Pátek 24. dubna 1936

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Dubický, Pik.

131 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Černý, dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 4 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělením předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Bečkovi, Stundovi, Rybárikovi, Knotkovi, Bruknerovi, Bayerovi, Uhlířovi, Polívkovi, dr inž. Touškovi.

Omluvy.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Krejči.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Bečko na 21. a 23. dubna 1936.

Změna ve výboru.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc. demokratické strany dělnické posl. Remeše za posl. Ešnera.

Došlé spisy.

Dotaz posl. Maye ministru soc. péče o protizákonném jednání rumburské okr. nemocenské pojišťovny (D 120-IV).

Odpovědi:

min. financí a min. soc. péče na dotaz posl. Jarosse a dr Holoty č. D 57-IV,

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Knorre č. D 69-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze: zprávy tisky 397, 400, 402 až 417.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 37. schůzi sněmovny projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Slanského.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 351) o vládním návrhu zákona (tisky sen. 64 a 118), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském) (tisk 383).

Zpravodajem jest p. posl. F. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!

Novelisace zákona čís. 218/26 o právu autorském, která již ostatně byla projednána a schválena senátem, byla vyvolána nutností přizpůsobit naše právní předpisy bernské úmluvě o ochraně děl literárních a uměleckých v jejím novém znění, dohodnutém na mezinárodní konferenci, konané v Římě v květnu a v červnu 1928. Konference této se také činně zúčastnilo Československo.

Úprava nová se zakládá zejména na dvou ustanoveních římského textu, totiž na článku 9 a na článku 11 bis. Vzhledem k článku 9 úmluvy bylo nově upraviti § 24 platného zákona o autorském právu a k článku 11 bis přihlíží osnova při změně § § 21, 31 a 36 zákona a podle tohoto článku také zavádí nové ustanovení § 16, lit. a).

Ostatní ujednáním římské konference jsou již obsažena v našem moderním zákonu autorském, namnoze i předstižena. Toto přizpůsobení našeho zákona je podmínkou přístupu Československé republiky k římskému textu.

Přístup, který byl již proveden řadou evropských i mimoevropských států, je nutný také proto, že se chceme súčastnit konference, kterou svolává Jednota na ochranu autorských práv k literárním a uměleckým dílům na letošní rok do Bruselu.

Uvedené příležitosti novelisace bylo ještě použito dále k tomu, aby ve formě doplnění nebo změny byla do zákona vsunuta další ustanovení, jež jsou odůvodněna dosavadními zkušenostmi nebo potřebami vyvolanými rozvojem technických prostředků pro šíření děl, podléhajících ochraně původské.

Tendence osnovy je zhruba ochranu původskou rozšířit a zesíliti. V jednotlivostech si dovoluji uvésti toto:

V čl. I, čís. 1 osnovy se doplňuje § 4, odst. 2, čís. 6 zákona v tom směru, že ochrana práva původského se výslovně rozšiřuje i na t. zv. regulační plány obcí, části obcí nebo celých oblastí, pokud ovšem nejde o problémy čistě technické, nejdoucí, jak praví vládní návrh ve svých důvodech, nad rámec technické abecedy. Ustanovením tímto jsou vyloučeny pochybnosti o subsumpci takové tvořivé činnosti uměleckého rázu pod ochranu práva autorského a autor je chráněn proti využití svých myšlenek bez dohody a bez přiměřené odměny.

V souvislosti s tímto i ustanovením byl doplněn i § 18 zákona autorského dalším odstavcem 3. Podle tohoto nového ustanovení ani vlastnický převod plánu nebo náčrtku k dílu umění stavitelského nebo regulačního a úplata za to nezahrnuje v sobě oprávnění vlastníka k jeho provedení nebo jiné exploitaci bez zvláštní další odměny pro autora, leda by šlo o převod vlastnictví darováním (čl. I, č. 3 osnovy).

Důležité je ustanovení čl. I, č. 2, které se má zařaditi do zákona č. 218/26 jako nový paragraf 16 a) a které také nese samostatný nadpis: Rozšiřování díla rozhlasem (radiem). Ustanovení toto je výjimkou ze zásady výhradnosti práva autorského a bylo předmětem obsáhlých diskusí na římské konferenci. Ustanovení toto se opírá, jak již uvedeno, o čl. 11 bernské úmluvy, který dovoluje, aby státy náležející k Jednotě si upravily podmínky, za kterých se vykonává právo původské při sdělování děl literárních a uměleckých obecenstvu radiem. Při římských jednáních se vyslovili zástupci republiky Československé pro zákonnou licenci ve prospěch rozhlasových podniků, ovšem za určitých výhrad. Podle §u 16, lit. a) svolení autora díla literárního, uměleckého a fotografického k jeho šíření rozhlasem může býti odepřeno jen tehdy, je-li to odůvodněno povahou díla nebo nemajetkovými zájmy původskými. Při tom zůstává autorům nárok na přiměřenou odměnu, stanovenou případně i soudem, a licence může platiti pouze pro tuzemské společnosti radiové, buď státní nebo provozované pod dohledem a s účastí státní. Výjimka ze zásady je odůvodněna zájmy veřejnými a celkem je tu dobře vyřešen rozpor zájmů veřejnosti a zájmů autorských. Pokud jde o dílo literární, jsou z licence vyloučena díla ještě úplně nevydaná.

V čl. I, čís. 4 novelisací §u 21 se rozšiřuje obsah práva původského i na právo veřejného přednesu díla literárního nástroji, na něž bylo přeneseno, a na veřejný přednes vůbec i u děl vydaných. Vzhledem k tomuto ustanovení bylo nutno zrušiti licenci podle §u 23, čís. 7 autorského zákona, jež byla nahrazena licencí novou v obecném zájmu. Není totiž zásahem do práva původského, užije-li se vydaného díla při samostatné přednášce vědecké nebo při veřejném přednesu k účelům školským a výchovným (čl. I, čís. 5 ). Novelisovaný § 21 myslí vedle radia už i na jiné technické prostředky, jimiž by bylo lze šířiti díla podrobená ochraně původské. Podle změn v §u 21 bylo upraveno znění §u 27, odst. 1.

Ustanovení čl. I, čís. 6, jímž se novelisuje § 24 zák. č. 218/26, se přimyká k článku 9 bernské úmluvy ve znění římské konference a obsah jeho je jasný. Podle obsahu tohoto paragrafu byl upraven i text nadpisu. Senát Národního shromáždění doplnil výpočet statí podmínečně podrobených ochraně původské ještě o statě jednající o otázkách kulturních.

Ochranu autorských zájmů při provozování děl hudebních - s výjimkou provozování divadelního - vykonává u nás autorské sdružení k spokojenosti jak samých autorů, tak i těch, kdo k uvedeným produkcím potřebují autorského svolení. Stejně jako u nás jsou tyto poměry uspořádány i v četných jiných státech. Číslo 8 čl. I zamýšlí toto uspořádání postaviti na pevnou basi, zejména v tom smyslu, že by jednomu tuzemskému odbornému sdružení mohlo býti rozhodnutím ministra školství a nár. osvěty propůjčeno za podmínek v zákoně a ve vládních nařízeních určených výhradné právo k ochraně takových autorských zájmů nebo jejich určitého úseku. Toto ustanovení je dosti pružné, aby se mohlo vyhověti potřebám doby a poměrů a aby také propůjčení oprávnění mohlo býti i odvoláno.

O vhodnosti tohoto nového předpisu vyskytly se sice pochybnosti se strany autorů děl literárních, avšak těchto autorů se předpis jednak netýká, jednak veškeré organisace skladatelské se vyslovily jednomyslně pro navrhované uspořádání poměrů. Ostatně jde tu o kodifikaci stavu, který se už po řadu let, jak uvedeno, zachovává. V tomto ustanovení senát vsunul vhodně citaci §u 30, odst. 1.

Změny §u 31 a §u 36 zákona č. 218/26 obsažené v čís. 9 a 10 čl. I osnovy rozšiřují ochranu autorskou pro díla umění výtvarného a pro díla fotografická i na šíření rozhlasem podle ujednání římské konference, ale i nad to i na šíření jinými technickými prostředky vzhledem k očekávaným vývojovým možnostem.

Jménem ústavně-právního výboru, slavná sněmovno, dovoluji si navrhovati, aby osnova byla schválena s nadpisem a uvozovací formulí ve znění, jak byla přijata senátem Národního shromáždění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme proto k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má dva články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma články, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo druhé čtení provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském) (tisk 383).

Zpravodajem výboru jest p. posl. F. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. F. Richter: Není jich.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP