúměrným způsobem, že toto zvýšení je s to veškeré snahy sněmovny a zákonodárců postaviti mimo veškeré hospodářské rozhodování. (Potlesk.) Zvýšení cen u některých stavebních hmot, jako cementu a skla, vyvolalo všeobecný odpor naší veřejnosti proti těmto snahám poškozovati veřejné zájmy a zájmy státu.

Ale, vážení, se strany odpovědných činitelů státních nebylo vykonáno všechno, co říká zákon o kartelech, nebylo vykonáno také všechno, co bylo nutno vykonati, aby bylo zabráněno takovým výstřelkům, které se staly, neboť i zákonem o kartelech je možno zabránit takovému zvyšování, jako je u cementu. Byly sice stanoveny cenové komise, které podle tohoto zákona č. 41 mají fungovat a měly ceny upravovat, ale dnes vidíme, že bude nutno, abychom zákon o kartelech novelisovali a doplnili a znemožnili tak pro budoucnost, aby kartely byly zapsány dříve, než budou provedeny kalkulace těch výrobků, které kartel má ve svém podnikání. Jediné tak je možno zabrániti do budoucna výstřelkům, jaké se v poslední době staly, a znemožniti podobné jednání, obzvláště kdyby se ve větším měřítku měla zachovávati tendence, aby všechny otázky, které s tím souvisí a které by směřovaly ke zlepšení podnikání v našem státě, se brzdily a znemožňovaly právě pro zájem několika silných podniků, které by takto využívaly situace státu i veřejnosti ke svému obohacení.

Vážení, bohužel je nutno, abych s tohoto místa poukázal také na to, že i státní podniky určitou formou zasáhly do snah po zjednodušení a zlevnění stavebních nákladů. Stavitelé a zedničtí mistři po většině dopravují potřebný materiál na své stavby svými nákladními auty. Snaží se tedy režii, která je se stavbami spojena, obstarati si pokud možno nejlevněji, aby se tak stavební náklady horentně nezvyšovaly. Každý má jistě řadu možností, aby si stavební hmoty dovezl laciněji, než je mohou dopraviti naše čsl. dráhy.

Vážení, překvapilo proto jistě naši interesovanou stavebně - podnikatelskou veřejnost, když se zjistilo, že pouze dráha smí dovážeti cement do jednotlivých stanic našeho státu a že každý, kdo by si cement chtěl dovážeti vlastními dopravními prostředky, je nucen cement v továrně platiti daleko dráže, než jak by jej platil, kdyby dopravu obstarávala dráha. Nechci ani věřiti, že by tato snaha měla za účel znemožňovati stavební ruch, ale jistě otázka ta padá na váhu u velké řady našich stavebních podnikatelů, kteří chtějí sami dopravovati cement nebo stavební hmoty levněji a tak režii stavby, kterou provádějí, pokud možno snížiti, což ovšem je znemožněno tím, že dráha znemožnila dopravu cementu z továren vlastními auty podnikatelů. Tedy ani doprava nesmí býti laciná a regulována tak, aby umožnila lacinější provádění stavby.

Stavební ruch je brzděn také vázaným bytovým hospodářstvím, kterým bylo znemožněno prováděti velkou řadu nutných stavebních oprav včas a účelně, takže dnes vidíme, že domy se starými nájemníky, požívajícími zákonné ochrany, jsou téměř neobyvatelné, jsou zdravotně vadné, vlhké a lidskému zdraví škodlivé. Je proto po této stránce oprávněno naše volání, aby zákon ukončil tento stav nedostatečného, nezdravého bydlení, a je jistě oprávněna naděje, že po uvolnění těchto bytů budou takové domy přestavovány a upravovány, čímž se stavebnímu podnikání, stavebním živnostem i dělnictvu poskytne větší možnost zaměstnání nežli dosud.

Vážení, rádi bychom ovšem byli viděli, kdyby otázka bytové péče a otázka, kterou projednáváme zároveň se zákonem o stavebním ruchu, byla řešena pronikavěji. Kdyby byla bývala ochrana zrušena dříve, nežli jak stanoví osnova, jsme toho názoru - jistě jediné správného - že uvolněním vázaného bytového hospodářství a vyřešením řady otázek, které souvisí s podnikáním v našem státě vůbec, by se dalo daleko víc a daleko pronikavěji zasáhnout do stavebního podnikání, nežli jak se děje dosud.

Bytová péče byla projednávána v naší sněmovně po řadu let a jistě byly ze všech stran sneseny velmi vážné hospodářské důvody. Ale, vážení pánové, je nutno, abychom uvážili, ze není správné a že není dost dobře možné, abychom osnovu, která takovým způsobem znevažovala a znehodnocovala domovní majetek, která řadou ustanovení poškodila a znemožnila stavební podnikání, bez jakéhokoliv omezení do budoucna prodlužovali. Zákon o bytové péči by jistě bylo možno vyřešiti tak, jak toho vyžaduje dnešní jistě neutěšená situace majitelů domů se starými nájemníky, kteří velmi často jsou i sociálně slabší nežli ti, pro které je bytovým zákonem ochrana poskytována. Je řada zjištěných případů, kde majitel domu je sociálně daleko slabší a nemá možnosti, aby na svém domě ze svých prostředků provedl řadu velmi nutných oprav, aby splnil všechny požadavky po stránce technické a zdravotní. Důsledek toho je, že domy s takovými byty jsou dnes znehodnoceny, jejich cena velmi poklesla; jistě však není na místě, aby domovní majetek byl takto znehodnocován.

Bytové hospodářství by bylo jistě přineslo do našeho stavebního podnikání velmi značné oživení, kdyby otázka byla vyřízena snad před dvěma nebo třemi měsíci, aby tak majitelům domů byla poskytnuta možnost podniknouti hned z jara řadu velmi nutných oprav, ať už vnitřních, konstruktivních, anebo podřadnějších. Byla by se tím mohla poskytnouti možnost práce a výdělku řadě stavebních živnostníků od malířů až po zednické mistry a stavitele.

Než přesto, že osnova zákona, jak je předložena, nesplňuje všechny naše požadavky, přesto, že má řadu nedostatků, které by bylo jistě radno v zájmu podnikavosti, v zájmu oživení stavebního ruchu odstraniti a řešiti problém radikálnějším způsobem nežli doposud, přece, protože je tu jakási možnost, že osnova přinese do našeho stavebního ruchu aspoň částečné zlepšení a oživení, budeme pro ni, jak je předložena, hlasovati.

Vážení pánové! Poukázal jsem na řadu škodlivých zjevů, které brzdí naše podnikání a náš stavební ruch. Chceme-li oživiti stavební podnikání, chceme-li povznésti hospodářský život v našem státě, je třeba, abychom odstranili všechny překážky, které tento stavební ruch brzdí. Zmínil jsem se o některých, které by svým významem pro hospodářské povznesení činnosti stavebních živností vyžadovaly jistě velikého zájmu naší sněmovny, které zasluhují, aby jim bylo popřáno co možná příznivého sluchu, aby zároveň s velikým problémem zaměstnanosti v našem státě i tyto otázky byly uvedeny na přetřes a byly sněmovnou řešeny. Při dobré vůli - a věřím, že o dobré vůli není možno mezi námi pochybovati - by vyřešení řady záležitostí, které souvisí se stavebním podnikáním, povzneslo živnosti, odstranilo překážky, umožnilo podnikání a vrátilo by tak možnost práce všude tam, kde zájem veřejný toho vyžaduje.

Vážení, o řadě těchto požadavků a o speciálních požadavcích živností, řemesel a obchodu byly provedeny veliké manifestace minulý týden na Moravě a příští týden budou provedeny v Čechách, kde živnostnictvo, a tedy i stavební živnostnictvo, bude manifestovati za projednání a splnění všech požadavků, které by směřovaly k zlepšení hospodářského života, k zlepšení a zvýšení podnikavosti v našem státě a které by zároveň radikálněji řešily otázku nezaměstnanosti, nežli se doposavad v našem státě dělo.

Vážení, z předložených zákonných osnov je patrna snaha řešiti otázky stavebního ruchu a bytové péče, třeba ne úplně v našem smyslu. Tak ovšem, jak poměry dovolily jejich vyřešení, znamenají sice zvýšení zaměstnanosti v stavebním podnikání a možnosti opatření práce, ale velmi pochybuji, že by prakse tak, jak se při provádění zákona ve skutečnosti projevuje, byla souhlasná se snahami zákonodárce o povznesení stavebního ruchu. Podnikáním se zlepší hospodářské poměry jenom tehdy, bude-li řešení to provedeno na nejširších základech našeho hospodářského života.

Vážení pánové, je jistě řada důležitých otázek, které jsem uvedl a které znamenají, jak těžké jsou dnešní hospodářské poměry v živnostech stavebních a jak by bylo nutno, aby otázky ty byly řešeny, aby pomohly tomu těžkému problému, který jistě zaujímá mysl nás všech (Předsednictví převzal místopředseda dr Markovič.), máme-li na mysli aspoň částečné odstranění nezaměstnanosti a chceme-li dáti našemu hospodářskému životu zdravé injekce, aby poskytl živnostenskému podnikání daleko více možnosti a příležitosti k uplatnění.

Rád bych, vážení pánové, aby osnova zákona, o které sněmovna dnes jedná, přinesla aspoň částečné zlepšení poměrů do našich živnostensko-obchodnických řad, aby přinesla možnosti většího zaměstnání do našich podnikatelských kruhů, aby jim poskytla práci, možnost výdělku a také poplatníkům možnost plniti povinnosti nejen ke státu, nýbrž i k samosprávě; náš živnostensko-obchodnický stav plní tyto povinnosti, seč síly jeho jsou, přes všechnu tíhu poměrů, která na střední stav živnostenský doléhá.

Stavební ruch mohl by, vážení pánové, hodně změnit na hospodářských poměrech stavebních živností. Již na začátku své řeči jsem zdůraznil, pokud se stavělo a pokud zaměstnanci měli možnost vydělávat, že také nakupovali, že i živnostníci mohli vydělávat a plniti své povinnosti. Mám za to, že náležitý stavební ruch by přinesl velmi mnoho oživení do našich hospodářských poměrů a že by byl jedním z důležitých podnětů k celkovému jejich řešení. Kdyby byl v praksi oživen tak, jak to jistě všichni máme na mysli, bylo by možno odstraniti těžký balvan z našeho hospodářského života, poněvadž stavební ruch rozvinutý v širších rozměrech poskytl by zaměstnání a výdělek nejen dělnictvu a stavebním živnostem, nýbrž i příliv peněz jak pro státní pokladnu, tak i pro pokladny samosprávy, a v souvislosti s řešením řady běžných a důležitých otázek našeho hospodářského života došli bychom konečně k lepším poměrům pro naše hospodářské podnikání. Proto bychom se měli vší silou snažiti co nejdříve a nejúčelněji odstraniti všechny nedostatky, které doposud brzdí naše podnikání a náš hospodářský život. (Potlesk.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Ďalším rečníkom je p. posl. Ivák. Udeľujem mu slovo.

Posl. Ivák: Slávna snemovňa, k vládnemu návrhu zákona o stavebnom ruchu, tlač 329, dovolím si vám sdeliť toto stanovisko:

V soc. politickom výbore podal som návrh na doplnenie osnovy zákona o stavebnom ruchu, a to v otázke vyvlastňovania pozemkov pre účely stavieb - o tom sa ešte dodatočne zmienim - ale môj doplňovací návrh nebol vzatý v úvahu, ako vidím, len preto, poneváč bol podaný nenávideným fašistom. Ja ostatne pánu zpravodajovi Langrovi nezazlievam tento postup, lebo on je vlastne disciplínovaným členom koalície a musí všetko to robiť, čo je nariadené shora: musí sa proti národnej obci fašistickej postupovať ostro, bezohľadne, a na základe toho i on musel takýmto spôsobom zamietnuť môj pozmeňovací alebo doplňovací návrh.

Vážení pánovia, tento postup v soc.-politickom výbore je však len malou epizódou. Staly sa mnohé veľa vážnejšie protidemokratické bezprávia proti národnej obci fašistickej, a pánovia, zvlášť pred voľbami i po čas volieb, ohľadne shromažďovania, ohľadne prejavov národnej obce fašistickej. Tu máme na pr. dvojich shromažďovacích zákonov. Máme shromažďovací zákon býv. uhorský .....

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím pána rečníka, aby hovoril k veci.

Posl. Ivák (pokračuje): Ja budem hovoriť, ale toto musím podotknúť, pán predseda, poneváč sa nám to stále znemožňuje.

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím pána rečníka, aby nedebatoval s predsedom.

Posl. Ivák (pokračuje): Máme bývalý zákon uhorský, na základe ktorého sa u nás postupuje bezohľadne proti všetkému, čo je fašistické. Proti nikomu nebolo zneužité zákona shromažďovacieho tak, ako sa ho zneužilo proti nám. A ja neviem, či je vám známe, že vo volebnom období, vo volebnej sezóne mali sme povolené na celom Slovensku len 7, na prstoch počítané 7 verejných shromaždení! A nedovoľuje sa nám to ani teraz. A vážení pánovia, keď som išiel k okresnému náčelníkovi a žiadal: Pán okresný náčelník, tu vám podávam ohlásenie verejnej schôdze a žiadam vás, aby ste mi to povolili, on odpovedal: "Pán poslanec, prečo neidete na pána ministra vnútra?" A ja som mu povedal: Odpusťte, pán okresný náčelník, ale ja myslím, že je to kompetencia vaša. "No, mala by byť!" Nechcem vám povedať, ktorý to bol náčelník, poneváč by bol suspendovaný, lebo by mal nepríjemnosti, ale prosím, takým spôsobom sa postupuje proti národnej obci fašistickej a proti nám. A pánovia, ten chudák okresný náčelník, ktorý nám pred voľbami povolil 4 verejné shromáždenia, ten to i dnes odstonáva. Taký to je postup. V bývalom Uhorsku - ja to tvrdím ako Slovák - maďarskí páni dovoľovali našim slovenským poslancom, po prípade našim slovenským ľuďom, či už to bol Juriga, Blaho, Hodža, hoci to boli v uhorskom pochope panslávi, viacej verejných shromáždení vo smysle tohoto zákona shromaždovacieho, ako sa to povoľuje dnes nám v našej demokratickej republike.

Ja myslím, že toto je vysmech našej demokracii, pánovia! Pán predseda vlády dr Hodža povedal vo svojej reči, že akí. demokrati, taká demokracia. Pánovia, akej demokracii odpovedá tento postup? Ja som však myslel, že toto je len u nás na Slovensku možné .....

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Volám pána rečníka po druhý raz k veci.

Posl. Ivák (pokračuje) .... že snáď len na Slovensku sa to zneužíva preto, aby sa niektorá politická strana mohla na úkor nás udržovať, alebo aby mohla udržať svoje dominium. Ale vidím, že to sa zneužíva i u vás. Vy máte vaše bývalé rakúske zákony shromaždovacie. Pánovia, ja som bol predvčerom večer tu v Prahe na členskej schôdzi. 200 fašistov tam bolo, ešte nebola schôdza započatá, každý si sedel pri stole, pil pivo, a prišiel tam komisár so strážnikmi a jednoducho rozpustil túto schôdzu. (Veselost.) Tak vidíte, to je krásné niečo. (Hlasy: To patrí ke stavebnému ruchu?) Áno, patrí to i ku stavebnému ruchu, poneváč takýmto spôsobom - prijdem tiež k tomu - sa budí nedôvera a že vo všetkom sa dáva len vám za pravdu.

A pánovia, národná obec fašistická nezavdala nikdy príčiny k tomu, aby sa voči nej takto postupovalo. Prosím, ja to hneď dokončím a potom budem hovoriť k veci. Národná obec fašistická nikdy nezavdala príčinu, aby sa voči nej tak postupovalo. I na tých niekoľkých politických verejných schôdzach sme to dokázali a nedošlo nikdy k porušeniu verejného poriadku, ani k porušeniu verejného blaha, ako sa to uvádza v tých výmeroch. My sme i tu na pôde parlamentu dokázali, že chceme postupovať seriózne, že chceme postupovať v rámci zákonov. (Posl. dr Neuman: A co Židenice?) Pán doktor, tie nám urobil niekto iný, nie národná obec fašistická. To by sme museli potom zaísť ďaleko a pán predseda by mi mohol odobrať slovo.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP